30 C 194/2016

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Řezníčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa o zaplacení částky 700.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 679.261 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 500.000 Kč od 6. 7. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 179.261 Kč od 13. 2. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 20.739 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 13. 2. 2022 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 505.469 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna nahradit České republice náklady řízení 12.519 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Účastnice vedou od 11. 10. 2016 soudní řízení, v němž se žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení domáhá po žalované zaplacení částky 700.000 Kč s konkretizovaným zákonným úrokem z prodlení. Žalovaná částka původně činila 500.000 Kč, žalobkyně následně v průběhu řízení přistoupila k rozšíření žaloby.

2. K odůvodnění nároku uplatněného v žalobě ve výši 500.000 Kč žalobkyně tvrdila, že dodávala žalované kontinuálně na základě vzájemných ujednání a ústní smlouvy služby v souvislosti s akvizicí [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], které spočívaly zejména, nikoliv však výlučně, v kontinuálním poskytování profesionálního poradenství spočívajícího v organizaci a aktivním vedení jednání s prodávající stranou, ve vyjednávání veškerých podmínek včetně rozsahu majetku, který přešel na odštěpovanou společnost, vyjednávání ohledně kupní ceny a platebních podmínek, záruk a dalších podmínek smlouvy o převodu obchodního podílu a pro chod společnosti související veledůležité smlouvy o dodávkách krmiv. Služby zahrnovaly také sestavení podnikatelského záměru, zpracování variant financování na základě připomínek, prověření možností financování akvizice, zajištění závazných nabídek bank, provozně obchodní audit a prověření možností rozšiřování [právnická osoba], včetně spolupráce na vyhodnocení vlivu na životní prostředí apod. Byť žalobkyně původně připravovala akvizici pro sebe, pokračovala v jednáních i poté, kdy ji v pozici zájemce nahradila žalovaná, a to na základě slovního ujištění žalované o partnerství. K celkovému smluvnímu ošetření vztahu mezi účastníky však nedošlo. Žalobkyně dále tvrdila, že uvedené služby byly poskytnuty řádně a včas vzhledem ke konkrétním požadavkům a potřebám v minimálním rozsahu 1.500 hodin do 18. 2. 2015. Jedním z konkrétních výsledků poskytovaných služeb bylo mimo jiné uzavření smlouvy o převodu podílu a postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2015, která byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO], jako převodcem a žalovanou jako nabyvatelem za kupní cenu ve výši 105.000.000 Kč.

3. Mezitímním rozsudkem ze dne 16. 2. 2018 čj. 30 C 194/2016 – 197 Okresní soud v Trutnově rozhodl tak, že co do základu je dán nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, které žalovaná získala činnostmi žalobkyně vykonanými za účelem nabytí 100% obchodního podílu [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] žalovanou. Soud vycházel ze zjištění, že žalobkyně přispěla svojí činností vykonávanou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] od září 2014 do ledna 2015 k nabytí [právnická osoba] [anonymizováno] žalovanou. Předmětem dalšího dokazování pak mělo být stanovení rozsahu plnění žalobkyně ve prospěch žalované včetně ocenění poskytnutého plnění.

4. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 28. 8. 2018 č.j. 47 Co 96/2018 – 228 rozsudek soudu prvního stupně změnil a rozhodl, že se žaloba zamítá. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým závěrem okresního soudu, že žalobkyně prostřednictvím [anonymizováno] [jméno] [příjmení] plnila (připravila podnikatelský projekt [anonymizováno] a jednala se třetími osobami) i ve prospěch žalované, která nakonec koupila 100% podíl ve [právnická osoba] [anonymizováno]. Přestože žalovaná za obchodní podíl zaplatila kupní cenu, na kterou částečně čerpala úvěry, nelze dospět k tomu, že činnost žalobkyně ohledně projektu [anonymizováno] neměla pro žalovanou žádný přínos. Odvolací soud ve shodě s okresním soudem dovodil, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť za činnost žalobkyně pro žalovanou spočívající v přípravě projektu [anonymizováno] nebyla ujednána žádná odměna. Odvolací soud zdůraznil, že žalobkyně plnila ve prospěch žalované, aniž by mezi nimi existovala smlouva ohledně úplaty za činnost žalobkyně. Žalobkyně ještě v prosinci 2014 očekávala výhodu v podobě získání podílu na [právnická osoba] [anonymizováno]., aniž by žalobkyně za obchodní podíl zaplatila, a další výhodu v podobě finančně hodnocené manažerské funkce. Žalobkyně v průběhu vyjednávání podnikatelského záměru [anonymizováno] jednala na vlastní nebezpečí, v očekávání výhody, není proto podle § 2992 o. z. povinna žalobkyni obohacení vydat.

5. Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 13. 5. 2020 č.j. 23 Cdo 82/2019 - 243 rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové dne 28. 8. 2018 č.j. 47 Co 96/2018 – 228 zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení. Závěr odvolacího soudu o jednání žalobkyně při poskytování služeb na vlastní nebezpečí ve smyslu § 2992 o. z., učiněný (pouze) na základě toho, že žalobkyně vykonávala pro žalovanou činnost, díky níž se žalovaná obohatila, aniž by to však bylo mezi stranami sjednáno, stejně jako nebylo sjednáno protiplnění, které žalobkyně od žalované očekávala, označil dovolací soud za nesprávný. Samotné zjištění, že ochuzený jednal bez právního důvodu, stejně jako zjištění, že ochuzený bez právního důvodu očekával poskytnutí protiplnění (výhodu), nekvalifikuje jednání ochuzeného bez dalšího jako činnost na jeho vlastní nebezpečí. Dovolací soud uzavřel, že skutková zjištění, podle nichž žalobkyně poskytovala v hospodářském styku déletrvající plnění ve prospěch žalované a ta toto plnění po danou dobu přijímala, by naopak mohla svědčit o možném smluvním ujednání mezi žalobkyní a žalovanou o poskytování předmětných služeb (byť případně vzájemně projeveném pouze konkludentně) v podobě právního jednání zdánlivého pro neurčitost jeho obsahu (zejména) v části týkající se úplaty (§ 553 odst. 1 o. z.). Takové zjištění by pak tím spíše vylučovalo možnost kvalifikace plnění žalované jako jednání na její vlastní nebezpečí ve smyslu § 2992 o. z.

