30 C 210/2019

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Řezníčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 409.157 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 409.157 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 409.157 Kč od 27. 1. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení 169.643 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit České republice náklady řízení 24.908,21 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku uvedeného ve výroku s odůvodněním, že je vlastníkem stavby domu [adresa] obci [obec]. Žalobkyně při budování stavby uzavřela jako objednavatel smlouvu o dílo s žalovaným jako zhotovitelem, jejímž předmětem byla montáž potrubí pro podlahové topení a topení v podkroví stavby žalobkyně. Dne 20. 11. 2017 po vpuštění vody do žalovaným namontovaného potrubí však toto popraskalo a způsobilo škodu na stavbě žalobkyně. Voda vytékající z popraskaného potrubí způsobila podmáčení základové desky, sklepního prostoru a nosného zdiva, opadání štukové omítky. Voda zároveň vnikla mezi hydroizolaci a PIR izolaci pod podlahou. Voda poškodila též hranol roubení. Žalobkyně v zastoupení svého právního zástupce vyzvala žalovaného k jednání o způsobu náhrady škody a bylo dohodnuto, že ke zjištění příčiny škody bude přizván soudní znalec vybraný žalovaným. Vzhledem k tomu, že únik vody byl z podlahového topení pod betonovou podlahou, nechala žalobkyně bez porušení podlahy lokalizovat místo profesionálem, který místo úniku lokalizoval u vchodu do technické místnosti. Toto zjištění si vyžádalo náklad ve výši 9.317 Kč. Po lokalizaci místa úniku vody byl do stavby žalobkyně přizván soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], který následně vyhotovil znalecký posudek se závěrem, že montér (žalovaný) ukončil montáž, aniž by propojil podlahové hady s rozdělovačem a sběračem. Dále žalovaný nezapojil rovněž akumulační nádobu s podlahovým vytápěním a s krbovou topnou vložkou. Po vyhotovení znaleckého posudku přestal žalovaný s žalobkyní komunikovat. Žalobkyně si posléze nechala vypracovat znalecký posudek na stanovení postupu oprav vzniklé škody a nákladů, jaké si tato oprava vyžádá. Soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] stanovil náklady na odstranění škod ve výši 384.040 Kč Cena za vypracování znaleckého posudku byla ve výši 15.800 Kč. Žalovaný nereagoval na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně z 12. 1. 2018.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že pokud vůbec došlo k uzavření platné, tedy dostatečně určité smlouvy o dílo, zůstávají pochybnosti, kdo byl ve vztahu objednatelem. Žalovaný s žalobkyní nejednal, o stavebních nebo montážních pracích komunikoval vždy s panem [příjmení]. Žalovaný provedl pouze položení topných podlahových hadů. Vzhledem k tomu, že pan [příjmení] se rozhodl pro betonáž, kterou zahájil a provedl v nepřítomnosti žalovaného, je možné, že přitom došlo k poškození části žalovaným rozvedených topných hadů. Žalovaný práci na topení ukončil v říjnu 2014 a to ve stavu, který byl panu [příjmení] znám, tedy bez napojení na rozdělovač a sběrač a bez dalších technologicky navazujících úkonů. V instalaci topení pak pokračoval a systém zkompletoval pan [příjmení]. Voda do systému byla napuštěna až v listopadu 2017, kdy již žalovaný neměl příležitost systém, jeho pokračování a způsob dokončení zkontrolovat a provést jeho odzkoušení. Žalovaný neporušil žádnou povinnost a žádná škoda žalobkyni tedy nemohla nastat v příčinné souvislosti s neexistujícím porušením povinností na straně žalovaného. Žalovanému je známo, že v blíže neurčené době v nemovitosti došlo k havárii vody v důsledku zamrznutí, neboť sám v domě měnil vodoměr. Zmíněná havárie mohla zasáhnout, promáčet a poškodit některé prostory v nemovitosti. K obdobnému následku mohlo dojít uvolněním záslepek, které neslouží k zajištění potrubí při stálém tlaku vody a zjm. s odstupem času nemusí s jistotou úniku vody zamezit. Žalovaný proto označil za zavádějící a účelové tvrzení žalobkyně, že žalovaným montované potrubí popraskalo z důvodu pochybení žalovaného. Žalovaný s vědomím pana [příjmení] topení nepředal v dokončeném stavu a pan [příjmení] ani žalobkyně topení nepřevzali. Na dokončení zhotovení topení pokračovala další osoba, žalovaný nemohl mít stav díla pod kontrolou a neměl příležitost zkompletovaný systém podle předpisů odzkoušet. Podle žalovaného únik vody z topení do okamžiku, kdy se projeví ztrátou tlaku v systému, ani nemohl způsobit škody žalobkyní uváděného rozsahu.

