6 C 190/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Klečkovou Kutišovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce číslo popisné Datum narození žalobce Anonymizováno sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro vyklizení nemovitostí I. Žalovaní jsou povinni vyklidit budovu č. p. , číslo popisné, , která je součástí pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , a pozemky p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, , vše v obci , adresa, a katastrálním území , adresa, I, do patnácti dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobci společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 21 153,50 Kč, k rukám zástupce žalobce , Jméno advokáta A, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. V projednávané věci se žalobce domáhal po žalovaných vyklizení shora ve výroku I. označených nemovitých věcí, jejichž výlučným vlastníkem je žalobce – pozemku parc.č. St. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budovy č. p. , číslo popisné, (rodinný dům), která je součástí pozemku parc.č. St. , Anonymizováno, , pozemku parc.č. , Anonymizováno, (orná půda), pozemku parc.č. , Anonymizováno, (ostatní plocha) a pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (ostatní plocha) v obci , adresa, a katastrálním území , adresa, I, vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „nemovité věci“). Tyto užívají ke svému bydlení žalovaní – činili tak v minulosti bezesmluvně, z titulu výprosy. Žalovaný 1. je otcem žalobce, žalovaná 2. je životní partnerkou žalovaného 1. Žalovaný 1. s ohledem na skutečnost, že v minulosti měl finanční problémy a bylo proti němu vedeno konkurzní řízení, dlouhodobě realizoval své podnikatelské aktivity prostřednictvím žalobce a jeho sestry , jméno FO, , mj. i jako zplnomocněný zástupce společnosti , právnická osoba, , jejímž jediným společníkem a jednatelem je žalobce a kterou fakticky provozuje žalovaný 1. Generální plnou moc si nechal žalovaný 1. udělit i od žalobce jako fyzické osoby dne 24.10.2014, tedy krátce po skončení konkurzního řízení proti žalovanému 1.. Na osobu žalobce a jeho sestry bylo z iniciativy žalovaného 1. sjednáno několik úvěrů, které však byly fakticky využity pro potřeby žalovaného 1.; žalobce a jeho sestra jsou tak zatíženi měsíčními splátkami úvěrů, které výrazně přesahují jejich možnosti. , adresa, poté, co žalobce odmítl další fungování ve shora uvedeném „modelu“, se vztahy mezi účastníky zhoršily a následně po předchozím neúspěšném jednání o komplexním vypořádání vzájemných právních vztahů byla žalobci dne 5. 4. 2022 od žalované 2. doručena smlouva o výpůjčce nemovitých věcí, jejichž vyklizení se žalobce v tomto řízení domáhá a dále smlouva o výpůjčce nemovitých věcí na adrese , adresa, (tyto nemovité věci nejsou předmětem tohoto řízení). Smlouva o výpůjčce nemovitých věcí je datovaná dnem 23. 11. 2015 a byla uzavřena mezi žalobcem jako půjčitelem, zastoupeným žalovaným 1. na základě generální plné moci ze dne 24. 10. 2014, na straně jedné a žalovaným 1. a žalovanou 2. jako vypůjčiteli na straně druhé. Smlouva garantuje žalovaným možnost bezplatného užívání nemovitých věcí na dobu 40 let, tedy do 31. 12. 2055, a to de facto bez možnosti výpovědi. Lze si jen stěží představit, že by žalobce s uzavřením takovéto smlouvy souhlasil za situace, kdy je ve vztahu k předmětným nemovitostem vázán závazkem vyplývajícím z jím spláceného hypotečního úvěru. Žalobce je přesvědčen o tom, že tato smlouva je antedatovaná, tj. že v žádném případě nebyla uzavřena dne 23. 11. 2015. Zřejmé je to např. z e-mailu, který žalovaní odeslali žalobci dne 4. 4. 2022, z něhož je evidentní, že smlouvy byly vytvořeny následně jako reakce žalovaných na vzniklý spor a zaslány žalobci prostřednictvím pošty. Žalobce je dále s odkazem na ustanovení § 437 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku přesvědčen o tom, že předmětná smlouva je rovněž neplatná z důvodu kolize zájmů na straně žalovaného 1., který smlouvu za žalobce na základě generální plné moci uzavíral a současně jednal ve vlastní záležitosti. Žalobce se proto dopisy ze dne 21. 2. 2023 vůči oběma žalovaným dovolal neplatnosti předmětné smlouvy o výpůjčce a vyzval je k vyklizení nemovitých věcí. S ohledem na skutečnost, že žalovaní užívají nemovité věci bez právního důvodu a tyto nevyklidili ani na základě výzvy doručené dne 23.2.2023, domáhá se žalobce jejich vyklizení v tomto řízení.

