30 C 237/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Řezníčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno jméno se sídlem adresa o určení vlastnictví nemovité věci

I. Žaloba na určení, že žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 2/9 vzhledem k celku na pozemcích označených p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v [katastrální uzemí], a pozemcích ve zjednodušené evidenci, parcely původ přídělový plán parcelních čísel [číslo], [anonymizováno], [číslo], [číslo], [anonymizováno 5 slov], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], vše v katastrálním území Huntířov, zapsaných na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek], se zamítá.

II. Žaloba na určení, že zápis vlastnického práva žalovaných na základě kupní smlouvy ze dne 24. 12. 2006, provedený Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrálním pracoviště Trutnov, se ruší pro provedení zápisu bez právního důvodu v rozporu s uzavřenou kupní smlouvou, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným náklady řízení 42.294 Kč k rukám zástupce žalovaných [příjmení] [jméno] [jméno] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8. 9. 2021 domáhala určení, že jí náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 2/9 k celku na konkretizovaných pozemcích v [katastrální uzemí], obci [ulice]. Požadovala rovněž zrušení zápisu vlastnického práva žalovaných k těmto pozemkům do veřejného seznamu – katastru nemovitostí, když zápis na listu vlastnictví [číslo] byl proveden v rozporu s kupní smlouvou ze dne 24. 12. 2006. Žalobkyně uvedla, že dne 24. 12. 2006 s žalovanými uzavřela kupní smlouvu, na jejímž základě měla žalobkyně v úmyslu převést na žalované 1/3 svého spoluvlastnického podílu o velikosti 1/3 k pozemkům zapsaným na [list vlastnictví] v obci [ulice], [katastrální uzemí]. Spoluvlastnický podíl o velikosti 1/9 na dotčených nemovitých věcech žalobkyně prodala za kupní cenu ve výši 52.000 Kč, která odpovídala sjednané ceně cca 12 Kč S nabídkou prodeje oslovili žalobkyni sami žalovaní, kteří rovněž nechali připravit veškerou smluvní dokumentaci, a to svým právním zástupcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Kupní cena byla žalobkyni dle smlouvy uhrazena a dále se žalobkyně již o věc nestarala, a to zejména s ohledem na svůj nepříznivý zdravotní stav. Teprve v roce 2019 žalobkyně náhodně zjistila, že katastr nemovitostí zapsal vlastnické právo žalovaných k celému spoluvlastnickému podílu k výše specifikovaným pozemkům ve vlastnictví žalobkyně, ačkoli žalobkyně zamýšlela prodat pouze 1/3 svého podílu a tomu také odpovídala sjednaná kupní cena. Žalovaným bylo jako kupujícím evidentně známo, že předmětem převodu je pouze 1/3 spoluvlastnického podílu a muselo jim být zřejmé, že nabyli větší podíl, než který měl být předmětem smlouvy. Ani sjednaná kupní cena by hodnotě celého spoluvlastnického podílu žalobkyně neodpovídala. Žalovaní nemohli nabýt fakticky nabytý podíl v dobré víře a nestali se tak oprávněnými držiteli. Tomu také odpovídá emailové sdělení žalované ze dne 25. 11. 2019, kde žalovaná výslovně uvádí, že zde došlo k chybě, a připouští, že celý podíl žalobkyně k předmětným pozemkům nebyl předmětem kupní smlouvy. Podle žalobkyně pracovník katastrálního úřadu v [obec], který vklad vlastnického práva žalovaných prováděl, mylně pochopil smluvní ujednání účastníků řízení a namísto převodu spoluvlastnického podílu o velikosti 1/3 podílu žalobkyně (tj. fakticky 1/9) provedl převod celého spoluvlastnického podílu žalobkyně, ačkoli to neodpovídalo vůli smluvních stran. Žalobkyně se opakovaně, ať již sama nebo prostřednictvím právního zástupce, pokoušela věc vyřešit smírnou cestou, avšak žalovaní, komunikaci odmítali a odkazovali se na svého právního zástupce [anonymizováno] [příjmení]. Ten žalobkyni sdělil, že si s ohledem na časový odstup již nic nepamatuje a tím je pro něj věc uzavřena.

