7 C 236/2015

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 591.253,33 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.338,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 1. 10. 2015 do zaplacení.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení další částky ve výši 588.914,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 10. 2015 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen nahradit České republice státem zálohované náklady řízení ve výši 13.859,90 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově, do tří dnů od právní moci rozsudku

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice státem zálohované náklady řízení ve výši 6.929,90 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 2. 11. 2015 domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 901.202,88 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 1. 10. 2015 do zaplacení, z toho na bolestném částku 14.322,88 Kč a za ztížení společenského uplatnění částku 886.880 Kč. K odůvodnění uvedl, že dne 6. 1. 2014 žalovaný s přímým úmyslem usmrtit fyzicky napadl s nožem v ruce žalobce v době, kdy žalobce seděl ve vozidle taxislužby na místě řidiče, a to tím způsobem, že prudce a nečekaně otevřel dveře u řidiče vozidla a následně žalobce napadl kuchyňským nožem s délkou čepele 17 cm, se kterým se snažil opakovaně bodnout žalobce do horní části těla, kde se nacházejí životně důležité orgány, kdy v rámci tohoto útoku žalovaný bodl žalobce do oblasti levé loketní jamky, čímž způsobil žalobci v oblasti levého lokte ventriolaterálně hlubokou bodnou ránu s venózním krvácením, kdy uvedené poranění si vyžádalo okamžité ošetření v [anonymizována dvě slova] [obec] s následným převozem do [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba] ve [obec], kde se žalobce podrobil operačnímu zákroku. Za spáchání shora popsaného jednání byl žalovaný následně uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4.9.2014 č.j. 6T 6/2004-701, který nabyl právní moci dne 4. 9. 2014. Výše uvedeným protiprávním jednáním způsobil žalovaný žalobci řadu poranění včetně středně těžkého ublížení na zdraví s venosním krvácením. V důsledku protiprávního jednání žalovaného se u žalobce projevila dekompenzace arteriální hypertenze při stresové reakci, posttraumatická stresová porucha s polymorfními potížemi při intervenci s vegetativní dysbalancí, poruchy přizpůsobení, úzkost, deprese, obavy z napadení, residuální neuropatická algie v oblasti n. medianus a ulnaris-změna citlivosti, parestezie II. prstu levé ruky, omezení flexe pro bolest, poranění nervů v úrovni ramene a paže, parestezie, slabost v ruce, špatná ohebnost, neudrží dlouho sevřenou pěst nebo neunese dlouho předměty v levé ruce, jizva v oblasti kubity vlevo 5 cm v léčně Gabnoxem s projevy omezení-bolesti, nespavost, panické ataky, obavy z přepadení osoby nebo své rodiny. Popsaný zdravotní a psychický stav žalobce byl zjištěn znaleckým posudkem č. 2015 /08/4 zpracovaným soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] dne 14. 8. 2015 Soudní znalec dále konstatoval, že je žalobce následkem způsobené újmy naprosto omezen ve zvládání denního života a aktivity, kterým se dříve intenzivně věnoval (sport, cvičení, koníčky), nadále nezvládá z důvodů psychických nebo pro bolest. Žalobce je také omezen při zábavě a společenských akcích. Výše popsaným jednáním žalovaného byla žalobci způsobena nemateriální újma na zdraví v podobě bolestného a ztížení společenského uplatnění. Výše nemateriální újmy na zdraví je určena znaleckým posudkem č. 2015 /08/4 zpracovaným soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] v souladu s Metodikou Nejvyššího soudu ČR k nemajetkové újmě na zdraví takto: bolestné - celkem 221 bodů x 251,28 Kč, tj. v částce 55.532,88 Kč, ztížení společenského uplatnění v částce 886.880 Kč, celkem ve výši 942.412,88 Kč. Část bolestného ve výši 41.210 Kč (spolu s nárokem na náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví ve výši 8.547 Kč) za celkem 164 bodů byla žalobci přiznána rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4.9.2014, č.j. 6 T 6/2014-701 a byla již uhrazena. S ostatními nároky na náhradu újmy byl žalobce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Po vypracování znaleckého posudku č. 2015 /08/4 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení zbývající části bolestného a náhrady újmy za ztížení společenského uplatnění v celkové výši 901.202,88 Kč ve lhůtě do 30. 9. 2015. Protože žalovaný v uvedené lhůtě nemajetkovou újmu žalobci neuhradil, vyzval jej žalobce prostřednictvím svého právního zástupce k náhradě opakovaně ve smyslu ustanovení § 142a odst. o.s.