7 C 40/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem titul Jiřím Vošvrdou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 58 444 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 58 444 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 58 444 Kč od 14. 3. 2019 do zaplacení a náklady řízení, tyto k rukám zástupce žalobkyně, ve výši 15 986,80 Kč, to vše ve splátkách v minimální výši 4 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 58 444 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 14. 3. 2019, a to z titulu náhrady škody vzniklé pojistnou událostí. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizováno], [registrační značka]. Dne [datum] nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 58 444,00 Kč. K výplatě pojistného plnění ze strany žalobkyně došlo za současného naplnění zákonných podmínek k užití ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb., když z rozhodnutí [název soudu], a to trestního příkazu č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], vyplývá, že dne [datum] v [údaj o čase] hodin v katastru [územní celek], okr. [okres], řídil žalovaný osobní motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], a to ačkoliv před jízdou požíval alkoholické nápoje, kdy hladina alkoholu v jeho dechu v [údaj o čase] hodin činila 1,66 promile alkoholu a v [údaj o čase] hodin 1,58 promile alkoholu, v důsledku čehož nepřizpůsobil rychlost jízdy svého vozidla svým schopnostem a situaci v silničním provozu, dostal smyk, přejel s vozidlem vpravo mimo silnici, kde narazil do sloupu veřejného osvětlení, ve vlastnictví a ke škodě [územní celek], IČ [číslo], který nárazem zničil, když tak způsobil obci [obec] škodu 58 444 Kč, která byla poškozené žalobkyní nahrazena výplatou pojistného plnění v uvedené výši dne [datum]. Proto žalobkyni vzniklo právo na náhradu toho, co za žalovaného plnila.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil s tím, že, že je od [datum] v insolvenčním řízení a nemůže tak zaplatit žalovanou částku s náklady řízení. Žalobkyně podle něj měla dostatek času na přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení.

3. Žalovaný byl vyzván usnesením soudu ze dne 29. 1. 2021 vyzván k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Současně byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu nijak nevyjádřil. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasila již v žalobě. Protože byly splněny podmínky podle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Z trestního příkazu [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným z toho, že dne [datum] v [údaj o čase] hodin v katastru [územní celek], okres [okres], řídil osobní motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], a to ačkoliv před jízdou požíval alkoholické nápoje, kdy hladina alkoholu v jeho dechu v [údaj o čase] hodin činila 1,66 promile alkoholu a v [údaj o čase] hodin 1,58 promile alkoholu, v důsledku čehož nepřizpůsobil rychlost jízdy svého vozidla svým schopnostem a situaci v silničním provozu, dostal smyk, přejel s vozidlem vpravo mimo silnici, kde narazil do svislé informativní dopravní značky s výstražnou značkou Chodci č. A12a a dále narazil do silničního patníku a do sloupu veřejného osvětlení a do dřevěného oplocení s pískovcovými sloupky u domu [adresa], čímž způsobil na svislé dopravní značce a patníku škodu [anonymizována dvě slova] [územní celek], na sloupu veřejného osvětlení škodu obci [obec] a na dřevěném oplocení s pískovcovými sloupky [jméno] [jméno], narozeného [datum], bytem [adresa], a zároveň došlo i k poškození vozidla [značka automobilu]. Poškozená [územní celek] byla se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Z aplikace infoSoud soud zjistil, že uvedený trestní příkaz nabyl právní moci dne [datum].

5. Z detailu relace o dopravní nehodě včetně fotodokumentace soud zjistil, Policie ČR v rámci šetření dopravní nehody uzavřela, že žalovaný způsobil zlomením betonového sloupu veřejného osvětlení obci [obec] škodu ve výši 58 400 Kč. Rozsah poškození je zřejmý z fotodokumentace.

6. Z hlášení škodní události a zápisu o poškození majetku soud zjistil, že [územní celek] se jako poškozená obrátila na žalobkyni dne 15. 10. 2018. Poškozená podrobně popsala škodu vzniklou zničením sloupu veřejného osvětlení.