2. Žalovaní označili žalobu za nedůvodnou a navrhli její zamítnutí. Tvrzení žalobkyně, že by chtěli koupit jen jednu třetinu z podílu žalobkyně o velikosti jedné třetiny z celku, označili za nepravdivé a nesmyslné. Žalovaní v rozhodné době z důvodu vlastního podnikání na zemědělské půdě vykupovali podíly i od ostatních spoluvlastníků, a to vždy celé jejich podíly. Žalovaní připustili, že z dnešního pohledu byla pro žalobkyni smlouva ekonomicky nevýhodná, ale v době převodu nikdo nemohl předpokládat budoucí cenový vývoj. Žalovaní zdůraznili, že panuje smluvní svoboda stran, které při sjednávání cen nejsou vázány žádnými cenovými předpisy. Žalobkyně v době převodu chtěla a potřebovala peníze, proto prodala celý svůj podíl za sjednanou cenu. Ze smlouvy rozhodně nevyplývá, že převádí jednu třetinu ze své jedné třetiny tj. jednu devítinu nemovitých věcí. Vklad vlastnického práva žalovaných k nabytému podílu na nemovitostech o velikosti 1/3 byl proveden rozhodnutím příslušného úřadu státu. Vzhledem k uplynutí desetileté lhůty platí podle žalovaných presumpce nezměnitelnosti a správnosti tohoto správního aktu, po tak dlouhé době nelze rozhodnutí o vkladu zpochybňovat ani v rámci soudního řízení. Po dobu téměř 13 let žalobkyně vlastnictví žalovaných nikdy nezpochybňovala, to se stalo, až když se dcera žalobkyně dostala do finančních potíží a„ tlačila“ na matku s tím, že prodej pozemků pro ni tehdy nebyl ekonomicky výhodný. Žalovaní předmětné pozemky více jak 10 let nerušeně drželi, a i kdyby měla žalobkyně pravdu, došlo k nabytí pozemků vydržením. Podaná žaloba i proto nemůže být úspěšná.

3. Soud má z údajů v katastru nemovitostí spravovaném [stát. instituce], [stát. instituce] za osvědčené, že žalovaní jsou na listu vlastnictví [číslo] zapsání jako spoluvlastníci podílu o velikosti [číslo] z celku nemovitostí – pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] pozemků ve zjednodušené evidenci, parcely původ přídělový plán parcelních čísel [číslo], [anonymizováno], [číslo], [číslo], [anonymizováno 5 slov], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], vše v [katastrální uzemí], obci [ulice]. Žalovaní nabyli spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3 (tj. [číslo]) od žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne 24. 12. 2006 s právními účinky vkladu práva ke dni 11. 1. 2007. Spoluvlastnický podíl na uvedených pozemcích o velikosti [číslo] žalovaní následně získali zakoupením od jiných vlastníků v roce 2013.

4. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanými jako kupujícími vyplývá, že žalobkyně převedla na žalované podíl na nemovitých věcech – pozemcích, nacházejících se v obci [ulice], [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] Kupní smlouva je datována dnem 24. 12. 2006, uvedené datum smlouvy bylo katastrem zaznamenáno při vkladu vlastnického práva. Kupní smlouvu podepsali nejprve žalovaní, podpis [celé jméno žalovaného] byl [stát. instituce] úředně ověřen dne 11. 9. 2006, podpis [celé jméno žalované] byl [stát. instituce] úředně ověřen dne 15. 9. 2006. Podpis žalobkyně [celé jméno žalobkyně] byl úředně ověřen [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení] dne 2. 11. 2006. V bodě I. kupní smlouvy je konstatováno, že prodávající žalobkyně je vlastnicí 1/3 tam konkretizovaných pozemků. Bod II. smlouvy stanoví, že prodávající prodává 1/3 shora uvedených nemovitostí za dohodnutou kupní cenu 52.000 Kč a kupující shora uvedené nemovitosti za tuto cenu kupují. Kupující zaplatí polovinu kupní ceny 26.000 Kč prodávající před podpisem smlouvy, druhou polovinu do 12 měsíců od podpisu.

5. Kupní smlouva byla dne 11. 1. 2007 doručena [stát. instituce], Katastrálnímu pracovišti v [obec] společně s návrhem na vklad vlastnického práva datovaným dnem 24. 12. 2006. Jako navrhovatelé byli uvedeni všichni účastníci smlouvy, návrh byl podepsán prodávající i oběma kupujícími. Katastrální úřad povolil vklad vlastnického práva na základě smlouvy rozhodnutím č. j. V 191/2007 – 610. Výsledkem řízení o vkladu byl stav zapsaný dne 9. 2. 2007, který trvá dosud. Žalovaní jsou s účinností od 11. 1. 2007 evidováni jako vlastníci podílu o velikosti 1/3 na pozemcích uvedených v kupní smlouvě ze dne 24. 12. 2006, který do doby převodu práva na žalované vlastnila žalobkyně.