ř. I přes uvedené výzvy žalovaný do podání žaloby žalobci ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznává. Žalobce svůj nárok opřel o skutkový stav, který vyplývá z rozsudku 6 T 6/2017-701. V žalobě pak podrobně popisuje poranění způsobená žalovaným žalobci a dále poruchy tělesných funkcí, které mu měly v souvislosti s výše uvedenými poraněními vzniknout a projevovat se způsobem popsaným v žalobě. Výši nároku žalobce opírá o znalecký posudek vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. ze dne 14. 8. 2015 č. 2015 /08/4. V tomto znaleckém posudku je znalcem učiněn závěr, že je žalobce následkem žalovaným způsobené újmy naprosto omezen ve zvládání denního života a aktivity, kterým se dříve intenzivně věnoval jako je sport, cvičení a koníčky nadále nezvládá z důvodů psychických nebo pro bolest. Žalobce má být omezen taktéž při zábavě a společenských akcích. Žalovaný považuje závěry znaleckého posudku ohledně údajného ztížení společenského uplatnění ohodnoceného znalcem na 886.880 Kč za nesprávné a nepodložené. Znalecký posudek nesplňuje náležitosti znaleckého posudku ve smyslu ustanovení § 13 odst. 2 vyhl. č. 37/1967 Sb., dle kterého znalec v posudku uvede popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel (nález) a výčet otázek, na které má odpovědět s odpověďmi na tyto otázky (posudek). V posudku je uvedeno, že vychází ze zdravotnické dokumentace žalobce, znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 14. 6. 2014 a vyšetření postiženého, avšak v posudku zcela chybí popis, jak probíhalo vyšetření postiženého a odkaz na konkrétní části konkrétní zdravotnické dokumentace, ze kterých znalec vycházel. Většina v posudku popsaných obtíží žalobce, které mají vést ke ztížení jeho společenského uplatnění, jsou psychického rázu (je mimo jiné uváděno, že žalobce trpí postraumatickou stresovou poruchou), žalobce by proto měl být vyšetřen lékařem z oboru psychiatrie. Toto vyšetření však, coby podklad pro znalecký posudek chybí. Dále chybí např. zkoumání sexuologem, kdy v posudku je uvedeno, že žalobce má v souvislosti s činem žalovaného sexuální poruchy. Žalovaný tedy v posudku postrádá vysvětlení, z jakých skutečností znalec vycházel při stanovení diagnózy žalobce. Žalovaný poukazuje na skutečnost, že dle posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl jedním z podkladů pro znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]., měla být prognóza léčby žalobce příznivá a případné trvalé následky utrpěného zranění nebyly předpokládány a ze soudně- lékařského hlediska k podstatnému omezení v obvyklém způsobu života žalobce nedošlo. Toto je zcela v rozporu s pozdějšími závěry [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Žalobce má za to, že znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], DrSc. je zpracován tendenčně, pouze na základě subjektivních výpovědí žalobce a vzhledem ke způsobenému zranění je žalobcem tvrzené omezení v normálním způsobu života v podstatně vyloučené. Navíc je téměř nemožné určit, zda popsané potíže mají souvislost se způsobeným zraněním, když např. narušené ovládání emocí a chybějící kontrola agresivity u žalobce existovala již dávno před zraněním. Dále dle informací žalovaného žalobce provozoval povolání taxikáře ještě v roce 2015, tedy rok po způsobeném zranění. Pokud ho tedy nadále nevykonává, pak nelze automaticky učinit závěr, že je to v důsledku zranění způsobeného žalovaným. Konečně jednání žalovaného bylo přímým následkem předchozího jednání žalobce, za které byl pravomocně odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 28.6.2017 č.j. 12 To 192/2017-412 pro zločin vydírání dle § 175 odst. 1, 2 písm. b) a c) trestního zákoníku (dále jen tz), kdy motivací jeho činu byl majetkový prospěch. Jednání žalobce spočívalo v tom, že s pomocí dalších osob odvezl žalovaného proti jeho vůli z místa výkonu podnikání do kukuřičného pole, kde jej přinutili kleknout, sdělili mu, že se těší, jak si ho vychutnají, zvedali mu k obličeji nohu obutou v botě typu kanada, namířili na něj pistoli, když stáli přímo před ním, mířili mu na hlavu a tělo, čímž v žalovaném vzbudili důvodnou obavu o jeho život a zdraví. Tímto jednáním ho přinutili zaplatit obnos ve výši 50.000 Kč. Žalobce po nějaké době opět vyhledal žalovaného a vyhrožoval mu. Na to žalovaný zkratkovitě jednal a dopustil se jednání popsaného v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4.9.2014 č.j. 6 T 6/2014-701. Lze konstatovat, že pokud by žalobce dlouhodobě psychicky nevydíral žalovaného (v jednom případě vydírání přerostlo ve fyzický atak), ten by neměl žádný důvod útočit na žalobce a ke zranění žalobce by vůbec nedošlo. Podíl žalobce na vzniku škody je proto podstatný.

3. Rozsudkem ze dne 5. 10. 2017 č.j. 7 C 236/2015-144 soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 300.400,96 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně od 1. 10. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Žalobu o zaplacení dalších 600.801,92 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II). Žalobci uložil nahradit náklady řízení, a to žalovanému 39.494,40 Kč (výrok III) a České republice 1.175,80 Kč (výrok IV). Žalovanému uložil nahradit České republice náklady řízení 588 Kč (výrok V). Soud vzal za prokázané, že rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 9. 2014 č. j. 6 T 6/2014-701 byl žalovaný uznán vinným ze zločinu zabití dle § 141 odst. 1 tr. zákona, který byl ukončen ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákona. Tohoto jednání se dopustil tím, že dne [datum] v přesně nezjištěné době od [údaj o čase] hodin do [údaj o čase] hodin ve [obec], [územní celek], v centru města, na stanovišti vozidel taxi nazývaném„ [anonymizována dvě slova]“, po déle trvajících sporech týkajících se financí, v silném rozrušení ze strachu z dalšího hrozícího konfliktu s poškozeným, případně s lidmi z jeho okolí, s přímým úmyslem usmrtit s nožem, fyzicky napadl se slovy„ ty hajzle“ poškozeného [celé jméno žalobce] (žalobce), který v uvedené době seděl ve vozidle taxislužby na místě řidiče, a to tím způsobem, že prudce a nečekaně otevřel dveře u řidiče vozidla a následně žalobce napadl kuchyňským nožem s délkou čepele 17 cm, se kterým se jej snažil opakovaně bodnout do horní části těla, kde se nacházejí životně důležité orgány, kdy v rámci tohoto útoku jej bodl do oblasti levé loketní jamky, a to v době, kdy se poškozený bránil tak, že se ho snažil odstrčit levou nohou a levou rukou, bodnou ranou poškodil i sedadlo řidiče u tohoto vozidla, přičemž následně svého jednání zanechal a z místa činu utekl, když žalobci způsobil v oblasti levého lokte hlubokou bodnou ránu s venózním krvácením, kdy uvedené poranění si vyžádalo okamžité ošetření v [anonymizována dvě slova] [obec] s následným převozem do [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba], [obec], kde se podrobil operačnímu zákroku, když v důsledku této včas poskytnuté lékařské pomoci ke smrtelnému následku nedošlo. Soud vzal dále za prokázáno, že protiprávním jednáním žalovaný způsobil žalobci poškození zdraví popsané ve znaleckém posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], znalce pro obor zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Při rozhodování o výši nemateriální újmy na zdraví, která vznikla žalobci v důsledku předmětného protiprávního jednání žalovaného, soud vyšel taktéž ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], který ve svém znaleckém posudku č. 2015 /08/4 určil výši bolestného na částku 55 532,88 Kč a ztížení společenského uplatnění na částku 886.880 Kč. Námitky žalovaného k uvedenému znaleckému posudku neshledal důvodnými. Současně soud přistoupil k moderaci nemajetkové újmy žalobce dle ustanovení § 2918 o.z., když přiznal žalobci pouze částku 300.400 Kč. Při moderaci nemajetkové újmy žalobce vyšel ze zjištění, že rozsudkem Okresního soudu Kolíně ze dne 26. 10. 2016 č.j. 3 T 64/2016-363 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017 č.j. 12 To 192/2017-412 bylo prokázáno, že útoku žalovaného na žalobce předcházelo jednání žalobce vůči žalovanému, pro které byl rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 26. 10. 2016 č. j. 3 T 64/2016-363 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017 č. j. 12 To 192/2017-412 spolu s další osobou uznáni vinným, že spáchal zločin vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. b/, c/ tr. zákona, když dle těchto rozhodnutí žalobce spolu s dalšími dvěma osobami jednáním popsaným v rozhodnutích vzbudil v žalovaném důvodnou obavu o jeho život a zdraví tedy jiného násilím a pohrůžkou násilí nutil, aby něco konal, přičemž tento čin spáchal spolu se dvěma osobami a se zbraní.

4. Krajský soud v Hradci Králové k odvolání žalobce rozsudek okresního soudu ve výrocích napadených odvoláním II a V zrušil a věc vrátil v tomto rozsahu k dalšímu řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem okresního soudu na základě výše uvedeného dokazování, a to že žalovaný se dne 6. 1. 2014 dopustil protiprávního jednání vůči žalobci, za které byl pravomocně odsouzen v trestním řízení, a v důsledku tohoto jednání vznikla žalobci újma na zdraví, tj. bylo konstatováno zaviněné protiprávní jednání žalovaného jako pachatele trestného činu a ve smyslu ust. § 135 o. s. ř. je tím soud vázán, pročež dle 2958 o. z. má žalobce právo na peněžitou náhradu vyvažující vytrpěné bolesti a náhradu za ztížení společenského uplatnění. Dále odvolací soud vyslovil ve svém rozhodnutí právní názor, že předmětem řízení jsou dva samostatné nároky, a to náhrada bolestného a náhrada ztížení společenského uplatnění. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení celkem 901.202,88 Kč, z čehož bolestné mělo činit 14.322,88 Kč a náhrada za ztížení společenského uplatnění 886.880 Kč Okresní soud přiznal žalobci 300.400,96 Kč, aniž by uvedl, o jaký nárok či jeho část se jedná. Uvedl pouze, že„ nárok žalobce je důvodný pouze z jedné třetiny“. Lze tedy uzavřít, že okresní soud ve výroku I rozsudku přiznal žalobci pouze jednu třetinu bolestného (tzn. 4.774,29 Kč) a pouze jednu třetinu náhrady za ztížení společenského uplatnění (tzn. 295.626,67 Kč). V tomto rozsahu nabylo rozhodnutí okresního soudu právní moci.

