6 C 352/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Klečkovou Kutišovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 153 498,25 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 70 005,46 Kč do 6 měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 83 492,79 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 208,69 Kč od 26.9.2023 do 21.11.2023, zákonného úroku z prodlení z částky 51 599,22 Kč od 22.11.2023 do zaplacení ve výši 15 %, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 386,95 Kč od 26.9.2023 do 21.11.2023, zákonného úroku z prodlení z částky 101 899,03 Kč od 22.11.2023 do zaplacení ve výši 15 %, zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 60 Kč.

1. Návrhem podaným soudu dne 23.11.2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 153 498,25 Kč jako pohledávek vzniklých z titulu smluv o revolvingovém úvěru uzavřených mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným.K odůvodnění nároku uplatněného pod bodem 1 návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobce uvedl, že dne 2.9.2021 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. 7109012621, jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky, s jejichž zněním se žalovaný seznámil a uzavření smlouvy stvrdil svůj souhlas s jejich zněním. Na základě uvedené smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce, přičemž úvěrový rámec byl sjednán do výše 50 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn úvěr čerpat prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce a zavával se jej splácet včetně sjednaného úroku, poplatků a smluvních sankcí v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání. Výše splátek byla sjednána ve výši 4,00 % z aktuálně čerpaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 66 857,69 Kč, přičemž celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 36 453 Kč. Jelikož žalovaný porušil závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého smluvního oprávnění, úvěr ke dni 11.9.2023 zesplatnil a žalovaného vyzval k okamžitému splacení pohledávek vyplývajících z předmětné úvěrové smlouvy. Žalovaný byl dále v souladu s § 142a o.s.ř. vyzván k úhradě pohledávky z titulu úvěrové smlouvy předžalobní upomínkou. Jelikož žalovaný na výzvy žalobce nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku, eviduje žalobce ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu za žalovaným pohledávku ve výši 51 599,22 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 49 999,22 Kč (rozdíl součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu), nákladů na vymáhání ve výši 600.00 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1000.00 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 15% ročně ve výši 1 208,69 Kč (od 15. dne po zesplatnění úvěru, tj. od 26.9.2023 do dne podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do 21.11.2023, kdy jistinu pro účely výpočtu úroku představuje součet dlužné jistiny úvěru, smluvní pokuty a nákladů na vymáhání pohledávky v celkové částce 51 599,22 Kč) a dále zákonného úroku z prodlení 15% ročně z částky 51 599,22 Kč od 22.11.2023 do zaplacení.K odůvodnění nároku uplatněného pod bodem 2 návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobce uvedl, že dne 1.4.2019 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. 6904000019, jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky, s jejichž zněním se žalovaný seznámil a uzavření smlouvy stvrdil svůj souhlas s jejich zněním. Na základě uvedené smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce, přičemž úvěrový rámec byl sjednán do výše 100 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn úvěr čerpat prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce a zavával se jej splácet včetně sjednaného úroku, poplatků a smluvních sankcí v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání. Výše splátek byla sjednána ve výši 4,00 % z aktuálně čerpaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 188 455,77 Kč, přičemž celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 148 855,00 Kč. Jelikož žalovaný porušil závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého smluvního oprávnění, úvěr ke dni 11.9.2023 zesplatnil a žalovaného vyzval k okamžitému splacení pohledávek vyplývajících z předmětné úvěrové smlouvy. Žalovaný byl dále v souladu s § 142a o.s.ř. vyzván k úhradě pohledávky z titulu úvěrové smlouvy předžalobní upomínkou. Jelikož žalovaný na výzvy žalobce nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku, eviduje žalobce ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu za žalovaným pohledávku ve výši 101 899,03 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 99 999,03 Kč (rozdíl součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu), nákladů na vymáhání ve výši 900.00 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1000.00 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 15% ročně ve výši 2 386,95 Kč (od 15. dne po zesplatnění úvěru, tj. od 26.9.2023 do dne podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do 21.11.2023, kdy jistinu pro účely výpočtu úroku představuje součet dlužné jistiny úvěru, smluvní pokuty a nákladů na vymáhání pohledávky v celkové částce 101 899,03 Kč) a dále zákonného úroku z prodlení 15% ročně z částky 101 899,03 Kč od 22.11.2023 do zaplacení.K procesu posouzení úvěruschopnosti žalobce tvrdil, že před uzavřením úvěrové smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky (MLS), která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. V rámci uvedeného ukazatele je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Vyvstává-li navzdory takto podrobnému přezkumu pochybnost o pravosti tvrzení klienta, přistupuje úvěrující subjekt k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. Prostřednictvím výpočtu MLS tak žalobce ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuálně posuzované žádosti. MLS je vypočítáván vždy jak na žadatele, tak i na domácnost žadatele, kdy tyto dva výpočty se porovnají a využije se ten MLS, který je nižší.