6. Dne 23. 3. 2020 podala žalobkyně příslušnému Katastrálnímu úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Trutnov návrh na opravu údajů zápisu vlastnického práva ke shora uvedeným pozemkům. Navrhovatelka [celé jméno žalobkyně] uvedla, že by měla být evidována jako vlastník (podle jejího názoru zbývajícího) spoluvlastnického podílu na nemovitostech o velikosti 2/9, neboť kupní smlouvou ze dne 24. 12. 2006 prodala podíl odpovídající 1/3 ze svého podílu, tj. 1/9 nemovitostí. Svůj podíl prodala za 52.000 Kč, což bylo 11, 252 Kč za 1 m². Podle názoru navrhovatelky byl vklad do katastru nemovitostí pod číslem jednacím V 191/2007 – 610 proveden chybně, když byl zápis vlastnického práva proveden k podílu 1/3 nemovitostí. Pověřený pracovník katastrálního úřadu podle navrhovatelky mylně pochopil smluvní ujednání účastníků smlouvy a namísto podílu o velikosti 1/3 podílu navrhovatelky (tj. fakticky 1/9) provedl převod celého jejího podílu, ačkoliv to neodpovídalo vůli smluvních stran. Katastrální úřad po řízení provedeném podle správního řádu a § 36 katastrálního zákona rozhodl dne 30. 6. 2020 rozhodnutím č.j. OR-252/20202-610-14 tak, že na listu vlastnictví [číslo] pro kat. území [obec] budou i nadále evidování jako vlastníci ideálních [číslo] vzhledem k celku pozemků ve společném jmění manželů [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované]. Katastrální úřad zároveň nevyhověl nesouhlasu [celé jméno žalobkyně] s neprovedením opravy údajů katastru, neboť se nejedená o chybu v katastrálním operátu podle ustanovení § 36 katastrálního zákona. Katastrální úřad nepřisvědčil navrhovatelce, že by stav údajů v katastru byl evidován v rozporu s obsahem listin, které byly podkladem pro zápis do katastru. Pokud navrhovatelka zpochybňuje existenci vlastnického práva zapsaných vlastníků v kontextu s nabytím ideálního podílu nemovitostí kupní smlouvou ze dne 24. 12. 2006, pak je ve věci příslušný rozhodnout pouze soud na základě podané občanskoprávní žaloby. Katastrálnímu úřadu nepřísluší přezkoumávat okolnosti uzavření předmětné kupní smlouvy ze dne 24. 12. 2006. Rozhodnutí č.j. OR-252/20202-610-14 bylo potvrzeno Zeměměřičským a katastrálním inspektorátem v [obec] v rozhodnutí ze dne 3. 9. 2020 č. j. ZKI PA-O [číslo]. Orgán rozhodující o odvolání navrhovatelky zdůraznil, že v rámci řízení o opravě chyby v katastrálním operátu katastrální úřad nerozhoduje o vzniku, změně či zániku práv k nemovitostem, nejedná se o rozhodnutí správního orgánu o skutečném stavu práva a katastrální úřady nemohou odstraňovat spory týkající se vlastnického práva…Při opravě chybného údaje v katastru nemůže katastrální úřad vybočit ze své evidenční role a při rozhodování o opravě chybného údaje fakticky nalézat právo, tedy též posuzovat, za jakých podmínek práva vznikají, zanikají, mění se jejich obsah, přecházejí na jiné osoby. To přísluší pouze soudům v občanskoprávním řízení… Zeměměřičský a katastrální inspektorát v [obec] uzavřel, že z kupní smlouvy ze dne 24. 12. 2006 (z jejího jazykového vyjádření) není patrný explicitní úmysl prodávající převést vlastnické právo jen k části ve smlouvě uvedeného spoluvlastnického podílu na předmětných pozemcích. Podané odvolání navrhovatelky [celé jméno žalobkyně] nadřízený orgán zamítl. Právní moc obou rozhodnutí nastala dne 7. 9. 2020.

7. Shora uvedená zjištění učinil soud z údajů v katastru nemovitostí, z obsahu kupní smlouvy z datované ze dne 24. 12. 2006, z návrhu na vklad vlastnického práva na základě kupní smlouvy ze dne 24. 12. 2006 a z rozhodnutí katastrálního úřadu o opravě chyby v katastrálním operátu č.j. OR-252/20202-610-14 a č. j. ZKI PA-O [číslo].

8. Mezi účastníky je sporné, co bylo obsahem kupní smlouvy ze dne 24. 12. 2006, tedy konkrétně co bylo předmětem převodu. Žalobkyně tvrdí, že předmětem převodu byla 1/3 jejího spoluvlastnického podílu na nemovitostech, který činil 1/3 vzhledem k celku, to znamená, že předmětem převodu byla 1/9 vzhledem k celku, zatímco žalovaní tvrdí, že předmětem převodu byl celý spoluvlastnický podíl žalobkyně na nemovitostech ve výši 1/3, a nikoliv pouze 1/3 tohoto jejího podílu. Žalobkyně i žalovaní jsou přesvědčení, že jimi tvrzený obsah smlouvy jednoznačně vyplývá ze samotného jazykového a gramatického výkladu smluvních ustanovení.

9. Žalobkyně argumentuje tím, že je-li v čl. I. kupní smlouvy uvedeno, že žalobkyně jako prodávající je vlastnicí 1/3 pozemků v této smlouvě uvedených a v čl. II. této smlouvy, že prodává 1/3 shora uvedených nemovitostí, předmětem převodu logicky byla 1/3 jejího spoluvlastnického podílu na nemovitostech, tj. 1/9 vzhledem k celku, a nikoliv 1/3 celku všech pozemků, poněvadž celek těchto pozemků žalobkyně nikdy nevlastnila. Podle zásady, že nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má, je jasné, že pokud žalobkyně prodává 1/3 z toho, co sama vlastní, jedná se o 1/9 z celku. Pokud by chtěla prodávat celý svůj spoluvlastnický podíl (1/3), pak by v čl. II. kupní smlouvy muselo být uvedeno buď, že předmětem převodu je 1/3 ve smlouvě specifikovaných pozemků (tj. stejně jako je uvedeno v čl. I. smlouvy), anebo by v něm muselo být uvedeno, že prodávající prodává„ své shora uvedené nemovitosti“, což by v kontextu této kupní smlouvy znamenalo zkratku pro označení celého spoluvlastnického podílu žalobkyně, jak byl vymezen v čl. I. kupní smlouvy. Jinými slovy řečeno, v čl. II. smlouvy by se v takovém případě již žádný další zlomek nevyskytoval. Jelikož se ale v čl. II. smlouvy vyskytuje zlomek 1/3 (což je bohužel trochu zavádějící, poněvadž spoluvlastnický podíl žalobkyně na pozemcích představuje také 1/3), tento zlomek vyjadřuje právě prodávanou část celku, když tímto celkem se rozumí spoluvlastnický podíl žalobkyně o velikosti 1/3 vymezený v čl. I. smlouvy, a je vyloučeno, aby se tento zlomek vztahoval k předmětným pozemkům jako celku, jak účelově tvrdí žalovaní.