5. K znaleckému posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ze kterého okresní soud vycházel při stanovení výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, odvolací soud uvedl, že znalecký posudek nesplňuje zákonné požadavky na náležitosti znaleckého posudku. Ve znaleckém posudku chybí nález o zdravotním stavu žalobce, není odkaz na jakoukoli konkrétní zdravotnickou dokumentaci a na její konkrétní část, ze které znalec vycházel. Není v něm uvedeno, s jakým výsledkem byl žalobce vyšetřen, není uvedeno, jaké testy žalobce před znalcem dělal a s jakým výsledkem. Není objasněno, proč trpí žalobce poruchami spánku a poruchami paměti. Pokud jde o psychické problémy žalobce, chybí vyšetření a odborné vyjádření lékaře z oboru psychiatrie a stejně tak vyšetření a odborné vyjádření lékaře z oboru sexuologie. Problémy psychického rázu nejsou popsány. Není popsáno, čím žalobce konkrétně trpí. Není objasněno užití kvantifikátoru 3. Není odůvodněno navýšení části bolestného o 50 % nad rámec doporučení Metodiky NS ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, ze které znalec vycházel. Tato Metodika není právním předpisem, představuje však silný názor, jak by se mělo k odčinění přistoupit. Odvolací soudu uvedl, že znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] nemůže být zatím podkladem pro rozhodnutí soudu a bude na žalobci, zda navrhne doplnění stávajícího posudku či vypracování posudku nového. Závěr okresního soudu o spoluzavinění žalobce na vzniklé škodě, odvolací soud shledal předčasným.

6. Žalobce následně předložil dodatek k znaleckému posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], který však neodstranil nedostatky znaleckého posudku popsané odvolacím soudem, když znalec v tomto dodatku např. uvedl, že posudek vychází z„ celé zdravotní dokumentace poškozeného“ a námitky odvolacího soudu o nedostatku odkazu na konkrétní zdravotnickou dokumentaci ve znaleckém posudku jsou proto irelevantní, stejně tak jako námitka, že chybí nález o zdravotním stavu žalobce atd. Znalec v podstatě ve svém dodatku ke znaleckému posudku posudek nedoplnil, nýbrž vesměs vedl polemiku (resp. odmítl) výhrady odvolacího soudu k tomuto posudku, případně odkázal na přílohy k posudku. Soud proto dospěl k závěru, že posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] nemůže být podkladem pro rozhodnutí soudu ani po jeho doplnění výše uvedeným dodatkem a přistoupil k zadání revizního znaleckého posudku a revizním znalcem ve věci ustanovil [celé jméno znalce], znalce z oboru zdravotnictví – psychiatrie a stanovení nemateriální újmy.

7. Dle revizního znaleckého posudku [celé jméno znalce] náleží žalobci satisfakce za utrpěnou fyzickou bolest (bolestné), a to za ránu na předloktí pronikající ke kosti, poranění svalově kožního nervu, poranění pažní tepny a poranění svalu a šlachy a jiných částí dvouhlavého svalu celkem částka 42.843 Kč (155 bodů při hodnotě bodu 251,28 Kč a navýšení bolestného 10 %) a na náhradě za ztížení společenského uplatnění za postižení tělesných funkcí – síly svalů jedné končetiny a dotykové funkce částka 34.247 Kč, tedy celkem za fyzická poranění 77.090 Kč. Na satisfakci za„ duševní bolest“, a to vážnou duševní poruchu vzniklou působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací – posttraumatickou stresovou poruchu (ověřenou příslušným psychiatrickým pracovištěm) náleží žalobci dle revizního znaleckého posudku bolestné ve výši 276.408 Kč (1000 bodů při hodnotě bodu 251,28 Kč a navýšení bolestného 10 %). Celkově činí nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy dle revizního znaleckého posudku částku ve výši 353.498 Kč. Revizní znalec ve znaleckém posudku popsal vlastní provedené vyšetření a z něj vyvozené závěry, uvedl konkrétní části (lékařské zprávy, výpisy z vyšetření apod.) ze zdravotnické dokumentace žalobce a další podklady, ze kterých vycházel. K satisfakci za bolest uvedl, že smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou, tj. i psychické potíže kol incidentu – tj. tělesné i duševní strádání v souvislosti se zásahy do zdraví. Uvedl, ze kterých stanovených diagnóz a následně složek dle Metodiky NS ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví vycházel při stanovení bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění a důvody pro navýšení bolestného o 10 %. Znalec ve své znalecké výpovědi k námitkám žalobce dále uvedl, že vlastní vyšetření žalobce provedl dvojí, a to v ambulanci a taktéž v domácím prostředí žalobce pro zajištění maximální vypovídací hodnoty a objektivity vyšetření. Dle jeho odborného psychiatrického vyšetření byl psychiatrický nález žalobce zcela normální, odpovídající psychicky zdravému jedinci. Znalec se při vyšetření zabýval i uváděnými problémy v oblasti intimního života a dospěl k závěru, že v tomto směru není třeba provádět další sexuologické vyšetření, neboť žalobce nemá žádné