Okresní soud v Trutnově · Rozsudek

30 C 270/2024

č. j. 30 C 270/2024-43

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-12-18 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSTU:2024:30.C.270.2024.43

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Řezníčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované o zaplacení 30 749 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 19 998 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 10 751 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 223,67 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 749 Kč od 19. 6. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 770 Kč k rukám zástupce žalobce , Jméno advokáta, , , Anonymizováno, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 19. 6. 2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 30 749 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od 1. 6. 2024 do 18. 6. 2024 ve výši 223,67 Kč a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 749 Kč od 19. 6. 2024 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, uzavřela dne 23. 10. 2023 se žalobcem úvěrovou smlouvu o bezúčelovém spotřebitelském úvěru. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek žalobce www.kamali.cz v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci žalobce k tomu určené. Zájemkyně o uzavření smlouvy vyplnila požadované údaje, po jejich vyplnění probíhal automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci text smlouvy a na telefonní číslo, které zájemce uvedl v žádosti, je zaslán podpisový SMS kód. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je ověřena identita žadatele prostřednictvím tzv. verifikační platby. Žalobce zároveň vždy hodnotí schopnost žadatele splácet. Žalobce zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS, dále v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobce taktéž podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválí či nikoliv.

2. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč. Splatnost takto poskytnutého úvěru byla 24 měsíců. Částka 20 000 Kč byla zaslána dne 23. 10. 2023 na číslo účtu , č. účtu, . Sjednány byly také další volitelné služby za poplatky. Poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč urychluje poskytnutí úvěru na účet klienta. Žalovaná v tomto případě obdržela schválenou výši úvěru do 60 minut od ověření její identity. Jedná se o jednorázový poplatek hrazený v rámci první splátky. Poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost aktuální splátky o měsíc, a to konkrétně z důvodů uvedených ve smlouvě. Bezpečnou splátku je možné využít dvakrát za trvání smlouvy. Poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč zajišťuje zasílání informací o každé důležité události prostřednictvím SMS na telefonní číslo, které žalovaná uvedla při uzavírání smlouvy. Poplatek se hradí měsíčně v rámci jednotlivých splátek. V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 980 Kč, který byl sjednán ve smlouvě v části „náklady úvěru“. V rámci první a deváté až dvacáté čtvrté splátky se úrok nevynáší. Žalovaná si dvakrát prodloužila splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem. Žalovaná za trvání smlouvy uhradila dne 18. 11. 2023 částku 1 Kč a dne 27. 12. 2023 částku 1 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byla žalobcem informována o výši dluhu a vyzývána prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadala při uzavírání první smlouvy, k jeho úhradě. V souladu s částí smlouvy „náklady úvěru", konkrétně odstavcem „sankce", byla žalované účtována smluvní pokuta, a to dne 26. 3. 2024 ve výši 500 Kč, dne 7. 2. 2024 ve výši 500 Kč a dne 26. 2. 2024 ve výši 500 Kč. Smluvní pokutu žalobce účtuje v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky. Výše pokuty byla stanovena pevnou částkou na 500 Kč. V případě, že by dlužná splátka byla nižší než 500 Kč, byla by účtována smluvní pokuta ve výši nesplacené splátky. Žalované byly dále účtovány účelně vynaložené náklady po 300 Kč ve dnech 29. 1. 2024, 4. 3. 2024 a 26. 3. 2024. V souladu se zněním smlouvy, konkrétně ustanovení části „ukončení smlouvy z naší strany“, byla žalované dne 4. 3. 2024 zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru formou doporučeného dopisu, ve které byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost zesplatnění úvěru a v té souvislosti se vznikem nákladů na vymožení dlužné částky. Ke dni 19. 4. 2024 byl úvěr zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty, a to ve sjednané lhůtě. Žalobce tak celkem požadoval částku 30 749 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 19 988 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, z poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, z poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, z poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč, z poplatků za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ v celkové výši 3 960 Kč, z úroků v celkové výši 2 940 Kč, z účelně vynaložených nákladů v celkové výši 900 Kč a ze smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč.

3. Žalobce současně popsal způsob ověření úvěruschopnosti žalované. Žalobce naplňuje svoji zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, neboli credit scoringu, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Tento model je postaven na logistické regresi, kde se jednotlivé dichotomické proměnné opírají o další. Pro každou produktovou linii potom žalobce využívá odlišný model pro zjištění kreditního skóre klienta. Stejně tak jsou nastaveny hodnoty minimálního skóre, jehož nedosažením je posuzovaná žádost zamítnuta. Uvedené na základě parametrů, vytvořených odbornými zaměstnanci, vykonává automatizovaný systém. Výše nastíněný postup a jeho nutnost se ve své podstatě ničím neliší např. od situace v pojišťovnictví, kdy pojišťovny obdobným způsobem při kontraktaci vyhodnocují pomocí podobných matematických (statistických) operací pojistná rizika svých pojištěnců a jejich finanční krytí. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje žalobce kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky (dále též jako „MLS“). V rámci něho je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Prostřednictvím výpočtu MLS tak žalobce ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuálně posuzované žádosti. MLS je vypočítáván vždy jak na žadatele, tak i na domácnost žadatele. Tyto dva výpočty se porovnají a využije se ten MLS, který je nižší. Existenci případných dalších pochybností ohledně bonity klienta minimalizuje žalobce rovněž kontrolou klienta v externích registrech. Využívány jsou úvěrové registry SOLUS a NRKI. S jejich pomocí jsou shromažďovány klientské informace, jako je např. existence závazků, jejich výše, historická platební morálka klienta. Hodnotu informací z těchto registrů je přitom potřeba považovat za význačnou s ohledem na skutečnost, že poskytují obraz o stavu závazků u velkého počtu věřitelů – dá se říci, že u naprosté většiny relevantních institucionálních věřitelů působících na trhu. Žalobce provedl lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Popsaný statistický model je s odkazem na předložená výkladová stanoviska a příslušnou judikaturu zcela v souladu s právní úpravou, když je i mnohem spolehlivějším způsobem posouzení úvěruschopnosti, než je posouzení na základě vyžádaných dokladů. Praxe spočívající v doložení potvrzení zaměstnavatele se ukázala být nedostatečnou, a to jednak z důvodu možného pozměňování či padělání potvrzení, jednak z důvodu jeho zastarávání, když skutečnost, že klient v uplynulých několika měsících dosáhl určitého příjmu, neznamená, že tohoto příjmu bude dosahovat po celou dobu trvání úvěrového vztahu. Dokladování výdajů je pak ještě větším problémem než dokladování příjmů, když běžní spotřebitelé si často žádné doklady o svých výdajích neukládají. Pouhá skutečnost, že má klient v době poskytnutí úvěru určité příjmy a výdaje ho nedeterminuje k tomu, zda bude schopen po dobu trvání úvěrového vztahu úvěr splácet. Takovou informaci dá věřiteli pouze statistický model, který zohledňuje mimo jiné právě i statistická data, jakož i empirickou a odbornou zkušenost věřitele. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že s ohledem na výši úvěru, a dále s ohledem na analýzu, které byla žalovaná při sjednávání úvěru podrobena, splnil podmínky zákona, kdy míra prověření odpovídá úvěrované částce, a tedy postupoval v dané věci s odbornou péčí.

4. Žalované byla s účinností dne 18. 11. 2024 doručena do datové schránky žaloba s výzvou ke sdělení, zda žalovaná souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, soud proto vycházel z toho, že žalovaná na nařízení jednání netrvá. Žalobce již v žalobě souhlasil s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání.

5. Žalovaná se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 18. 12. 2024.

6. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobce doložil pouze listinu nazvanou „Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik.“ K ověření došlo pro potřeby úvěrové smlouvy č. 2300053012 schválené dne 23. 10. 2023. K osobě žalované bylo uvedeno, že nemá děti. Dále bylo uvedeno, že je zaměstnancem s výší příjmu 25 000 Kč a že příjem ostatních členů domácnosti činí 35 000 Kč. Splátky vůči jiným společnostem činily 15 000 Kč. Žalobce přes poučení soudu, že závěr o úvěruschopnosti žalované, učiněný oddělením úvěrových rizik žalobce bez doložení listin o příjmech a výdajích žalované, nepovažuje soud za dostatečně podložený, setrval na výpočtech založených na statistických datech a shora popsané metodice (podání žalobce ze 7. 11. 2024).

7. Dle § 78 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel při poskytování spotřebitelského úvěru pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) poskytovatel uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

8. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Žalovaná sjednala se žalobcem dne 23. 10. 2023 smlouvu o úvěru za použití prostředků komunikace na dálku (webové stránky www.kamali.cz). Žalované byl poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splatit 24 měsíčními splátkami spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč. Celkem měla žalovaná při řádném průběhu smluvního vztahu zaplatit 27 520 Kč (bez ceny doplňkových služeb). Dále byly dohodnuty poplatky za doplňkové služby. Ve smlouvě byly stanoveny náklady v případě opožděných plateb tj. smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každý jednotlivý případ zpoždění se zaplacením splátky. Dále byla upravena povinnost hradit účelně vynaložené náklady, tj. skutečně vynaložené náklady na vymáhání dluhu. Částka 20 000 Kč byla žalobcem poukázána na žalovanou označený účet dne 23. 10. 2023. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o úvěru, ze standardních informací o spotřebitelském úvěru, ze sazebníku žalobce a z výpisu proplacení smlouvy. Dopisem ze dne 4. 3. 2024 vyzval žalobce žalovanou k okamžité úhradě částky 9 363 Kč. Pro případ, že částka nebude uhrazena do 30 dnů, žalobce sdělil, že bude požadováno okamžité jednorázové splacení dluhu. Dalším dopisem ze dne 19. 4. 2024 vyzval žalobce žalovanou k zaplacení částky 30 879 Kč nejpozději do 14 dnů. Tyto skutečnosti byly zjištěny z upomínek o zaplacení. Výše nároků uplatněných v tomto řízení, jakož i skutečnost, že žalovaná zaplatila žalobci dne 23. 11. 2023 částku 1 Kč a 23. 12. 2023 částku 1 Kč, byla doložena výpisem čerpání, splátek a úhrad.

12. Na posuzovaný spotřebitelský vztah mezi účastníky je nepochybně nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalované. Žalobce před uzavřením smlouvy neměl k dispozici (a tudíž ani nebyl schopen soudu doložit) doklad o příjmu žalované ze zaměstnání v uváděné výši 25 000 Kč. Obdobně nebyl ničím doložen příjem členů domácnosti žalované v tvrzené výši 35 000 Kč. S požadavkem odborné péče podle § 78 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, souvisí i povinnost uchovávání dokumentů. Plní-li totiž věřitel zákonem uloženou povinnost, musí být vůči dohledovému orgánu (zde soudu) schopen její plnění náležitě prokázat (viz např. rozsudek Nejvyššího správní soudu 9 As 127/2024 – 34 ze dne 13. 8. 2024). Žalobce se v projednávaném případě spolehl na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotnou žadatelkou, aniž tyto údaje prověřil a nechal si je doložit. Podle již ustálené judikatury věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Soud uzavřel, že žalobce nesplnil povinnost podle shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva o úvěru ze dne 23. 10. 2023 je dle § 87 ZSÚ neplatná a soud k této absolutní neplatnosti přihlédl.

13. Žalobce vyplatil žalované celkem částku 20 000 Kč, žalovaná zaplatila pouze 2 x 1 Kč. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že žalobci poskytla jakékoliv další plnění. Na základě neplatné smlouvy došlo k plnění bez právního důvodu, na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinna vydat. Výše bezdůvodného obohacení je dána rozdílem mezi žalované vyplacenou a jí vrácenou částkou, tedy činí 19 998 Kč. Tuto částku soud žalobci přiznal.

14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na uvedený závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaná se doposud neocitla v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná, nedoložila tedy soudu své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou její možnosti. Lhůta k plnění byla proto stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. na 3 dny od právní moci rozsudku.

15. Soud žalobu zamítl co do částky 10 751 Kč, neboť žalobce se nemůže domáhat plnění sjednaných v neplatné smlouvě nad nevrácenou jistinu, v daném případě poplatků, úroků, upomínacích nákladů a smluvní pokuty. Žaloba byla zamítnuta rovněž v části předčasně požadovaných úroků z prodlení.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že částečně úspěšnému žalobci přiznal právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Žalobce žalobou nárokoval částku 30 749 Kč s příslušenstvím a rozsudkem mu byla přiznána částka 19 998 Kč (poměr úspěchu jednotlivých účastníků byl tedy 65 % ku 35 % ve prospěch žalobce). Žalovaná je tak povinna žalobci hradit 30 % nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 113 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po 300 Kč včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Celkem tak žalobce na nákladech vynaložil 2 565 Kč a žalovaná je povinna mu nahradit již zmíněných 30 % z nich, tj. po zaokrouhlení 770 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) v obecné lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.