6. Po zrušení a vrácení věci dovolacím soudem Krajský soud v Hradci Králové opětovně přezkoumal existující nepravomocný rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 16. 2. 2018 čj. 30 C 194/2016 – 197 Odvolací soud zjišťoval, zdali byly dány předpoklady pro vydání mezitímního rozsudku v souladu s § 153 odst. 2 věta druhá o.s.ř. o tom, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Odvolací soud zdůraznil, že z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. vyplývá, že bezdůvodné obohacení může vzniknout na základě různých skutkových podstat, s čímž souvisí i druh náhrady za takové plnění. Okresní soud shledal vznik bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně, neboť důvod plnění odpadl. Za tento důvod považoval okresní soud nedostatečně a neurčitě dohodnutou budoucí spolupráci a očekávanou majetkovou účast žalobkyně v nově vznikající společnosti. Tento závěr okresního soudu není správný. Pokud totiž okresním soudem zjištěná budoucí spolupráce mezi účastnicemi nebyla dohodnuta dostatečně a určitě, nemohlo se jednat o platnou smlouvu a smluvní právní důvod plnění nebyl od počátku dán. Nemohl tedy ani odpadnout. Takovým právním důvodem plnění mezi účastnicemi, který by následně odpadl, nemůže být ani pouhé očekávání žalobkyně. I z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že plnění žalobkyně přijímané žalovanou by mohlo svědčit o plnění na základě neurčitého a tedy zdánlivého jednání. To by nasvědčovalo skutkové podstatě vzniku bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu (a nikoli plnění z důvodu, který odpadl). Odvolací soud poukázal na rozpor ve zjištěních okresního soudu, kdy v bodě 13 rozsudku se konstatuje, že plnění žalobkyně vedoucí k bezdůvodnému obohacení žalované probíhalo v období od září 2014 do ledna 2015, v bodě 15 je však uvedeno, že„ doba poskytování plnění žalobkyně pro žalovanou nebyla doposud provedeným dokazováním spolehlivě zjištěna. Dokazování bude třeba zaměřit na kvalitativní i kvantitativní stránku služeb poskytnutých žalobkyní“. To jsou podle odvolacího soudu otázky, které musí být vyřešeny před vydáním mezitímního rozsudku o závěru, že jednáním žalobkyně došlo k bezdůvodnému obohacení žalované. Odvolací soud vydaný mezitímní rozsudek označil za nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, proto rozhodl o jeho zrušení a vrácení soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Krajský soud v Hradci Králové ve zrušujícím rozsudku z 20. 10. 2020 č.j. 47 Co 96/2018 – 271 vyslovil závěr, že bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně musí spočívat v jiném plnění než v získání 100 % obchodního podílu žalované ve [právnická osoba] [anonymizováno]. V rámci kupní ceny zaplacené třetí osobě (prodávající [právnická osoba]) žalovaná zaplatila hmotný i nehmotný majetek podniku představující hodnotu 100 % obchodního podílu. Žalobkyně tvrdila, že bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně spočívalo v jednání žalobkyně, v rámci kterého získala a zpracovala ekonomické, právní a finanční informace potřebné pro vznik [právnická osoba] [anonymizováno]., tedy vytvoření„ know-how podniku“, v zastupování žalované při jednáních předcházejících vzniku společnosti s třetími osobami (bankami, právníky, účetními a daňovými poradci) a také ve vynaložených nákladech za žalovanou za služby poskytnuté třetími osobami (platby právní kanceláři, účetní kanceláři). Plnění, které mělo vést k bezdůvodnému obohacení žalované, musí být dostatečně určitě specifikováno, a to obsahem i časem plnění žalobkyně v návaznosti na konkrétní obohacení žalované tímto plněním získané. Nepostačuje tvrzení, že žalobkyně poskytovala žalované služby v souvislosti se získáním společnosti. Žalobkyně bude tvrdit, jaké konkrétní služby a kdy žalované poskytla a jaké obohacení v důsledku poskytnutí takové konkrétní služby u žalované nastalo. Zastupovala-li žalobkyně žalovanou při jednáních se třetími osobami s jejím vědomím, které dny a s jakým obsahem se jednání uskutečnila. Žalobkyně u každého jednání doplní tvrzení ohledně obohacení, kterého se žalované tímto jednáním dostalo. Pokud žalobkyně tvrdí, že zaplatila za žalovanou výdaje třetím osobám, bude mít takové bezdůvodné obohacení skutkovou podstatu plnění za jiného. Z doplněných tvrzení žalobkyně, ke kterým přiřadí příslušné důkazní listiny, bude teprve možno dovodit konkrétní plnění žalobkyně pro (nebo za) žalovanou, která vedla k jejímu obohacení. Zjistí-li okresní soud, že na straně žalované bezdůvodné obohacení z konkrétních skutkových podstat vzniklo, bude se zabývat jeho výší.

8. Okresní soud v souladu se závazným pokynem odvolacího soudu vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení o plnění, které poskytovala žalované a které vedlo k bezdůvodnému obohacení žalované. Žalobkyně v podání ze dne 11. 1. 2021 pouze odkázala na důkazy založené do spisu, na což soud reagoval sdělením, že svou povinnost tvrzení dostatečně nesplnila. V podání ze dne 30. 4. 2021 žalobkyně popsala celkem 4 etapy vývoje a postupných obsahových změn transakce s tím, že činnosti pro žalovanou poskytovala v prvních třech etapách od července 2013 do srpna 2014. Nejvíce aktivní byla žalobkyně ve čtvrté etapě od září 2014 do ledna 2015, kdy ředitel žalobkyně pracoval pro žalovanou průměrně 4 dny v týdnu, od prosince 2014 do uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu (19. 1. 2015) plnoúvazkově včetně víkendů, vánočních a novoročních svátků. Žalobkyně při jednání 13. 10. 2021 jednoznačně potvrdila, že se domáhá vydání obohacení z činností, které žalobkyně vykonala až od 1. 9. 2014. Předchozí aktivita žalobkyně od července 2013 do konce srpna 2014 směřující k získání [právnická osoba] [anonymizováno] byla vyvíjena za situace, kdy se měla stát nabyvatelem obchodního odštěpované společnosti žalobkyně nikoli žalovaná. K ukončení činnosti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pro žalovanou žalobkyně již v podání ze dne 23. 11. 2017 (viz bod III. vyjádření na čl. 134 spisu) tvrdila, že po část ledna 2015 byla činnost spočívající v řízení kupovaného podniku poskytována ve prospěch [právnická osoba], avšak některé činnosti související s dokončením převodu obchodního podílu (např. vypořádání úhrady kupní ceny, projednání změny statutárních zástupců, zápisy do veřejných rejstříků) byly vykonány ve prospěch žalované. Jako datum ukončení svého plnění ve prospěch žalované označila žalobkyně datum 31. 1. 2015. Na základě prohlášení žalobkyně při jednání dne 13. 10. 2021 má soud za nepochybné, že žalobkyně se domáhá vydání bezdůvodného obohacení za plnění, kterého se žalované od žalobkyně dostalo v době od 1. 9. 2014 do 31. 1. 2015.