poruchy v této oblasti spojené s posttraumatickou stresovou poruchou, s manželkou vede sexuální život odpovídající jeho věku. Znalec se na tuto oblast při vyšetření zaměřil a sám žalobce v podstatě nejprve po žádosti znalce, aby popsal všechny své potíže, do nich vůbec potíže v sexuálním životě nezahrnul. Na cílený dotaz znalce žalobce v podstatě uvedl, že vede běžný intimní život, jen to není, co bývalo. Popsal pokles sexuální apetence, který je zcela běžný v souvislosti s postupujícím věkem. Bolestné za utrpěnou posttraumatickou poruchu stanovil revizní znalec s uvážením toho, že předmětný incident byl spojen se značnými psychickými útrapami žalobce, který měl strach o život, a tyto útrapy znalec posoudil a ohodnotil. Posttraumatická stresová porucha je duševní bolest, kdy v souvislosti s daným incidentem vznikla žalobci bolestná útrapa, ze které se vyvinula posttraumatická stresová porucha. Znalec naopak neshledal u žalobce žádné překážky lepší budoucnosti. Utrpěnou posttraumatickou stresovou poruchu, kterou znalec zahrnul do utrpěných duševních útrap (bolestného), si žalobce„ odléčil“. Dle zjištění znalce v době jeho vyšetření byl žalobce již duševně zdravý jedinec, který žije zcela normálním životem, jako před daným incidentem. Ukončení aktivit jako je lezení po skalách či ježdění závodů do vrchu je dáno věkem a postupnou ztrátou určitých schopností, nikoli v souvislosti s daným incidentem. Dále znalec k námitkám žalobce zdůvodnil užití některých položek dle již zrušené vyhlášky č. 440/2001 Sb. per analogiam, když jejich užití považoval za adekvátní, lépe vystihující dané poranění či duševní poruchu, když Metodika NS ČR není závazná a neřeší dostatečně vážné duševní poruchy způsobené hlubokým traumatem. Soud k tomu uvádí, že nový občanský zákoník zrušil vyhlášku č. 440/2001 Sb. a proto byla vytvořena„ Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z.). Jak uvedl ve svém zrušovacím usnesení odvolací soud:„ Metodika není právním předpisem, představuje však silný názor, jak by se mělo k odčinění přistoupit. Při odčinění bolesti se Metodika nejvíce přibližuje zrušené„ bodové“ vyhlášce, když vychází z klasifikace bolestivých stavů podle postižení jednotlivých orgánů či částí těla. V rámci odčinění ztížení společenského uplatnění Metodika doporučuje zcela nový systém, který umožní přihlédnout k odlišnostem každého jednotlivého případu.“ Dle názoru soudu proto znalec nepochybil, když použil per analogiam některé položky již zrušené vyhlášky, pokud tyto nejlépe vystihovaly danou diagnózu. Současně znalec zahrnul jím zjištěné duševní útrapy (poruchy) žalobce, které však odezněly (byly odléčeny), tj. nestaly se trvalými, zcela správně do bolestného, když toto odpovídá judikatuře NS ČR. K tomu usnesení NS ČR ze dne 1. 11. 2017 sp. zn. 25 Cdo 2245/2017, které uvádí:„ Nárokem na odškodnění bolesti se rozumí odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání; běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví určitého typu jsou zahrnuty již v ohodnocení bolesti. Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou (srov. též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví ve smyslu § 2957 věty třetí o. z.), a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách (tzv. bolest v širším smyslu).“ Soud proto dospěl k závěru, že při určení výše nároku žalobce na bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění, lze vycházet z revizního znaleckého posudku [celé jméno znalce].

8. Znalec [celé jméno znalce] tedy na základě svého vyšetření shledal žalobce psychicky zdravým, jeho posttraumatická stresová porucha již odezněla, a proto se nemohla projevit v hodnocení ZSU, ale znalec její existenci po přechodnou dobu po zranění zahrnul do hodnocení bolestného s tím, že šlo o psychickou bolest. Po seznámení s těmito závěry revizního znaleckého posudku žalobce při jednání 4. 5. 2020 změnil žalobu tak, že požadoval zaplacení celé částky 600.801,92 Kč jako náhrady za bolest. Soud změnu žaloby připustil usnesením ze dne 4. 5. 2020, které nabylo právní moci dne 7. 5. 2020. Žalovaný vznesl námitku promlčení nároku žalobce uplatněného změněnou žalobou s tím, že promlčecí lhůta skončila v obecné tříleté promlčecí lhůtě pro uplatnění nároku z titulu náhrady nemajetkové újmy - bolestného nejpozději dne 14. 8. 2018. Odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu 25 Cdo 222/2015. Pro případ, že by se soud neztotožnil s námitkou promlčení, vznesl žalovaný ve svém podání ze dne 19. 5. 2020 eventuální kompenzační námitku. Jako pohledávku, kterou požaduje započítat na svůj dluh vůči žalobci, žalovaný označil pohledávku na náhradu újmy ve formě ztížení společenského uplatnění, která mu vznikla protiprávním jednáním žalobce, pro které byl žalobce odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 26. 10. 2016 č. j. 3 T 64/2016-363. Tuto újmu žalovaný vyčíslil na 515.037 Kč.

