6 C 58/2020

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Naděždou Vaňurovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , IČO sídlem adresa žalovaného pro zaplacení 17 480,72 Kč s příslušenstvím - neoprávněný odběr I. 1. žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 480,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně za dobu od 25.12.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti 2. žalovanému, aby společně a nerozdílně s l. žalovaným zaplatil žalobci částku 17 480,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně za dobu od 25.12.2018 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. 1. žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 672 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce a 2. žalovaný nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 22.4. 2020 se žalobce domáhal proti žalovaným společně a nerozdílně zaplacení částky 17 480,72 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění návrhu uvedl, že je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu zák. č. 458/2000 Sb., držitelem licence na distribuci elektřiny a vlastníkem zařízení distribuční soustavy kabelového vedení nízkého napětí. Pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 26. 9. 2018 kontrolou č. 97315 zjištěno, že na odběrném místě [ulice a číslo] ve [obec] je prováděn neoprávněný odběr elektřiny. Neoprávněné napojení bylo provedeno na odvodní svorku hlavního jističe 3x25A pomocí vodiče Cu 1,5 mm2, který byl přiveden na jistič 1x6A. Na odvodní svorku tohoto jističe byl připojen fázový vodič kabelu CYKY 3x1,5 mm2, který byl veden mimo fakturační elektroměr a napájel neměřenou elektřinou technologii internetu. Následkem uvedeného jednání vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Neoprávněný odběr probíhal po dobu 1 528 dnů, a to od 21. 7. 2014, kdy byla provedena poslední kontrola odběrného místa, do 26. 9. 2018, kdy byl neoprávněný odběr zjištěn. Celková spotřeba elektřiny za dobu neoprávněného odběru činila dle stálého odběru technologie bezdrátového internetu 1 100,160 kWh. Při ceně 6, 17987 Kč za 1 kW dle § 9 odst. 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. činila škoda způsobená odběrem elektřiny 6 798,84 Kč. Dle § 9 odst. 12 cit. vyhl. má žalobce rovněž právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru částkou 10 681,88 Kč, která byla dodavatelské firmě uhrazena. Celkem tak byla žalobci způsobena škoda ve výši 17 480,72 Kč, kterou žalovaným vyúčtoval fakturou ze dne 3. 12. 2018 č. 9625009951se splatností do 24. 12. 2018. Šetřením Policie ČR se nepodařilo jednoznačně zjistit, kdo neoprávněné zapojení provedl. Odpovědnost žalovaných za spáchaný neoprávněný odběr žalobce dovozuje ze skutečnosti, že 1. žalovaný je spoluvlastníkem dotčené nemovitosti a odběratelem elektrické energie a umožnil 2. žalovanému umístnění technologie a připojení na rozvod elektrické energie za úplatu, která zahrnuje i náklady na spotřebovanou energii, zatímco 2. žalovaný se nájemní smlouvou zavázal provozovat zařízení dle platných státních norem, odstraňovat na vlastní náklady škody způsobené při instalaci a likvidaci poruch, a neoprávněný odběr vznikl v přímé souvislosti s jeho jednáním při řešení napájení technologie bezdrátového internetu. 2. 1. žalovaný se žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že pouze na základě nájemní smlouvy umožnil připojení zařízení 2. žalovaného na své odběrné místo. Nevěděl, jakým způsobem je připojení provedeno ani, zda je provedeno správně, neboť k posouzení této otázky nemá odborné znalosti. Je si však vědom své odpovědnosti jako spoluvlastníka nemovitosti a je proto ochoten uhradit spotřebovanou elektřinu, nikoliv však náklady na zjištění a ukončení neoprávněného odběru. 3. 2. žalovaný se žalobou rovněž nesouhlasil. Namítal, že k instalaci převaděče došlo asi 2 roky před samostným uzavřením nájemní smlouvy. Na instalaci převaděče se 2. žalovaný nepodílel, prováděla ji dodavatelská firma [právnická osoba] [obec]. Převaděč také mohl kdokoliv následně přepojit, neboť byl volně přístupný. Předmětný neoprávněný odběr byl prošetřován Policií ČR a z jejího šetření nevyplynulo, že by 2. žalovaný měl za neoprávněný odběr odpovídat. K neoprávněnému odběru ani neměl důvod, protože roční spotřeba zařízení je zcela minimální a navíc na základě nájemní smlouvy hradil 1. žalovanému nájemné, které zahrnovalo i náhradu za spotřebovanou elektřinu. Pokud tedy za neoprávněný odběr někdo odpovídá, měl by to být vlastník nemovitosti tj. 1. žalovaný. V průběhu řízení 2. žalovaný vznesl námitku promlčení nákladů za spotřebovanou elektřinu s odůvodněním, že zařízení bylo instalováno v r. 2004, musela tak již uplynout objektivní promlčecí lhůta.