2. Žalovaní s žalobou uplatněným nárokem vyjádřili nesouhlas a neuznali jej, žalobu označili za šikanózní. Nezpochybnili, že předmětné nemovité věci užívají ke svému bydlení, to však na základě platně uzavřené smlouvy o výpůjčce ze dne 23.11.2015, kterou žalovaný 1. podepsal jako řádně zplnomocněný zástupce na základě generální plné moci udělené mu žalobcem dne 24.10.2014 a o jejímž obsahu a uzavření byl žalobce od samého počátku existence smluvního vztahu informován a tento schválil. O všech právních jednáních učiněných na základě generální plné moci žalovaný 1. žalobce vždy řádně informoval a tento jednání schválil, přičemž se ustálilo určité schéma zástupčího jednání (informace o záměru učinit příslušné právní jednání žalovaným 1. – schválení záměru žalobcem – provedení jednání žalovaným 1. – následné schválení uskutečněného jednání žalobcem). Na uzavření předmětné smlouvy o výpůjčce se zúčastnění dle tvrzení žalovaných dohodli již v průběhu srpna 2022 přičemž motivací byla mj. vůle refundovat žalovaným jimi do nemovitých věcí vložené vlastní finanční prostředky (žalovaný 1. investoval částku přibližně 1 mil. Kč z vlastních zdrojů, žalovaná přibližně 550 tis. Kč z peněž získaných od své matky) s tím, že žalobce nad rámec finančních prostředků získaných z hypotečního úvěru (z něhož byla výstavba především financována) nevložil do nemovitých věcí žádné další prostředky. stalo se tak v době následující poté, co žalovaný 1. na základě plné moci ze dne 24.10.2014 oznámil dokončení stavby RD v obci , adresa, s dále oznámil změnu užívání stavby RD č.p. , číslo popisné, . Žalovaní detailně popsali časové a místní souvislosti sjednání smlouvy o výpůjčce v roce 2015 a okolnosti a průběh jejího podpisu a schválení. Ke schválení došlo telefonicky na hlasitý odposlech za přítomnosti všech zúčastněných, a to jednak před uzavřením smlouvy a následně i po jejím podpisu. Žalobce si uzavřené znění smlouvy přečetl o Vánocích 2015 v domácnosti žalovaných a požádal žalovaného aby listinu ponechal u sebe u ostatní dokumentace. Žalobce tedy dle tvrzení žalovaných smlouvu schválil telefonicky před jejím uzavřením, po jejím uzavření a následně rovněž fyzicky v listinné podobě. V této souvislosti žalovaní poukázali na to, že žalobce se po celou dobu, nejméně do dne podání žaloby v této věci, chová jako půjčitel podle předmětné smlouvy, tedy umožňuje oběma žalovaným nemovité věci užívat, tyto obhospodařovat a provozovat v nich sjednané činnosti. Tvrzení žalobce o tom, že smlouva byla antedatována a vytvořena žalovanými až následně v reakci na vzniklý spor, považují žalovaní za absurdní a nepravdivé, stejně tak se ohradili proti tvrzením žalobce o tom, že on a jeho sestra byli žalovaným 1. využíváni či zneužíváni k výdělečné činnosti žalovaného 1., že by žalovaný 1. měl profitovat z úvěrů sjednaných na osobu žalobce a jeho sestry, že by žalovaný 1. fakticky provozoval a řídil společnost , právnická osoba, . Žalovaní poukázali na to, že žalobce byl v době, kdy udělil generální plnou moc žalovanému, dospělý, plně svéprávný a plnou moc udělil žalovanému s vědomím toho, že na jejím základě bude žalovaný 1. za žalobce činit celou řadu právních jednání, o jejichž provedení žalovaný 1. žalobce vždy informoval a žalobce učiněná právní jednání schvaloval, neb z nich měl prospěch. Žalovaní poukázali na své různé právní postavení a eventualitu různých důsledků spojených s případným neschválením uzavřené smlouvy o výpůjčce pro žalovaného 1. jako zplnomocněného zástupce žalobce a žalovanou 2. jako osobu mimo tento právní vztah; v této souvislosti odkazovali na judikatorní závěry Nejvyššího soudu ČR pod sp.zn. 31 Cdo 1640/2022.

3. Na základě provedeného dokazování soud v řízení dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Z nesporných tvrzení účastníků a výpisu z katastru nemovitostí (LV , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, I) bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalobce je výlučným vlastníkem je výlučnou vlastnicí mj. rodinného domu č.p. 294, který je součástí stavební parcely parc.č. St. 359, tento nabyla na základě Smlouvy kupní a darovací ze dne 31.8.2012, s právními účinky vkladu práva ke dni 31.8.2012.Z nesporných tvrzení účastníků a plné moci ze dne 24.10.2014 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalobce jako fyzická osoba udělil dne 24.10.2014 žalovanému 1. generální plnou moc.Ze smlouvy o výpůjčce nemovitých věcí datované dne 23.11.2015 bylo v řízení zjištěno a prokázáno, že žalovaný v zastoupení žalobce na základě generální plné moci ze dne 24.10.2014 podepsal smlouvu, jejímž předmětem byla výpůjčka nemovitých věcí zapsaných na LV , Anonymizováno, pro obec , adresa, , k.ú. , adresa, I, přičemž smluvní stranou na straně půjčitele byl žalobce a na straně půjčitele žalovaný 1. a žalovaná 2. Výpůjčka byla sjednána na dobu určitou v trvání ode dne účinnosti smlouvy do dne 31.12.2055. Možnost výpovědi resp. odstoupení ze strany půjčitele byla ujednána toliko pro případ zvlášť závažného porušení povinností výpůjčitelů dle smlouvy.Z e-mailu ze dne 4.4.2022 zaslaného žalovanou 2. žalobci bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaní před odesláním uvedeného e-mailu odeslali žalobci a společnosti , právnická osoba, dopisy, které jsou prezentovány jako opatření a řešení, k němuž byli žalovaní nuceni přistoupit s ohledem na stanovisko žalovaného v otázce vzájemného vypořádání sporných nároků, s nímž žalovaní vyjádřili nesouhlas. Tyto dopisy žalovaní považují za svou odpověď na memorandum žalobce týkající se vypořádání vzájemných sporných nároků, kdy přijetí uvedeného memoranda cestou e-mailu žalovaná 2. v textu e-mailu stvrzuje.Z obálek dopisů, jejichž adresátem je žalobce a společnost , právnická osoba, bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaná 2. dne 2.4.2022 odeslala na adresy žalobce a uvedené společnosti dvě listovní zásilky.Z námitky relativní neplatnosti datované dne 21.2.2023 adresované žalované 2., včetně dokladu prokazujícího podání zásilky dne 22.2.2023 a doručení zásilky dne 23.2.2023, bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalobce se s poukazem na ustanovení § 437 odst. 2 občanského zákoníku dovolal relativní neplatnosti mj. právního jednání žalovaného 1. spočívajícího v podpisu předmětné smlouvy o výpůjčce k nemovitostem , Anonymizováno, , , adresa, s poukazem na skutečnost, že žalovaný 1. v rozporu s cit. ustanovením jednal jako zástupce žalobce a současně ve vlastní záležitosti, přičemž si nechal ve prospěch svůj a žalované 2. poskytnout od žalobce bezúplatné plnění.Z námitky relativní neplatnosti datované dne 21.2.2023 adresované žalovanému 1., včetně dokladu prokazujícího podání zásilky dne 22.2.2023 a doručení zásilky dne 23.2.2023, bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalobce se s poukazem na ustanovení § 437 odst. 2 občanského zákoníku dovolal relativní neplatnosti mj. právního jednání žalovaného 1. spočívajícího v podpisu předmětné smlouvy o výpůjčce k nemovitostem , Anonymizováno, , , adresa, s poukazem na skutečnost, že žalovaný 1. v rozporu s cit. ustanovením jednal jako zástupce žalobce a současně ve vlastní záležitosti, přičemž si nechal ve prospěch svůj a žalované 2. poskytnout od žalobce bezúplatné plnění.Z přehledu závazků žalobce – přílohy memoranda bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalobce mj. deklaroval existenci závazku z titulu úvěrové smlouvy (úvěr ve výši 2 820 000 Kč), kdy jako předmět zajištění je označen „dům , adresa, , číslo popisné, “.Z audionahrávky pořízené dne 14.3.2022 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalobce a žalovaní uskutečnili uvedeného dne v dopoledních hodinách (nahrávka začíná v čase 10.48, jak vyplývá z vlastností audiosouboru) telefonický hovor, v jehož rámci byla řešena otázka vypořádání vzájemných sporných nároků, mimo jiné i otázky týkající se bydlení v nemovitostech na adrese , Anonymizováno, v , Anonymizováno, či eventuálního převodu vlastnického práva k těmto nemovitostem. Žalovaní se v rámci telefonického rozhovoru žalobce dotazovali, zda je možné aby v domě mohli bydlet, což žalobce připustil s tím, že navrhoval buď prodej domu žalovaným, případně nájem, kdy se v této souvislosti rovněž řešila otázka případného nájemného (žalobce vyjádřil rovněž konkrétní představu o výši nájemného v částce přibližně 30 tis – 35 tis Kč měsíčně). Strany se dohodly že jejich představy budou konkretizovány písemně s tím, že si opětovně v horizontu 1 týdne zavolají a domluví se na dalším postupu. Soud k uvedené nahrávce dále konstatuje, že ji provedl k důkazu i přesto, že byla pořízena bez souhlasu žalovaných. Vzhledem ke skutečnosti, ze šlo o jediný dostupný důkazní prostředek způsobilý k prokázání antedatování smlouvy, bylo v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (sp.zn. 21 Cdo 1267/2018) upřednostněno právo na spravedlivý proces před právem na ochranu osobního projevu žalovaných.Soud dále k návrhu obou procesních stran provedl účastnické výslechy žalobce a žalovaných, přičemž v této souvislosti je třeba konstatovat, že účastníci v rámci svých výslechů defacto potvrzovali skutečnosti a výroky, které již zazněly v rámci svých jejich procesních podání a přednesů. Z hlediska objektivity je třeba tyto hodnotit jako takové, jejichž důkazní síla nedosahuje důkazní síly ostatních v řízení provedených důkazů.Z ostatních provedených důkazů (detail konkurzního řízení žalovaného 1., smlouva o výpůjčce nemovitých věcí ze dne 9.1.2020 – , Anonymizováno, , , adresa, , výpis z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, , úřední záznam PČR, usnesení PČR, výzva MÚ , adresa, ze dne 7.7.2015, souhlas MÚ , adresa, ze dne 29.10.2015) neučinil soud žádná pro projednávanou věc významná skutková zjištění.Tvrzení žalovaných o tom, že uzavření smlouvy o výpůjčce žalovaným 1 v zastoupení žalobce došlo dne 23.11.2015 a že takto uzavřená smlouva je platná a byla ze strany žalobce řádně schválena, nebyla v řízení prokázána. Žalovaní k prokázání uvedených tvrzení navrhli své účastnické výslechy, v jejichž rámci zazněly de facto zcela obdobné výroky jako ty, které byly žalovanými prezentovány v rámci jejich procesních podání a přednesů. Uvedená tvrzení žalovaných byla naopak vyvrácena ostatními provedenými důkazy, které soud hodnotil jak samostatně tak v jejich úplnosti a logické souvislosti (zejména audionahrávkou ze dne 14.3.2022, kdy rámci zaznamenaného telefonického rozhovoru nebyla zmíněna existence jakéhokoliv případného již existujícího a platného titulu k užívání předmětných nemovitých věcí, dále e-mailem ze dne 4.4.2022 a potvrzením o doručení v e-mailu odkazovaného dopisu). Současně nebylo prokázáno tvrzení žalovaných o tom, že veškerá důležitá jednání a schvalování právních jednání mezi účastníky probíhala dle zaběhnutého systému výhradně telefonicky na hlasitý odposlech. Z e-mailové korespondence provedené k důkazu je zřejmé, že sporné nároky byly řešeny písemnou formou, zasíláním písemných stanovisek.Soud jako otázku předběžnou dále posuzoval platnost smlouvy o výpůjčce nemovitých věcí, přičemž se kromě žalobcem namítané neplatnosti relativní zabýval ex officio rovněž eventuální neplatností absolutní. V této souvislosti dovodil, že na smlouvu není možno nahlížet jako na právní jednání, které je neplatné od samého počátku. Ačkoliv jsou smluvní práva a povinnosti značně nevyvážená ve prospěch žalovaných jako vypůjčitelů, je třeba v souladu se zákonnou koncepcí platnosti právních jednání danou ustanovením § 574 občanského zákoníku a rovněž s přihlédnutím k povaze smlouvy o výpůjčce jako smluvního typu konstatovat, že nesoulad s dobrými mravy vyplývající z disproporce vzájemných smluvních práv a povinností nedosahuje intenzity zjevného rozporu s dobrými mravy, který by zakládal neplatnost smlouvy podle ustanovení § 580 občanského zákoníku.

4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 879/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“)Podle ustanovení § 437 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět. Jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobou a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupený dovolat. Má se za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného, pokud zástupce jedná i za tuto třetí osobu nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti.Podle ustanovení § 586 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

5. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je dán. Žalobce je výlučným vlastníkem nemovitých věcí, jejichž vyklizení se v tomto řízení domáhá. V řízení nebylo prokázáno, že by byl dán jakýkoliv platný právní titul, na jehož základě by žalovaní předmětné nemovitosti mohli užívat. V řízení nebylo prokázáno, že by smlouva o výpůjčce datovaná dnem 23.11.2015, z níž žalovaní dovozují své užívací právo, byla platně uzavřena, ani že by byla žalobcem schválena. Ze vzájemné logické souvislosti důkazů v řízení provedených a časové posloupnosti událostí a skutečností z nich zjištěných si lze utvořit reálnou představu o „časové ose příběhu“ – dne 14.3.2022 proběhl telefonický rozhovor mezi účastníky řízení, v jehož rámci bylo řešeno bydlení žalovaných v předmětných nemovitých věcech, přičemž v rámci uvedeného rozhovoru nepadla ze strany žádného z účastník – zejména ze strany žalovaných – jediná zmínka o existenci smlouvy o výpůjčce. V návaznosti na uvedené a dle dohody zasílá žalobce žalovaným e-mailem písemný „sumář“ vzájemných nároků – memorandum – jehož přijetí žalovaní potvrzují a avizují zaslání „reakce“ v podobě dopisů adresovaných žalobci a firmě. Tyto byly žalobci doručeny dne 5.4.2022. Je tedy třeba přisvědčit tvrzení žalobce, které bylo v řízení prokázáno, že smlouva byla antedatována a současně je třeba mít za to, že žalovaní neprokázali platné schválení zástupčího jednání žalovaného 1. žalobcem. S ohledem na platně vznesené námitky neplatnosti, které byly žalovaným řádně doručeny, je třeba smlouvu o výpůjčce považovat za neplatnou. Pokud jde o rozpor zájmů předvídaný cit. ustanovením, ten je evidentní již ze samotného právního postavení obou žalovaných – žalovaný 1. jako zástupce jednající ve vlastní záležitosti, žalovaná 2. jako životní partnerka, která si kolize zájmů bez dalšího musela být objektivně vědoma. Ze shora uvedených důvodů se tak žalobce domáhá zcela po právu vyklizení nemovitých věcí, které žalovaní užívají bez právního důvodu a soud proto žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl.

6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobce měl ve věci plný úspěch a vzhledem k tomu, že zaslal žalovaným výzvu k plnění dle § 142a o. s. ř., má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovaným, kteří ve věci úspěch neměli. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a dále z mimosmluvní odměny advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 7 úkonů právní služby po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu na zahájení řízení, účast na jednání u soudu dne 22.11.2023, 20.6.2024, 26.9.2024 v rozsahu přes 2 hodiny, dne 5.11.2024) podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), §11 odst. 2 písm. h ve spojení s § 7, § 9 odst. 1 advokátního tarifu, v celkové výši 11 250 Kč, režijního paušálu za 7 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem ve výši 2 100 Kč, DPH ve výši 21 % z odměny a režijního paušálu ve výši 2 803,50 Kč. Celkem jsou tak náklady řízení představovány částkou 21 153,50 Kč, splatnou k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

7. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o.s.ř.; soud neshledal důvod ke stanovení lhůt delších.