9. Soud rozsudkem ze dne 15. 6. 2020 žalobu ve zbývajícím rozsahu (tj. o zaplacení částky 600.801,92 Kč) zamítl v plném rozsahu, když dospěl k závěru, že námitka promlčení nároku žalobce uplatněného změnou žaloby ze dne 4. 5. 2020 je důvodná, když žalobci byly známy okolnosti rozhodné pro počátek promlčecí lhůty ve smyslu § 620 odst. 1 o.z. nejpozději dne 2. 11. 2015, kdy podal žalobu. Již k tomuto datu věděl o svém nároku na bolestné a o osobě povinné k jeho úhradě. V tomto směru soud odkázal na rozhodnutí NS ČR ze dne 1. 11. 2017 sp.zn. 25 Cdo 2245/2017, 25 Cdo 2596/2018 a 25 Cdo 222/2015 Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 13. 10. 2020 č.j. 26 Co 189/2020-279 rozsudek okresního soudu v části výroku I, jíž byla žaloba o zaplacení částky 591.253,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 1. 10. 2015 zamítnuta, potvrdil a změnil v části výroku I, jíž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 9.548,59 Kč s příslušenstvím tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9.548,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 1. 10. 2015 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že dosud byla žalobci pravomocně přiznána náhrada bolestného 4.774,29 Kč a náhrada za ztížení společenského uplatnění 295.626,67 Kč. Soud poté dále jednal o zbývajícím nároku žalobce, tedy nároku na bolestné ve výši 9.548,59 Kč a na náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 591.253,33 Kč (tj. celkem 600.801,92 Kč), přičemž při jednání soudu dne 4. 5. 2020 žalobce navrhl změnu žaloby v tom smyslu, že sdělil, že svou žalobou již nepožaduje náhradu ztížení společenského uplatnění, ale domáhá se pouze náhrady bolestného v celkové výši 600.801,92 Kč Okresní soud svým usnesením z téhož dne tuto změnu žaloby připustil. Odvolací soud shledal námitku promlčení nároku na náhradu bolestného ve výši 591.253,33 Kč za důvodnou s tím, že žalobce měl vědomost o osobě škůdce již ke dni 6. 1. 2014 (kdy došlo k fyzickému útoku žalovaného) a vědomost o své újmě (jejím rozsahu) nejpozději ke dne 7. 9. 2015 (kdy formuloval svou předžalobní výzvu), proto běh promlčecí lhůty uplynul dnem 7. 9. 2018, přičemž žalobce nárok na náhradu bolestného ve výši 591.253,33 Kč uplatnil až dne 4. 5. 2020. Neshledal důvodnou námitku promlčení ve vztahu k nároku žalobce na zaplacení bolestného ve výši 9.548,59 Kč příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce změnou žaloby ze dne 4. 5. 2020 pouze rozšířil jím požadovaný a dosud nepřisouzený nárok na náhradu bolestného ve výši 9.548,59 Kč o dalších 591.253,33 Kč, a proto námitka promlčení může být důvodná jen ve vztahu k žalobnímu žádání, které bylo uplatněno tímto rozšířením žaloby.

10. Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 30. 3. 2022 rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 10. 2020 č.j. 26 Co 189/2020-279, vyjma výroku II, a rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 15. 6. 2020 č.j. 7 C 236/2015-250, vyjma výroku I, kterou byla žaloba zamítnuta co do 9.548,59 Kč s 8,05 % ročním úrokem z prodlení od 1. 10. 2015 do zaplacení, zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Uvedl, že ustanovení § 2958 o.z. zakládá při újmě na zdraví tři relativně samostatné nároky poškozeného (byť vycházejí z téže škodné události), a to náhradu za bolest, za ztížení společenského uplatnění a další nemajetkové újmy, které je nutné v žalobě přesně vyčíslit a každý nárok podložit konkrétními skutečnostmi. Žaloba musí obsahovat (byť laickým popisem) specifikaci postupů, od nichž poškozený dovozuje vznik škodní události a popis negativních projevů, s nimiž spojuje své obtíže, které požaduje odčinit. Protože soud je při rozhodování o těchto nárocích vázán žalobním návrhem, který nesmí překročit, je na žalobci, aby v návrhu na zahájení řízení vedle konkrétních skutečností rovněž uvedl, v jaké výši jednotlivé nároky požaduje. Přirazení jednotlivých plnění, jichž se žalobce domáhá na základě různých skutkových tvrzení, k jednotlivým nárokům zakotveným v § 2958 o.z. je pak věci právní kvalifikace, která náleží soudu. Dle NS ČR žalobce v žalobě popsal způsob poškození svého zdraví žalovaným a vylíčil obtíže, které mu toto poškození přináší včetně obtíží psychického rázu a při vyčíslení požadované náhrady vycházel ze znaleckého posudku zpracovaného před podáním žaloby v srpnu 2015. Znalec v tomto posudku u žalobce konstatoval posttraumatickou stresovou poruchu, kterou ohodnotil v rámci ZSU. V průběhu řízení však došlo ke změně skutkových okolností, když revizní znalec konstatoval, že posttraumatická stresová porucha sice u žalobce byla po zranění přítomna, avšak ke dni podání revizního znaleckého osudku již vymizela, proto ji znalec nemohl