7. Z daňového dokladu [číslo] soupisu položek soud zjistil, že [územní celek] měla do 9. 11. 2018 za opravu veřejného osvětlení [právnická osoba] zaplatit částku 58 444 Kč. Podrobné sloužení fakturované částky je uvedeno v rekapitulaci ceny (zvláštně jsou uvedeny elektromontážní práce, zemní práce, materiál, revize i DPH), ještě detailněji pak v soupisu položek.

8. Z technologického informačního systému žalobkyně soud zjistil, že 12. 2. 2019 odeslala na účet poškozené částku 58 444 Kč.

9. Z přípisu žalobkyně ze dne 11. 2. 2019 soud zjistil, že žalovaného informovala o vyplacení pojistného plnění ve výši 58 444 Kč.

10. Z výzvy k zaplacení postihu ze dne 11. 2. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě vyplaceného pojistného plnění ve výši 58 444 Kč do 13. 3. 2019.

11. Z výzvy ze dne 6. 3. 2020 a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou odeslanou 6. 3. 2020.

12. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], soud zjistil, že žalovaný je v úpadku, a to ve formě oddlužení plněním splátkového kalendáře (zjištěno z usnesení ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka]). Návrhu žalovaného na stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek nebylo vyhověno.

13. Podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

14. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je důvodná. Mezi účastníky existuje právní poměr z titulu postižního práva pojistitele. V souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu České republiky není postižní právo pojistitele právem na náhradu škody, nýbrž je zvláštním originárním právem pojistitele proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho pojistitel plnil. Předpoklady vzniku tohoto nároku pojistitele stanoví pouze § 10 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a nelze je doplňovat dalšími předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody, resp. újmy.

16. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný pod vlivem alkoholu způsobil dopravní nehodu, při které byl mj. poškozen sloup veřejného osvětlení (v souladu s § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán trestním příkazem [název soudu] o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal), čímž obci [obec] vznikla škoda ve výši 58 444 Kč, kterou uhradila žalobkyně. Zaplacením této částky pak vzniklo žalobkyni podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla postižní právo proti žalovanému. Pohledávka se stala splatnou na základě výzvy k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., v prodlení je tak žalovaný od 14. 3. 2019. Kromě dlužné částky je tak žalovaný povinen žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky od 14. 3. 2019 do zaplacení. Žalovaný netvrdil, že dlužnou částku byť jen částečně uhradil. Jeho obrana spočívala toliko v námitce, že žalobkyně si měla svoji pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení. Tato obrana však není důvodná, neboť žalobkyni vzniklo postižní právo proti žalovanému až 12. 2. 2019 uhrazením škody poškozené. V úpadku je přitom žalovaný již od 9. 11. 2018. V daném případě se tedy jedná o tzv. nový dluh, který je vyloučen z možnosti uspokojení v rámci insolvenčního řízení a nedopadají tak na něj účinky zahájení insolvenčního řízení (srov. § 109 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ I. Z.“) ani účinky rozhodnutí o úpadku (srov. § 140 odst. 1 a § 140c I. Z.). Žalobkyně tedy mohla podat žalobu v nalézacím řízení.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná (a zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k plnění podle § 142a o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 338 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po 3 460 Kč včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

18. Ke skutečnosti, že žalovaný je v úpadku, který je řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře (a zbývá mu tak jen nezabavitelná část mzdy), soud přihlédl při určení lhůty k plnění. S ohledem na výši dluhu (který ke dni vyhlášení rozsudku činí včetně příslušenství 86 108,39 Kč) umožnil soud žalovanému úhradu dluhu formou splátek v minimální výši 4 000 Kč měsíčně. Tyto by měly umožnit úhradu dluhu a nákladů řízení přibližně do 24 měsíců. Po žalobkyni nelze spravedlivě požadovat, aby na splnění dluhu čekala delší dobu (jakkoliv je i v jejím zájmu, aby oddlužení žalovaného nebylo ohroženo). Nezaplatí-li žalovaný některou ze splátek řádně a včas, stane se splatným celý dluh.