9. Žalobkyně po opětovném poučení soudu při jednání dne 13. 10. 2021 doplnila dne 8. 12. 2021 tvrzení o činnostech vykonávaných pro žalovanou tak, že tyto směřovaly k nákupu obchodního podílu na společnosti, která právě vznikla a nebylo možné ji ocenit standardně na základě historických finančních výkazů a finanční projekce, která by se od historie odvíjela. Situace byla o to složitější, že středisko živočišné výroby, které bylo základem odštěpené části podniku z níž následně vznikla [právnická osoba], bylo historicky výrazně ztrátové, ale zároveň tu prodávající těsně před prodejem provedla investice v řádech desítek milionů korun jak do hmotného majetku tak do zmlazení základního stáda, což vedlo během období přípravy transakce k postupnému výraznému snižování provozních nákladů při současném nárůstu produkce mléka o více než 50 %. Historické výsledky tedy nebyly pro ocenění odštěpované části podniku použitelné. V období od září 2014 do ledna 2015 bylo nutné, aby byl ředitel žalobkyně pravidelně v kontaktu s děním na [anonymizována dvě slova] [příjmení] sledoval, že nárůsty produkce mléka jdou podle plánu a zároveň kontroloval každý jednotlivý náklad (zaměstnanci, pohonné hmoty a energie, údržba, veterinární péče a inseminace, doplňková krmiva atd.), aby byl schopen sestavit finanční plán, který spolehlivě určí budoucí ziskový potenciál podniku a ospravedlní výši požadované kupní ceny. Zároveň zásadní položkou nákladů střediska živočišné výroby jsou náklady na objemná krmiva, která dodává za vnitropodnikové ceny středisko rostlinné výroby a pro budoucí samostatné fungování [anonymizováno] bylo zapotřebí stanovit ceny dodávaného objemného krmiva tak, aby mohla být tržní produkce mléka [anonymizováno] bez vlastní produkce objemných krmiv (a vlastních polí pro rostlinnou výrobu, kam se umisťuje odpad živočišné výroby), zisková. V České republice šlo o velmi neobvyklé uspořádání, pro které neexistovala žádná standardní odvětvová řešení nebo obvyklé dodavatelsko-odběratelské vztahy. Transakci bylo zapotřebí vymyslet a strukturovat tak, aby významnou část rozdílu v očekávání prodávající 110 mil Kč a v červnu 2014 vyslovené nabídce žalované 70-75 mil Kč překlenuly "benefity", které spolu s nákupem obchodního podílu kupující získala. Celých 6 měsíců, kdy probíhal projekt odštěpení, žalobkyně hlídala, aby k tíži odštěpované části podniku byly účtované jen ty náklady a v takové výši, v jaké měly být. Šlo o složitou transakci, která vyžadovala komplexní znalosti z oblasti finančního řízení a plánování podniku, účetnictví, obchodního, pracovního a daňového práva. Know-how nezbytné pro to, aby mohla žalovaná obchodní podíl koupit, dodala žalobkyně respektive její ředitel [anonymizováno] [příjmení]. Žalovaná měla prospěch z vysoce odborných činností, které svým obsahem odpovídají službám v oblasti restrukturalizací a akvizic firem. Žalovaná si byla vědoma, jaké služby žalobkyně poskytuje, nechala [anonymizováno] [příjmení], aby se od září 2014 do ledna 2015 zúčastnil jako zástupce kupující všech jednání a přípravných prací směřujících k uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu a smlouvy o dodávkách krmiv.

10. Plnění poskytované žalované v rozhodném období od 1. 9. 2014 do 29. 1. 2015 žalobkyně konkretizovala v přehledu na čl. 371 – čl. 381 spisu, který obsahuje vždy den výkonu, popis činnosti, kategorii činnosti, důkaz, kterým je výkon činnosti dokládán, přínos činnosti pro žalovanou (co konkrétního žalovaná získala), čas výkonu činnosti v hodinách, ocenění vycházející ze sazby 1.500 Kč na hodinu. Vyžadovala-li činnost cestování [anonymizováno] [jméno] [příjmení], je uveden čas strávený na cestě, počet ujetých kilometrů. Mezi další náklady vzniklé žalobkyni jsou zahrnuty náklady za právní poradenství v souvislosti s akvizicí [anonymizováno], které šly k tíži žalobkyně. Důkazy prokazující vykonání činností (emailová korespondence s přílohami, kalendář [anonymizováno] [příjmení], tabulky s finančními výkazy, přehledy denních nádojů, fotky, zápisy ze schůzek apod.) předložila žalobkyně chronologicky seřazené v šanonech. Důkazní materiál měl doložit tvrzení žalobkyně o jí vykonaných činnostech pro žalovanou v souvislosti s přípravou a následnou realizací nákupu 100 % obchodního podílu [právnická osoba] Smlouva o převodu obchodního podílu byla uzavřena dne 19. 1. 2015 a spolu s ní dalších 13 smluv, které měly přímou souvislost s vypořádání akvizice (smluvní dokumentace byla rovněž zatříděna v šanonech).

11. V souvislosti s doplněním tvrzení žalobkyně změnila (rozšířila) žalobu o částku 200.000 Kč podáním ze dne 30. 11. 2021 na čl. 356 spisu. (K navrhovaným změnám předmětu řízení soud uvádí, že žalobkyně uplatnila v žalobě částku 500.000 Kč a podáním ze dne 12. 1. 2018 ji rozšířila o částku 350.000 Kč, aniž by současně byla doplněna tvrzení, jakému plnění částka 350.000 Kč nad rámec žaloby odpovídá. Soud o uvedeném návrhu změny žaloby nerozhodl. Až ve fázi řízení po zrušení rozsudku odvolacím soudem doplnila žalobkyně konkrétní popis vykonaných činností, odstranila tak nedostatek příliš obecného vymezení tvrzeného plnění. Pokud žalobkyně dne 30. 11. 2021 řádně specifikovala jednotlivé činnosti a zároveň uvedla, že žalobu rozšiřuje o částku 200.000 Kč, vychází soud z toho, že žalobkyně nahradila svůj předchozí návrh na rozšíření žaloby). Žalobkyně se domáhá, aby jí soud přiznal částku 700.000 Kč s tvrzením, že minimálně v tomto rozsahu se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Soud navrhovanou změnu žaloby připustil usnesením ze dne 6. 4. 2022 čj. 30 C 194/2016 – 387, které nabylo právní moci dne 11. 4. 2022.