3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud níže uvedené skutečnosti:

4. Žalobkyně je vlastníkem nemovité věci - pozemku p. č. st. [anonymizováno] v katastrálním území [obec], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa]. Nemovitosti v majetku žalobkyně jsou zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a katastrální území [obec]. V roce 2014 prováděl žalovaný na stavbě ve vlastnictví žalobkyně práce mimo jiné při zhotovení podlahového topení. Činnosti, které měl žalovaný vykonat, byly domlouvány ústně s tehdejším druhem (nyní manželem) žalobkyně [jméno] [příjmení]. Práce na podlahovém topení žalovaný nedokončil, provedl pouze položení podlahových hadů v přízemí. Nebylo provedeno napojení hadů na rozdělovač, sběrač, o čemž pan [příjmení] věděl. Podlahy s položenými hady byly zality betonem, aniž předtím došlo ke kontrole vykonáním tlakové zkoušky. Instalace topení a kompletace systému byla dokončena jiným dodavatelem až po třech letech v listopadu 2017. Zjištění o vlastnickém právu žalobkyně k domu [adresa] v [obec] učinil soud z výpisu z katastru nemovitostí. Provádění topenářských prací na stavbě a stav díla při ukončení prací na podlahovém topení žalovaným nečinili účastníci sporným.

5. K okolnostem vzniku a obsahu smlouvy, jejímž předmětem byla dodávka a montáž topení žalovaným v domě [adresa] v [obec], vzal soud za prokázané, že žalovaný byl osloven panem [jméno] [příjmení], zda by pro něj a žalobkyni mohl na stavbě provést určité práce. Konkrétně šlo o vodu, odpady, podlahové topení, topení ve 2. nadzemním podlaží, žalovaný měl rovněž položit dlažbu. K uzavření písemné smlouvy o dílo nedošlo. Žalovaný dostal k dispozici projektovou dokumentaci stavby a sám si určoval postup prací. Pokládka podlahového topení probíhala tak, že žalovaný v říjnu 2014 natáhl hady na všech podlahách v přízemí. K zapojení hadů do příslušného zařízení tj. do sběrače před betonáží nedošlo. Nedošlo ani k provedení tlakové zkoušky. Pan [anonymizováno] i žalovaný předpokládali, že bude navazovat další činnost žalovaného spočívající v zapojení a zprovoznění celého topného systému. Žalovaný na stavbě pokračoval po vyschnutí betonu pokládkou dlažby. Pan [anonymizováno] s žalobkyní měli výhrady ke kvalitě pokládky a odmítli žalovanému zaplatit. Žalovaný s tím nesouhlasil, práce předčasně ukončil a stavbu natrvalo opustil.

6. Ohledně skutečností uvedených v předchozím odstavci se výpovědi žalovaného a [jméno] [příjmení] shodují. Liší se pak především v tom, zda žalovaný před zahájením betonáže podlah upozornil pana [příjmení] případně žalobkyni na nutnost provedení tlakových zkoušek, a zda je informoval o možných negativních následcích, pokud zkoušky provedeny nebudou. Sporná zůstala též otázka, zda byl žalovaný ve smluvním vztahu s žalobkyní (tvrzení žalobkyně) nebo s [jméno] [příjmení], který s žalovaným jednal, objednával u něj konkrétní práce a kontroloval výsledky jejich provedení (tvrzení žalovaného).

7. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že při natahování hadů o víkendu před betonováním vznikaly různé problémy, v rozporu s dokumentací např. chyběla systémová deska, nevycházela výška prahů. Žalovaný upozorňoval pana [příjmení], že po hadech nesmí nikdo chodit. Ochrana podlahy řádně zajištěna nebyla, chodili tam sádrokartonáři, vozili i kolečka. Žalovaný podle svých slov tlakovou zkoušku provést nemohl, protože se spěchalo na betonáž, která byla objednaná na hned na pondělí. Pan [anonymizováno] s tím podle žalovaného souhlasil, měl prohlásit, že zkouška se dodělá dodatečně. Žalovaný jako důvod neprovedení natlakování topení vodou uvedl, že v některém z níže položených hadů by zůstala voda, po dobu nezprovoznění topného systému v prázdném domě by pak během zimy došlo k zamrznutí. Žalovaný také namítal, že jeho následovník pan [příjmení] měl stav topení při své nástupu zkontrolovat, než systém napustil. V horním patře žalovaný provedl tlakovou zkoušku topení vzduchem, v hadech podlahového topení však vzduchová zkouška provedena nebyla, neboť žalovaný nevlastnil kompresor. Žalovaný počítal s tím, že tlakovou zkoušku provede po betonáži, pokud by viděl mokrý beton, přistoupil by k řešení problému.

8. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že oproti údajům v projektové dokumentaci nebyla k uložení hadů pod podlahy použitá systémová deska, a to hlavně z ekonomických důvodů. Svědek nevěděl, že předepsaná tlaková zkouška nebyla provedena, neměl informace o možných následcích neprovedení zkoušky. Svědek podniká v oboru truhlář, tesař, s topenářstvím nemá zkušenosti. Spoléhal na to, že žalovaný při montáži topení zajistí správný odborný postup. Svědek ani nevěděl, zda žalovaný tlakovou zkoušku prováděl, žádný protokol o tlakové zkoušce mu žalovaný nikdy nepředal.

9. Ze znaleckého posudku na provedení ústředního vytápění v objektu [adresa] v [obec], který dne 8. 5. 2018 zpracoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vzal soud za prokázané, že montér tj. žalovaný ukončil montáž ústředního topení, aniž byl propojil podlahové hady s rozdělovačem a sběračem. V důsledku toho nemohl provést tlakovou zkoušku podle ČSN 060310. Tlaková zkouška je jedním z nejdůležitějších úkonů montáže podlahového vytápění. Ve většině případů se k ní používá voda – jednotlivé hady se napustí vodou o stanoveném tlaku 4 – 6 bar a každý had se odvzdušní. Těsnost je určena jednak optickým pozorováním sáknutí vody, jednak sledováním případného poklesu tlaku mezi začátkem a koncem zkoušky. Zároveň se kontroluje těsnost spojů na všech armaturách a spojkách. Tlaková zkouška se standardně provádí ihned po instalaci topných hadů. Pokud vznikne časová proluka mezi položením hadů a betonáží, doporučuje se tlakovou zkoušku provést ještě jednou, těsně před zabetonováním, čímž se zajistí, aby nedošlo k náhodnému poškození např. chůzí po trubkách. V posuzovaném případě tedy byla betonáž provedena bez tlakové zkoušky za účasti montéra. Po cca dvou letech od položení byly podlahové hady propojeny s rozdělovačem, sběračem a akumulační nádobou, která byla propojena s krbovou topnou vložkou. Otopná soustava byla naplněna vodou a byl zahájen provoz. Následoval velký úbytek vody, která prosakovala venkovními stěnami domu v úrovni podlah. Bylo zřejmé, že voda vytéká z podlahových hadů, jako příčinu úniku vody znalec stanovil nekvalitní montáž. Firmou [obec] z [část obce] byla provedena zkouška plynem, která zjistila velkou netěsnost v místě spojky potrubí. Podle znalce došlo pravděpodobně k tomu, že spojka nebyla zalisována nebo byla zalisována nedostatečně. Znalec konstatoval, že montér ústředního topení nepředal investorovi ani znalci doklady o provedení tlakové a topné zkoušky.

10. Výslechem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že tlaková zkouška se musí udělat před betonáží, provedení zkoušky označil znalec nejen za žádoucí, ale za naprosto nutné. Po zabetonování podlahy je na tlakovou zkoušku již pozdě, netěsnosti nelze bez sondy či vykopání betonu zjistit.

11. Výpovědí svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se jako živnostník zabývá topenářstvím asi 10 let. Pan [anonymizováno] svědka požádal, aby mu zapojil akumulační nádrž ke krbovým kamnům. V domě byly hotové kompletní rozvody topení, svědek provedl natažení trubek od krbových kamen do garáže a zapojení akumulační nádrže. V přízemí bylo podlahové topení a rozdělovač, který byl zapojený, svědek pouze provedl kontrolu správnosti zapojení. Nahoře v patře svědek osadil chybějící radiátory. Tlaková zkouška by se podle svědka měla správně provádět dvakrát, poprvé při hrubých rozvodech (když se tahají trubky v podlaze či ve zdech), je to tedy ve fázi než se vylejí podlahy, zahází omítky. Při hrubé stavbě je možné provést i tlakovou zkoušku vzduchem, která bývá volena proto, aby v systému nezůstala voda a nedošlo k zamrznutí. Svědek před kompletací topného systému v domě [adresa] neřešil, zda tlaková zkouška při hrubých rozvodech byla provedena, neptal se pana [příjmení] na výsledek. Další zkouška se provádí při kompletaci, když se instaluje topný zdroj, osadí radiátory. Zkouška spočívá v tom, že se systém napustí vodou a tím se zjistí, zda vše těsní, jak má. Svědek popsal průběh spouštění topení dne 20. 11. 2017. Po napuštění systému vodou se správný tlak se držel tak půl hodiny, pak se začal snižovat. Pokles tlaku zpočátku nemusel signalizovat problém, protože při napouštění se systém odvzdušňuje, tlak přitom klesá, takže dvakrát až třikrát bylo provedeno dotlakování. K postupné očekávané stabilizaci tlaku však nedošlo, svědek naopak sledoval stálé snižování tlaku. Svědek s panem [příjmení] procházeli kolem domu a zvenčí byla viditelná voda, která prosakovala stěnami nad terénem. Svědek odpojil krbová kamna a vypustil veškerou možnou vodu. Svědek si byl jist, že problém určitě bude v podlaze, což sdělil panu [příjmení]. Svědek vyjádřil přesvědčení, že on sám nijak nemohl zabránit situaci nastalého úniku vody. Čistě teoreticky sice mohl provést tlakovou zkoušku toho, co bylo v podlaze, to se ale standardně nedělá. Následně svědek pro panu [příjmení] provedl opravu topení v garáži na odkrytém místě v podlaze. Svědek opravil spoj zalisováním, již si nepamatoval, o jaký druh tvarovky se jednalo, zda šlo o koleno či téčko. S největší pravděpodobností šlo o místo předchozího úniku vody, neboť po provedené opravě se topný systém napustil a vše fungovalo.