10. Žalovaní oproti tomu zastávají názor, že žalobkyně vykládá obsah kupní smlouvy nesprávně a v rozporu s vůlí účastníků smlouvy. Čl. I. kupní smlouvy zcela jasně definoval předmět tehdejšího vlastnictví žalobkyně, a sice že žalobkyně byla vlastníkem 1/3 předmětných nemovitostí. Následně v čl. II. kupní smlouvy byl pak vymezen doslovně účel předmětné kupní smlouvy, a sice že žalobkyně z pozice prodávající převádí 1/3 předmětných nemovitostí na žalované, tj. kupující, a to za kupní cenu 52.000 Kč. Již ze samotného gramatického výkladu nelze podle žalovaných rozporovat skutečnost, že byla převáděna 1/3 předmětných nemovitostí. Při systematickém výkladu jazykové vyjádření čl. II. kupní smlouvy (tj. z hlediska řazení jednotlivých pojmů ve struktuře celé kupní smlouvy) je nutné srovnat užití pojmu„ nemovitost“ v čl. I a II. kupní smlouvy. Čl. I. kupní smlouvy totiž pojmem„ nemovitost“ užívá jako označení všech pozemků, jež tvoří souhrn předmětných nemovitostí, nikoli označení 1/3 předmětných nemovitostí. Čl. II. kupní smlouvy pak rovněž tento pojem systematicky užívá k hromadnému označení všech pozemků na [list vlastnictví] v obci [ulice]. Pokud by opravdu měl být účelem kupní smlouvy převod pouze 1/9 spoluvlastnického podílu k předmětným nemovitostem, bylo by buď v čl. I. kupní smlouvy užito spojení„ všechny popsané podíly ve výši 1/3 nemovitostí“, či by v čl. II. kupní smlouvy bylo užito slovní spojení„ prodávající prodává 1/3 ze shora vlastněné 1/3 nemovitostí“. Žalovaní zdůraznili skutečnost, že příslušný katastrální úřad vzal obsah kupní smlouvy za zcela určitý a srozumitelný a dne 9. 2. 2007 provedl vklad vlastnického práva žalovaných k celé 1/3 nemovitostí.

11. Soud má obsahem kupní smlouvy ze dne 24. 12. 2006 i ze souhlasných prohlášení účastníků za prokázané, že se účastníci v rozhodné době dohodli na podstatných náležitostech zamýšlené kupní smlouvy tj. na předmětu koupě a kupní ceně. Účastníci učinili nesporným, že předmětem koupě byl podíl žalobkyně na konkretizovaných pozemcích v katastrálním území Huntířov za sjednanou cenu 52.000 Kč. Strany nikdy nezpochybňovaly a ani nyní nezpochybňují platnost a účinnost smlouvy, shodují se v tom, že na žalované byl platně převeden určitý podíl žalobkyně na celku nemovitostí. [příjmení] účastníků spočívá v tom, jak velký podíl na nemovitostech vlastněných žalobkyní byl předmětem kupní smlouvy. Žalobkyně i žalovaní se na podporu svého výkladu dovolávají nejen textu samotné smlouvy, ale i dalších níže uvedených podpůrných skutečností a důkazů.

12. Žalobkyně předložila email žalované ze dne 25. 11. 2019, zaslaný žalovanou tehdejšímu právnímu zástupci žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] se sdělením, že to, k čemu došlo, bylo způsobeno zřejmě chybou úřednice na katastru, nikoli nekalým úmyslem žalovaných. Jakkoli žalovaní za vzniklou situaci nemohou, rozhodli se částečně paní [celé jméno žalobkyně] škodu, za kterou však neodpovídají a ani o ní nevěděli, až nyní po podrobném vysvětlení a přepočtení do čísel, zmírnit… Paní [celé jméno žalobkyně] je žalovaným líto… ohrazují se proti jakémukoli obviňování ze záměrného jednání v její neprospěch. Soud provedl jako důkaz i nedatovaný vzkaz žalovaných určený žalobkyni, v němž ji prosí o sdělení, kdy ji zastihnou doma, aby jí mohli předat dar, případně ať jim sdělí číslo účtu. Z písemnosti nazvané darovací smlouva ze dne 8. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaní hodlali žalobkyni darovat výlučně pro její potřebu částku 10.000 Kč. Jako dárci by uvítali, když by žalovaná použila peníze pro sebe na rekreaci nebo lázeňskou péči pro zlepšení svého zdraví. Ze souhlasných prohlášení účastníků vyplynulo, že k poskytnutí nabízeného daru žalobkyni nedošlo.