vzít v úvahu při stanovení míry ZSU, nýbrž ji jako přechodnou psychickou bolest ohodnotil při stanovení výše odškodnění v rámci bolestného. Podřadil-li žalobce v žalobě, veden závěry znaleckého posudku o trvalých následcích své obtíže odpovídající posttraumatické stresové poruše s jimi odpovídající částkou pod nárok na náhradu za ZSU, pak nejde o změnu žaloby, jestliže tyto obtíže v průběhu řízení vymizí a v reakci na to žalobce tento druh obtíží podřadí pod bolest a na její náhradu požaduje dále danou částku jako bolestné. Za této specifické skutkové situace je dle názoru NS ČR namístě závěr, že žalobce uplatnil nárok na zaplacení náhrady za bolest představovanou dočasnou posttraumatickou stresovou poruchou již v žalobě, a proto závěr soudů obou stupňů o jeho promlčení je nesprávný. Současně NS ČR uvedl, že nelze přehlédnout, že o části nároku na náhradu za posttraumatickou stresovou poruchu bylo již soudem prvního stupně pravomocně rozhodnuto, byť v rámci rozhodnutí o náhradě za ZSU, přičemž dále uvedl, že tuto okolnost by soud měl při rozhodování o bolestném vzít v potaz, stejně jako zásadu, že právní kvalifikací žalobce není soud vázán.

11. Předmětem řízení zůstal nárok žalobce na zaplacení částky 591.253,33 Kč, když žalobce nadále vycházel při uplatnění svého nároku z posudku [anonymizováno] [příjmení]. Soud při respektování závazného právního názoru NS ČR dospěl k následujícím závěrům. <i>12. Dle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.</i> 13. Soud předně při svém novém rozhodování vycházel nadále ze závěrů o skutkovém stavu učiněných v předchozím řízení, jak jsou popsána shora a na která plně odkazuje, a to včetně závěrů ohledně revizního znaleckého posudku [celé jméno znalce], když neshledal důvody pro zadání žalobcem navrhovaného super revizního znaleckého posudku. Dle revizního znaleckého posudku [celé jméno znalce] náleží žalobci satisfakce za utrpěnou fyzickou bolest, a to za ránu na předloktí pronikající ke kosti, poranění svalově kožního nervu, poranění pažní tepny a poranění svalu a šlachy a jiných částí dvouhlavého svalu celkem částka 42.843 Kč (155 bodů při hodnotě bodu 251,28 Kč a navýšení bolestného 10 %) a na náhradě za ztížení společenského uplatnění za postižení tělesných funkcí – síly svalů jedné končetiny a dotykové funkce částka 34.247 Kč, tedy celkem 77.090 Kč. Na satisfakci za„ duševní bolest“, a to vážnou duševní poruchu vzniklou působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací – posttraumatickou stresovou poruchu (ověřenou příslušným psychiatrickým pracovištěm) náleží žalobci dle revizního znaleckého posudku bolestné ve výši 276.408 Kč (1000 bodů při hodnotě bodu 251,28 Kč a navýšení bolestného 10 %). Soud vycházeje z odborných závěrů revizního znaleckého posudku [celé jméno znalce] dospěl k následujícímu závěru. Celkově činí předmětný nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy částku ve výši 353.498 Kč (42.843 + 34.247 + 276.408). Žalobci se doposud dostalo na této náhradě nemajetkové újmy celkem částky 351.159,55 Kč, když v tomto řízení bylo pravomocně přiznáno 300.400,96 Kč + 9.548,59 Kč a v rámci trestního řízení bolestné ve výši 41.210 Kč (za postižení tělesných funkcí). Při současném respektování shora citovaného právního názoru NS ČR, že je třeba vzít při novém rozhodování o bolestném v úvahu, že již bylo o části nároku na náhradu za posttraumatickou stresovou poruchu pravomocně rozhodnuto, byť v rámci rozhodnutí o ZSÚ, přičemž právní kvalifikací žalobce soud není vázán, soud dospěl k závěru, že z této dosud celkové pravomocně přiznané částky (351.159,55 Kč) bylo žalobci na náhradě za utrpěnou posttraumatickou stresovou poruchu v tomto řízení pravomocně přiznáno 274.069,55 Kč. K této částce soud dospěl po odečtení částky 77.090 Kč (42.843 Kč + 34.247 Kč) náležející žalobci na odškodnění čistě za utrpěná fyzická poranění dle závěrů revizního znaleckého posudku coby náhrady za bolest a ZSU od celkové dosud pravomocně přiznané částky odškodnění žalobci ve výši 351.159,55 Kč (jak v tomto řízení, tak v rámci předcházejícího trestního řízení). Soud proto přiznal žalobci na náhradě nemajetkové újmy za utrpěnou posttraumatickou stresovou poruchu další částku 2.338,45 Kč, kterou určil tak, že od nároku žalobce na její odškodnění stanoveného dle odborných závěrů revizního znaleckého posudku za posttraumatickou stresovou poruchu ve výši 276.408 Kč odečetl již pravomocně přiznanou částku na nárok na náhradu nemajetkové újmy za utrpěnou posttraumatickou stresovou poruchu ve výši 274.069,55 Kč. Ve zbytku pak žalobu výrokem II. zamítl. Takto se žalobci dostane celkově spravedlivého odškodnění v plné výši stanovené dle revizního znaleckého posudku [celé jméno znalce].