12. Svědek [jméno] [příjmení] se ve výpovědi shodoval se svědkem [příjmení] při popisu průběhu kompletace topného systému a úniku vody při pokusu o zprovoznění systému dne 20. 11. 2017. Dvě topné sezony sloužila jako jediný zdroj tepla v domě krbová kamna. Svědek [příjmení] s žalobkyní v domě bydleli, měli zájem o zapojení ústředního topení, práce na dokončení objednali u pana [příjmení]. Zapojení začalo probíhat v podvečerních hodinách, za hodinu a půl měl být systém napuštěný, vše se mělo ustálit. Ani za tři hodiny nebylo dosaženo předepsaného tlaku. [příjmení] se vypnout krbová kamna a pan [příjmení] byl nucen vodu ze systému vypustit. Důvodem bylo zřejmé prosakování vody přes zdivo ven ze stavby, celý sklep byl pod vodou. Voda v podlahovém topení však stále zůstávala. Druhý den přijel p. [příjmení] pokračovat v řešení problému. Navrhl odpojit jednu větev v technické místnosti, po opětovném napuštění systému se prosakování vody, její vytékání ven přes zdi objektu a zatopení sklepa zopakovalo. Topný systém se před zimou 2017 nepodařilo uvést do provozu a svědek s žalobkyní začali hledat odborníka, který by odhalil místo, kde k problému dochází. [obec] byla lokalizována odbornou firmou pana [příjmení] v podlaze technické místnosti u vstupu do chodby domu dne 3. 4. 2018, pan [příjmení] celý prostor s podlahovým topení prošel a přístroj mu hlásil jedinou hlavní chybu. Následně byl přizván znalec [příjmení] [příjmení], který zjistil důvody vzniku škody. Vadné potrubí bylo odkryto tak, že dlažbu nad ním odbrušoval zedník z [obec] a svědek [příjmení] odstranil okolní beton na ploše cca 3 m2. Zalisování spojů vadného kolínka provedl pan [příjmení], od opravy typný systém funguje. Svědek [příjmení] označil za nepravděpodobný vznik poškození potrubí z důvodu, že by někdo po trubkách někdo chodil, neboť místo závady se nacházelo 10 cm od stěny, betonářské práce byly provedeny bezprostředně po položení hadů.

13. Z faktury – daňového dokladu [číslo] vystaveného [jméno] [příjmení] vyplývá, že jako dodavatel vyúčtoval částku 9.317 Kč včetně DPH za provedení lokalizace místa úniku vody z potrubí ústředního topení v domě žalobkyně. Vyhledání úniku vody bylo provedeno plynem dne 3. 4. 2018, závada byla zjištěna na potrubí ústředního topení v podlaze technické místnosti u vstupu do chodby domu. Žalovaný nečinil sporným, že došlo k úhradě faktury odběratelem poskytnutého plnění.

14. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že během víkendu dělal s panem žalovaným a dalším pracovníkem jménem [jméno] podlahové topení v domě v [obec]. Roztahali trubky po domě, přivedli je do skříně – rozvodny. Práce probíhaly o víkendu, protože se mělo betonovat. Finální dokončení topení neproběhlo, dopojení následně provedl někdo jiný. [jméno] [příjmení] sdělil, že s žalovaným jsou kamarádi, formou brigády mu byl pomáhat s podlahovým topením pro pana [příjmení] v domě v [obec]. Natahování topných hadů se dělalo o víkendu v říjnu 2014, pokládka skončila v neděli. Pan [anonymizováno] na dokončení prací spěchal, neboť v pondělí se mělo začít betonovat. Svědek [příjmení] mu měl říci, že ještě před zabetonováním je potřeba udělat tlakovou zkoušku, na tuto skutečnost upozorňoval rovněž žalovaný. Pan [anonymizováno] podle svědka reagoval sdělením, že to lze odtlakovat kdykoli a především je potřeba stihnout betonování. Pan [anonymizováno] provedení tlakové zkoušky, která by mohla proběhnout ještě v noci z neděle na pondělí, podle svědka výslovně nechtěl. Pokládka hadů skončila v neděli kolem čtvrté nebo páté hodiny odpoledne, kvalitu odvedené práce svědek zhodnotil jako perfektní. Svědek je vyučený automechanik, ale získal zkušenosti s výkonem stavebních prací, proto jej žalovaný přizval ke spolupráci.

