30 C 229/2025

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Řezníčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované o zaplacení částky 45 214,43 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 31 603 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 13 611,43 Kč, úroku ve výši 4 827,29 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 45 214,43 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 15 % z částky 44 141,93 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 526 Kč k rukám zástupce žalobce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v řízení zahájeném 12. 6. 2025 dne domáhal zaplacení částky 45 214,43 Kč s konkretizovaným úrokem a úrokem z prodlení s odůvodněním, že na základě žádosti ze dne 27. 6. 2022 poskytl jeho právní předchůdce společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , podnikající v České republice prostřednictvím svého odštěpného závodu , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , a to pod obchodní značkou , Anonymizováno, !, žalované spotřebitelský úvěr č. 42411597572100. Na základě smlouvy došlo následně k poskytnutí revolvingového úvěru, kdy banka byla oprávněna kdykoliv po dobu 1 roku od data podpisu smlouvy v případě řádného splácení spotřebitelského úvěru akceptovat žádost žalované otevřít a umožnit průběžné čerpání až do určeného úvěrového rámce - naposledy ve výši 50 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr prostřednictvím kreditní karty dle doloženého přehledu transakcí a zavázala se splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy 500 Kč, a to aktuálně vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci. Na základě smlouvy byly dohodnuty specifické podmínky splácení poskytnutého úvěru, žalovaná aktuálně čerpala a zavázala se hradit bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 26,28 % ročně. Žalobce však v soudním řízení uplatňuje smluvní úrok ve výši, která odpovídá právním předpisům upravujícím spotřebitelské úvěry, tj. ve výši 15 % ročně. Žalovaná ve smlouvě prohlásila srozumění s přehledem finančních důsledků nesplácení úvěru a s poplatky dle sazebníku, které si s bankou sjednala. V případě nesplácení úvěru se zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, k náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, poplatku za odeslání upomínky k úhradě ve výši 100 Kč a k placení zákonných úroků z prodlení ze splatného závazku v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce, tím porušila závazek splácet úvěr řádně a včas. Banka proto využila svého práva, od smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Odstoupení bylo žalované oznámeno dopisem banky a nabylo účinnosti dne 31. 10. 2023. Dlužná částka nebyla ze strany žalované v plné výši uhrazena.

2. Pohledávka za žalovanou byla nejprve postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2023 v rámci portfolia na společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , která ji následně postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 10. 2024, a to s účinností ke dni 1. 11. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 25. 11. 2024. Za období od postoupení pohledávky na žalobce ke dni sepisu žaloby nebylo na pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 44 141,93 Kč, poplatků ve výši 1 072,50 Kč, kapitalizovaného neuhrazeného úroku splatného ke dni zesplatnění ve výši 4 827,29 Kč, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z jistiny úvěru ve výši 44 141,93 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 45 214,43 Kč (jistina úvěru ve výši 44 141,93 Kč plus poplatky ve výši 1 072,50 Kč) ode dne 1. 11. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, na kterou žalovaná nereagovala.

3. K otázce prověření úvěruschopnosti doplnil žalobce v podání ze dne 20. 6. 2025, že poskytovatel úvěru splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Vycházel ze zjištění, že žalovaná je od roku 2022 zaměstnána jako odborný pracovník u zaměstnavatele , Anonymizováno, , a že výše jejích měsíčních příjmů činí 24 000 Kč. Žalovaná byla před podpisem smlouvy svobodná, neměla vyživovací povinnost k žádné další osobě a žila v nájemním bytě. Celkové náklady domácnosti včetně ostatních finančních závazků žalované byly oceněny na částku 5 000 Kč měsíčně. S ohledem na dodané a ověřené informace a s ohledem na výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostatečná.

4. Žalované byla uložením s účinností dne 20. 10. 2025 doručena žaloba s výzvou ke sdělení, zda žalovaná souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, soud proto vycházel z toho, že žalovaná na nařízení jednání netrvá. Žalovaná se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 12. 11. 2025.

5. Na základě předložených důkazů (zjm. výpis z úvěrového účtu s přehledem čerpání úvěru žalovanou od , Anonymizováno, , právnická osoba, , odstoupení od úvěrové smlouvy z 26. 9. 2023, smlouva o postoupení a oznámení o postoupení pohledávky z 25. 11. 2024, předžalobní výzva) vzal soud za zjištěné, že žalované bylo ze strany původního věřitele umožněno počínaje dnem 26. 6. 2022 získat úvěr až do výše 50 000 Kč. Žalovaná vyčerpala sjednaný úvěrový rámec ke dni 3. 10. 2022, následně přestala věřiteli platit splátky předepisované vždy k 17. dni v měsíci ve výši 2 500 Kč, do září 2023 vrátila pouze 18 397 Kč. Předchůdce žalobce z důvodu prodlení žalované od smlouvy odstoupil dopisem ze dne 26. 9. 2023 a vyzval žalovanou k úhradě pěti dlužných měsíčních splátek, zesplatněné jistiny, smluvní pokuty a nákladů na vymáhání, celkový nárok vyčíslil ke dni odstoupení na částku 50 042 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci, který je ve věci aktivně legitimován.

6. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce před poskytnutím prostředků žalované řádně přezkoumal její úvěruschopnost. Žalobce odkázal na údaje sdělené svým předchůdcem, který vycházel z toho, že klientka na žádosti o úvěr uvedla příjem 24 000 Kč, banka počítala s jejími měsíčními příjmy v uvedené výši. Soud žalobce upozornil, že podle judikatury nelze vycházet z objektivně nepodloženého prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Vyzval žalobce k doložení konkrétních podkladů, které žalovaná předkládala věřiteli k posouzení své způsobilosti splácet úvěr. Žalobce v podání ze dne 23. 10. 2025 odkázal na své předchozí vyjádření s tím, že každé posouzení musí být přiměřené povaze úvěru a musí vycházet ze získaných vnitřních i vnějších zdrojů. Povinností žadatele o úvěr je uvádět pravdivé údaje v žádosti, žalobce rovněž zdůraznil možnost využití automatizovaných modelů. Soud z reakce žalobce uzavřel, že poskytovatel úvěru bez dalšího ověření vyšel z prohlášení žalované o dosahovaném pravidelném příjmu 24 000 Kč měsíčně a to tom, že nemá žádné další peněžité závazky. Soud z úřední povinnosti přihlédl ke zjištěním učiněným v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 16 C 262/2024 – 57, jehož předmětem byl dluh žalované u jiného věřitele přesahující částku 200 000 Kč na základě smlouvy z 15. 7. 2022. Smlouva z 15. 7. 2022 byla uzavřena za účelem konsolidace dvou předchozích spotřebitelských úvěrů žalované u , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., které byla žalovaná povinna hradit splátkou ve výši 4 939 Kč (smlouva ze dne 6. 10. 2021) a ve výši 2 209 Kč (smlouva ze dne 28. 10. 2021). Tvrzení o neexistenci závazků žalované před 27. 7. 2022 se ukázalo jako nepravdivé. Předchůdce žalobce se před uzavřením smlouvy a poskytnutím peněžních prostředků spokojil pouze se souhrnným údajem o výdajích žalované, aniž rozlišil, jaká část směřuje na přímé uspokojení jejích životních potřeb (nejsou přitom postačující pouze „fiktivní“ výdaje dovozované ze statistických modelů a publikovaných údajů o životním minimu) a jaká část je případně určena na peněžité závazky žalované. Soud dospěl k závěru, že pokud předchůdce žalobce závazky žalované ze dvou úvěrů v celkové výši přesahující 7 000 Kč vůbec nezjistil a tedy k nim nepřihlížel, neověřil dostatečně úvěruschopnost žalované. Žalobci se tedy nepodařilo prokázat, že by mezi jeho předchůdcem a žalovanou došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru.

7. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě smlouvy částku 50 000 Kč. Nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalované, je smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 6. 2022 podle § 87 ZSÚ neplatná, soud k této absolutní neplatnosti přihlédl. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaného ve smlouvě (úroků za půjčené peněžní prostředky, poplatků a smluvní pokuty). Protože právní předchůdce žalobce vyplatil žalované částku 50 000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vydat. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná vrátila více, než žalobcem zohledněnou částku 18 397 Kč.

11. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaná se doposud nedostala do prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Skutečnost, že poskytovatel úvěru poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé ZSÚ, má za následek neplatnost uzavřené smlouvy. V takovém případě je spotřebitel povinen vrátit věřiteli poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 ZSÚ). Soud v řízení nezískal žádné poznatky o aktuálním příjmu spotřebitelky a jejích celkových sociálních a majetkových poměrech. Stanovil proto lhůtu k vrácení částky 31 603 Kč v délce 3 dnů. Toto rozhodnutí o lhůtě splatnosti má konstitutivní účinky, před uplynutím stanovené lhůty je vyloučeno, aby se žalovaná dostala do prodlení. Z popsaného důvodu žalobci dosud nevzniklo právo na úroky z prodlení. Soud proto žalobě zčásti vyhověl výrokem I. rozsudku.

12. Výrokem II. byla žaloba zamítnuta co do úroků, poplatků a smluvní pokuty sjednaných v neplatné smlouvě i co do předčasně požadovaných úroků z prodlení.

13. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 809 Kč, odměnou advokáta dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony ve výši 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), náhradou hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč), odměnou za účast u jednání ve výši 2 940 Kč, paušální náhradou 450 Kč a dále 21 % DPH (315 Kč), tj. celkovou částkou 8 815 Kč. (Soud advokátovi žalobce nepřiznal odměnu za písemná vyjádření z 20. 6. 2025 a 23. 10. 2025, neboť tvrzení k otázce prověření úvěruschopnosti žalované měla být zahrnuta již v podané žalobě).

14. V projednávaném případě soud dovodil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá své pohledávky z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění nároků z úvěrových smluv (či souvisejících nároků - např. z bezdůvodného obohacení) je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti.

15. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobci byla z původně požadované částky 45 214,43 Kč přiznána částka 31 603 Kč, což představuje úspěch žalobce v rozsahu 70 %. Míra úspěchu žalobce v řízení činí 40 % (70 % úspěch mínus 30 % neúspěch). Žalobci vznikl nárok na náklady řízení v rozsahu 40 % z částky 8 815 Kč, což odpovídá nákladům řízení ve výši 3 526 Kč. Náklady řízení se podle § 149 odst. 1 o. s. ř. platí advokátovi žalobce. Lhůtu k náhradě nákladů stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.