9 C 129/2026

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 10 460,50 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 5 460,50 Kč a úroku z prodlení ve věci 12,75 % p. a. z částky 10 460,50 Kč za dobu od 9. 9. 2024 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 20. 5. 2026 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 10 460,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p. a. od 9. 9. 2024 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 2. 10. 2025 mezi společností právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa (původní věřitel) jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Předmětem podnikání původního věřitele je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 9. 8. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 8. 9. 2024. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalovaná částka sestávala z nesplacené jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč a z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 460,50 Kč. K poskytnutí úvěru došlo prostřednictvím webové stránky www.Anonymizováno.cz. Žalovaná se nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle čl. III.1 všeobecných obchodních podmínek pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách www.Anonymizováno.cz zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 5 000 Kč a splatností dne 8. 9. 2024. Po odeslání smluvní dokumentace žalované byly zaslány peněžní prostředky dne 9. 8. 2024 na bankovní účet č. č. účtu, který žalovaná uvedla. Žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalovaná na dluh nic neuhradila přes upomínky ze strany žalobce. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadoval žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.

2. Žalovaná se k nařízenému jednání soudu dne 22. 7. 2026 nedostavila, i když předvolání k tomuto jednání jí bylo doručeno na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 7. 7. 2026. Neúčast při jednání neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované.

3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi společnosti právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou byla dne 7. 8. 2024 uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku smlouva o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. Předmětná částka byla poukázána na účet označený žalovanou dne 9. 8. 2024. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 8. 9. 2024. Doba trvání úvěru tak činila 30 dnů. Žalovaná se zavázala spolu s jistinou zaplatit i poplatek za poskytnutí úvěru 5 460,50 Kč. Byla dohodnuta roční úroková zápůjční sazba 40 %. RPSN činila 9 202,60 %. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o úvěru, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z potvrzení o platbě.

4. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 9. 2025 postoupil původní věřitel právnická osoba. mj. i pohledávku za žalovanou žalobci. Dopisem ze dne 16. 10. 2025 oznámila společnost právnická osoba., žalované, že pohledávka vzniklá na základě výše uvedené smlouvy v celkové výši 16 639,66 Kč byla postoupena žalobci. Předžalobní upomínkou z téhož dne byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 21 672,67 Kč a nákladů zastoupení 5 033 Kč. Tyto skutečnosti soud zjistil z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky.

5. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Dle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Soud přezkoumal žalobou uplatněný nárok na základě výše citovaných ustanovení. Dospěl k závěru, že žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem (úvěrujícím).

11. K nároku samotnému soud dovodil: Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků či úpadců. Nesplnění uvedené povinnosti má za následek neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dle soudu žalobce ve smyslu citovaného rozhodnutí úvěruschopnost žalované neověřil, když nezjišťoval výši skutečně dosahovaných příjmů a výdajů a vycházel ze statistických ukazatelů. Žalobce prokázal poukázání částky 5 000 Kč na žalovanou určený účet. Žalovaná byla v řízení nečinná. Tvrzení žalobce, že na úvěr nebylo splaceno nic, nerozporovala. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru soud žalobci přiznal částku 5 000 Kč odpovídající poskytnuté jistině.

12. Soud při svém rozhodování dále postupoval dle závěrů vyjádřených v rozsudku Nejvyššího soudu 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž se uvádí: Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu s uvedenými závěry soud uložil žalované zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě určené soudem. Soud přitom vycházel z toho, že úvěr měl být splacen již dne 8. 9. 2024 a že žalovaná již měla na splacení úvěru dostatek času. Teprve v případě, že k zaplacení nedojde, ocitne se žalovaná v prodlení a žalobce bude oprávněn požadovat úroky z prodlení. Byla-li uzavřená smlouva neplatná, nemohl být platně sjednán ani poplatek za poskytnutí úvěru. Tento poplatek včetně příslušenství tak nemohl být žalobci přiznán. Bylo-li proto požadováno cokoliv nad rámec dlužné jistiny, soud žalobu zamítl (výrok II.).

13. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Obě strany byly ve věci pouze částečně úspěšné. Soud proto rozhodl tak, že náklady řízení nepřiznal žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.