14. Soud dále ve shodě s již v řízení vysloveným právním názorem odvolacího soudu neshledal spoluzavinění žalobce (§ 2918 o. z.), pro které by bylo možno náhradu v této věci snížit. Samotná skutečnost, že útoku žalovaného na žalobce předcházelo jednání žalobce vůči žalovanému, pro které byl žalobce odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 26. 10. 2016 č. j. 3 T 64/2016-363 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017 č. j. 12 To 192/2017-412 za zločin vydírání podle § 175 odst. 1 a 2 písm. b/, c/ tr. zák., nemůže být bez dalšího důvodem k tomu, aby bylo možno dovodit spoluzavinění žalobce. Uvedený čin se stal již dne 23. 7. 2012, avšak k útoku žalovaného na žalobce došlo až dne 6. 1. 2014, tedy 1,5 roku od předchozího útoku žalobce na žalovaného, tj. není dána časová souvislost útoku žalovaného na žalobce s předchozím útokem žalobce. K eventuální námitce započtení vznesené žalovaným v podání ze dne 19. 5. 2020, kterou žalovaný požaduje započítat na svůj dluh vůči žalobci pohledávku na náhradu újmy ve formě ztížení společenského uplatnění ve výši 515.037 Kč, která mu vznikla protiprávním jednáním žalobce, pro které byl žalobce odsouzen výše citovaným rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 26. 10. 2016 č. j. 3 T 64/2016-363, soud uvádí následující. Uvedenou pohledávku žalovaného soud ve shodě s odvolacím soudem neshledal způsobilou k započtení v rámci projednávaného řízení. Ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. stanoví, že pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. A právě o takovou pohledávku žalovaného v daném případě jde. Ustanovení o neurčitosti pohledávky lze totiž vztáhnout i na případy, kdy je možné, že pohledávka vznikla (v tomto případě pravděpodobně byla žalovanému způsobena újma protiprávním jednáním žalobce), ale kdy pohledávka prozatím nemá zjistitelnou výši. I když žalovaný k prokázání výše své pohledávky předložil posudek, který si nechal zpracovat znalkyní z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, tak ale bez dalšího (a nutno dodat značně rozsáhlého) dokazování je existence a zejména výše této pohledávky prozatím nejistá. Z těchto důvodů soud nepřistoupil k započtení této pohledávky žalovaného vůči pohledávce žalobce.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 150 o.s.ř. Žalovaný byl úspěšný cca v rozsahu 2/3 a neúspěšný z 1/3, náležel by mu proto nárok na náhradu 1/3 důvodně vynaložených nákladů řízení. Soud však v dané věci shledal důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci, když s ohledem na okolnosti případu se jeví jako nespravedlivé, resp. příliš tvrdé ukládat žalobci nahradit žalovanému náhradu nákladů řízení. V tomto směru soud přihlédl zejména k okolnostem, které vedly k soudnímu uplatnění nároku a to, že žalobci byla způsobena újma úmyslným trestným činem žalovaného, kterým bezprostředně ohrozil život žalobce. Soud má za to, že je k tomu třeba přihlédnout i za prokázaného stavu, kdy ze strany žalovaného šlo o trestní čin dle § 141 odst. 1 trestního zákoníku, tj spáchaný v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli nebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného. Soud má za to, že přiznání byť třetiny důvodně vynaložených nákladů řízení žalovanému by bylo s ohledem na okolnosti věci nepřiměřeně tvrdým. K tomu viz. usnesení NS ČR ze dne 29. 8. 2018 č.j. 33 Cdo 1529/2017. Konečně žalovaný ve svém závěrečném návrhu ze dne 3. 10. 2022 náhradu nákladů řízení ani nepožadoval.

16. O náhradě nákladů státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. výrokem IV. a V. rozsudku. Podle výsledku řízení vznikla žalobci povinnost nahradit státu 2/3 nákladů řízení a žalovanému vznikla povinnost nahradit státu 1/3 nákladů řízení, a to znalečného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ve výši 1.763,80 Kč a znalečné [celé jméno znalce] ve výši 19.026 Kč. Soud proto žalobci uložil výrokem III. rozsudku nahradit státu náklady řízení ve výši 13.859,90 Kč a žalovanému výrokem IV. ve výši 6.929,90 Kč.

17. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.