6 C 1/2019

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Naděždou Vaňurovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem - ke stavební parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je dům [adresa] - objekt k bydlení, zapsaným na [list vlastnictví] katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrálním pracovištěm Trutnov pro [územní celek] a [katastrální uzemí] se zrušuje.

II. Nemovité věci - stavební parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je dům [adresa] - objekt k bydlení, zapsané na [list vlastnictví] katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrálním pracovištěm Trutnov pro [územní celek] a [katastrální uzemí], se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit na vzájemné vypořádání podílu žalovanému částku 425 000 Kč do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 5 927 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 10 927 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou k soudu dne 31.12.2018 se žalobce nejprve domáhal proti žalovaným [jméno] [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] oddělení z podílového spoluvlastnictví k nemovité věci – pozemku parc. č. st [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], zapsaného v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Trutnov na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [ulice] [anonymizováno]. Usnesením ze dne 31.5.2019 čj. 6C 1/2019-23 zdejší soud na návrh žalobce připustil změnu žaloby tak, že předmětem žaloby je zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětné nemovitosti. Usnesení nabylo právní moci dne 13.6.2019. Usnesením zdejšího soudu ze dne 27.7.2020 čj. 6C 1/2019-51 bylo řízení zastaveno proti 2. žalované ([celé jméno žalované]), která svůj spoluvlastnictví podíl žalovanému darovala. Usnesení nabylo právní moci dne 15.8.2020.

2. Žalobu, kterou se domáhal proti žalovanému [celé jméno žalovaného] zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, žalobce odůvodnil tím, že je podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí nyní v rozsahu 3/4; spoluvlastnictví je dlouhodobě nefunkční, spoluvlastníci nejsou schopni se domluvit na způsobu a pravidlech využití společné věci, ani na její údržbě, takže nemovitost chátrá a dochází k jejímu znehodnocení. Žalovaný neplnil ani písemnou dohodu, kterou mezi sebou účastníci uzavřeli v souvislosti s nabytím spoluvlastnického podílu žalobcem. Současný stav je neudržitelný, jsou dány důvody pro zrušení podílového spoluvlastnictví, které lze případně vypořádat zřízení bytových jednotek nebo přikázáním nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Poukazoval na skutečnost, že v nemovitosti bydlí vlastně od narození, vlastníkem podílu je cca 10 let, zatímco žalobce svůj podíl nabyl v r. 2017. Žalovaný tedy má k nemovitosti citové vazby, má zájem dům užívat i nadále a zachovat faktický stav, přičemž popíral, že by docházelo k porušování dříve uzavřené dohody. Pokud se jedná o další existenci podílového spoluvlastnictví, žalovaný se tomuto kroku principiálně nebrání. Do nemovitosti sice jsou samostatné vchody, avšak s reálným rozdělením nemovitosti souvisí i řešení dodávek vody a elektřiny do částí domu, které by se měly stát samostatnými. Podstatné je také užívání společného schodiště ke vchodovým dveřím resp. na půdu. Otázkou zůstává, zda navrhovaný způsob vypořádání zřízením bytových jednotek je řešením problému, neboť by tu nadále zůstaly společné části a tedy i tzv.„ třecí plochy“.

4. V průběhu řízení bylo provedeno dokazování výpisem z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Trutnov – [list vlastnictví] pro k.ú. [ulice] [anonymizováno], [územní celek], informací o pozemku ke dni 31.12.2018 a ke dni 26.2.2020, kopií katastrální mapy, dohodou spoluvlastníků o užívání společné nemovitosti, přípisem - návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 3.9.2018, přípisem žalovaného ze dne 13.9.2018, znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] [číslo] – [číslo] ze dne 23.7.2020 a výslechem znalce, výslechem účastníků, výslechem svědkyň [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované]. Uvedenými důkazy byly prokázány následující skutečnosti.

5. Výpisem z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Trutnov – [list vlastnictví] pro k.ú. [ulice] [anonymizováno], [územní celek] k datu 31.7.2017, informacemi o pozemku ke dni 31.12.2018 a 26.2.2020 a kopií katastrální mapy bylo prokázáno, že nemovitostí – pozemek parc. č. St [anonymizováno], jehož součástí je objekt bydlení [adresa], byl v podílovém spoluvlastnictví žalovaného, jeho matky [celé jméno žalované] a dále [jméno] [příjmení], přičemž podíl žalovaného a jeho matky činil pro každého ¼ a podíl [jméno] [příjmení] ½. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl na nemovitosti v rozsahu ½ kupní smlouvou od [jméno] [příjmení] a v průběhu řízení na něho svůj podíl převedla i [celé jméno žalované]. Žalobce je tak spoluvlastníkem nemovitosti v rozsahu ¾ a žalovaný v rozsahu ¼.