13. Sdělením Finančního úřadu pro [anonymizována dvě slova], územní pracoviště v [obec] má soud za prokázané, že daň z převodu nemovitosti vztahující se ke kupní smlouvě zapsané v katastru nemovitostí pod sp. zn. V [číslo] – 610 byla vyměřena ve výši 3.240 Kč a byla uhrazena 5. 4. 2008 prostřednictvím poštovní poukázky. Daň byla stanovena z ceny zjištěné podle zvláštního předpisu (zákon č. 151/1997, o oceňování majetku) platné v den nabytí nemovitosti. Cena zjištěná činila částku 107.870 Kč. Účastníci se shodli na tom, že daň z převodu nemovitostí zaplatili žalovaní.

14. Výpovědí advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že pro manžele [příjmení] za účelem koupě pozemků v minulosti sepisoval více smluv. Smlouvu datovanou dnem 26. 12. 2006 svědek nepřipravoval ani nevyhotovil. Tím si byl svědek jist, neboť uvedená smlouva neodpovídá jeho„ profesnímu rukopisu“. Svědek ve smlouvách používá jiný typ písma, jiné členění textu, v hlavičce dokumentu bývá uveden jako advokát. Svědek se vyjadřoval ke komunikaci s účastníky týkající se projednávaného případu, zjm. k emailu, který dne 7. 1. 2020 odeslal zástupci žalobkyně [příjmení] [příjmení]. Svědek vysvětlil sdělení obsažené v emailu, že pro manžele [příjmení] uvedenou smlouvu kdysi psal, tím, že přitom vycházel z informací od paní [celé jméno žalované], která se na něj obrátila při řešení záležitosti s paní [celé jméno žalobkyně]. Žalovaná svědkovi sdělila, že smlouvu tehdy psal. Protože svědek pro žalované vypracoval cca 10 smluv o koupi pozemků, domníval se, že to platí i pro předmětnou smlouvu. V emailu ze 7. 1. 2020 je rovněž uvedeno, že manželé [příjmení] tehdy potřebovali pozemky a nebylo důvodu, proč by kupovali jen část podílu a ne celý. Svědek v emailu rozhodně odmítl, že by tehdy bylo převáděno něco jiného, než strany chtěly a než bylo na katastru [anonymizováno] [příjmení] jako svědek před soudem potvrdil, že [příjmení] se od vlastníků, kteří nemovitosti prodávali, vždy snažili zakoupit maximum pozemků.

15. Kupní smlouvou ze dne 22. 12. 2008 uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanými vzal soud za prokázané, že žalobkyně převedla na žalované další konkretizované nemovité věci – pozemky, nacházející se v obci [ulice], [katastrální uzemí]. V bodě I. kupní smlouvy je konstatováno, že prodávající žalobkyně je vlastnicí podílu 2/6 k celku na pozemcích zapsaných na listu vlastnictví [anonymizováno] a podílu [číslo] k celku na pozemcích zapsaných na listu vlastnictví [anonymizováno]. Bod II. smlouvy stanoví, že prodávající prodává shora uvedené nemovitostí za dohodnutou kupní cenu 206.780 Kč stanovenou podle znaleckého posudku a kupující shora uvedené nemovitosti za tuto cenu kupují. Uvedená kupní smlouva dokládá, že v tomto případě žalobkyně prodala celé své podíly na pozemcích, které měla ve vlastnictví.

16. Kupní smlouva uvedená v předchozím odstavci byla uzavřena po dvou letech od posuzované smlouvy z 24. 12. 2006 a obsahově se jí značně podobá. Zásadní rozdílnost spočívá v tom, že bod II. pozdější smlouvy hovoří o prodeji„ shora uvedených nemovitostí“. Bylo tak nepochybné, že převáděny jsou vlastnické podíly o velikostech 2/6 a 2/12 specifikované v bodu I. smlouvy, výklad smlouvy z 22. 12. 2008 tedy nečinil žádné obtíže. U smlouvy z 24. 12. 2006 je však bod II. formulován jinak, je v něm zmiňován prodej„ 1/3 shora uvedených nemovitostí“. Soud proto nemůže přisvědčit žalovaným, že jejich gramatický a jazykový výklad sporné kupní smlouvy je jednoznačný a jediný možný. Při jiném úhlu pohledu lze za správný a logický označit i výklad smlouvy uplatňovaný žalobkyní. Ze samotného textu smlouvy nelze podle přesvědčení soudu (bez dalšího) učinit spolehlivý závěr o správnosti výkladu žalobkyně, avšak ani o správnosti výkladu žalovaných.

17. Soud vedl dokazování ke zjištění skutečné vůle obou stran v okamžiku uzavření kupní smlouvy. Vzhledem k vyvrácení tvrzení o účasti [anonymizováno] [příjmení] na vzniku kupní smlouvy byl soud odkázán na navrhované účastnické výslechy, tj. na výpověď žalobkyně a žalované. Obě účastnice se vyjadřovaly ještě před slyšením svědka [příjmení] [příjmení]. Žalobkyně a žalovaná vypovídaly odlišně především o tom, která smluvní strana iniciovala koupi a prodej pozemků, jaké důvody účastníky vedly k uzavření obchodu, jak probíhala jednání o uzavření smlouvy včetně stanovení kupní ceny, kdo z účastníků zajistil přípravu a konečnou podobu smlouvy atd. Prokázání svých tvrzení právě o těchto okolnostech považovaly žalobkyně i žalovaná za stěžejní.

18. Žalobkyně vypověděla, že nikdy neměla v úmyslu prodat žalovaným celý svůj spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3, ale jen jeho 1/3, tj. 1/9 vzhledem k celku. Žalovaná žalobkyni dlouho k prodeji pozemků přemlouvala, možná to trvalo celý rok. Žalovaní s převodem pouze 1/9 souhlasili a tomuto podílu také odpovídala dohodnutá kupní cena ve výši 52.000 Kč, která byla sjednána při sazbě okolo 12 Kč m². Žalobkyně již neví, kdo s touto cenou přišel. Částka byla podle žalobkyně spíš nízká, nechtěla kupujícím působit finanční zátěž. Žalobkyně si nevzpomíná, zda před prodejem nějak ověřovala přiměřenost ceny za podíl na pozemcích, nevyloučila, že se s někým radila. Žalobkyně nevěděla, kdo tehdy smlouvu sepisoval, bylo to připravené od [anonymizováno]. [příjmení] určitě nechtěli více, než kousek jejího políčka, což odpovídalo právě jedné třetině podílu žalobkyně. Když ještě byly pozemky psané na žalobkyni, platila ze svého podílu na nich daň, po prodeji žalovaným již žádnou daň neplatila. Žalobkyně začala mít velké zdravotní problémy, léčila se několikrát delší dobu v nemocnici, pobývala i v lázních. Z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu se žalobkyně o pozemky začala poprvé zajímat až po uplynutí 13 let. Žalobkyně popsala náhodnou návštěvu katastrálního úřadu v [obec] v roce 2019. Parkovali zrovna před„ okresem“ v [obec] (což je v bezprostřední blízkosti budovy katastrálního úřadu) a žalobkyni napadlo, že se půjde zeptat na své pozemky. Pracovník úřadu jí sdělil, že v katastru žádné pozemky nemá a že jsou evidované na manžele [příjmení]. Žalobkyně z toho podle svých slov byla úplně vedle. Po návratu domů jí bylo divné, že zazvonil telefon a byla tam [jméno] (žalovaná). Ta měla žalobkyni sdělit, že jestli jí něco dluží, tak jí to zaplatí. Přitom v té době se žalovaná s žalobkyní již nestýkala. Žalobkyně se svěřila své nejstarší dceři, že podle katastru nevlastní žádné pozemky, dcera pak vyhledala za účelem porady advokáta [anonymizováno] [příjmení].

19. Podání výpovědi bylo pro žalobkyni zjevně zatěžující a vyčerpávající. Výslech žalobkyně při jednání dne 11. 5. 2022 musel soud přerušit, neboť žalobkyně již kvůli únavě nemohla pokračovat a odpovídat na otázky zástupce žalovaných. Při jednání dne 16. 11. 2022 se žalobkyně nebyla schopna vyjádřit ke svému úředně ověřenému podpisu na kupní smlouvě, vše označovala za podvod, krádež. Na konkrétní dotazy zástupce žalovaných odmítla odpovídat s tím, že už ji to nebaví a že všechno řekla.

20. Žalovaná ve výpovědi uvedla, že žalobkyně žalovaným opakovaně nabízela podíly na svých pozemcích, vždy se jednalo o celé podíly žalobkyně. Takto tomu bylo i v projednávaném případě. K předání kupní ceny žalobkyni v hotovosti došlo na Štědrý den 24. 12. 2006 při návštěvě žalobkyně u žalovaných doma. Smlouva se podepisovala dříve, obsahové náležitosti smlouvy obstarávala žalobkyně, žalovaní vše nechali na ní a na [anonymizována dvě slova], který vždy smlouvy připravoval a sepisoval. Žalovaní akceptovali cenu požadovanou žalobkyni, vzájemně si věřili. Žalovaná se vyjádřila tak, že jí bylo úplně jedno, jestli je cena požadovaná paní [celé jméno žalobkyně] odpovídající cenám pozemků prodávaných v dané lokalitě. Žalobkyně v té době potřebovala finanční injekci a žalovaní se jí snažili vyhovět. Žalovaná vyloučila, že by žalovaní v rozhodné době uzavření smlouvy zamýšleli podvod, či měli nekalý úmysl. Nabídku finančního daru pro žalobkyni v částce 10.000 Kč žalovaná označila za vstřícné gesto, kdy žalobkyni chtěla udělat radost. Žalovaná vyloučila jakékoli pochybení ze strany žalovaných s tím, že chtěli žalobkyni poskytnout dar za to, že se cítí ukřivděná. Žalovaná opakovaně uváděla, že ve všech případech od žalobkyně kupovali vždy celé její podíly. Cílem žalobkyně bylo vždy prodat celý podíl, aby zisk žalobkyně z prodeje byl co nejvyšší. V závěru své výpovědi žalovaná velmi emotivně prohlásila, že vůle obou stran byla prodat podíl ve výši 1/3, který žalobkyně vlastnila.