15. Na základě prohlídky ze dne 9. 10. 2018 provedl odborné posouzení havárie ústředního topení v domě [adresa] v [obec] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Zpracování posudku u jmenovaného znalce z oborů ekonomika a stavebnictví objednala žalobkyně. V předloženém písemném posudku znalec odkazuje na zjištění [jméno] [příjmení], který provedl lokalizaci místa úniku vody z potrubí podlahového vytápění, a znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který zpracoval znalecký posudek na příčiny vad ústředního vytápění. [anonymizováno] [příjmení] po provedení potřebného šetření navrhl opravy stěn technické místnosti [číslo] části stěny místnosti [číslo] zádveří po pravou dveřní zárubeň vstupních dveří, dále v pracovně (místnost [číslo]), WC (místnost [číslo]), koupelny (místnost [číslo]). Opravy měly spočívat v postupné výměně základového dřevěného trámu, doplnění izolace proti vlhkosti a tepelné izolaci podlah ve specifikovaných přízemních prostorách, kdy provedení by si vyžádalo demontáž a montáž zařizovacích předmětů v koupelně a WC, vypuštění a napuštění vody do systému, zkoušku těsnosti, topnou zkoušku, vyregulování systému a úklid. Náklady na odstranění škody následkem havárie ústředního vytápění znalec stanovil na 384.040 Kč včetně DPH. Písemný posudek obsahuje doložku, že jeho zpracovatel si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, 16. Výslechem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že místo závady dohledané panem [příjmení] bylo v době přítomnosti znalce odkryto. Při poruše unikala voda do podlahy a to konkrétně v místnosti [číslo] z části v místnosti [číslo] dále v koupelně, na záchodě (místnosti 106, 105) a z části v pracovně, tj. v místnosti [číslo]. Unikající voda se dostávala ven a z části vytekla po fasádě, část však v uvedených místnostech zůstala v podlaze. V době zpracování posudku byl hledán způsob, jak tuto rozlitou vodu odstranit a k tomu směřoval návrh znalce na způsob a rozsah oprav. Podle znalce je pravděpodobné, že s odstupem času určitá část vody z místa pod podlahovým betonem vyschla. Na druhou stranu jde o uzavřený prostor, takže vysychání probíhá pomalu. Dochází ke vzlínání vlhkosti, což vzhledem k tomu, že jde o dřevostavbu, působí negativně na stavební materiál – dřevěné trámy. V důsledku vlhkosti došlo ke vzniku plísní na základovém trámu, což znalec zaznamenal v době ohledání stavby cca po roce po vylití vody. Na zdech byla patrná místa, kde voda vytékala vně objektu spárou mezi základovou deskou a spodní částí dřevěného základového trámu. V souvislosti s plísněmi hrozí karcinogenní prostředí v části stavby. Voda se dostala do okolního prostředí a je velmi pravděpodobné, že napadla i vnitřní zdi. Vzniku plísní svědčí teplo, které se nachází právě u topných hadů. Aktuální rozsah poškození (například následky vzlínání vlhkosti, možné napadení nejen základového ale i dalších trámů) podle znalce není pohledem zvenčí zjistitelný. Zkoumání by muselo být provedeno za pomoci sond s destruktivními účinky. V posudku bylo navrhováno, že se odstraní všechny podlahy a vrstvy až dolů pod tepelnou izolaci, která nepochybně bude mokrá. Po vysušení celého prostoru by se opět položila izolace, vyměnil základový trám a znovu položily jednotlivé vrstvy podlah. Po realizaci takového zásahu je podle znalce předpoklad, že vady budou dostatečně odstraněny. Znalec vyloučil možnost, že v podlahách žádná voda nezůstala a že stavba nevyžaduje žádné opravy. Podle znalce jde o zabudovanou vlhkost, k vysychání dochází od okrajů. U stavby, jejíž konstrukce jsou dřevěné, označil znalec existenci vlhkosti v podlahách za problém.