6. Dohodou o užívání společné nemovitosti (bez data, s ověřením podpisu žalovaného dne 6.9.2017) bylo prokázáno, že se spoluvlastníci - žalobce, žalovaný a [celé jméno žalované] dohodli, že nebudou bránit přístupu a užívání většinového podílníka (žalobce) k využívání prvního nadzemního patra této nemovitosti a přístupu do půdních prostor této nemovitosti v celé polovině, která je z čelního pohledu nemovitosti na pravé straně; nebudou bez vědomí kteréhokoliv podílníka zasahovat do rozvodů elektřiny, vody, topení a dalších podobných věcí, ke kterým je nutná odborná způsobilost z důvodu bezpečnosti ostatních podílníků; opravy, které vyžadují řádné a bezproblémové užívání nemovitosti, budou financovat společně dle velikosti podílů (např. oprava střechy, fasáda apod.), vytápění nemovitosti je kotlem na tuhá paliva, kde se každý z podílníků bude podílet na jeho pořízení, dále si spoluvlastníci vyhrazují právo, v případě kteréhokoli podílníka mít předkupní práva k dané nemovitosti a pozemky kolem nemovitosti budou užívány dle daného podílu.

7. Přípisem – návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 3.9.2018 bylo prokázáno, že žalobce se obrátil na spoluvlastníky – tj. žalovaného a [celé jméno žalované] s tím, že stávající spoluvlastnictví nemovitosti je nefunkční, z jejich strany není respektována velikost spoluvlastnických podílů a jako spoluvlastníci nejsou schopni dosáhnout dohody ohledně záležitostí týkajících se správy a údržby společné nemovitosti. Žalobce proto navrhuje zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy preferuje reálné rozdělení. Žalovaný přípisem ze dne 13.9.2018 adresovaným zástupkyni žalobce v reakci na předchozí přípisy uvedl, že paní [celé jméno žalované] s manželem nabyli ½ předmětné nemovitosti na základně kupní smlouvy uzavřené dne 6.2.1971. V r. 2008 převedli na žalovaného a jeho tehdejší manželku po 1/8 podílu, žalovaný za trvání manželství vybudoval v l. patře WC, koupelnu a pokoj; po rozvodu se pak žalovaný stal spoluvlastníkem nemovitosti z ¼. Nemovitost je užívána tak, jak tomu bylo i v minulosti, žalovaný neužívá společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Žalobce může užívat svůj podíl tak, byly vždy využívány původními majiteli, není důvod pro rušení spoluvlastnictví.

8. Znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] [číslo] – [číslo] ze dne 23.7.2020 a výslechem znalce bylo prokázáno, že dům je cca 95 let starý, stavebně technický stav domu je výrazně podprůměrný. Větší modernizace byla provedena v r. 1960, poslední větší stavební úpravy byly provedeny v podkroví. V přízemí, kromě novější kuchyňské linky, je vše technicky i morálně opotřebené. Byt v podkroví je v lepším stavu, avšak modernizace nebyla provedena odborně a nebyla zcela dokončena. Větší východní část podkroví zaujímá samostatný uzavřený byt přístupný jedním dveřním otvorem ze schodiště, které provozně navazuje na chodbu v přízemí. Z chodby v přízemí je možný přístup ke schodišti do podkroví, k prostoru, kde je umístěn kotel, ale také téměř ke všem místnostem bytu v přízemí, prostor na vaření není nijak uzavřen a je z chodby volně přístupný. Pro oddělení bytu v přízemí od společných částí je nutno vybudovat dělicí příčku, která původní chodbu rozdělí na budoucí společnou chodbu (přístup do chodby ze zádveří, vstup do bytu v přízemí, návaznost na schodiště do podkroví a do prostoru pro kotel na tuhá paliva) a budoucí chodbu náležející k bytu v přízemí. Vybudováním příčky vzniknou v domě dva samostatné byty a to bytová jednotka [číslo] v 1. PP, 1. NP a podkroví o výměře 266,2 m2 s podílem na společných částech [číslo] (cca 72,02%) s obvyklou cenou cca 880 000 Kč a [číslo] v podkroví o výměře 103,4 m2 s podílem na společných částech [číslo] (cca 27,98%) s obvyklou cenou cca 670 000 Kč Náklady na rozdělení by činily cca 50 000 Kč. Společnými částmi nemovité věci by byly – pozemek stavební parcela parc. č. St [anonymizováno], studna včetně přípojky a čerpadla, septik včetně přípojky, zděná kolna, vedlejší zděná hospodářská stavba (chlév, uhelna, kolna), oplocení včetně vrátek a vrat, zpevněná plocha, předložené schodiště před společným vchodem; společnými částmi domu by byly – zádveří v jižním průčelí přístupné po předložených schodech ze dvora, chodba v 1. NP s prostorem pro umístění kotle na tuhá paliva, kotel na tuhá paliva včetně systému ústředního teplovodního vytápění včetně hlavních rozvodů k jednotkám, okna a dveře ve společných částech a schodiště do podkroví. [adresa] není vertikálně dělitelný a ze stavebnětechnického hlediska nelze bez vysokých finančních nákladů provést jeho rozdělení na dva samostatné domy. Obvyklá cena nemovitosti činí 1 700 000 Kč. Z fotodokumentace, která je součástí posudku je prokázáno, že nemovitost – dům [adresa] včetně vedlejších staveb na pozemku vyžaduje rozsáhlé opravy a údržbu. Závěry znaleckého posudku nemohla zpochybnit ani námitka žalovaného, že nebyl přítomen druhému zaměřování a neměl tak možnost se k němu vyjádřit, neboť jak vyplývá z ustálené rozhodovací praxe soudů v případě šetření znalce na místě samém v souvislosti se zajišťováním podklady pro znalecký posudek se nejedná o úkon, u něhož by bylo třeba přítomnost účastníků řízení zajišťovat (viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2405/11 a IV.ÚS 244/05, nebo Nejvyššího soudu sp. zn. 22Cdo 3736/2016 nebo 32Cdo 2410/2016).

9. Výpovědí žalobce bylo prokázáno, že se jedná o dvoupodlažní dům, kde bydlela jeho babička ([celé jméno žalované]), teta a nahoře žalovaný. Teta svůj podíl prodala sousedce a ta následně žalobci, který podíl koupil za účelem úpravy pro své bydlení. Protože žalovaný je jeho strýc, nechtěl dělat žádné problémy a vždy se snažil dohodnout. Mezi spoluvlastníky byla za tím účelem uzavřena dohoda, ale problém byl v tom, že žalovaný vždy všechno přislíbil, když ale přišlo ke konkrétnímu řešení, tak vše odmítal a žalobci tím prakticky bránil provést rekonstrukci. Problémy v užívání nemovitosti jsou neustále, na pozemku volně pobíhá pes žalovaného, kterého žalovaný přes opakované žádosti nezajistil, takže poštu a obědy musí babička přebírat oknem, žalovaný do domu bez vědomí a souhlasu ostatních přihlásil cizí osobu, přes opakované žádosti si žalovaný nevyklidil své věci z části půdy, finančně se nepodílel např. na opravě střechy apod.

10. Výpovědí žalovaného bylo prokázáno, že v domě původně bydlel se svými rodiči, tetou a strýcem [anonymizováno] a prarodiči. Prarodiče užívali 2 místnosti v podkroví a po jejich smrti je užíval žalovaný. Jak to bylo přesně spoluvlastnicky si nevzpomíná, ale rodiče darovali jemu a jeho manželce po 1/8 nemovitosti darovací smlouvou ze dne 31.3.2008. [příjmení] v domě bydleli asi do r. 2016, kdy odešli do domova důchodců a podíl na nemovitosti prodali cizí osobě, od které pak podíl koupil žalobce. Se žalobcem uzavřeli dohodu o užívání a žalovaný si není vědom, že by ji neplnil. Je pravda, že dosud nevyklidil své věci z půdy a bez souhlasu ostatních spoluvlastníků do domu formálně přihlásil k pobytu cizí osobu. Žalovaný nesouhlasí s tím, aby žalobce převzal do užívání místnost v podkroví a zahrnul ji do svého bydlení a pokud bylo v uzavřené dohodě napsáno, že nebude bránit žalobci ohledně užívání prvního nadzemního patra a přístupu do půdních prostor v celé polovině, která je z čelního pohledu nemovitosti po pravé straně, pak je otázka, co je pravá a levá strana. Žalovaný provedl některé úpravy pouze v části domu, kterou sám užívá, jinak shání dřevo a uhlí, topí, seče trávu na dvoře. Jiné stavební úpravy nebo údržbu neprováděl. O plánovaných větších investicích se žalobcem nemluvili, ale nebude na to mít prostředky. V případě, že rozdělení na jednotky nebude možné, nebude bránit tomu, aby žalobce získal celý dům.

11. Výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], sestry žalovaného a tety žalobce bylo prokázáno, že v domě bydlí její matka a žalovaný. Po smrti otce doufali, že žalovaný, který v domě bydlí, se bude starat o dům i matku. Jsou však dlouhodobé problémy, dům je neudržovaný, v podstatě v dezolátním stavu, je třeba udělat střechu a další věci. Matka se rozhodla svůj podíl převést na žalobce, protože viděla jeho snahu v domě něco udělat a o dům se postarat, zatímco u žalovaného taková snaha nebyla. Komunikace tam v podstatě poslední 4 roky není žádná. Když se něco řekne, stejně to neplatí, při úklidu museli žalovaného prosit, aby si uklidil své věci, opakovaně ho žádala, aby udělal něco se psem, do domu bez vědomí matky přihlásil cizí osobu, přes upozornění svou matkou neopravil schody, které podhrabaly myši. Žalobce podíl na nemovitosti koupil s tím, že si tam udělá bydlení a současně se postará o svou babičku. Zásadním problémem je jedna místnost v patře, kterou nyní užívá žalovaný, ale vždycky se o ní mluvilo, jako o místnosti, která patří k té části domu, kterou koupil žalobce. Výpovědí svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], matky žalobce a švagrové žalovaného bylo prokázáno, že si žalobce koupil část nemovitosti s tím, že tam do budoucna bude bydlet, a proto, aby dům zachránil. Svědkyně do domu přišla poprvé někdy v r. 1984; od té doby se tam zastavil čas, nikdo tam nic nedělal, dům potřebuje obrovské opravy. Jsou tam stále problémy, v domě je zima, babička musí čekat, než přijde žalovaný a zatopí, kvůli psovi k babičce nemůže ani pošťák. Žalovaný sliboval, že nebude žalobci bránit v užívání, problém je ale např. kvůli místnosti, kterou si zabral žalovaný, ačkoliv je to místnost, kde dříve bydleli lidé z rodiny, kteří zrovna neměli bydlení např. i svědkyně s manželem. Když už místnost nikdo nepotřeboval, zabral si ji žalovaný a odmítá její užívání žalobcem, i když uzavřeli dohodu, že žalobci přenechá jednu místnost.

12. Dle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle § 1141 odst. 2 o.z. spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. Dle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle § 1147 věta prvá o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Dle § 1149 odst. 2 o.z. při vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu vznikají nová vlastnická práva zápisem do tohoto veřejného seznamu.

13. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Bylo prokázáno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětné nemovitosti a to žalobce v rozsahu ¾ a žalovaný v rozsahu ¼. Žalovaný získal spoluvlastnický podíl na nemovitosti darovací smlouvou ze dne 31.3.2008 (v rozsahu 1/8) a darovací smlouvou ze dne 20.1.2014 (další 1/8). Žalobce získal podíl na nemovitosti původně v rozsahu ½ kupní smlouvou v r. 2017 pro účely bydlení. V průběhu řízení na něho převedla svůj podíl o velikosti ¼ jeho babička [celé jméno žalované], která v domě dosud žije stejně jako žalovaný. Přestože byla v r. 2017 mezi spoluvlastníky uzavřena dohoda o užívání společné nemovitosti, docházelo a dochází k neshodám ohledně rozsahu i způsobu užívání (sporná místnost v podkroví, vyklizení věcí žalovaným, údržba a financování, zabezpečení psa apod.); přičemž v důsledku těchto neshod nemůže žalobce pokračovat v plánované rekonstrukci části objektu pro potřeby svého bydlení. Žalobce tak nemá zájem na setrvání ve spoluvlastnictví a ani žalovaný se jeho zrušení nebrání. Protože nedošlo k dohodě spoluvlastníků na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, rozhodl ve věci soud a s ohledem na dlouhodobé problémy k návrhu žalobce, kterého nelze nutit, aby ve spoluvlastnictví setrval, návrhu vyhověl a podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil. Reálné vertikální rozdělení nemovitosti na dva samostatné domy není podle znaleckého posudku možné bez vysokých finančních nákladů. Soud se proto dále zabýval možností rozdělení nemovitosti na jednotky, jak preferoval žalobce. Podle znaleckého posudku dům [adresa] po vybudování dělicí příčky (při nákladech cca 50 000 Kč) bude splňovat podmínky pro vznik bytového spoluvlastnictví podle § 1158 o.z. Při posuzování možnosti vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu jeho rozdělením na jednotky přihlédl soud k následujícím skutečnostem. V daném případě by v domě vznikly dvě samostatné bytové jednotky, které by s výjimkou jedné místnosti potvrdily dosavadní rozsah užívání. Společnými částmi nemovité věci by přitom zůstaly – pozemek stavební parcela parc. č. st [anonymizováno], studna včetně přípojky a čerpadla, septik včetně přípojky, zděná kolna, vedlejší zděná hospodářská stavba (chlév, uhelna, kolna), oplocení včetně vrátek a vrat, zpevněná plocha, předložené schodiště před společným vchodem; společnými částmi domu by byly – zádveří v jižním průčelí přístupné po předložených schodech ze dvora, chodba v 1. NP s prostorem pro umístění kotle na tuhá paliva, kotel na tuhá paliva včetně systému ústředního teplovodního vytápění včetně hlavních rozvodů k jednotkám, okna a dveře ve společných částech a schodiště do podkroví. Za této situace má soud za to, že vybudování bytových jednotek ve smyslu § 1158 o.z. by vzájemné vztahy spoluvlastníků nevyřešilo. V průběhu řízení bylo prokázáno, že dům (kromě žalobcem plánované rekonstrukce jím užívaných prostor) bude vyžadovat další rozsáhlé opravy (fasáda, střecha, vedlejší stavby) a do budoucna i pravidelnou údržbu, kdy lze očekávat potřebu větších investic, ohledně kterých žalovaný ve své výpovědi již dopředu avizoval, že na ně nebude mít finanční prostředky. Správa společných věcí bude nadále vyžadovat součinnost a dohodu spoluvlastníků a to nejen z hlediska investic, ale i běžného provozu, jako je např. provoz společného kotle na tuhá paliva pro účely vytápění obou jednotek (zajištění topiva, zajištění vlastního topení) apod. Spoluvlastníci přitom takové součinnosti nebyli schopni ani přes dříve uzavřenou dohodu, jejíž obsah nyní žalovaný zpochybňuje. Za této situace dospěl soud k závěru, že vypořádání podílového spoluvlastnictví zřízením bytových jednotek není na místě (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22Cdo 559/2004, který je dle názoru soudu uplatnitelný i za současné právní úpravy). S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti přikázal soud nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce a zároveň rozhodl o jeho povinnosti vyplatit žalovanému vypořádání podíl ve výši 425 000 Kč tj. ve výši odpovídající ¼ podílu žalovaného z obvyklé ceny nemovitosti stanovené znaleckým posudkem ve výši 1 700 000 Kč Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž uvedenou lhůtu soud považuje za dostatečnou k zajištění finanční prostředků žalobcem. Pokud jde o vyklizení nemovitosti žalovaným, soud o této povinnosti nerozhodoval, neboť nebyla předmětem řízení a v době rozhodování soudu je tato otázka i předčasná. Teprve poté, kdy se žalobce stane výlučným vlastníkem nemovitosti, je na něm, aby řešil otázku dalšího užívání nemovitosti žalovaným, když mu může poskytnout prostory k užívání formou nájmu např. na dobu určitou, nebo požadovat jeho vyklizení.

14. Dle § 148 odst. l o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě stát ze svých prostředků uhradil náklady na znalečné v celkové výši 21 854 Kč. Protože znalecký posudek byl vypracován ke zjištění ceny nemovitostí a tedy k výši vypořádacího podílu, tj. v zájmu obou účastníků, rozhodl soud o povinnosti každého z účastníků uhradit náklady státu v rozsahu 50% tj. každý ve výši 10 927 Kč. Žalobce v průběhu řízení na výzvu soudu složil zálohu na znalečné ve výši 5 000 Kč, k doplacení mu tak zbývá 5 927 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit částky 10 927 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

15. O nákladech řízení soud rozhodoval dle 150 o.s.ř. a to s ohledem na charakter a okolnosti sporu, kdy zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo v zájmu obou účastníků a sporná otázka výše vypořádacího podílu byla řešena až znaleckým posudkem.