30 C 267/2020

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Řezníčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o zřízení nezbytné cesty

I. Žaloba, kterou se žalovaná domáhala povolení práva cesty přes pozemek p. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro obec Pec Pod Sněžkou, kat. úz. [část obce] II Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj Katastrální pracoviště Trutnov na pozemek p. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro obec Pec Pod Sněžkou, kat. úz. [část obce] II Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj Katastrální pracoviště Trutnov, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení 15.611 Kč k rukám zástupkyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se v soudním řízení zahájeném dne 12. 11. 2020 domáhala vydání rozsudku, kterým by soud povolil právo cesty přes pozemek p. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro obec Pec Pod Sněžkou, kat. úz. [část obce] II Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Trutnov (pozemek žalovaného, označený v žalobě též jako cesta) na pozemek p. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro obec Pec Pod Sněžkou, kat. úz. [část obce] II Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Trutnov (pozemek žalobkyně) s tím, že žalovanému bude za strpění práva nezbytné cesty náležet úplata ve výši stanovené soudem. K odůvodnění uvedla, že nemá možnost přístupu ke svému pozemku jinak než použitím cesty žalovaného. Žalobkyně zakoupila [parcelní číslo] s úmyslem výstavby rodinného domu, tomu odpovídala i kupní cena pozemku, ve které bylo zohledněno i to, že dne 21. 11. 2012 bylo vydáno (kladné) rozhodnutí o umístění stavby čj. SO – [číslo] – Po, ve kterém byla uvedena podmínka pro vydání stavebního povolení, a sice souhlas vlastníka cesty s napojením stavby na cestu (komunikaci). Žalovaný v řízení o umístění stavby žádnou námitku nepodal, tedy konkludentně souhlasil s umístěním stavby na pozemku žalobkyně. Následně podala žalobkyně žádost o vydání stavebního povolení, na základě které zahájil Městský úřad Pec pod Sněžkou, stavební odbor, řízení Oznámením ze dne 6. 4. 2020 čj. [anonymizováno] – [číslo] – [anonymizováno]. Žalovaný podal do řízení sp. zn. [anonymizováno] – [číslo] – [anonymizováno] námitku, ve které uvedl, že jako vlastník p. [číslo] nedal žalobkyni souhlas s napojením stavby na cestu (komunikaci), a proto není možné vydat stavební povolení. Žalobkyně žalovaného oslovila s nabídkou uzavření dohody, kterou by byl zajištěn přístup z cesty na její pozemek, a to i za odpovídající odměnu. Na tuto nabídku žalobkyně žalovaný odpověděl tak, že souhlas dát nehodlá, neboť jakákoliv stavba v okolí domu by rušila jejich soukromí. Žalobkyně proto zaslala v zastoupení advokáta žalovanému dne 14. 9. 2020 předžalobní výzvu, na kterou reagovala advokátka žalovaného tak, že setrvala na stanovisku klienta.

2. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaný svým jednáním odpírá žalobkyni možnost využití jejího pozemku. Pozemek žalovaného je přitom svým charakterem cestou, kterou využívá bezpočet osob při dopravě v turisticky atraktivní oblasti a jakákoliv činnost žalobkyně (chůze, osobní či automobilová doprava, doprava stavebních strojů na stavbu rodinného domu apod.) nebude mít vliv na využití pozemku žalovaného vyšší než v řádu několika promile. Žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2008 čj. 2 As 49/2007–191, z jehož obsahu vyplývá, žalovaný nemá právo na to, aby se poměry v území neměnily, resp. měnily pouze v závislosti na jeho vůli. Zřízením nezbytné cesty pro pozemek žalobkyně přes cestu žalovaného tak, aby pozemek žalobkyně [parcelní číslo] byl spojen s veřejně přístupnou komunikací na poz. [parcelní číslo] v obci Pec pod Sněžkou, kat. úz. [část obce] II, nebude vlastnické právo žalovaného fakticky nijak omezeno. Pokud by cesta byla jakkoli dotčena výstavbou na pozemku žalobkyně, je žalobkyně připravena veškeré náhrady kompenzovat.

3. Žalovaný se vyjádřil tak, že s podanou žalobou nesouhlasí a uplatněný nárok žalobkyně neuznává, a to ani částečně. Žalovaný učinil nespornou skutečnost, že žalobkyně nemá možnost přístupu ke svému pozemku (tj. [parcelní číslo]) jinak než přes pozemek žalovaného. Žalovaný zdůraznil, že žalobkyni nikdy v přístupu na její pozemek přes pozemek žalovaného nebránil, když pozemek žalovaného je (jak vyplývá i z jeho druhu a způsobu využití zapsaného v katastru nemovitostí) veřejně přístupnou účelovou komunikací. Skutečnost, že žalobkyně zakoupila pozemek [parcelní číslo] za cenu zohledňující vydané uzemní rozhodnutí (č.j. SO-199/12-P) a neověřila si, zda ve věci jsou či nejsou splněny veškeré územním rozhodnutím stanovené podmínky, včetně podmínky [číslo] tj. doložení souhlasu vlastníka pozemku p. [číslo] s napojením stavby na daný pozemek, nemůže nyní jakkoli jít k tíži žalovaného, přičemž žalobkyně si měla splnění veškerých podmínek územního rozhodnutí náležitě ověřit. Žalovaný vyloučil, že by snad s rozhodnutím o umístění stavby žalobkyně konkludentně souhlasil. Žalovaný se vlastníkem pozemku p. [číslo] stal až v roce 2018 a neměl tedy ani reálnou možnost se k územnímu záměru a danému řízení před vydáním územního rozhodnutí [číslo jednací] jakkoli vyjádřit. Nesplnění povinnosti, která byla žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci, v rámci územního rozhodnutí uložena, nelze zhojit nynější účelovou snahou žalobkyně nahradit toto splnění tvrzením, že žalovaný, resp. jeho právní předchůdce něco aktivně nekonal, ačkoli ani nemusel.

4. Žalovaný označil za zcela nepravdivé tvrzení žalobkyně, že žalovaný svým chováním odpírá žalobkyni možnost využití jejího pozemku. Žalobkyně si může na svém pozemku v jejím výlučném vlastnictví v rámci jejích právem aprobovaných možností činit, co se jí zlíbí a žalovaný do tohoto práva žalobkyně jakkoli nezasahuje. Žalovaný pouze odmítl udělit souhlas s napojením novostavby na jeho pozemek, což je jeho legitimním rozhodnutím a právním postojem. Žalovaný konstatoval, že neexistuje zákon, který by žalovaného nebo kohokoli jiného nutil jakkoli souhlasit se stavebními záměry jiného. Souhlas žalovaného s napojením stavby zamýšlené na pozemku žalobkyně však paradoxně není předmětem tohoto řízení, když žalobkyně bezdůvodně žádá zřízení nezbytné cesty (aniž by jakkoli specifikovala jeho rozsah či způsob jeho určení), a to k pozemku, který je veřejně přístupný bez omezení. Požadavek žalobkyně je v přímém rozporu s dikcí ustanovení 1029 odst. 1 občanského zákoníku, neboť pozemek žalobkyně přímo sousedí a navazuje na veřejnou cestu – tj. pozemek žalovaného. Žalovaný své stanovisko podpořil odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 1814/2015 ze dne 15. 11. 2016.

5. Žalovaný nadto poznamenal, že podmínkou [číslo] územního rozhodnutí ([číslo jednací]) je souhlas vlastníka pozemku p. [číslo] s napojením novostavby na stávající komunikaci na pozemku p. [číslo] dotčené územní rozhodnutí ani jakoukoli jinou alternativu nepřipouští. I kdyby tedy podaná žaloba ve věci byla úspěšnou, není způsobilá zhojit absenci splnění podmínek vydaného územního rozhodnutí na straně žalobkyně.

6. Soud při svém rozhodování vycházel z dále popsaného nesporného skutkového stavu. Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, zapsaného na [list vlastnictví] pro obec Pec pod Sněžkou, kat. úz. [část obce] II, Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha (ostatní komunikace), zapsaného na [list vlastnictví] pro obec Pec pod Sněžkou, kat. úz. [část obce] II, Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj Katastrální pracoviště Trutnov. Uvedené pozemky účastníků spolu sousedí. Pozemek žalovaného parc. [číslo] přiléhající k pozemku žalobkyně je veřejně přístupnou účelovou komunikací, která navazuje a pokračuje na veřejně přístupnou komunikaci na pozemku parc. [číslo].

7. Žalobkyně dne 30. 3. 2020 podala na příslušném stavebním úřadě žádost o vydání stavebního povolení na stavbu rodinného domu na svém pozemku parc. [číslo]. Žalovaný podal v řízení o vydání stavebního povolení dne 20. 4. 2020 námitku spočívající v tom, že stavba na pozemku žalobkyně má být napojena přes pozemek parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalovaného. V územním rozhodnutí čj. [anonymizováno] – [číslo] – Po ze dne 21. 11. 2012 je v bodě II. čl. 13 uvedena podmínka, že k žádosti o stavební povolení předloží stavebník souhlas vlastníka pozemku parc. [číslo] s napojením stavby na komunikaci. Žalovaný v námitce prohlásil, že žádný souhlas nedal a ani neuzavřel jakoukoli smlouvu se stavebníkem či jeho zástupcem, která by jej opravňovala k využití pozemku parc. [číslo]. Příslušný stavební úřad na základě námitky žalovaného správní řízení ve věci vydání stavebního povolení do 31. 12. 2020 přerušil a vyzval žalobkyni, aby do 31. 12. 2020 žádost doplnila o souhlas vlastníka pozemku parc. [číslo] kat. území [část obce] II, s napojením novostavby na stávající komunikaci umístěnou na uvedeném pozemku. Uvedené skutečnosti vyplývající z územního rozhodnutí vydaného stavebním odborem Městského úřadu v Peci pod Sněžkou čj. [anonymizováno] – [číslo] – Po ze dne 21. 11. 2012, z oznámení zmíněného stavebního úřadu o zahájení řízení o vydání stavebního povolení čj. [anonymizováno] - [číslo] Ka ze dne 6. 4. 2020, z námitky žalovaného jako vlastníka dotčeného pozemku parc. [číslo] z usnesení stavebního úřadu o přerušení řízení ve věci vydání stavebního povolení čj. [anonymizováno] - [číslo] Ka ze dne 26. 5. 2020 a z výzvy žalobkyni o doplnění pokladů z téhož dne.

8. Účastníci potvrdili, že mezi nimi nedošlo k uzavření žádné dohody o užívání pozemku žalovaného žalobkyní. Z jejich souhlasných prohlášení vyplývá, že pozemek žalovaného parc. [číslo] je veřejně přístupnou cestou, což koresponduje s údajem v katastru nemovitostí o druhu pozemku a způsobu jeho využití.

9. Podle § 2109 odst. 1 občanského zákoníku vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

10. Jak vyplývá z textu zákonného ustanovení shora, předpokladem a podmínkou povolení nezbytné cesty přes pozemek souseda je nedostatečné spojení vlastníka nemovité věci s veřejnou cestou. V řízení bylo prokázáno, že pozemek žalobkyně parc. [číslo] sousedí s veřejně přístupnou komunikací nacházející se na pozemku žalovaného parc. [číslo]. Skutečnost, že pozemek žalovaného je veřejně přístupnou komunikací, umožňující spojení s komunikací na navazujícím pozemku parc. [číslo] zdůraznila sama žalobkyně v podané žalobě. Poukázala též na využívání pozemku žalovaného jako cesty bezpočtem jiných osob. Při nesporné existenci práva obecného užívání komunikace na pozemku žalovaného je z povahy věci vyloučeno, aby soud povoloval nezbytnou cesty pro žalobkyni jako vlastníka sousední nemovité věci. Pozemek žalobkyně parc. [číslo] je s veřejnou cestou spojen naprosto dostatečně, neboť celou svou nejdelší stranou přiléhá k pozemku žalovaného parc. [číslo]. Žalobkyní uplatněný nárok není oprávněný a soud proto rozhodl o zamítnutí žaloby.

11. Nad rámec svého rozhodnutí uvádí soud následující. Žalobkyně neučinila předmětem soudního řízení nahrazení souhlasu žalovaného s napojením své plánované stavby na pozemek parc. [číslo] rozhodnutím soudu, když pouze popsala průběh stavebního řízení (k tomu viz zjištění v odstavci 7 shora). I kdyby se ale žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí nahrazujícího souhlas žalovaného, kterým stavební úřad podmínil pokračování v řízení o vydání stavebního povolení, nemohla by být v soudním řízení úspěšná. Žalovaný totiž nikdy neučinil projev vůle, kterým by na sebe vzal závazek udělit souhlas dle bodu II. čl.

13. územního rozhodnutí čj. [anonymizováno] – [číslo] – Po ze dne 21. 11. 2012, jehož nesplnění by mohl být nahrazeno soudním rozhodnutím.

12. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, vznikl mu nárok na náhradu nákladů řízení. Advokátka žalovaného požadovala podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. odměnu za čtyři úkony právní služby za převzetí právního zastoupení a přípravu věci, přípravu a podání vyjádření k žalobě a za osobní účast na soudních jednáních dne 2. 6. 2021 a 20. 7. 2021 z tarifní hodnoty dle ust. § 9 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu s výší odměny za jeden úkon v částce 2.500 Kč tj. 10.000 Kč, s DPH 12.100 Kč. Ke každému z úkonů přísluší režijní paušál dle ust. § 13 advokátního tarifu ve výši 300 Kč tj. 1.200 Kč, s DPH 1.452 Kč. V souladu s předpisy o cestovních náhradách bylo vyúčtováno cestovné 1.091 Kč včetně DPH za 2 cesty tam a zpět z Hradce Králové do Trutnova, jedna cesta 49,7 km při kombinované spotřebě použitého osobního vozidla 4,0 l /100 km a vyhláškové ceně motorové nafty. Advokátka žalovaného má též nárok na náhradu za ztracený čas strávený cestami k jednání v rozsahu 8 tj. celkem 800 Kč, tj. 968 Kč včetně DPH. Nárok na náhradu nákladů právního zastoupení tedy byl důvodně uplatněn v celkové výši 15.611 Kč a soud tyto náklady řízení žalovanému přiznal výrokem II. rozsudku.

13. Náklady řízení se podle § 149 odst. 1 o.s.ř. platí advokátce žalovaného. Lhůta k náhradě nákladů byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.