9 C 122/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Spoluvlastnictví účastnic k nemovitým věcem pozemku parc. č. St. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rod. dům, a pozemku parc. [číslo] – zahrada, zapsaným v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví], se zrušuje.

II. Nemovité věci - pozemek parc. č. St. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rod. dům, a pozemek parc. [číslo] – zahrada, zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví], se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vzájemné vypořádání podílů částku 663 333 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení 3 500 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

V. Účastnice jsou povinny zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení, a to každá 8 604,50 Kč, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 27. 4. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, jímž by soud rozhodl o zrušení spoluvlastnictví účastnic k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Dále navrhla, aby soud nemovité věci přikázal za náhradu do jejího výlučného vlastnictví. Žaloba byla odůvodněna tím, že podíl žalobkyně na nemovitostech představuje ideální 2/3 celku, podíl žalované představuje ideální 1/3 celku. Žalobkyně nemá nadále zájem setrvávat ve spoluvlastnictví předmětných nemovitostí. Za účelem zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se proto na žalovanou prostřednictvím právního zástupce obrátila svým přípisem ze dne 22. 3. 2023, ve kterém navrhla žalované odkoupení jejího spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech, a to za cenu 1 000 000 Kč, která vycházela ze stanovení ceny obvyklé vypracovaným realitním makléřem [jméno] [příjmení], [právnická osoba]. Ten odhadl obvyklou cenu nemovitostí na 3 000 000 Kč. Na tuto výzvu žalovaná nijak nereagovala. Žalobkyni tak nezbylo, než podat žalobu v této věci.

2. Při jednání soudu dne 1. 12. 2023 žalovaná žalobu v návaznosti na závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] upřesnila tak, že navrhla přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví oproti zaplacení částky 663 333 Kč.

3. Žalovaná byla v průběhu celého řízení nečinná. Nereagovala na výzvu soudu k podání vyjádření k žalobě, která jí byla doručena postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 5. 6. 2023. Následně se nedostavila k prvnímu nařízenému jednání soudu dne 9. 8. 2023, ačkoliv jí předvolání k tomuto jednání bylo doručeno postupem dle § 50 odst. 1 o.s.ř. dne 18. 7. 2023. Ke znaleckému posudku, který jí byl doručen dne 3. 10. 2023 rovněž postupem dle § 50 odst. 1 o.s.ř., se nevyjádřila. Žalovaná se pak nedostavila ani ke druhému jednání soudu, ačkoliv jí předvolání k tomuto jednání bylo doručeno opět postupem dle 50 odst. 1 o.s.ř. dne 27. 10. 2023. Neúčast při jednání žalovaná neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované.

4. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že účastnice jsou spoluvlastnicemi ve výroku I. specifikovaných nemovitých věcí, a to žalobkyně v rozsahu ideálních dvou třetin celku a žalovaná v rozsahu ideální jedné třetiny celku. Dopisem ze dne 22. 3. 2023 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zahájení jednání o uzavření dohody o vypořádání a zrušení spoluvlastnictví ke sporným nemovitostem. Výzva byla odůvodněna tím, že dané nemovité věci nejsou reálně dělitelné. Žalobkyně uvedla, že nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvávat. Navrhla proto zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Žalobkyně dále uvedla, že si nechala zpracovat odborné posouzení obvyklé ceny nemovitostí, dle kterého tato cena činí 3 000 000 Kč. Na podíl žalované tak připadá částka 1 000 000 Kč, kterou byla žalobkyně připravena žalované okamžitě vyplatit. Žalobkyně tak vyzvala žalovanou, aby sdělila, zda s návrhem dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví souhlasí. Pro případ, že tak žalovaná neučiní, sdělila žalobkyně, že podá žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudu. Výše uvedené skutečnosti soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí a z dopisu žalobkyně ze dne 22. 3. 2023.

5. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací nemovitosti, soud zjistil, že sporné nemovitosti jsou situovány v zástavbě v jižní okrajové části [územní celek] zvané [obec]. Nachází se v blízkosti frekventované komunikace silnice I/14 na okraji zastavěného území, v okolní rozptýlené zástavby staveb pro bydlení, v lokalitě bez občanské vybavenosti v dochozí vzdálenosti. Nemovitosti jsou přístupné z ulice [ulice], z asfaltové veřejné komunikace na pozemku par. [číslo] ve vlastnictví [územní celek], dále z pozemku parc. [číslo]. Nemovitosti jsou vzdáleny cca 500 m od autobusové zastávky, cca 1,1 km od kulturního areálu [obec], cca 2,4 km od centra [obec] a jeho občanské vybavenosti (kompletní síť úřadů, soud, MŠ, ZŠ, SŠ, obchody, restaurace, knihovna, pošta, banky, lékaři, lékárny, divadlo, autobusové a vlakové nádraží), dále cca 3 km od sportovních zařízení (krytý plavecký bazén, zimní stadion, hřiště, koupaliště). Stavba rodinného domu [adresa] je přízemní, zastřešená sedlovou střechou, se stavebně neupravenou půdou přístupnou po dřevěných schodech. Ve stavbě je byt o velikosti 3 + 1 se standardním příslušenstvím a dožitým vybavením. Stavba je přístupná přes přistavěné zádveří ze zadní strany. Stavba je na smíšených základech bez hydroizolace, zděná z cihel, venkovní fasáda vápenná, střecha sedlová, krov dřevěný vaznicový, krytina z eternitových šablon, klempířské konstrukce jednoduché plechové, okna dřevěná zdvojená a špaletová. Vnitřní omítky vápenné štukové, stropy dřevěné, podlahy v obytných místnostech s keramickou dlažbou, případně prkenné, dveře hladké plné do ocelových zárubní. Vytápění ústřední, zdrojem tepla je kotel na TP situovaný v koupelně, ohřev TUV je elektrickým boilerem. Koupelna je vybavená umyvadlem, vanou, WC je splachovací, provedené původní obklady a dlažba. Kuchyně vybavená jednoduchou kuchyňskou linkou. Původní stáří stavby je z roku 1910 až 1920. Technický stav je odpovídající stáří, stavba je převážně v původním stavu. Ke dni ocenění je patrná zanedbaná údržba a nešetrné užívání, interiér stavby je zanesen odpadky a nepořádkem. Stavba je ve stavu před rekonstrukcí, prvky dlouhodobé i krátkodobé životnosti jsou dožité, zařízení a vybavení stavby je morálně dožité. Příslušenstvím jsou dožitá stavba plechové garáže, dožité dřevěné kolny, vedlejší stavba skleníku na betonových základech a dále venkovní úpravy spočívající v přípojkách sítí - NN, VV a VK, zpevněné plochy, oplocení s bránou, venkovní betonové schody a kamenná opěrná zeď. Na základě výše uvedených zjištění za použití porovnávací metody dospěl znalec v závěru, že obvyklá cena nemovitých věcí činí 1 990 000 Kč. Znalec dále dovodil, že vzhledem ke všem faktorům (tvar pozemku, napojení na sítě, stavebně technické uspořádání, stav před rekonstrukcí atd.) považuje vertikální dělení za nemožné. Nelze rovněž vymezit samostatné jednotky v rodinném domě (dle zákona o bytech), jelikož se jedná o jednu bytovou jednotku 3 + 1 v rodinném domě.

6. Z potvrzení o zůstatku na bankovním účtu vedeném [právnická osoba] na jméno žalobkyně soud zjistil, že zůstatek činil ke dni 2. 11. 2023 celkem 965 693,64 Kč.

7. Dle § 1140 odst. 1, 2 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

8. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

9. Dle § 1144 odst. 1, 2 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

10. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

11. Občanské soudní řízení je řízením kontradiktorním. Kontradiktornost (z latinského contra dicere - mluvit proti, oponovat) znamená v obecné rovině vyjevování sporných skutečností cestou polemiky, sporu. Účastníci mají v občanském soudním řízení právo vyjádřit se ke všem skutečnostem významným pro rozhodnutí v konkrétním sporu a ke všem důkazům, které byly k relevantním skutečnostem provedeny. Povinností soudu pak je, aby na základě případných rozporných tvrzení o právně významných skutečnostech učinil závěry o skutkovém stavu a po aplikaci příslušných norem hmotného práva ve věci rozhodl.