2. Žalovaný podal proti vydanému elektronickému rozkazu odpor, přičemž v rámci následně podaného vyjádření žalobou uplatněný nárok neuznal. Poukázal na nesplnění povinnosti žalobce řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrových smluv, v důsledku čehož je třeba předmětné úvěrové smlouvy považovat za absolutně neplatné. Žalobou uplatněný nárok tedy není nárokem vyplývajícím z předmětných úvěrových smluv, nýbrž případným nárokem na vypořádání resp. vrácení bezdůvodného obohacení. Poukázal rovněž na neplatnost smlouvy z důvodu nemravné výše RPSN a úrokové sazby. Dále uvedl, že na úvěr č. 6904000019 načerpal částku do výše 154 948,77,- Kč a dosud zaplatil na splátkách částku 148 855,- Kč; na úvěr č. 7109012621 načerpal částku do výše 66 857,69,-Kč a dosud zaplatil na splátkách částku 36 453,- Kč. Celkově tedy načerpal částku ve výši 221 537,-Kč a na všech splátkách doposud uhradil částku 185 308,-Kč. K doplacení na původní vypůjčené jistiny tedy zbývá částka 36 229,-Kč. Úvěr č. 6904000019 (1.4.2019) byl zprvu čerpán na koupi herní konzole v hodnotě 7500,- Kč, přičemž výše úvěrového rámce byla 10 000,-Kč. Splátky platil řádně a včas, nicméně jeho příjem se přímo nezměnil a žalobce připustil postupné navyšování úvěrového rámce až do výše 100 000,-Kč, přičemž nakonec vyčerpal na oba úvěry částku celkem 221 807,- Kč. Sporné nároky se pokusil vyřešit s žalobcem smírnou cestou, nicméně protinávrh ze strany žalobce spočíval v doplacení všech nárokovaných plnění ve splátkách a následnou odezvou bylo podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný uznal část žalobou uplatněného nároku ve výši 36 229,-Kč jako souhrnné výši nevráceného bezdůvodného obohacení vzniklého v důsledku absolutně neplatných úvěrových smluv, přičemž žádal o možnost úhrady této částky ve splátkách po dobu 18 měsíců.

3. K nařízeným jednáním nařízeným se žalovaný nedostavil, ač mu bylo předvolání doručeno do datové schránky postupem dle § 49 odst. 6 o.s.ř. ve spojení s § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb. dne 25.4.2024 (jednání dne 11.6.2024) resp. 1.8.2024 (jednání dne 19.9.2024);. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalovaného.

4. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro rozhodnutí z listinných důkazů, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.– Ze smlouvy o úvěru s opakovaným čerpáním č. 6904000019 a Úvěrových podmínek bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že dne 1.4.2019 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 10 000 Kč, roční úrokovou sazbou ve výši 26,28%, RPSN ve výši 46,27%, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce a zavával se jej splácet včetně sjednaného úroku, poplatků a smluvních sankcí v pravidelných měsíčních splátkách splatných minimálně ve výši 4,00 % z aktuálně čerpaného úvěrového rámce vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání,– Z dodatku k úvěrové smlouvě č. 6904000019 ze dne 15.12.2019 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že výše úvěrového rámce byla s účinností ke dni uzavření dodatku navýšena na částku 12 000 Kč,– Z dodatku k úvěrové smlouvě č. 6904000019 ze dne 19.12.2020 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že výše úvěrového rámce byla s účinností ke dni uzavření dodatku navýšena na částku 50 000 Kč,– Z dodatku k úvěrové smlouvě č. 6904000019 ze dne 21.1.2021 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že výše úvěrového rámce byla s účinností ke dni uzavření dodatku navýšena na částku 90 000 Kč,– Z dodatku k úvěrové smlouvě č. 6904000019 ze dne 8.2.2021 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že výše úvěrového rámce byla s účinností ke dni uzavření dodatku navýšena na částku 100 000 Kč,– Z výpisu čerpání, splátek a úhrad k úvěrové smlouvě bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že na úvěrovou smlouvu č. 6904000019 načerpal žalovaný celkem částku ve výši 188 455,77 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 148 855 Kč (výše celkové úhrady byla zjištěna rovněž z výpisu příchozích a odchozích transakcí na účtu žalovaného za obbdobí 4/2019 – 5/2023 a nesporného tvrzení účastníků),Z výpisu příchozích a odchozích transakcí na účtu žalovaného za obbdobí 4/2019 – 5/2023 bylo zjištěno, že z celkové čerpané částky úvěru 188 455,77 Kč načerpal žalovaný na hotovostních operacích (převody prostředků čerpaných z úvěru