17. S ohledem na časový odstup od úniku vody v listopadu 2017 ustanovil soud znalecký ústav k posouzení aktuálního stavu stavby a ke stanovení příčiny zjištěných následků. K ustanovení znalce soud přistoupl i s ohledem na námitky žalovaného, že znalec [příjmení] [příjmení] zpracoval posudek na objednávku žalobkyně. Posudkem Kloknerova ústavu Českého vysokého učení technického v Praze vzal soud za prokázané, že při místním šetření dne 9. 11. 2022 provedli pověření pracovníci vizuální prohlídku, plošné orientační měření příložným kapacitním vlhkoměrem pro zjištění vlhkostního stavu fasád a měření termokamerou za účelem získání informací ohledně teplotních či vlhkostních anomálií na povrchu základových dřevěných trámů. Na základě učiněných zjištění dospěl znalecký ústav k závěru, že únik havarijní vody způsobil zátok vody do konstrukce podlahy v 1. nadzemním podlaží, tj. do vrstvy betonové mazaniny a PIR desek. Významná část vody vytekla po hydroizolaci na betonové desce ven z objektu. Voda nezatekla do prostor 1. podzemního podlaží. Voda tedy mohla vniknout do konstrukcí, které jsou ve styku s hydroizolací na betonové desce, tj. příčky z Ytongu a dřevěné základové trámy nosné konstrukce. Voda vytékala volně po obvodu konstrukce, především v severní části objektu (v blízkosti epicentra havárie). Vodou byla zasažena především cca třetina objektu u oblasti technické místnosti. Zasaženy tedy byly hydroizolace, tepelně izolační PIR desky, základové trámy obvodových stěn a ytongové příčky. Množství vody, které bylo v době havárie nasáknuto (před pěti lety v roce 2017) do dřevěných trámů i vnitřních ytongových příček, nelze v současné době přesně kvantifikovat. S časovým odstupem mohlo dojít k rozvoji plísní, hub a vlhkostní degradaci některých obvodových základových trámů. V současné době lze s jistotou registrovat mechanické poškození vnější strany těchto trámů ve spodní oblasti uložení na EPS. Stav vnitřních stran těchto trámů je možné diagnostikovat pouze za podmínky celoplošného odkrytí v oblasti zádveří, technické místnosti, koupelny a pracovny a to v celé délce těchto trámů. Naopak tím, že se v současné době zvýšená vlhkost neprojevuje na vnitřních příčkách, je pravděpodobné, že voda či vlhkost není přítomná na hydroizolaci v místech uložení těchto příček. U základových trámů, kde byla v době místního šetření naměřena vlhkost vyšší než 18 % z exteriéru tj. v místě intenzivního působení klimatu, existuje vysoké riziko procesu degradace dřeva a to zejména v oblasti vnitřní strany (v kontaktu se skladbou podlahy), kde neprobíhá cirkulace vzduchu, tj. v místě kontaktu a zakrytí podlahovou konstrukcí. Riziko spočívá v nestandardním stavu, kdy jsou dřevěné smrkové trámy dlouhodobě (v řádech let) vystaveny vysoké vlhkosti s omezenou možností vysychání. Pro objektivní analýzu stávajícího stavu těchto trámů opět platí pravidlo jejich odkrytí v celé jejich délce a výšce ze strany interiéru, změření vlhkosti, a mykologického posouzení. V současné době existuje působení hnilobného procesu (ztráta mechanických vlastností) v případě základových dřevěných trámů či jejich partií, které mají vlhkost nad 18 % hmotnosti.

18. Na otázku soudu, zda je ze stavebně technického hlediska podle znalce vhodné či nezbytné odstranění přetrvávajících negativních následků úniku vody a z jakých důvodů, znalecký ústav odpověděl, že odstranění zjištěných negativních následků (vysoké vlhkosti) je vysoce žádoucí z hlediska zachování mechanických vlastností a původní plánované životnosti konstrukčního systému tj. dřevěných trámů a zachování zdravého životního prostředí. K navrženým nápravným opatřením v posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se znalecký ústav vyjádřil tak, že jsou na straně bezpečnosti a zajistí bezchybné fungování konstrukčního systému. Jedná se ale též o nejdražší alternativu, která by mohla být levnější při bližší analýze skutečného stavu a prozkoumání míry současné degradace dřevěných základových trámů a vyhodnocení nutnosti výměny v celém rozsahu. Jedinou možnou cestou je podle znaleckého ústavu odkrytí spodních trámů v celé délce a vyhodnocení jejich současného technického stavu. Znalecký ústav souhlasil s názorem [anonymizováno] [příjmení] na destruktivní charakter vody a vlhkosti na dřevo a na stále přetrvávající proces.

19. Nahlédnutím do živnostenského rejstříku soud ověřil, že žalovaný od 24. 1. 2011 podniká v oboru vodoinstalatérství, topenářství. Doba platnosti živnostenského oprávnění žalovaného je na dobu neurčitou.

20. Soud se v prvé řadě zabýval obranou žalovaného, že jeho odpovědnost za škodu nemůže být dána, neboť mezi ním a žalobkyní neexistoval závazkový vztah. Žalovaný odkazoval na výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří ve shodě s ním uváděli, že všechny záležitosti související se stavbou vždy řešil pan [příjmení]. Ten jediný s žalovaným jednal z pozice objednatele a zadával mu požadavky související s dodávkou a montáží topení. Žalovaný považoval za podstatné, že objednatelem prací nebyla žalobkyně ale její druh pan [příjmení]. Protože žalobkyně s žalovaným žádnou smlouvu o dílo neuzavřela, nemůže se po zhotoviteli domáhat práv z údajného vadného plnění a ani uplatňovat náhradu škody. Žalovaný s odkazem na uvedené zpochybnil aktivní legitimaci žalobkyně v tomto soudním sporu. Podle žalovaného byl navíc předmět smlouvy natolik neurčitý, že smluvní vztah ze smlouvy o dílo ani nemohl platně vzniknout.