21. Soud na základě účastnických výslechů zjistil pouze to, že v rozhodné době se žalobkyně a žalovaná přátelily, důvěřovaly si, navštěvovaly se, což trvalo cca do roku 2010. Výpovědi žalobkyně a žalované jsou rozporné a nepřispěly k objasnění průběhu jednání účastníků před uzavřením smlouvy. Soud má za to, že na základě obsahu výpovědí nelze učinit závěr o vůli stran, která měla být vtělena do kupní smlouvy. Soud tak při zjišťování skutkového stavu vycházel především ze smlouvy ze dne 24. 12. 2006 a z postupu katastrálního úřadu při vkladu vlastnického práva žalovaných. Soud přihlédl též ke sdělení finančního úřadu při vyměření daně z převodu, k obsahu další kupní smlouvy z 22. 12. 2008, neopomněl ani následné chování účastníků.

22. Soud neprovedl důkaz výslechem dcery žalobkyně [jméno] [příjmení], která podle vyjádření žalované nebyla nikdy přítomná u žádných jednání mezi žalobkyní a žalovanou o koupi pozemků. Soud zamítl i návrh žalobkyně na ustanovení znalce z oboru písmoznalectví, který měl objasnit, kdo z účastníků vyplňoval návrh na vklad smlouvy do katastru nemovitostí. Zodpovězení této otázky by podle názoru žalobkyně zvýšilo možnost posouzení věrohodnosti účastnických výpovědí. Soud z výpovědi žalobkyně a žalované žádné podstatné důkazní závěry neučinil, účastníci své podpisy na návrhu na vklad nezpochybňují, soud proto navrhovaný důkaz považuje za zcela nadbytečný.

23. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznik věcných práv, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů, v tomto případě podle zákona č. 40/1964 Sb., dále obč. zák., ve znění platném v době převodu vlastnického práva.

24. Podle ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák. právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

25. Podle ustanovení § 588 obč. zák. z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Podle ustanovení § 46 obč. zák. musela mít smlouva o převodu nemovitostí písemnou formu s projevy účastníků na téže listině.

26. Pro právní posouzení věci považuje soud za podstatné následující skutečnosti. Celková výměra pozemků prodávaných kupní smlouvou z 24. 12. 2006 činila 41.544 m², ideální třetinový podíl žalobkyně obnáší výměru 13.848 m². Při prodeji celého podílu žalobkyně za cenu 52.000 Kč činila cena za 1 m² částku 3.75 Kč (52.000: 13.848). Při uvažovaném prodeji podílu o velikosti 1/9 celku, tedy při prodeji odpovídajícímu výměře 4.616 m² by bylo dosaženo třikrát vyšší ceny za m², což je ale stále méně, než žalobkyní tvrzených 12 Kč za 1 m². Finanční úřad při vyměření daně z převodu nemovitosti vycházel ze zjištěné ceny 7,79 Kč za m². Tomu se blíží cena 7,16 Kč za m² pozemků sjednaná mezi týmiž účastníky v kupní smlouvě z 22. 12. 2008, která se opírala o znalecký posudek. Žalobkyně uváděla, že sjednanou cenu v případě jiných prodejů svých pozemků žalovaným považuje za odpovídající, což platí i pro pozemky převáděné o dva roky později Soud je na základě výsledků dokazování přesvědčen, že žalovaní smlouvou ze dne 24. 12. 2006 skutečně měli v úmyslu odkoupit od žalobkyně celý její podíl o velikosti 1/3. Lze dovodit, že postupovali shodně jako při jiných obchodech za účelem získání zemědělských pozemků, kdy nemovitosti nabývali nejen od žalobkyně, ale i od jiných vlastníků. V řízení nebyl doložen žádný případ, že by žalovaní realizovali koupi pouze určitého podílu z nemovitostí, které jim mohli prodávající nabídnout ke koupi.

27. Za kontraktační proces a jeho výsledek nesou odpovědnost vždy obě smluvní strany. Nebylo zjištěno, kdo smlouvu ze dne 24. 12. 2006 vyhotovil a připravil k podpisu. Lze se pouze domnívat, že to byli spíše žalovaní, neboť podepisovali smlouvu jako první v září 2006. Žalobkyně prokazatelně měla k dispozici kupní smlouvu v den 2. 11. 2006, kdy na listině zajišťovala svůj úředně ověřený podpis. Odevzdání kupní ceny žalobkyni a podpis návrhu na vklad se uskutečnilo až 24. 12. 2006. Bylo na žalobkyni, aby si obsah smlouvy zkontrolovala a ověřila, že odpovídá ujednání stran o předmětu koupě a ceně. Výše ceny za 1 m² pozemků není ve smlouvě výslovně uvedena. Soud připouští, že to mohlo pro žalobkyni být zavádějící a že si nemusela být v dané chvíli vědoma, že žalovaným prodává pozemky za podhodnocenou cenu 3,75 Kč za 1 m². Žalobkyně nicméně smlouvu podepsala, dne 24. 12. 2006 převzala ve smlouvě uvedenou kupní cenu a podepsala rovněž návrh na vklad. Od té doby se žalobkyně o osud pozemků vůbec nezajímala. Pokud by byla žalobkyně opravdu vnitřně přesvědčena, že na žalované převedla pouze 1/3 svých pozemků (tj. 1/9 celku), bylo by logické, aby se ke zbývajícím 2/9 chovala jako vlastnice a alespoň nějakým způsobem vykonávala tvrzené vlastnické právo. To se za však celých 13 let od prodeje pozemků nestalo, opak nebyl v řízení tvrzen ani prokázán.