12. Žalované byla doplněná tvrzení o konkrétních činnostech vykonaných žalobkyní doručena zároveň s návrhem na změnu žaloby dne 13. 1. 2022. Žalovaná v reakci na upřesnění žaloby popsala způsob financování obchodního podílu [právnická osoba], [anonymizováno] s tím, že podíl zakoupila sama. Navrhovanou účastí žalobkyně v nové společnosti usilující o koupi podílu či navrhovanou osobní zárukou ředitele pana [jméno] [příjmení] se podle žalované jednání s bankou pouze komplikovalo. K souboru dokumentů předložených žalobkyní žalovaná sdělila, že z nich nelze dovodit jakýkoli prospěch plynoucí pro žalovanou z uváděných činností. Vlastní kupní smlouvu na převod obchodního podílu připravil pro prodávají [právnická osoba] advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Právní služby ze strany žalované související s kontrolou či další právní služby související s prodejem obchodního podílu provedené advokátní kanceláří [právnická osoba] hradila sama žalovaná, respektive [právnická osoba] Rovněž žalobkyní uváděné činnosti spojené s přípravou a realizací odštěpení jsou podle žalované irelevantní, neboť tyto zajišťoval management prodávající společnosti a po odštěpení vlastní zaměstnanci [anonymizováno]. K tvrzení o časové náročnosti činností uváděných žalobkyní žalovaná sdělila, že žádné poradenské či jiné služby u žalobkyně neobjednávala ani nepřebírala, navíc žalobkyní uváděná časová náročnost je velmi nadsazená. Totéž platí pro žalobkyní uváděnou cenu služeb. Žalovaná z popsaných důvodů trvala na zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

13. Přestože žalobkyně tvrdila (a dokládala příslušnými důkazními listinami), jaké služby a kdy žalované poskytla a jaký přínos poskytnutím konkrétní služby pro žalovanou nastal, nebyl soud schopen z předloženého důkazního materiálu učinit zjištění, zda byly činnosti v období od 1. 9. 2014 do 29. 1. 2015 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] skutečně vykonány a pokud ano, zda a nakolik byly pro žalovanou nezbytné pro získání [právnická osoba] žalovanou. Předmětem transakce byl převod společnosti podnikající v zemědělské výrobě v hodnotě desítek milionů Kč, přičemž muselo být řešeno množství ekonomických, technologických, finančních, právních a dalších otázek, k jejichž posouzení je třeba odborných znalostí. Soud ustanovil znalce z oboru ekonomiky, jehož úkolem bylo předně zjistit, zda žalobkyně vykonala tvrzené činnosti spočívající v profesionálním poradenství, ve vyjednání podmínek obchodu, v komunikaci s dodavateli, právníky, bankami, v zajištění účetní a daňové optimalizace transakce, zajištění kontinuity ve smluvních vztazích, v revizích a připomínkování smluv z obchodně provozního hlediska atd. Jednotlivé činnosti pak bylo třeba odborně zhodnotit z hlediska přínosnosti pro žalovanou v procesu získání [právnická osoba]

14. Posudkem znalecké kanceláře [právnická osoba], vzal soud za prokázané, že znalec při provádění analýzy ekonomicko-organizačních činností [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zkoumal vytištěné emaily k jednotlivým činnostem deklarovaným žalobkyní v období od 1. 9. 2014 do 29. 1. 2015 včetně příloh dokládajících tvrzené činnosti, přihlížel k obsahu smluv/ekonomických výkazů a dalších typů předložených dokladů. Zjistil, že uplatňované činnosti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] poskytnuté žalované jsou předloženými doklady velmi důkladně zmapovány a z ekonomického pohledu relevantně prokázány. Činnosti [anonymizováno] [příjmení] měly evidentní cíl v zajištění bezproblémového převzetí [právnická osoba] (dále [anonymizováno]) jako odštěpku, nezbytného bankovního spolufinancování, vyjednání pojištění, nastavení stabilizace správného bezproblémového samostatného ekonomického fungování [anonymizováno], správnosti nadefinování [anonymizováno] do souboru smluv k převodu, chodu [anonymizováno] do okamžiku převzetí i dohledu nad ekonomickými detaily transakce (například aby [anonymizováno] nebyla zatížena nepatřičnými náklady/budoucími závazky). Znalecky je konstatováno, že z pohledu ekonomické přípravy transakce představuje obsah emailů a souvisejících příloh doklady o soustředěných a na sebe navazujících činnostech, které měly za cíl bezproblémové převzetí [anonymizováno] novým investorem. Na základě dokladů je možno přijmout závěr, že pan [příjmení] byl jako zástupce budoucího investora prostřednictvím emailů od [anonymizováno] [příjmení] průběžně a kontinuálně informován, byl opakovaně přítomen celé řadě jednání i za současné přítomnosti ředitele žalobkyně. Z detailního zhodnocení posuzovaných činností a k nim doloženým podkladům neshledal znalec žádné důvody k pochybnostem o uváděné časové dotaci věnované jednotlivým aktivitám, předložené doklady jsou pro uznání časové náročnosti jednotlivých vykonaných aktivit dostatečně průkazné. Z provedeného zkoumání podkladů, které dosvědčují provedení činností, podle znalce vyplynulo, že uváděné aktivity tvořily celek - řetězec navazujících/souvisejících úkonů, spojených s cílem dosažení bezproblémového převzetí [anonymizováno]. Nelze však provádět roztřídění, které činnosti byly pro dosažení cíle zcela nezbytné, významné, související a podobně. Při vyhodnocení podkladů všech prováděných aktivit neshledal znalec žádné činnosti, které by nesouvisely s cílem spočívajícím v převzetí [anonymizováno] žalovanou. Aktivity podle znalce představují logické ekonomické, účetní a manažerské úkony související s cílem a tomuto cíli byly podřízeny. Znalec provedl přehledné roztřídění činností podle transakce, které byly nezbytné, včetně přínosu pro žalovanou jako investora a zařadil je do jednotlivých skupin. Z detailního přezkoumání podkladů, které procházely analýzou i dalším dopracováním od [anonymizováno] [příjmení], byly jím přímo sepsány (emaily, komentáře) nebo jím byly korigovány a dále manažersky řešeny, dospěl znalec k závěru, že veškeré vykazované činnosti [anonymizováno] [příjmení] lze považovat za nezbytné kroky a úkony pro převzetí fungujícího podniku. Přínosy činností podle znalce spočívaly v oblastech získání a ověření informací o stavu a fungování [anonymizováno], ekonomiky [anonymizováno] před převzetím, zajištění fungování [anonymizováno] během procesu převzetí, vyjednání podmínek transakce, přípravy financování, pojištění, přípravy smluvních podkladů a dokumentace, přípravy faktického a dokladového převzetí.