4. V průběhu řízení bylo provedeno dokazování plnou mocí ze dne 6.5.2014, protokolem o kontrole odběrného místa, fotografiemi, oznámením o výsledku kontroly odběrného místa, rámcovou smlouvou o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě, oznámením dodavatele o úpravě ceny dle rámcové smlouvy, fakturou – daňovým dokladem č. 2021800603 včetně přílohy a bankovním výpisem, informativním výpisem z obchodního rejstříku, smlouvou o nájmu nebytových prostor ze dne 16.8.2006, fakturou – [variabilní symbol], upomínkou ze dne 7.1.2019, předžalobními upomínkami ze dne 17.5.2019 a spisem Policie ČR čj. KRPH [číslo] a tam zejména úředním záznamem o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 26.9.2018, úředním záznamem o podaném vysvětlení [celé jméno žalovaného] ze dne 2.11.2018 a ing. [celé jméno žalovaného] ze dne 15.11.2018, úředním záznamem o ohledání místa přestupku včetně fotodokumentace, přípisem žalobce – vyčíslením škody ze dne 18.10.2018, vyjádřením Městského úřadu Vrchlabí – stavebního úřadu ze dne 5.2.2019, úředními záznamy ze dne 26.9.2018, 25.3.2019, 17.4.2019 a 1.5.2019 a usnesením ze dne 1.5.2019. Uvedenými listinami byly prokázány následující skutečnosti.

5. Plnou mocí ze dne 6.5.2017, protokolem o kontrole odběrného místa, jeho fotografiemi a oznámením o výsledku kontroly odběrného místa bylo prokázáno, že žalobce zmocnil společnost [právnická osoba] mimo jiné k provádění kontroly odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny. Dne 26.9.2018 při kontrole č. 97315 odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], které užívá 1. žalovaný, byl techniky [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Bylo zjištěno, že objekt je napojený na vrchní síť NN závěsným kabelem ze sloupu, vně na obvodové zdi objektu je umístěna HDS a elektroměrový rozvaděč. Uvnitř rozvaděče je osazen elektroměr v. [číslo]. Na hlavním jističi 3x25A chybí plombovaný kryt, ze spodní strany uvedeného jističe, kterým prochází neměřená elektřina je připojený hnědý vodič, který vede mimo elektroměr, po 10 cm je zapojený na spodní stranu jističe 1x6A, na vrchní stranu jističe 1x6A je zapojený fázový vodič kabelu CYKY 3x1,5mm2. Tento kabel vedl mimo uvedený elektroměr ven z rozvaděče a po fasádě objektu na střechu, kde je zapojený do zařízení na bezdrátový přenos internetu. V čase kontroly byl naměřen průtok elektrického proudu mimo elektroměr o hodnotě 0,12A – 0,14A. Výsledek kontroly – zjištěné připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina a tím vzniklý neoprávněný odběr elektřiny byl oznámen 1. žalovanému.