21. K námitkám žalovaného soud uvádí, že žalobkyně se domáhá náhrady újmy, která byla na jejím majetku způsobena zatečením vody do podlah a stěn domu při napouštění topného systému. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 1618/2001 ze dne 24. 4. 2003 platí, že odpovědnost za vady je dána za nedostatky vlastního plnění zhotovitele a vede k tomu, aby sjednané plnění bylo odevzdáno bez vad, odpovědnost za škodu je dána za jinou újmu, než je vadné provedení samotného díla. O vadu jde tam, kde újma spočívá ve vadném provedení díla. Škodou je újma, jež vznikla jako následek tohoto vadného plnění. Majetková újma, spočívající nikoliv ve vadnosti samotného předmětu opravy, nýbrž ve znehodnocení opravované věci v důsledku vadného plnění je škodou, která z vady vznikla a je odškodnitelná v rámci náhrady škody. Občanský zákoník připouští souběh práv na náhradu škody a práv z vadného plnění; právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody. Současně ale platí, že čeho lze dosáhnout uplatněním práv z vadného plnění, nelze dosáhnout z jiného právního důvodu. Nelze tedy poté, kdy uplyne lhůta pro notifikaci vad, uplatňovat náhradu újmy vzniklé v důsledku nižší hodnoty poskytnutého plnění pomocí náhrady škody nebo bezdůvodného obohacení.

22. O takový případ se však v projednávané věci nejedná. Žalobkyně totiž neuplatňuje odpovědnost žalovaného za vadné plnění zhotovitele při pokládce podlahových hadů podle smlouvy o dílo, ale tvrdí a prokazuje konkrétní znehodnocení své stavby, které nastalo v důsledku zaviněného jednání žalovaného. Není podmínkou, aby žalobkyně jako poškozená byla ve smluvním vztahu s žalovaným, protože její nárok uplatněný v tomto soudním řízení nevychází z tvrzeného porušení smluvní povinnosti podle § 2913 občanského zákoníku, ale z obecné odpovědnosti žalovaného za škodu. [příjmení] žalovaného vycházející z toho, že s žalobkyní smlouvu neuzavřel, neobstojí. Stejná úvaha platí pro námitky žalovaného směřující k možné neplatnosti smlouvy o dílo. Platnost či neplatnost smlouvy o dílo, předčasné ukončení provádění díla, otázka řádného předání objednateli (ať byl v postavení objednatele pan [příjmení] nebo žalobkyně), nic z toho nemá vliv na předmět tohoto řízení, jehož podstatou není náhrada škody vzniklá porušením smluvní povinnosti žalovaného.

23. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále o. z.) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

24. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

25. Podle § 2912 odst. 1 o. z. nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale. Podle § 2912 odst. 2 o. z. dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.

26. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný v roce 2014 v domě žalobkyně předčasně ukončil práce na podlahovém topení a připustil přitom, že před zabetonováním hadů v podlaze nebyla provedena zkouška těsnosti potrubí. Postup žalovaného označil za nepřípustný a po odborné stránce za chybný znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. Důsledkem neprovedení tlakové zkoušky bylo neodhalení netěsnosti potrubí v podlaze technické místnosti a na základě této závady došlo k úniku vody při zprovoznění topného systému dne 20. 11. 2017. Vznik a rozsah způsobené škody na majetku žalobkyně, jakož i přetrvávající škodlivé následky až do doby rozhodování soudu byly prokázány znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a především posudkem, který zpracoval Kloknerův ústav.

27. Soud nepovažuje za věrohodnou výpověď žalovaného, že mu [jméno] [příjmení] provedení tlakové zkoušky v podstatě znemožnil a že trval na realizaci zkoušky až po betonáži. I kdyby druh žalobkyně tlačil na rychlost pokládky topných hadů, pokud by byl upozorněn na hrozbu negativních následků, jistě by své stanovisko přehodnotil. Žalovaný kromě výpovědi své a svých spolupracovníků nijak nedokládal své tvrzení, že si pan [příjmení] zkoušku před vylitím betonu nepřál a bránil se jí. Žalovaný navíc připustil, že zkoušku odložil i proto, že hodlal na stavbě pokračovat a sám zprovoznit topný systém. Znaleckým dokazováním však bylo postaveno najisto, že neprovedení tlakové zkoušky před betonáží představuje závažné pochybení zhotovitele podlahového topení.

28. Soud dospěl k závěru, že žalovaný porušil povinnost postupovat při výkonu svého povolání topenáře a instalatéra s odbornou péči, když nezajistil řádné provedení předepsané tlakové zkoušky. Na jednání žalovaného jako odborníka v oboru jsou kladeny vyšší kvalitativní požadavky. Do popředí vystupuje hledisko ochrany důvěry ostatních osob, které se spoléhají na to, že jednající má určitou zvláštní vlastnost, znalost, schopnost. Postačuje, že jednající vykonává určité povolání, se kterým jsou zvláštní vlastnosti spojeny. Jednání žalovaného posoudil soud jako vědomě nedbalé. Žalovaný podnikající v oboru topenářství bezpochyby věděl, že svým opomenutím provést tlakovou zkoušku před zabetonováním podlah může způsobit újmu, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že újma nevznikne. Žalovaný samozřejmě škodu způsobit nechtěl, ale vědomě ji riskoval. Porušení povinnosti žalovaného se následně skutečně projevilo únikem vody při napouštění topného systému o tři roky později. Na stavbě ve vlastnictví žalobkyně vznikla škoda, přičemž žalovanému lze přičítat zásah do vlastnického práva žalobkyně spočívající v poškození její věci.

29. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

30. Podle § 2953 odst. 1 o. z. z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně. Podle § 2953 odst. 2 o. z. se odstavec 1 nepoužije, způsobil-li škodu ten, kdo se hlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého stavu nebo povolání, porušením odborné péče.

31. Po zjištění, že základ nároku žalobkyně na náhradu škody je dán, rozhodl o povinnosti žalovaného škodu nahradit ve výši, jak byla v řízení prokázána. Vycházel přitom z výše nákladů na odstranění závad dřevostavby, které v posudku stanovil [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Znalecký ústav uvedl, že odhadované náklady jsou dražší variantou. Rozhodnutí o volbě úspornějšího zásahu by muselo být podloženo dalším zkoumáním stavu poškození stavby, a to zejména odkrytím základových trámů po celé jejich délce.

32. Žalovaný byl v závěrečné fázi dokazování pasivní, nenavrhoval provedení žádných dalších důkazů. Nepožadoval výslech zpracovatelů ústavního znaleckého posudku ani jiné důkazy, které by měly vést k určení nižší výše škody. Soud proto vyšel z toho, že škoda odpovídá ceně oprav podle položkového rozpočtu [anonymizováno] [příjmení] a její výše činí 384.040 Kč. Mezi náklady žalobkyně související se zjištěním a doložením škody je třeba započítat částky 9.317 Kč (platba za zjištění místa úniku vody panu [příjmení]) a 15.800 Kč (platba za posudek [anonymizováno] [příjmení]). Soud shledal uplatněný nárok na náhradu škody důvodný, proto žalobě o zaplacení částky 409.157 Kč vyhověl. Úrok z prodlení byl požadován ode dne uplynutí lhůty obsažené v předžalobní upomínce. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

33. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve sporu plný úspěch, náleží jí náhrada vynaloženého soudního poplatku 20.958 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení. Advokát žalobkyně má nárok na odměnu za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby 17. 5. 2019, písemné podání ve věci samé – replika k vyjádření žalovaného 21. 10. 2019, účast na jednání před soudem 18. 12. 2019, písemné podání ve věci samé – doplnění tvrzení 17. 1. 2020, účast na jednání před soudem (13: [číslo]) 19. 2. 2020, účast na jednání před soudem 19. 8. 2020, účast na jednání před soudem (9: 30-12) 27. 1. 2021, účast na jednání před soudem 11. 4. 2023 tj. za 10 úkonů první služby. Za každý z úkonů přísluší advokátovi odměna 9.940 Kč, za účast u jednání v délce přesahující dvě hodiny pak 19.880 Kč. Paušální náhrada za úkon právní služby činí 300 Kč. Soud nepřiznal vyúčtovanou odměnu a paušální náhradu za výzvu k náhradě škody z 29. 3. 2019, kdy takový úkon nebyl ve spise dohledán.

34. Celkový součet odměny a náhrad činí 122.880 Kč. Zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH, daň z přidané hodnoty činí 25.804,80 Kč. Celkové náklady řízení, které je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit, činí včetně soudního poplatku po zaokrouhlení 169.643 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. se náklady platí advokátovi žalobkyně (výrok II.)

35. Výrokem III. rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. o náhradě nákladů státu. S přihlédnutím k výsledku řízení soud neúspěšnému žalovanému uložil povinnost nahradit státem zálohované náklady řízení na svědečné (1.728 Kč), a na znalečné (2.100 Kč + 21.080,21 Kč). Celkové náklady řízení vynaložené státem činí 24.908,21 Kč.

36. Lhůty k plnění stanovil soud ve všech výrocích podle § 160 odst. 1 o.s.ř.