12. Žalovaná byla v řízení nečinná. Skutková tvrzení žalobkyně nerozporovala. Obdobně nerozporovala skutečnosti vyplývající ze soudem provedených důkazů. Z hlediska norem občanského práva procesního žalovaná neunesla břemeno tvrzení (viz § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř.), v důsledku toho ani důkazní povinnost (§ 101 odst. 1 písm. b), § 120 odst. 1 o.s.ř.).

13. Dle § 118a odst. 1 o.s.ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.

14. Dle § 118 a odst. 3 o.s.ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

15. Tím, že se žalovaná nedostavila ani k jednomu ze dvou jednání, která ve věci proběhla, znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle výše citovaných ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.. Platí přitom, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není soud oprávněn a povinen sdělovat mu potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.

16. Vzhledem k procesní nečinnosti žalované soud vycházel z provedených důkazů a dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu: Účastnice jsou spoluvlastnicemi sporných nemovitých věcí, konkrétně žalobkyně v rozsahu ideálních dvou třetin celku a žalovaná v rozsahu ideální jedné třetiny celku. Předmět spoluvlastnictví užívá výlučně žalovaná. Účastnice vzájemně nekomunikují. Žalovaná nereagovala na výzvu žalobkyně k jednání o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Spoluvlastnictví je v současné době nefunkčním právním vztahem, a proto je požadavek žalobkyně na jeho zrušení legitimní. Soud proto návrhu na zrušení spoluvlastnictví vyhověl. Žalobkyně je většinovou spoluvlastnicí. Dle § 1126 odst. 2 o. z. při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů. Již z toho důvodu je třeba při rozhodování o návrhu na vypořádání spoluvlastnictví vůli žalobkyně respektovat. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] vyplynulo, že reálné dělení nemovitostí, které jsou předmětem spoluvlastnictví, není možné. Totéž dle závěru znaleckého posudku platí pro eventuální vznik jednotky postupem dle § § 1165 o. z., dle kterého jednotka vznikne, pokud o tom rozhodne soud při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Za tohoto stavu je třeba vypořádání provést podle výše citovaného ustanovení § 1147 věty prvé o. z.. V souladu s návrhem žalobkyně tedy soud rozhodl o přikázání nemovitých věcí do jejího výlučného vlastnictví. Při určení výše přiměřené náhrady pak soud vycházel ze závěru znalce [příjmení] [celé jméno znalce] o výši obvyklé ceny nemovitostí, který žalovaná nijak nerozporovala. Žalobkyni proto byla uložena povinnost zaplatit vypořádací podíl ve výši odpovídající třetině obvyklé ceny nemovitostí. Lhůta k plnění byla stanovena s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně je připravena zaplatit částku odpovídající vypořádacímu podílu okamžitě.

17. Při rozhodování o nákladech řízení soud respektoval stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl ÚS-st. [číslo], v němž se uvádí: V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Dle soudu nejsou v posuzované věci dány zvláštní důvody, pro které by žalobkyni měly být přiznány náklady řízení. Takovým důvodem nemůže bez dalšího být skutečnost, že žalovaná byla v řízení nečinná. Tato skutečnost se odrazila v tom, že soud rozhodl v souladu s návrhem žalobkyně, který žalovaná nijak nerozporovala, aniž by prováděl eventuální další důkazy navržené žalovanou. Skutečnost, že žalovaná nereagovala na předžalobní výzvu k jednání o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, pak rovněž nemůže být sama o sobě důvodem pro uložení povinnosti hradit náklady řízení žalované. Nelze totiž předvídat, zda by žalovaná žalobkyní navržený způsob vypořádání spoluvlastnictví akceptovala. Soud proto neshledal důvod při přiznání nákladů zastoupení žalobkyni, byť bylo rozhodnuto v souladu s jejím návrhem. Soud dovodil pouze to, že zrušení nefunkčního spoluvlastnického vztahu bylo v zájmu obou účastnic. Proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni polovinu částky odpovídající soudnímu poplatku ve výši 7 000 Kč Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 o.s.ř. stanovena shodně jako lhůta k zaplacení vypořádacího podílu.

18. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Tyto náklady spočívají ve znalečném [anonymizováno] [příjmení], na kterém bylo celkem vyplaceno 17 209 Kč. Vzhledem k povaze sporu bylo uloženo každé z účastnic z uvedené částky zaplatit polovinu, tj. 8 604,50 Kč Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. shodně s dalšími lhůtami k plnění stanovenými tímto rozhodnutím.