6. Rámcovou smlouvou o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě, oznámením dodavatele o úpravě ceny dle rámcové smlouvy, fakturou – daňovým dokladem č. 2021800603 včetně přílohy a bankovním výpisem bylo prokázáno, že dne 1.4.2014 bylo mezi žalobcem jako objednatelem, [právnická osoba] s.r.o. a společností [právnická osoba] jako dodavatelem uzavřena rámcová smlouva, jejímž předmětem je poskytování služeb v oblasti kontroly odběrných míst a řešení neoprávněných odběrů v distribuční soustavě včetně zamezení jejich pokračování. Za uvedené služby se žalobce zavázal hradit sjednanou cenu dle vyúčtování. Náhrada za provedené kontroly byla žalobci vyúčtována fakturou č. 2021800603 ze dne 24.10.2018 v souhrnné výši 6 803 050 Kč, kterou žalobce uhradil dne 23.11.2018. Celková fakturovaná částka mimo jiné zahrnovala i náhradu za kontrolu č. 97315 ze dne 26.9.2018 ve výši 8 828 Kč bez DPH.

7. Informativním výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] v likvidaci, [IČO], sídlem [adresa], jejímž předmětem činnosti byla mimo jiné výroba, instalace a opravy elektronických zařízení, zanikla dnem 28.2.2017 a byla z obchodního rejstříku vymazána.

8. Nájemní smlouvou ze dne 16.8.2006 bylo prokázáno, že mezi 1. žalovaným jako pronajímatelem a 2. žalovaným jako nájemcem byla uzavřena smlouva, kterou l. žalovaný jako vlastník objektu [adresa] ve [obec] pronajal 2. žalovanému nebytové prostory v objektu, které budou sloužit k umístění technologie pro bezdrátový internet. Jedná se především o střechu objektu, vnější obvodové stěny a vnitřní půdní prostory. Technologie mimo jiné sestává z plechových nebo plastových rozvaděčů a přípojky na stávající elektrický rozvod a může být umístěna uvnitř nebo vně objektu. Nájemní poměr vznikl dnem 1.9.2006 na dobu neurčitou. Úhrada za užívání nebytových prostor se určuje dohodou obou smluvních stran. Smluvní strany se dohodly na ročním nájemném ve výši 3 000 Kč. Toto nájemné v sobě zahrnuje i náklady na spotřebovanou elektrickou energii.

9. Fakturou – [variabilní symbol] ze dne 3.12.2018 vystavenou na adresu [adresa] adresovanou 2. žalovanému a předžalobními upomínkami ze dne 17.5.2019 adresovanými oběma žalovaným bylo prokázáno, že žalobce vyúčtoval náhradu za neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě [číslo] ve [adresa žalovaného] celkem ve výši 17 480,72 Kč se splatností do 24.12.2018. Uvedená částka sestávala z náhrady za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 5 618,88 Kč, náklady zjišťování neoprávněného odběru 8 828 Kč a DPH 3 033,84 Kč. Úhradu dlužné částky žalobce upomínal upomínkou ze dne 7.1.2019 a následně předžalobními upomínkami – výzvami k úhradě ze dne 17.5.2019, které byly adresovány oběma žalovaným z důvodu neuhrazení faktury č. 9625009951.

10. Spisem Policie ČR čj. KRPH [číslo] a tam zejména úředním záznamem o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 26.9.2018, úředním záznamem o podaném vysvětlení [celé jméno žalovaného] ze dne 2.11.2018 a ing. [celé jméno žalovaného] ze dne 15.11.2018, úředním záznamem o ohledání místa přestupku včetně fotodokumentace, přípisem žalobce – vyčíslením škody ze dne 18.10.2018, vyjádřením [stát. instituce] – stavebního úřadu ze dne 5.2.2019, úředními záznamy ze dne 26.9.2018, 25.3.2019, 17.4.2019 a 1.5.2019 a usnesením ze dne 1.5.2019 bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení], technik společnosti [právnická osoba], dne 26.9.2018 uvedl, že kontrolou odběrného místa [číslo] na adrese [adresa žalovaného], přičemž zjištění popsal, jak je uvedeno v protokole o kontrole odběrného místa. Neoprávněným odběrem elektřiny došlo ke škodě [právnická osoba] [anonymizováno]. Skutečnosti zjištěné kontrolou a situace na místě byla podrobně popsána a fotograficky zdokumentována i úředním záznamem o ohledání místa přestupku ze dne 26.9.2018. Dne 2.11.2018 podal k věci vysvětlení [celé jméno žalovaného] (nyní 1. žalovaný), který uvedl, že společně s manželkou vlastní rodinný dům na adrese [adresa žalovaného]. V r. 2006 projevili zájem o připojení k internetu, následně se s [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] (nyní 2. žalovaným) dohodli, že na střechu jejich nemovitosti nainstalují zařízení pro přenos bezdrátového internetu. O tom byla sepsána nájemní smlouva a poté došlo k montáži uvedeného zařízení a zapojení do elektrické sítě. Na zapojování se podílely tři osoby, které nezná, umožnil jim přístup k hlavnímu jističi, o připojení přívodního kabelu k zařízení 2. žalovaného mimo elektroměr nevěděl, se zařízením nemanipuloval. Již v r. 2014 pracovník [právnická osoba] zjistil, že elektrická skříň s jističi je nezakrytá a nezaplombovaná a že je zařízení připojeno mimo elektroměr. K nápravě v r. 2014 však ČEZ nepodnikla žádné kroky. [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] dne 15.11.2018 uvedl, že je majitelem [anonymizována dvě slova]. Z důvodu rozšíření internetového připojení došlo v r. 2006 po dohodě s [celé jméno žalovaného] k instalaci zařízení pro přenos bezdrátového internetu na střechu objektu jmenovaného. Není si vědom toho, že by přívodní kabel k zařízení byl zapojen mimo elektroměr, nebyl k tomu ani důvod, neboť podle nájemní smlouvy platil za odběr el. proudu 3 000 Kč měsíčně. Od r. 2014 tato částka není placena, namísto toho poskytuje p. [celé jméno žalovaného] internetové připojení zdarma. Do připojení k elektrické síti firma 2. žalovaného nezasahovala, nebyl k tomu důvod ani při případných opravách. Odečty elektroměru ze strany ČEZ probíhají pravidelně, neví tedy, proč se na špatné připojení nepřišlo již dříve. Přípisem ze dne 18.10.2018 zaslal žalobce Policii ČR vyčíslení náhrady škody za neoprávněný odběr. V něm je uvedeno, že podnět ke kontrole dostali od montéra, který byl dne 13.8.2018 na odběrné místo vyslán na plombování. Kontrolou v systému bylo následně zjištěno, že neměřené napojení bylo zjištěno již při provádění pracovního příkazu dne 21.7.2014, ale z důvodu chybného vyhodnocení nebylo toto zjištění předáno k dalšímu řešení. V daném případě byla spotřeba elektřiny stanovena podle naměřeného průtoku proudu 0,13A, jelikož ten je po celou dobu trvalý. Období bylo stanoveno od pracovního příkazu ze dne 21.7.2014 do 26.9.2018 tj. 1 528 dní. Cena elektřiny za neoprávněný odběr činí včetně DPH 6 798,84 Kč a náklady na zjištění a přerušení neoprávněného odběru 10 681,88 Kč rovněž včetně DPH, tj. celkem 17 480,72 Kč. Zprávou Městského úřadu Vrchlabí – stavebního úřadu ze dne 5.2.2019 bylo prokázáno, že elektronické komunikační zařízení na domě [adresa] včetně samostatného elektrického připojení nevyžaduje žádné povolení ani opatření podle stavebního zákona. Úředními záznamy ze dne 26.9.2018, 25.3.2019 17.4.2019 a 1.5.2019 bylo prokázáno, že ani šetřením u dalších osob pracujících pro firmu 2. žalovaného nebylo zjištěno, kdo konkrétně prováděl zapojení zařízení k elektrické síti, případně, že by s ním někdo později manipuloval. Usnesením Policie ČR, obvodního oddělení [obec] ze dne 1.5.2019 čj. KRPH [číslo], které nabylo právní moci dne 7.5.2019, bylo prokázáno, že trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže, kterého se měl dopustit neznámý pachatel neoprávněným odběrem elektrické energie, bylo odloženo, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání.