na účet žalovaného) celkem částku 154 948,77 Kč,Porovnáním položek obsažených ve výpisu čerpání, splátek a úhrad k úvěrové smlouvě a výpisu příchozích a odchozích transakcí na účtu žalovaného za obbdobí 4/2019 – 5/2023 bylo zjištěno, že z celkové čerpané částky úvěru 188 455,77 Kč načerpal žalovaný na splátkových operacích (nákup zboží na splátky u , Anonymizováno, ) načerpal žalovaný částku 33 507 Kč (konkrétně dne 1.4.2019 částku 5 189 Kč + dne 16.12.2019 částku 11 770 Kč, dne 12.8.2020 částku 9 290 Kč + dne 8.2.2021 částku 7 258 Kč). Tímto tedy bylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že na úvěrovou smlouvu byla načerpána celkem částka 188 455,77 Kč, naproti tomu nebylo prokázáno tvrzení žalovaného o tom, že celkové čerpání dosahovalo toliko částky 154 948,77 Kč,– Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 11.9.2023 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že v důsledku prodlení s úhradou závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy byl úvěr zesplatněn a žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve lhůtě do 14 dní ode dne sepsání výzvy,– Z potvrzení o ověření bonity klienta bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy č. 6904000019 deklaroval svůj měsíční příjem z titulu zaměstnaneckého poměru u , Anonymizováno, v částce 17 500 Kč (uvedeno rovněž ve smlouvě – zaměstnavatel u , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), měsíční výdaje v částce 10 000 Kč, dále ke svým poměrům uvedl, že bydlí v podnájmu a je svobodný,– Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc březen 2019 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovanému byla v uvedeném měsíci vyplacena mzda ve výši 19 258 Kč, uhradil nájem ve výši 7 000 Kč, pojištění ve výši 410 Kč a dále výdaje na nákupy běžné spotřeby– Z úvěrové zprávy z nebankovního registru klientských informací bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný neměl před uzavřením úvěrové smlouvy č. 6904000019 žádnou úvěrovou historii.– Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 7109012621 a Úvěrových podmínek bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že dne 2.9.2021 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 50 000 Kč, roční úrokovou sazbou ve výši 26,28%, RPSN ve výši 29,69%, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce a zavával se jej splácet včetně sjednaného úroku, poplatků a smluvních sankcí v pravidelných měsíčních splátkách splatných minimálně ve výši 4,00 % z aktuálně čerpaného úvěrového rámce vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání– Z výpisu čerpání, splátek a úhrad k úvěrové smlouvě, výpisů příchozích a odchozích transakcí na účtu žalovaného za obbdobí 9/2021 – 5/2023 a rovněž z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že na úvěrovou smlouvu č. 7109012621 načerpal žalovaný celkem částku ve výši 66 857,69 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 36 453 Kč.– Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 11.9.2023 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že v důsledku prodlení s úhradou závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy byl úvěr zesplatněn a žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve lhůtě do 14 dní ode dne sepsání výzvy– Z potvrzení o ověření bonity klienta bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy č. 7109012621 deklaroval svůj měsíční příjem z titulu zaměstnaneckého poměru v částce 17 000 Kč (uvedeno rovněž ve smlouvě – zaměstnavatel u , právnická osoba, ), měsíční výdaje v částce 14 000 Kč, dále ke svým poměrům uvedl, že bydlí v podnájmu a je svobodný– Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc březen 2019 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovanému byla v uvedeném měsíci vyplacena mzda ve výši 17 427 Kč, uhradil nájem ve výši 8 500 Kč, pojištění ve výši 410 Kč, vyúčtování ČEZ ve výši 1 830 Kč, dále ve výpisu figurují odchozí platby opatřené variabilními symboly v celkové souhrnné částce 9 439 a dále výdaje na nákupy běžné spotřeby– Z úvěrové zprávy z nebankovního registru klientských informací bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy č. 7109012621 uzavřel již vícero úvěrových smluv, mj. rovněž smlouvu č. 6904000019, přičemž celková výše splatných závazků (včetně kontokorentů čerpaných v době výpisu) činila minimálně částku 250 000KčSoud dále provedl důkaz rovněž další žalobcem navrženou a předloženou listinou - metodikou posouzení úvěruschopnosti, z níž neučinil žádná pro danou věc významná skutková zjištění. Provedení tohoto důkazu navrhoval žalobce k prokázání svého tvrzení o tom, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Metodika posouzení úvěruschopnosti, která má dle názoru žalobce v řízení sloužit jako důkaz, je však pouze kolekcí popisných tvrzení ryze obecného charakteru vztahujících se k procesu posuzování úvěruschopnosti a dále výčtem judikatury, která dle názoru žalobce svědčí v jeho prospěch, nikoliv listinou způsobilou k prokázání toho, jakým konkrétním způsobem a s jakým konkrétním výsledkem žalobce posouzení úvěruschopnosti provedl.Soud dále provedl důkaz rovněž žalovaným navrženou a předloženou listinou – mimosoudní komunikací účastníků řízení, z níž neučinil žádná pro danou věc významná skutková zjištění.Žalobce navzdory procesnímu poučení nedoplnil skutková tvrzení a důkazní návrhy k tomu jakým konkrétním způsobem (mimo lustrace v registrech a opatření si výpisu z účtu z doby toliko 1 měsíc před uzavřením smlouvy o úvěru) před uzavřením úvěrové smlouvy č. 6904000019 resp. navyšováním původního úvěrového rámce z původní částky 10 000 Kč až na částku 100 000 Kč, jakož i před uzavřením úvěrové smlouvy č. 7109012621 ověřil celkovou majetkovou situaci žalovaného, včetně pravidelnosti dosahovaných příjmů a vynakládaných výdajů.

5. Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uvedené smlouvy č. 6904000019 poskytnul žalobce žalovanému úvěr, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce, který byl sjednán částkou 100 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn úvěr čerpat prostřednictvím karty, přičemž v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal celkem částku ve výši 188 455,77 Kč a na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 148 855,00 Kč. Jelikož žalovaný porušil závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého smluvního oprávnění, úvěr ke dni 11.9.2023 zesplatnil a žalovaného vyzval k okamžitému splacení pohledávek vyplývajících z předmětné úvěrové smlouvy. Dále žalobce na základě uvedené smlouvy č. 7109012621 poskytnul žalovanému úvěr, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce, který byl sjednán částkou 50 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn úvěr čerpat prostřednictvím karty, přičemž v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal celkem částku ve výši 66 857,69 Kč a na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 36 453 Kč. Jelikož žalovaný porušil závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého smluvního oprávnění, úvěr ke dni 11.9.2023 zesplatnil a žalovaného vyzval k okamžitému splacení pohledávek vyplývajících z předmětné úvěrové smlouvy.

6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle právní normy platné a účinné v době vzniku žalobou uplatněného nároku, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (o. z.) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (ZSÚ). Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.Dle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Dle § 2991 odst. 1, o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Dle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1, odst. 2 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (zejm. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, rozsudek sp.zn. 33 Cdo 656/2024 ze dne 31.7.2024) se má za to, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Požadavek posuzování úvěruschopnosti dlužníka předpokládá ověření údajů, které věřitel získal od dlužníka, přičemž je povinností věřitele zjišťovat a verifikovat nejen pravidelné měsíční příjmy, ale rovněž pravidelné měsíční výdaje a nepostačí toliko „fiktivní“ výdaje dovozované ze statistických modelů a publikovaných údajů o životním minimu.Podle závěrů rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 je třeba úvěruschopnost zkoumat v závislosti na konkrétních okolnostech každého jednotlivého případu a prohlášení spotřebitele nutno podepřít doklady. Podle závěrů rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18 ustanovení národního práva, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váží jen na námitku spotřebitele, jako je tomu v případě § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy), je v rozporu s právem Evropské unie a nelze je použít.

7. Soud uzavřenou smlouvu č. 6904000019 ze dne 1.4.2019 posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to zejména s ohledem na povahu subjektů, které do smluvního vztahu vstupovaly a rovněž s ohledem na obsah ujednaného závazku. S ohledem na výsledky provedeného dokazování soud z úřední povinnosti dovodil, že smlouva je neplatná, neboť právní předchůdce žalobce řádně neprověřil schopnost žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k významnému navýšení úvěrového rámce nejpozději ke dni účinnosti dodatku uzavřeného dne 19.12.2020 (navýšení úvěrového rámce z částky 10 000 Kč resp. 12 000 Kč na částku 50 000 Kč) se měl žalobce opětovně a důsledně zabývat hodnocením celkové majetkové situace žalovaného, stejně tak měl učinit rovněž nejpozději ke dni účinnosti dodatku uzavřeného dne 21.1.2021 resp. dne 8.2.2021 (navýšení úvěrového rámce z částky 50 000 Kč na 90 000 Kč resp. 100 000 Kč). Takto však žalobce neučinil resp. v řízení splnění této povinnosti netvrdil ani neprokazoval. Smlouva je tak neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Z titulu takto neplatné smlouvy poskytnul žalobce žalovanému bez právního důvodu částku 188 455,77 Kč a žalovaný vrátil toliko částku 148 855 Kč. Co do zbývající neuhrazené částky ve výši 39 600,77 Kč tak na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat.Soud rovněž uzavřenou smlouvu č. 7109012621 ze dne 2.9.2021 posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to zejména s ohledem na povahu subjektů, které do smluvního vztahu vstupovaly a rovněž s ohledem na obsah ujednaného závazku. S ohledem na výsledky provedeného dokazování soud z úřední povinnosti dovodil, že smlouva je neplatná, neboť právní předchůdce žalobce řádně neprověřil schopnost žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k tomu, že žalovaný již měl v době uzavření této druhé úvěrové smlouvy splatné závazky minimálně z dalších 4 úvěrových smluv v celkové minimální výši 250 000 Kč, platil vyšší nájemné, aniž by však došlo k jakémukoliv zvýšení jím dosahovaných příjmů, měl se žalobce důsledně zabývat hodnocením celkové majetkové situace žalovaného, což však neučinil, když se spolehl na ničím nepodložené prohlášení žalovaného o výši jeho příjmů, které nebyly řádně ověřeny. Smlouva je tak rovněž neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Z titulu takto neplatné smlouvy poskytnul žalobce žalovanému bez právního důvodu částku 66 857,69 Kč a žalovaný vrátil částku 36 453 Kč. Co do zbývající neuhrazené částky ve výši 30 404,69 Kč tak na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat.Soud dovodil, že žaloba je důvodná pouze v části, v níž se žalobce domáhá vrácení toho, co žalovanému z titulu neplatných smluv o úvěru poskytnul a žalovaný doposud nevrátil (39 600,77 Kč z titulu neplatné smlouvy č. 6904000019 + 30 404,69 z titulu neplatné smlouvy č. 7109012621), přičemž v uvedeném rozsahu žalobě výrokem I vyhověl. Ve zbývající části jistiny soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítnul, neboť jde o plnění vyplývající z neplatně sjednané smlouvy, jichž se žalobkyně nemůže domáhat. Soud výrokem II. zamítnul žalobu rovněž v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení, neboť žalovaný se doposud neocitnul v prodlení, když nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí.Žalovaný žádal o možnost úhrady ve splátkách, nicméně soudu nedoložil své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou jeho reálné možnosti, proto byla lhůta k plnění stanovena i s ohledem na dobu, kdy žalovaný částku převzal, na 6 měsíců od právní moci rozsudku.Pro úplnost je třeba dodat, že žalovaný v průběhu řízení uznal část uplatněného nároku ve výši 36 229,-Kč a v uvedeném rozsahu by tak v souladu s ustanovením § 153a odst. 1 věta druhá o.s.ř. byly splněny podmínky pro vydání (částečného) rozsudku pro uznání, pakliže by žalobce jeho vydání navrhnul. Jelikož tak však žalobce neučinil, soud rozsudkem podle tohoto uznání nerozhodnul.

8. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byl z větší části úspěšný žalovaný (55%) než žalobce (45%), proto má právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku sporu, když jeho tzv. čistý úspěch činí 10 %. Žalovaným v řízení vynaložené náklady jsou představovány paušální náhradou nákladů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony (odpor, vyjádření ve věci samé) ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. po 300 Kč/úkon, celkem 600 Kč, z nichž má nárok na 10%, celkem tedy částku uvedenou ve výroku III. shora, splatnou v obecné pariční lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.