6 C 194/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Naděždou Vaňurovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 4 719,33 Kč - el. komunikace

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 719,33 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 26.3.2021 se žalobce domáhal proti žalované zaplacení celkem částky 4 719,33 Kč, která představuje smluvní pokutu za nevrácená zařízení zapůjčená za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, nedoplatek ceny za pronájem přijímacího zařízení a za odpojení z důvodu nedoplatku.

2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalované. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Přípisem doručeným se žalobou žalované na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 16.8.2021 byla žalovaná vyzvána, aby do 7 dnů sdělila, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl dle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že pokud vyjádření nebude soudu doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Protože byly splněny podmínky dle § 115a) o.s.ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně 13. září 2021.

3. Dle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích je účastník popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

4. V průběhu řízení bylo smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací č. 5084023, zakázkovými listy – potvrzeními o převzetí přijímacího zařízení ze dne 15.5.2018, 22.5.2018 a 11.6.2019, vyúčtováními za období od 1.3.2019 do 14.8.2019 č. 267173718, 268673271, 270186225, 271696970, 272298102 a 273824579, upomínkou – odstoupením od smlouvy ze dne 8.7.2019, všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba], ceníkem služeb [právnická osoba] a předžalobní výzvou ze dne 25.9.2020 prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 10.5.2018 uzavřena smlouva č. 5084023 o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb. Na základě uvedené smlouvy zapůjčil právní předchůdce žalobce žalované příjímací zařízení a to [anonymizováno 6 slov] a [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. Jejich převzetí žalovaná potvrdila podpisem na zakázkovém listu. Protože žalovaná neplnila smluvní povinnosti, když řádně a včas nehradila ceny za poskytnuté služby, právní předchůdce žalobce dopisem ze dne 8.7.2019 od smlouvy odstoupil. Dle čl. 7 VOP a ustanovení písm. f) smlouvy, jestliže uživatel nevrátí poskytnuté přijímací zařízení nebo ho vrátí ve stavu nefunkčním nebo ve stavu, který zjevně neodpovídá běžnému opotřebení, je poskytovatel oprávněn účtovat uživateli jednorázovou smluvní pokutu dle ceníku a to za každé poskytnuté zařízení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nevrátila žalobci celkem 2 zařízení, nárokuje žalobce zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 4 000 Kč, tj. 2 000 Kč za každé shora uvedené zařízení. Žalovaná dále neuhradila poplatek dle ceníku za fyzické odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč a cenu za pronájem přijímacího zařízení dle smlouvy ze dne 10.05.2018 č. 5084023 včetně poplatků souvisejících se správou, údržbou a instalací zařízení naúčtované na základě přiloženého ceníku. Právní předchůdce žalobce vystavoval vždy po skončení každého zúčtovacího období vyúčtování za všechny služby včetně služeb třetích stran. Žalovaná proti vystaveným vyúčtováním nevznesla žádné námitky, vystavená vyúčtování přesto řádně a včas nezaplatila. Jedná o vyúčtování č. 267173718 ve výši 70 Kč se splatností dne 20.3.2019, vyúčtování č.268673271 splatné dne 20.4.2019, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 70 Kč, vyúčtování č.270186225 splatné dne 20.05.2019 z toho v tomto soudním řízení nárokováno 70 Kč, vyúčtování č.271696970 splatné dne 20.06.2019, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 70 Kč, vždy za pronájem KAON HD USB-PVR, dále vyúčtování č.272298102 splatné dne 05.07.2019, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 439.33 Kč, konkrétně za odpojení z důvodu nedoplatku 500 Kč po snížení o částku 60,67 Kč jako slevy za pronájem KAON HD USB-PVR. Žalovaná na dlužné částky do současné doby nic neuhradila, ačkoli v k tomu byla vyzvána předžalobní výzvou. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a to včetně úroku z prodlení, který byl uplatněn v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

5. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci úspěšný, má proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, z toho 600 Kč za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (převzetí zastoupení, sepis návrhu, předžalobní výzva), 300 Kč za 3x režijní paušál k úkonům, 178 Kč za 21% DPH z nákladů právního zastoupení a 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Odměna byla stanovena dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

6. Pokud se žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu, soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b cit. vyhl. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá dlužné poplatky z el. komunikací soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy, ve vymezení dlužného období a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce na zaplacení dlužné platby za služby el. komunikací uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli ustanovení § 14b advokátního tarifu.