15. Soud provedl výslech zástupce znalecké kanceláře [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který za znalce v plném rozsahu stvrdil obsah a závěry písemného posudku. K námitkám žalované uvedl, že představují subjektivní pohled a hodnocení jedné ze stran sporu. Zkoumání znalce se zaměřovalo na jednotlivé uváděné činnosti a k nim vztahující se různé formy dokumentů, kterými byly např. e-maily, přílohy emailů, informace o realizaci obchodních schůzek a jednání. Z pohledu znalce byla dostatečně doložena souvislost toho, co je tvrzeno, s podklady, které byly k vykonání určité činnosti doloženy. Znalec nezaznamenal žádné odchylky od běžně prováděných postupů při obchodech obdobného typu, tj. odštěpení části existujícího podniku a jeho převzetí novým vlastníkem. Neidentifikoval činnosti, které by vybočovaly z běžného rámce popsaného typu transakce, považoval za doložené, že celému procesu byla věnována poměrně významná pozornost. Projekt rozdělení označil znalec za jednu z dílčích záležitostí, v případě posuzované transakce bylo nezbytné, aby někdo dohlížel na to, že projekt bude dodržen. Potvrdil, že při obdobných typech obchodů mají obě strany své poradce. Podle vyjádření svého zástupce znalec neposuzoval transakci označenou jako transakce [anonymizováno], ale v souladu se zadáním znaleckého úkolu se zabýval posouzením faktického vykonání činností tvrzených žalobkyní a hodnocením těchto činností z hlediska účelnosti.

16. Činnosti souvisely s převodem obchodního podílu tj. s jeho prodejem ze strany původního vlastníka na nabyvatele za splnění všech racionálních ekonomických podmínek. Cílem byl hladký průběh převodu, aby nabyvatel společnost převzal v adekvátní kondici a ta pro něj mohla začít fungovat. Ověření výkonu činností znalec provedl na základě dostatečných doložených podkladů. K otázce přínosu pro žalovanou, který spočíval v úspěšném převodu společnosti, zástupce znalce uvedl, že tento obecný cíl byl naplňován veškerými vykonanými činnostmi. U jednotlivých činností nelze přesně definovat konkrétní přínos, z pohledu dosažení cíle šlo o činnosti dílčí. K námitce žalované, že znalec se v rozporu se zadáním úkolu a zejména v rozporu s pokynem Krajského soudu v Hradci Králové nevypořádal s otázkou konkrétního přínosu každé jednotlivé činnosti zástupce znalecké kanceláře vysvětlil, že trvat na vyčíslení či dokládání přínosu každé z činností jednotlivě je zcela iracionální. Všechny postupné kroky vedoucí ke stanovenému cíli jsou důležité a podstatné, přestože přímou souvztažnost lze dovodit až u posledního z kroků (např. podpis smlouvy). Bez realizace přechozích kroků by nemohlo dojít k dosažení cíle, tedy všechny činnosti je třeba hodnotit jako do určité míry přínosné. Znalec zaměřil své odborné zkoumání na to, zda činnosti měly logickou a ekonomickou souvislost s plánovaným cílem a byly pro dosažení cíle významné, zda činnost byla vykonána a prokazatelně doložena. Při vědomí požadavků krajského soudu zhodnotil znalec dostupným způsobem jednotlivé vykonané činnosti a mohl uzavřít, že všechny ve svém vzájemném souhrnu směřovaly k zamyšlenému cíli a určitým způsobem k němu přispěly. Není proto podle znalce na místě vytrhovat jednotlivé činnosti z kontextu a hodnotit je samostatně, když každá z nich byla více či méně přínosná pro dosažení sledovaného cíle. Z ekonomického hlediska neexistuje způsob, jak podat odpověď na otázku směřující ke konkrétnímu přínosu konkrétní činnosti. Neznamená to, že takový přínos nemohl existovat, pouze takový konkrétní přínos nelze v jednotlivém případě popsat a ocenit.„ Obohacení“ u žalované znalec nespatřoval v uzavření smlouvy o obchodním podílu, ale hodnotil celý proces získání [právnická osoba], posuzoval přitom jednotlivé fáze vedoucí k uskutečnění obchodu. Znalec se nezabýval tím, zda u jednotlivých činností žalobkyně se touto činností mohla obohatit jiná osoba než žalovaná. Znalec vždy hodnotil, zda posuzovaná činnost mohla v souboru podpořit a přispět získání obchodního podílu žalovanou.

17. Ze znaleckého posudku a výslechu osoby pověřené znaleckou kanceláří vyplynulo, že obvyklá hodnota činností prokazatelně žalobkyní vykonaných, pro žalovanou nezbytných a přínosných, činila (vyjádřeno v penězích) 584.545 Kč. Znalec ocenil vlastní výkon aktivit [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částkou 558.460 Kč, náhradu času stráveného ředitelem žalobkyně cestami k jednání stanovil na částku 26.085 Kč. Z pohledu konkrétního zadání otázky je výsledná částka určena bez hodnoty přímých nákladů žalobkyně. Vynaložení přímých nákladů by měla podle znalce žalobkyně doložit daňovými doklady. Pokud by k výpočtu odměny žalobkyně bylo přistoupeno jako ke stanovení obvyklé provize za zprostředkování transakce, činila by sazba obvyklé provize 12 % z objemu obchodu, tedy odměna by činila 12.600.000 Kč. Znalec zmínil tuto skutečnost pouze jako příklad metody stanovení odměny resp. provize osoby, která by v jiném případě vykonala totožné činnosti, jaké zde znalec posuzoval.

18. Po provedeném dokazování posudkem a výslechem ustanoveného znalce má soud za spolehlivě zjištěné, že žalobkyně v období od 1. 9. 2014 do 29. 1. 2015 vykonala tvrzené činnosti, které byly pro žalovanou objektivně přínosné a měla z nich prospěch. Zástupce znalecké kanceláře [anonymizováno] [obec] v průběhu výslechu přesvědčivě zodpovídal dotazy žalované a reagoval na její námitky. Soud nespatřuje žádný důvod k pochybnostem o správnosti znaleckého posouzení. Soud na základě výsledku dokazování vychází z toho, že žalovaná získala od žalované činnosti (bez zohlednění přímých nákladů) v hodnotě 584.545 Kč.

19. Podle žalované znalec nekriticky převzal tvrzení žalobkyně o vykonání činností pro žalovanou v době od 1. 9. 2014 do 29. 1. 2015. Soud nepovažuje námitku žalované za opodstatněnou, neboť znalec vysvětlil, na základě jakých podkladů měl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vykazované činnosti za skutečně provedené. V této souvislosti lze zmínit i obsah svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kterého jako bankovního poradce oslovil [anonymizováno] [příjmení] s tím, že pro pana [příjmení] vyřizuje financování nákupu farmy v [anonymizováno]. Jednání pokračovala do ledna 2015 a byla úspěšně dokončena profinancováním celého obchodu ze strany [právnická osoba] Případ se postupně vyvíjel, probíhala řada jednání převážně s panem [příjmení], který dodával podklady, materiály a vše potřebné k vyřízení obchodu. Informace o budoucí vlastnické struktuře měla banka především od pana [příjmení], minimálně v jednom případě byly prezentovány za přítomnosti pana [příjmení]. Od měsíce září 2014 až do konce uzavření obchodu v lednu 2015 bylo jednoznačné, že úvěr bude poskytnut investorovi [název žalované] Nebylo pochyb o tom, že žalovaná koupí ze 100 % odštěpenou část firmy prodávajícího, která vznikla pod názvem [právnická osoba] Po odštěpení k zamýšlenému nákupu žalovanou skutečně došlo. Pracovní nasazení pana [příjmení] bylo podle svědka [příjmení] [příjmení] pro uskutečnění projektu nezbytné, gradovalo především v závěru realizace obchodu tedy v prosinci 2014 a lednu 2015. Svědek i další zaměstnanci banky komunikovali s panem [příjmení] i v průběhu vánočních svátků, kdy realizovali úschovu prostředků vyčleněných na nákup [právnická osoba] s.r.o.

20. Rozsah plnění žalobkyně i přínos tohoto plnění pro žalovanou považuje soud za spolehlivě prokázaný. Považuje za nadbytečné a neekonomické provádět výslechy značného množství osob, s nimiž [anonymizováno] [příjmení] ku prospěchu žalované jednal (např. zástupců prodávajícího, zástupců banky, poskytovatelů právního a daňového poradenství atd.), neboť jeho činnost byla dostatečně doložena jinými důkazy. Žalobkyně ani na provedení žádných dalších důkazů k činnostem [anonymizováno] [příjmení] nad rámec znaleckého posouzení netrvala.

21. Přehledem cest, výpovědí [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a technickým průkazem použitého vozidla má soud za prokázané, že v rámci zajištění činností pro žalovanou v rozhodném období vykonal ředitel žalobkyně za použití automobilu s průměrnou spotřebou 5,9 litrů nafty /100 km cesty v celkové délce 3.285 km, z toho od 1. 9. 2014 do konce roku 2014 3.005 km a od 1. 1. 2015 do 29. 1. 2015 280 km. Podle předpisů o cestovních náhradách (vyhláška č. 435/2013 Sb. a vyhláška č. 328/2014 Sb.) má [anonymizováno] [příjmení] nárok na náhradu nákladů v souvislosti s cestami uskutečněnými v zájmu žalované vlastním vozidlem (vozidlem registrovaným na manželku [jméno] [příjmení]) - celková výše výdajů činí 19.133 Kč.

22. Jako přímý výdaj vzniklý činností pro žalovanou uváděla žalobkyně od počátku řízení (viz např. vyjádření z 18. 5. 2017 čl. 33) placení subdodávek žalobkyní, konkrétně náklady na právní služby poskytované společností [právnická osoba] Tvrzení o právních službách poskytovaných touto společností žalobkyni má soud za prokázané sdělením společnosti [právnická osoba] Ta potvrdila (čl. 157), že jejich advokátní kancelář dne 30. 7. 2014 uzavřela smlouvu o právní pomoci s žalobkyní. Následně v souvislosti s akvizicí [právnická osoba] [anonymizováno] vystavila advokátní kancelář za poskytnuté právní služby žalobkyni 5. 11. 2014 dvě faktury, které žalobkyně uhradila. Z vyúčtování č. 2015 ze dne 5. 11. 2014 se podává, že [právnická osoba] požadovala po žalobkyni úhradu za poskytnuté právní služby v částce 18.712,65 Kč včetně DPH se splatností do 17. 11. 2014. Výpisem ze svého podnikatelského účtu u [právnická osoba] žalobkyně doložila, že zaplatila [právnická osoba] [anonymizováno] za dvě faktury (s konečným číslem daňového dokladu 27 a 28), celkem částku 23.190 Kč dne 18. 11. 2014. Žalobkyně tedy zaplatila za právní služby advokátní kanceláři v procesu získávání [právnická osoba] žalovanou 18.712,65 Kč (druhou z faktur, která měla být vystavena společností [právnická osoba] rovněž dne 5. 11. 2014, žalobkyně soudu nepředložila a ani netvrdila, že by se týkala služeb ve prospěch žalované).

23. V tabulce s přehledem výdajů vzniklých při výkonu činností pro žalovanou žalobkyně uvedla, že dne 3. 9. 2014 proběhla schůzka v [obec] mezi pány [příjmení] a [příjmení]. Jednou z podmínek, aby kupující uhradila cenu ve výši požadovanou prodávající, bylo převedení daňové ztráty na odštěpovanou společnost tak, aby [právnická osoba] mohla tuto ztrátu odečíst od základu daně vykázaného po odštěpení a tím zvýšila zisk po zdanění. Výdaj za účetní a daňovou optimalizaci spojený s využitím poradenských služeb [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (podle obchodního rejstříku jednatel firmy [právnická osoba], která poskytuje účetní poradenství, vedení účetnictví a daňové evidence) doložila žalobkyně fakturou vystavenou [právnická osoba] dne 30. 6. 2015 na částku 56.870 Kč včetně DPH. Předmětem vyúčtování byly v dodávce označené služby„ poradenská činnost - projekt [anonymizováno]“. Rozpor mezi datem uskutečnění plnění ve faktuře (30. 6. 2015) a tvrzenou skutečnou dobou plnění (září 2014) vysvětlila žalobkyně tak, že původní záměr byl fakturovat nikoli na žalobkyni ale na žalovanou, dodavatel služeb [právnická osoba] po dohodě fakturaci odložil. Protože se následně pan [příjmení] odmítl dohodnout, vyúčtoval dodavatel poradenské služby žalobkyni, ačkoli poradenství bylo poskytnuto ve prospěch žalované. Výpisem ze svého podnikatelského účtu u [právnická osoba] žalobkyně doložila, že dne 13. 10. 2015 zaplatila [právnická osoba] částku 56.870 Kč.

24. Podle § 553 odst. 1 zákona č. 89/2013 Sb., občanského zákoníku (o. z.) o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

25. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Podle § 2999 odst. 1 věta první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

27. V projednávaném případě je nesporné, což konstatovaly i soudy ve svých dosavadních rozhodnutích ve věci, že žalobkyně poskytovala žalované v hospodářském styku v době od září 2014 do ledna 2015 plnění. Žalovaná toto déletrvající plnění po celou dobu přijímala, aniž žalobkyni poskytla jakékoli protiplnění. Zamýšlená budoucí spolupráce účastnic, jejíž realizaci žalobkyně předpokládala, nebyla dohodnuta dostatečně a určitě. Pouhé očekávání žalobkyně nemohlo být základem pro vznik platného smluvního vztahu. Platí proto, že plnění žalobkyně přijímané žalovanou je plněním na základě neurčitého a tedy zdánlivého jednání. Dokazováním vyšlo najevo, že přijímáním plnění od žalobkyně získala žalovaná prospěch, aniž by k tomu měla spravedlivý důvod. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila jednak na základě činností žalobkyně vykonanými ve prospěch žalované od 1. 9. 2014 do 29. 1. 2015 (obohacení plněním bez právního důvodu), jednak tím, že za ni žalobkyně uhradila náklady právního a daňového poradenství. Jde o náklady, které žalobkyně za žalovanou plnila v její prospěch, ač tak měla učinit žalovaná.

28. Výše bezdůvodného obohacení za činnosti žalobkyně poskytované žalované byla stanovena znaleckým posudkem na částku 584.545 Kč. Ředitel žalobkyně využíval osobní automobil k dopravě na schůzky se zástupci prodávajících, s bankovními poradci i s dalšími zúčastněnými osobami v záležitosti získání [právnická osoba] žalovanou. Šlo o přímý náklad žalobkyně vynaložený bez právního důvodu a zároveň ve prospěch žalované, neboť při schůzkách docházelo k vyjednávání podmínek probíhající transakce. Žalobkyně vynaložila cestovní náklady 19.133 Kč, o tuto částku se žalovaná obohatila. Totéž platí o nákladech služeb zajištěných žalobkyní a poskytnutých ve prospěch žalované při odštěpení [právnická osoba] Žalovaná měla povinnost sama zaplatit za právní služby advokátní kanceláři [právnická osoba] a za daňové a účetní poradenství [právnická osoba], [anonymizováno]. Bylo prokázáno, že platby uvedeným dodavatelům zaslala žalobkyně, ochudila se tím o částky 18.713 Kč (přesně 18.712,65 Kč) a 56.870 Kč. Celková výše bezdůvodného obohacení žalované činí 679.261 Kč (584.545 Kč + 18.713 Kč + 56.870 Kč). Soud podle § 2991 odst. 1 o. z. uložil žalované povinnost k vydání bezdůvodného obohacení v uvedené výši. Úrok z prodlení byl přiznán podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V prodlení s částkou 500.000 Kč se žalovaná ocitla ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění, kterou žalobkyně žalované stanovila v předžalobní výzvě z 28. 6. 2016 (do 5. 7. 2016). Úrok z prodlení ze zbytku přisouzené částky byl přiznán od 13. 2. 2020, kdy k tomuto datu již byl žalované doručen návrh na rozšíření žaloby na částku 700.000 Kč. Soud proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku.

29. Výrokem II. soud zamítl žalobu v části, v níž uplatněný nárok neshledal důvodným. K požadavku žalobkyně na přiznání celé částky 700.000 Kč soud uvádí, že se při stanovení výše bezdůvodného obohacení řídil pokyny vyslovenými v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 20. 10. 2020 č.j. 47 Co 96/2018 – 271.

30. Výrok III. o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci téměř zcela úspěšná, neúspěšná byla v rozsahu necelých 3 %. Rozhodnutí o výši plnění v projednávaném případě záviselo na znaleckém posudku. Soud z popsaných důvodů přiznal žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyně vynaložila soudní poplatky za žalobu 20.000 Kč, za podání dovolání 14.000 Kč a za rozšíření žaloby 10.000 Kč. Žalobkyni byla vyměřena záloha na znalečné, kterou žalobkyně složila v částce 70.000 Kč. Žalobkyně byla zastoupena advokátem, který vyúčtoval odměnu za celkem 35 úkonů právní služby.

31. Advokátovi žalobkyně náleží podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. odměna za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 500.000 Kč ve výši 10.300 Kč, z tarifní hodnoty 700.000 Kč ve výši 11.100 Kč (v podání zástupce žalobkyně ze dne 30. 6. 2023 byla nesprávně požadována vyšší odměna za úkon 11.400 Kč). Soud přiznal advokátovi žalobkyně odměnu za převzetí a přípravu zastoupení, za předžalobní výzvu k plnění, za podání žaloby, za reakci žalobkyně na vyjádření žalobkyně z 18. 5. 2017, za vyjádření žalobkyně ve věci samé 23. 11. 2017, za vyjádření žalobkyně k odvolání proti mezitímnímu rozsudku z 16. 4. 2018, za sepis dovolání, za vyjádření žalobkyně před rozhodnutím věci odvolacím soudem z 8. 10. 2020, za doplnění žaloby na základě výzvy soudu dne 30. 4. 2021, za reakci žalobkyně ve věci samé z 12. 10. 2021, za rozšíření žaloby o částku 200.000 Kč z 30. 11. 2021, za doložení finálního přehledu poskytovaných služeb včetně manuálu z 8. 12. 2021. Zástupce žalobkyně ze zúčastnil celkem devíti jednání, z toho dvou u odvolacího soudu, a to ve dnech 23. 5. 2017, 3. 10. 2017 (jednání trvalo déle, než dvě hodiny), 28. 11. 2017 (jednání trvalo déle, než dvě hodiny), 6. 2. 2018, 28. 8. 2018, 6. 10. 2018, 13. 10. 2021, 2. 5. 2023 a 20. 6. 2023. Zástupce žalobkyně doložil, že ve dnech 27. 11. 2017, 27. 8. 2018, 5. 10. 2020, 11. 10. 2021 a 2. 5. 2023 proběhlo jednání s klientem přesahující jednu hodinu. Počet úkonů právní služby, za které advokátovi žalobkyně soud přiznal odměnu, tedy činí 28.

32. Zástupce žalobkyně účtoval odměnu za celkem 5 porad s klientem, což je přiměřený počet s přihlédnutím ke složitosti řízení a k časovému odstupu mezi jednotlivými poradami. Soud nepovažuje za podání ve věci samé, za jejichž zpracování by advokátovi měla náležet odměna, dále uvedené úkony: vyjádření žalobkyně ze dne 11. 8. 2017 (jde o stručné sdělení žalobkyně, že by nárok měl být posouzen jako bezdůvodné obohacení, v podání se řeší technické otázky zaslání příloh do spisu), odpověď ve věci zproštění mlčenlivosti advokáta [jméno] [jméno] z 8. 1. 2018 (stručná reakce na dotaz soudu), rozšíření žaloby ze dne 12. 1. 2018 o částku 350.000 Kč (jde o návrh, který byl následně změněn, návrh změny žaloby postrádá tvrzení, jakému plnění částka 350.000 Kč odpovídá), vyjádření žalobkyně z 16. 5. 2018 (stručná odpověď odvolacímu soudu spojená s žádostí o odročení jednání), vyjádření žalobkyně na výzvu soudu z 11. 1. 2021 (doplnění tvrzení žalobkyně bylo nedostatečné, neodpovídalo pokynu odvolacího soudu, soud musel přistoupit k opakované výzvě), vyjádření žalobkyně k námitkám žalované ke znaleckému posudku z 27. 4. 2023 (vyjádření spočívá ve stručné reakci, že žalobkyně námitky považuje za nedůvodné a účelové), doložení výpisů z účtu z 31. 5. 2023 (jde o průvodní dopis k doložení listinných důkazů, nikoli o podání ve věci), písemný závěrečný návrh z 27. 6. 2023 (zástupce žalobkyně přednesl závěrečný návrh při jednání dne 20. 6. 2023, soud jej k písemnému doplnění nevyzýval, zástupce tak učinil z vlastní iniciativy).

33. Za úkony uvedeny v odstavci č. 31 náleží advokátovi žalobkyně odměna v závislosti na tom, zda byly vykonány v době, kdy předmětem řízení bylo 500.000 Kč nebo 700.000 Kč. Advokátovi žalobkyně přiznal soud odměnu za 25 úkonů po 10.300 Kč a za 3 úkony po 11.100 Kč, tj. celkovou odměnu 290.800 Kč. Ke každému z 28 úkonů přísluší paušální náhrada 300 Kč, na paušálních náhradách soud přiznal 8.400 Kč. Advokát žalobkyně vyúčtoval cestovné k sedmi jednáním k Okresnímu soudu v Trutnově, za což mu bylo přiznáno podle předpisů o cestovních náhradách 3 x 1.866 Kč (jednání v roce 2017), 1.919 Kč (jednání 6. 2. 2028), 2.014 Kč (jednání dne 13. 10. 2021) a 2 x 2.567 Kč (jednání v roce 2023). Soud přitom zohlednil, že advokát žalobkyně do roku 2020 používal automobil s průměrnou spotřebou benzínu 6,8 l /100 km a následně se spotřebou 7,1 l /100 km, přičemž při cestě k soudu z Prahy do Trutnova a zpět ujel vždy 316 km. Za cesty zástupce žalobkyně k jednání Krajského soudu v Hradci Králové náleží náhrada 1.397 Kč (ve vyúčtování požadováno 1.741 Kč) za jednání dne 28. 8. 2018 a náhrada 1.466 Kč za jednání dne 6. 10. 2020, přičemž v obou případech byl použit automobil s průměrnou spotřebou benzínu 6,8 l /100 km, při cestě k soudu z Prahy do Hradce Králové a zpět bylo ujeto vždy 230 km. Celková výše cestovních nákladů advokáta žalobkyně tak činí 17.528 Kč. Náhrada ztrátu času byla přiznána za sedm cest ke zdejšímu soudu (7 x 8 půlhodin x 100 Kč) a za dvě cesty k odvolacímu soudu (2 x 6 půlhodin po 100 Kč), celková výše náhrady promeškaného času činí 6.800 Kč (ve vyúčtování požadováno 9.400 Kč).

34. Soud přiznal advokátovi žalobkyně odměnu a náhrady v celkové výši 323.528 Kč (290.800 Kč + 8.400 Kč + 17.528 Kč + 6.800 Kč). Zástupce je plátcem DPH, soud proto uvedenou částku navýšil o 21 % z odměny a náhrad, kdy DPH po zaokrouhlení činí 67.941 Kč. Žalobkyně má nárok na náhradu nákladů právního zastoupení 391.469 Kč, na vynaložené soudní poplatky v celkové výši 44.000 Kč (požadována byla náhrada soudních poplatků 49.000 Kč) a na náhradu částky 70.000 Kč, kterou k výzvě soudu zaplatila jako zálohu na znalečné (vzhledem k výsledku řízení jsou náklady znalečného k tíži žalované). Celková výše nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna žalobkyni nahradit, činí 505.469 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. se náklady řízení platí advokátovi žalobkyně.

35. Výrok IV. vychází z ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení neúspěšná, stát má proti ní právo na náhradu nákladů, které platil. Celkové náklady znalečného vyplaceného znalecké kanceláři [právnická osoba] činily 82.519 Kč, z toho 70.000 Kč bylo vyplaceno ze zálohy složené žalobkyní a částku 12.519 Kč platil stát. Soud proto žalované uložil, aby náklady státu v uvedené výši nahradila.

36. Lhůty k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.