28. Jednání žalovaných ve vztahu k žalobkyni poté, co se žalobkyně v roce 2019 začala domáhat opravy údajné chyby v katastru nemovitostí, nevykládá soud tak, že by snad žalovaní uznávali vlastnické právo žalobkyně k podílu na nemovitostech. Soud zastává názor, že žalovaní pouze měli v úmyslu poskytnout žalobkyni určitou kompenzaci za to, že za prodej podílu na pozemcích v prosinci 2006 žalobkyně obdržela méně než polovinu ceny odpovídající cenovým předpisům. Smírné návrhy žalovaných v průběhu soudního řízení vždy spočívaly v tom, že žalovaní poskytnou žalobkyni přiměřené finanční plnění, přičemž rozsah vlastnického práva žalovaných k pozemkům zůstane zachován podle stavu v katastru.

29. Žalovaní v roce 2006 jednoznačně směřovali k tomu, aby od žalobkyně nabyli celý její podíl o velikosti 1/3 z celku nemovitostí. Žalobkyně z obsahu smlouvy z 24. 12. 2006 zjevně ani nic jiného nedovozovala. Odpovídalo tomu následné chování žalobkyně, která až v roce 2019 přišla s tvrzením o svém zachovaném vlastnickém právu k podílu o velikosti 2/9. Katastrální úřad na základě smlouvy z 24. 12. 2006 povolil převod 1/3 podílu na nemovitostech z žalobkyně na žalované, a to bez jakýchkoli výhrad či pochybností o obsahu kupní smlouvy. Žalovaní po dobu delší než deset let vykonávali vlastnické právo k podílu o velikosti 1/3 k pozemkům v [katastrální uzemí] zapsaných na [list vlastnictví] v dobré víře. Soud uzavřel, že žalobkyni se nepodařilo tvrzený nárok prokázat, žalobu na určení podílu žalobkyně na nemovitostech proto zamítl.

30. Výrokem II. zamítl soud požadavek žalobkyně na určení, že zápis provedený v katastru nemovitostí provedený na základě kupní smlouvy ze dne 24. 12. 2006 se ruší. Vyhověním navrhovanému petitu by soud neoprávněně zasahoval do kompetence katastrálního úřadu. Žalobkyně nemá na požadovaném určení ani naléhavý právní zájem. Pokud by totiž soud žalobkyni v určovací žalobě vyhověl (což se nestalo), pravomocné soudní rozhodnutí by se stalo dostatečným podkladem pro záznam změny vlastnických práv v katastru nemovitostí.

31. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaní měli ve věci plný úspěch, žalobkyni byla uložena povinnost nahradit jim vynaložené náklady řízení spočívající v nákladech právního zastoupení. Advokát žalovaných má podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. právo na odměnu za úkon právní služby ve výši 3.100 Kč z tarifní hodnoty 50.000 Kč (určení právního vztahu k nemovitostem - § 11 odst. 4 písm. b) vyhlášky). Advokátovi žalovaných náleží odměna za převzetí právního zastoupení, účast na pěti soudních jednáních ve dnech 2. 3. 2022, 11. 5. 2022, 3. 8. 2022, 16. 11. 2022 a 1. 3. 2023 a za dvě písemná vyjádření ve věci samé z 3. 10. 2022 a 20. 2. 2023. Za 8 úkonů právní služby činí odměna celkem 24.800 Kč. Ke každému z úkonů přísluší paušální náhrada 300 Kč, celkem 2.400 Kč. Zástupce žalovaných v souladu s předpisy o cestovních náhradách vyúčtoval cestovné ve výši 5.754 Kč za 5 jízd automobilem k soudu z Pardubic do Trutnova, jedna jízda tam a zpět ujeto 150 km, při ceně 41,20 Kč za litr paliva a spotřebě 6 l na 100 km. Byla mu přiznána rovněž náhrada za ztrátu času 2.000 Kč za 20 započatých půlhodin po 100 Kč strávených jízdami k jednání. Celková výše odměny a náhrad advokáta žalovaných činí 34.954 Kč. Advokát žalovaných doložil, že je plátcem DPH, uvedená částka se proto zvyšuje o DPH ve výši 21 % - po zaokrouhlení 7.340 Kč.

32. Celkové náklady řízení žalovaných činí 42.294 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. se náklady řízení platí advokátovi žalovaných. Lhůta k náhradě nákladů vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř.