30 C 54/2020

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Gabriely Řezníčkové a přísedících přísedící ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o neplatnost rozvázání pracovního poměru

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce, kterou dala žalovaná žalobci dne [datum], je neplatná.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení 15.682 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice náklady řízení 12.671 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v soudním řízení zahájeném dne 3. 3. 2020 domáhal určení, že výpověď z pracovního poměru, kterou od zaměstnavatele obdržel dne [datum], je neplatná. K odůvodnění uvedl, že pro žalovanou pracoval na základě pracovní smlouvy ze dne 14. 3. 2011 naposledy v pozici [anonymizována dvě slova]. Žalobce při výkonu práce utrpěl pracovní úraz, pro který se stal práce neschopným a podle lékařského posudku není schopen kvůli následkům pracovního úrazu konat dosavadní práci. Ve výpovědi dané žalobci žalovanou podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce byl uveden nesprávný výpovědní důvod, žalobce proto s výpovědí nesouhlasil a dopisem ze dne [datum] namítl neplatnost výpovědi.

2. Žalovaná potvrdila, že dne [datum] předala žalobci výpověď z pracovního poměru z důvodu dle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce. Nečinila sporným, že žalobce utrpěl dne [datum] pracovní úraz, který byl žalovanou společností odškodněn ve výši 100 %. Následně byl zaměstnanec v dlouhodobé pracovní neschopnosti do [datum]. Nebyla mu přiznána invalidita ani v 1. stupni, dle OSSZ je osobou zdravotně znevýhodněnou. Protože zaměstnavatelka měla vážné pochybnosti o tom, že by současné zdravotní omezení žalobce bylo v příčinné souvislosti s následky pracovního úrazu, nepoužila tento výpovědní důvod ve výpovědi z pracovního poměru. Protože neměla možnost žalobce dále zaměstnávat vzhledem k jeho zdravotnímu omezení, přistoupila k výpovědi z pracovního poměru z důvodu dlouhodobého pozbytí způsobilosti zaměstnance konat dosavadní práci. Žalovaná popsala skutečnosti vypovídající o nesprávnosti lékařského posudku vydaného MUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] s tím, že podala žádost o přezkoumání posudku vydaného touto poskytovatelkou pracovně lékařských služeb. O žádosti žalované nebylo během výpovědní doby ani do podání vyjádření k žalobě rozhodnuto. Žalovaná připomněla, že žalobce nepožádal o umožnění dalšího zaměstnávání. Žalovaná má za to, že výpověď z pracovního poměru je platná.

3. Řízení u soudu o určení neplatnosti výpovědi bylo od 24. 6. 2020 do 29. 10. 2020 přerušeno, neboť probíhalo správní řízení, v němž měl být zjištěn a přezkoumán důvod ztráty pracovní způsobilosti žalobce. [právnická osoba] byl dne 29. 6. 2020 vydán další lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci ev. [číslo] dle kterého posuzovaná osoba (žalobce) pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce obsluha strojů a zařízení z důvodu pracovního úrazu ze dne [datum] Lékařský posudek byl po přezkoumání z podnětu žalované nadřízeným orgánem zrušen, aniž by bylo možné věc zpracovateli posudku vrátit k vydání nového lékařského posudku (blíže viz Rozhodnutí o přezkoumání lékařského posudku čj. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Důvod přerušení soudního řízení odpadl, aniž by byla ve správním řízení postavena najisto příčina ztráty pracovní způsobilosti žalobce.

4. Soud proto vedl dokazování ke sporné skutečnosti, zda žalobce v době výpovědi ze strany zaměstnavatele pozbyl schopnost vykonávat práci v důsledku utrpěného pracovního úrazu nebo z jiných příčin. K zodpovězení odborných otázek byl ustanoven znalec z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání [celé jméno znalce] [anonymizováno]. Obsahem a jednoznačnými závěry posudku uvedeného znalce vzal soud za prokázané, že žalobce pozbyl před datem [datum], kdy mu byla dána výpověď z pracovního poměru, dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce, kterou u žalované do té doby vykonával, a to pro zdravotní následky pracovního úrazu utrpěného dne [datum]. Dle znalce byly zdravotní následky pracovního úrazu ze dne [datum] podstatnou, významnou, značnou, důležitou a závažnou příčinou, pro kterou žalobce před datem [datum] pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu své dosavadní práce u žalované. Naopak dle znalce není zřejmé, že by žalobce pozbyl před obdržením výpovědi dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce z jiných zdravotních příčin, než jsou následky jeho pracovního úrazu utrpěného dne [datum] (třeba pro obecné nemoci nebo pro zdravotní následky nějakého jiného úrazu).

5. Podle § 50 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Podle § 52 písm. d) zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice. Podle § 52 písm. e) zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.

6. Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum] byla žalobcem uplatněna u soudu ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl jeho pracovní poměr skončit (§ 72 zákoníku práce). Soud se proto zabýval otázkou existence výpovědního důvodu, která je nezbytnou podmínkou platnosti výpovědi. Bylo provedeno dokazování ke zjištění, který z důvodů spočívajících ve zdravotní způsobilosti žalobce, pro nějž nadále nemohl vykonávat dosavadní práci, u žalobce skutečně nastal. Soud zkoumal, zda tímto důvodem byly následky pracovního úrazu ze dne [datum] (pak by zaměstnavatel musel dát žalobci výpověď podle § 52 písm. d) zákoníku práce), či zda důvodem byl nepříznivý zdravotní stav žalobce bez souvislosti s pracovním úrazem (pak by byla na místě výpověď zaměstnavatele podle § 52 písm. e) zákoníku práce). Soud na základě výsledků dokazování dospěl k jednoznačnému závěru, že žalovaná měla správně ve výpovědi použít výpovědní důvod uvedený v § 52 písm. d) zákoníku práce, tedy dát výpověď proto, že žalobce dále nesmí konat dosavadní práci pro pracovní úraz. Žalovaná uvedla ve výpovědi nesprávný a neodpovídající výpovědní důvod, což činí výpověď danou žalobci neplatnou. Soud proto žalobě o určení neplatnosti výpovědi vyhověl a rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku.

7. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, vzniklo mu právo na náhradu vynaloženého soudního poplatku a na náhradu nákladů právního zastoupení. Advokát žalobce má dle vyhl. č. 177/1996 Sb. nárok na odměnu za 4 úkony právní služby po 2.500 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, sepis žaloby, písemné podání z 19. 5. 2020 reagující na vyjádření k žalobě a účast u jednání dne [datum]). Za účast u soudu dne 24. 6. 2020 spojenou s přípravou jednání byla advokátem žalobce účtována odměna v poloviční výši - 1.250 Kč. Ke každému z pěti úkonů náleží paušální náhrada 300 Kč. Za cesty k soudu ve dnech 24. 6. 2020 a 25. 8. 2021 ze [obec] do [obec] a zpět přísluší advokátovi náhrada za ztrátu času za čtyři půlhodiny po [částka]. Zástupce žalobce v souladu s předpisy o cestovních náhradách uplatnil náklady za cestu osobním automobilem k soudu za den 24. 6. 2020 v částce 278 Kč a za den 25. 8. 2021 v částce 254 Kč, kdy při jedné cestě tam a zpět bylo ujeto vždy 40 km. Celkové náklady právního zastoupení žalobce činí 13.682 Kč, po připočtení soudního poplatku 2.000 Kč byly výrokem II. přiznány náklady v částce 15.682 Kč Náklady řízení se podle § 149 odst. 1 o.s.ř. platí advokátovi žalobce.

8. Výrok III. je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů, které platil. Stát zálohoval znalečné soudem ustanoveného znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [příjmení] [příjmení] v částce 12.671 Kč. Žalovaná nebyla v řízení úspěšná, soud jí proto uložil povinnost vynaložené náklady v plném rozsahu České republice uhradit.

9. Lhůty k náhradě nákladů řízení žalobci i státu stanovil soud žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů.