6 C 73/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Naděždou Vaňurovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 21 878,80 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 400 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku.

II. Co do úroku z prodlení ve výši 989,19 Kč a ve výši 11,75 % ročně z částky 18 400 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení a co do nákladů uplatnění ve výši 256 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 570 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 14. 12. 2022 se žalobkyně původně domáhala proti žalované zaplacení částky 21 878,80 Kč (jistina 18 400 Kč + smluvní pokuta 3 072,80 Kč + náklady upomínání 150 Kč), dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky 256 Kč, kapitalizovaného úroku 4 600 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 989,19 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 400 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne 20. 12. 2021 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. 594471002 ve znění smlouvy ze dne 20. 1. 2022. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit částku 24 600 Kč do 18. 2. 2022 Smlouva byla uzavřena elektronicky, když žalovaná o půjčku požádala na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na webová adresa), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Při dokončení žádosti obdržela žalovaná předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací právnická osoba zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalované následně schválena a byla jí poskytnuta částka jistiny 20 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tím jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu 0,1 % z dlužné jistiny denně a paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Dne 8. 12. 2021 byla mezi právnická osoba a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla uzavřena dílčí smlouva o postoupení předmětné pohledávky za žalovanou. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 26 242 Kč a skládala se z nesplacené jistiny 18 400 Kč, nesplaceného úroku 4 600 Kč, nákladů na upomínání 150 Kč (tj. poplatek za odesílání písemných upomínek 3x 50 Kč) a nesplacené smluvní pokuty 3 092 Kč, kterou žalobkyně po revizním přepočtu požadovala ve výši 3 072,80 Kč ve výši 0,1% z jistiny 18 400 Kč za dobu od 19. 2. 2022 do 5. 8. 2022. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaný za dobu od 19. 2. 2022 do 5. 8. 2022 částkou 989,19 Kč a úrok z prodlení za období od 9. 8. 2022 do zaplacení. Nad rámec uvedených nároků požadovala žalobkyně i náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 256 Kč, které zahrnují náklady na obyčejný a doporučený dopis, telefonní hovor a osobní návštěvu. Žalovaná ode dne postoupení pohledávky na dluh nic nezaplatila, ačkoliv jí před podáním žaloby byla zaslána upomínka.

2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalované. Poté, kdy byla žalobkyně soudem vyzvána, aby označila a doložila důkazy k prokázání tvrzení, že úvěruschopnost žalované byla řádně prověřena, uvedla žalobkyně, že důkazy o posuzování schopnosti žalované úvěr splácet nedisponuje a vzala podáním ze dne 31. 3. 2023 žalobu zpět co do částky 7 822,80 Kč, sestávající z kapitalizovaného úroku 4 600 Kč, poplatku za upomínání 150 Kč a smluvní pokuty 3 072,80 Kč. Usnesením zdejšího soudu ze dne 5. 4. 2023 č.j. 6C 73/2023-52, které nabylo právní moci dne 10. 5. 2023 bylo řízení ve zpětvzatém rozsahu dle § 96 odst. 2, 4 o. s. ř. zastaveno. Na žalobě žalobkyně setrvala co do jistiny ve výši 18 400 Kč, nákladů uplatnění ve výši 236 Kč a úroku z prodlení ve výši 989,19 Kč a ve výši 11,75 % ročně z částky 18 400 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení. Tyto částky zůstaly předmětem řízení.

3. K jednání dne 28. 6. 2023 se žalobkyně omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí předvolání se žalobou bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. na adresu trvalého pobytu dne 5. 6. 2023. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o úvěru číslo ze dne 20. 12. 2021 ve znění ze dne 20. 1. 2022, obchodními podmínkami právnická osoba pro poskytování úvěru splatných jednorázově (SPL 2019 -08-29), výpisem z účtu o verifikační platbě 1 Kč, výpisem z účtu o výplatě úvěru 20 000 Kč, upomínkou ze dne 4. 3. 2022, 13. 3. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 21. 3. 2022, rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 11. 2021, společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 5. 8. 2022, oznámením o postoupení ze dne 11. 8. 2022 a výzvou před podáním žaloby ze dne 1. 12. 2022.

5. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 20. 12. 2021 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaná je ve smlouvě označena jménem, příjmením, adresou, číslem OP a rodným číslem. Ke smlouvě jsou připojeny obchodní podmínky. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované spotřebitelský neúčelový úvěr 20 000 Kč převodem na účet, z něhož žalovaná uhradila verifikační poplatek 1 Kč. Žalovaná se zavázala celkem vrátit částku 24 600 Kč jednorázově do 30 dnů tj. do 19. 1. 2022. Dne 20. 1. 2022 byla pod stejným číslem uzavřena nová úvěrová smlouva, která splatnost částky 24 600 Kč nově stanovila na 18. 2. 2022. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě shora uvedených smluv o postoupení pohledávek, postoupení bylo žalované oznámeno písemně. Dle žalobkyně zůstala neuhrazena jistina 18 400 Kč a s ohledem na prodlení žalované s úhradou závazku nárokuje žalobkyně (po částečném zpětvzetí žaloby) zákonný úrok z prodlení a náklady uplatnění. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedla ve větším rozsahu. Žalobce nepředložil soudu žádné důkazy k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované. Na výzvu soudu žalobkyně sdělila, že těmito důkazy nedisponuje.

6. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě smlouvy o úvěru hotově částku 20 000 Kč. Nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru její právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalované. K prokázání tohoto tvrzení však nepředložila důkazy, ač k tomu byla soudem vyzvána s poučením o následcích, pokud se tak nestane. Žalobkyně soudu sdělila, že těmito důkazy nedisponuje.

10. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně resp. její právní předchůdce řádně posoudili úvěruschopnost žalované. Nelze mít za to, že zápůjčka byla žalované poskytnuta v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalované. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C číslo). Protože právní předchůdce žalobkyně neprověřil řádně úvěruschopnost žalované, je smlouva ze dne 20. 12. 2021 ve znění smlouvy ze dne 20. 1. 2022 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.

11. Protože právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované částku 20 000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinna vydat. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky 20 000 Kč nebylo vráceno 18 400 Kč. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaná se doposud neocitla v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Protože žalovaná je v řízení nečinná, nedoložila soudu své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou možnosti žalované, byla lhůta k plnění stanovena s ohledem na dobu, když žalovaná částku převzala, s přihlédnutím k výši nesplacené částky na 3 měsíce od právní moci rozsudku. Žalované proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 18 400 Kč ve výše uvedené lhůtě.

12. Žalobce se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatné smlouvě, proto co do nákladů uplatnění ve výši 256 Kč, které byly vynaloženy na vymáhání zůstatku úvěru dle neplatné smlouvy, byla žaloba zamítnuta. Protože žalovaná není s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu shora doposud v prodlení, byla žaloba zamítnuta i co do požadovaného úroku z prodlení.

13. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. Žalobkyně částečným zpětvzetí žaloby z procesního hlediska zavinila zastavení řízení. Ve zbytku byla ve věci úspěšný převážně úspěšná. Z původně žalované částky 21 878,80 Kč je úspěch žalobkyně v rozsahu 84 % a neúspěch v rozsahu 16%. Žalobkyni tak v poměru úspěchu a neúspěchu náleží právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 68 %. Žalobkyně na nákladech řízení vynaložila částku 2 308 Kč, z toho 900 Kč za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (převzetí zastoupení, sepis návrhu, předžalobní výzva), 300 Kč za 3x režijní paušál k uvedeným úkonům po 100 Kč, vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále 252 Kč za 21 % DPH z nákladů právního zastoupení a 876 Kč za zaplacený soudní poplatek. S ohledem na výše uvedené byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 68 % z těchto nákladů tj. částku 1 570 Kč.

14. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.