11. Dle § 51 odst. 1 písm. d) zák. č. 458/2000 Sb., neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Dle § 51 odst. 2, 3 zák. č. 458/2000 Sb. neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Dle § 28 odst. 2 písm. d), odst. 7 písm. b) zák. č. 458/2000 Sb. zákazník je povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům dodávána elektřina na základě smlouvy, je povinen udržovat společnou domovní elektrickou instalaci sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám.

12. Na základě prokázaných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze proti 1. žalovanému. V průběhu řízení bylo prokázáno a mezi účastníky ani nebylo sporné, že 1. žalovaný má se žalobcem (resp. již s jeho právním předchůdcem) uzavřenou smlouvu o dodávkách elektřiny do odběrného místa [číslo] – rodinného domu na adrese [adresa žalovaného], jehož je vlastníkem spolu s manželkou. 1. žalovaný je tedy vlastníkem nemovitosti a současně zákazníkem žalobce. Na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi oběma žalovanými v r. 2006 bylo na střechu nemovitosti 1. žalovaného instalováno technologické zařízení 2. žalovaného pro bezdrátový internet. Zařízení bylo instalováno pracovníky dnes již zaniklé společnosti [právnická osoba] v likvidaci a připojeno kabelem pro přívod elektrické energie do elektroměrového rozvaděče 1. žalovaného. 2. žalovaný se nájemní smlouvou zavázal hradit 1. žalovanému ročně 3 000 Kč s tím, že tato částka v sobě zahrnuje i náklady na spotřebovanou elektrickou energii. Uvedenou částku 2. žalovaný hradil do r. 2014, následně po vzájemné dohodě svůj závazek vůči 1. žalovanému plní poskytováním bezplatného internetového připojení. Kontrolou, kterou na základě zmocnění žalobcem provedli technici společnosti [právnická osoba] na odběrném místě [číslo] dne 26.9.2018, byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny v důsledku připojení technologického zařízení 2. žalovaného pro přenos bezdrátového internetu k té části zařízení elektrizační soustavy v objektu 1. žalovaného, kterou prochází neměřená elektřina. Následným šetřením Policie ČR se nepodařilo prokázat, kdo provedl zásah do elektroměrového rozvaděče, ani kdo na hlavní jistič před elektroměrem napojil kabel, který napájí zařízení pro přenos bezdrátového internetu, jehož vlastníkem je 2. žalovaný. 1. žalovaný jako zákazník žalobce a vlastník nemovitosti je dle shora citovaných ustanovení energetického zákona povinen udržovat svá odběrná zařízení resp. domovní elektrickou instalaci ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Nesprávným zapojením kabelu pro přívod el. energie do zařízení 2. žalovaného došlo k porušení právních předpisů a technických norem a tedy k porušení zákonných povinností 1. žalovaného, který z tohoto důvodu odpovídá za vzniklou škodu. Škodou, která v důsledku porušení povinností 1. žalovaného žalobci vznikla, je dle § 51 zák. č. 458/2000 Sb. nejen cena odebrané energie, ale rovněž i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny a jeho zamezení. Pokud jde o hodnotu odebrané energie, postupoval žalobce při jejím výpočtu dle § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. ve znění platném do 31.12.2020. Neoprávněně odebraná energie byla vyčíslena za dobu od 24.7.2014, když toto datum je považováno za okamžik vzniku škody a to s ohledem na skutečnost, že není možné zjistit a ani šetřením policie nebylo prokázáno, kdy skutečně došlo k nesprávnému připojení přívodního kabelu a právě dne 24.7.2014 bylo podezření na neoprávněný odběr poprvé zjištěno. Od tohoto data do 26.9.2018, tj. do doby kdy byl neoprávněný odběr zjištěn a zamezeno jeho dalšímu pokračování, pak byla vyčíslena neoprávněně odebraná energie. Výše nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru a jeho zamezení byla prokázána smlouvou s dodavatelem této služby, fakturou a dokladem o zaplacení. Ve vztahu k 1. žalovanému se pak soud nemohl zabývat námitkou promlčení, neboť ji v řízení uplatnil pouze 2. žalovaný. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti soud žalobě proti 1. žalovanému v celém rozsahu vyhověl a to včetně úroku z prodlení, který byl uplatněn v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. Jiného názoru je soud, pokud žalobce požadoval, aby dlužnou částku společně a nerozdílně s 1. žalovaným uhradil i 2. žalovaný a to jako vlastník technologie, která byla neměřenou elektřinou napájena a který tak elektřinu fakticky odebíral. Po provedeném dokazování má soud za to, že odpovědnost 2. žalovaného za neoprávněný odběr není dána. V průběhu řízení nebylo prokázáno a to ani šetřením Policie ČR, kdy a kým došlo k napojení přívodního kabelu k zařízení 2. žalovaného mimo elektroměr. 2. žalovaný popíral a žalobce ani netvrdil a neprokazoval, že by to byl právě 2. žalovaný nebo jeho pracovníci, kteří provedli napojení technologie bezdrátového přenosu internetu na přívod elektřiny mimo měřenou část elektroměru, případně že by do tohoto napojení kdykoliv později zasahovali. 2. žalovaný není vlastníkem objektu a v tomto případě ani přímým zákazníkem žalobce. Elektřinu pro instalované zařízení odebíral na základě nájemní smlouvy uzavřené s 1. žalovaným a spotřebu energie hradil v rámci sjednaného ročního nájemného, jak je v nájemní smlouvě výslovně uvedeno. Protože 2. žalovaný odebranou elektřinu hradil, neměl k nesprávnému napojení přívodního kabelu důvod, ani se nemohl na úkor žalobce obohatit. Na straně 2. žalovaného tak nebylo prokázáno porušení právních povinností, které je vedle vzniku škody a příčinné souvislosti mezi porušením právních povinností a vznikem škody jedním z předpokladů odpovědnosti za škodu. Z uvedených důvodů soud žalobu proti 2. žalovanému v celém rozsahu zamítl. Na tom nemění nic skutečnost, že se žalovaný v nájemní smlouvě uzavřené s 1. žalovaným zavázal provozovat zařízení dle platných státních norem a odstraňovat na vlastní náklady škody způsobené při instalaci a likvidaci poruch, když tento závazek se mohl vztahovat pouze na zařízení ve vlastnictví 2. žalovaného tj. zařízení technologie pro bezdrátový přenos internetu a nikoliv zařízení pro odběr elektrické energie, do kterého nebyl oprávněn zasahovat. Protože žaloba byla proti 2. žalovanému zamítnuta, soud se také již podrobněji nezabýval námitkou promlčení, kterou v průběhu řízení uplatnil a neprováděl ani důkaz navrhovaným výslechem svědka [příjmení], který za této situace považoval za nadbytečný.

14. Výrok o nákladech řízení mezi žalobcem a 1. žalovaným se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve vztahu k 1. žalovanému v celém předmětu řízení úspěšný, náleží mu proto právo na náhradu nákladů řízení celkem ve výši 3 672 Kč, z toho 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, 1 800 Kč za 6x režijní paušál nezastoupeného účastníka dle vyhl. č. 254/2015 Sb. za 6 úkonů po 300 Kč (předžalobní výzva, sepis žaloby, 2x písemné vyjádření, 2x účast na jednání) a 1 072 Kč za náhradu jízdného ke 2 jednáním soudu z [obec] do [obec] a zpět tj. celkem za 193,6 km při povoleném použití osobního automobilu Škoda Octavia s průměrnou spotřebou 4,04 litrů nafty na 100 km při vyhláškové ceně nafty 27,20 Kč za litr a základní sazbě 4,40 Kč za kilometr.

15. Rovněž o nákladech řízení mezi žalobcem a 2. žalovaným soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř. V tomto případě byl zcela úspěšný 2. žalovaný, který se však práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Soud proto rozhodl, že žalobce a 2. žalovaný nemají vůči na náhradu nákladů řízení právo.

16. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.