9 C 13/2022

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro určení vlastnictví k nemovitým věcem, vrácení daru

I. Návrh, aby soud určil, že žalobkyně je vlastnicí nemovitých věcí – pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rod. dům, pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná st., pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] všech zapsaných na [list vlastnictví] katastru nemovitostí pro obec a [katastrální uzemí], vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení 42 633 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení 3 427 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 16. 1. 2022 se žalobkyně domáhala určení, že je vlastnicí ve výroku I. označených nemovitých věcí. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je matkou žalovaného. Darovací smlouvou ze dne ze dne 7. 3. 2016 darovala žalobkyně sporné nemovité věci žalovanému za současného zřízení služebnosti bytu a předkupního práva ve prospěch žalobkyně a [jméno] [příjmení] – manžela žalobkyně. Služebnost bytu spočívá v právu oprávněných z věcného břemene k doživotnímu a bezplatnému užívání nemovitých věcí. Oprávnění měli užívat nemovité věci společně se žalovaným jako obdarovaným, případně s každým dalším vlastníkem nemovitých věcí, a to ve stejném rozsahu, v jakém je oprávněn nemovité věci užívat jejích vlastník. Oprávnění z věcného břemene měli právo kdykoliv volného příchodu do domu i jiné stavby, na pozemky, i odchodu z domu, z jiné stavby a z pozemků. Současně měli právo v domě a na pozemcích přijímat návštěvy. Nejméně od roku 2019 jsou žalobkyně, její manžel [jméno] [příjmení] a její dcera [jméno] [příjmení] včetně členů jejich rodiny ze strany žalovaného a jeho družky [jméno] [příjmení] opakovaně vystavováni verbálním útokům a schválnostem, které oprávněným výkon služebnosti bytu ztěžují, to vše ve snaze přinutit je k opuštění darovaných nemovitých věcí. Žalovaný se vůči žalobkyni i osobám jí blízkým chová delší dobu tak, že porušuje dobré mravy, přičemž se jedná o opakované psychické týrání a konání schválností včetně bránění v řádném a klidném užívání darovaných nemovitých věcí na základě věcného břemene, které jim svědčí. Tak například v přesně nezjištěné době od 7:00 hodin dne 12. 9. 2021 do 19:50 hodin dne 19. 9. 2021 žalovaný v bytě v přízemí domu [adresa] v [obec] po kuchyni a v jídelně, kterou žalobkyně obývá s manželem, poházel v nepřirozeném počtu mrtvé mouchy a na boty v suterénu nasypal drobky nebo piliny, čímž úmyslně narušil občanské soužití tím, že se vůči jinému dopustil schválnosti. Věc šetřila policie ČR a jako přestupek ji projednával [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení] pod [číslo jednací] [spisová značka] 2021. Dále žalovaný v blíže neurčené době a v blíže neurčeném čase v domě [adresa] v [obec] zakazoval žalobkyni užívat věci a místa, které má v darovací smlouvě určené k užívání, likvidoval jí věci, znemožňoval jí vykonávat koníčky a záliby, omezoval ji v běžném životě, čímž rovněž úmyslně narušil občanské soužití. Tato věc byla projednávána jako přestupek [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení] pod [číslo jednací] [spisová značka] 2021. Žalovaný dále rozboural žalobkyni králíkárnu a bránil jí v užívání věcí a místa v [adresa] [obec], které má v darovací smlouvě určené k užívání. Dále se žalovaný vůči žalobkyni a jejímu manželovi dopustil schválnosti tím, že přibližně od května do září 2021 vystavil ve společně užívaném prostoru bez souhlasu žalobkyně fotky a listiny, které se žalobkyně osobně dotýkají. I posledně uvedené věci byly šetřeny Policií ČR a projednávány jako přestupek. Žalovaný popsaným jednáním úmyslně ublížil žalobkyni, jejímu partnerovi a její dceři a zjevně tak porušil dobré mravy a závazky pro něho vyplývají z věcného břemene. Toto jednání žalobkyně žalovanému neprominula. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 2072 a následujících občanského zákoníku odstoupila od darovací smlouvy a zároveň využila svého práva na odvolání daru pro nevděk, požádala o vrácení daru, na což žalovaný nereagoval. Pro obnovení stavu v katastru nemovitostí v době před poskytnutím daru v situaci, kdy žalovaný neakceptuje možnost uzavřít dohodu o vrácení daru na základě souhlasného prohlášení ve smyslu § 66 odst. 1 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, nezbývá žalobkyni jiná možnost, než se domáhat svého práva soudní cestou podáním žaloby na určení podle § 80 o.s.ř.. Splnění podmínek pro vrácení daru je ve vztahu k určení vlastnictví otázkou předběžnou. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Nesporoval, že je výlučným vlastníkem sporných nemovitostí a že žalobkyni, která je jeho matkou, a jejímu manželovi [jméno] [příjmení] svědčí k nemovitostem věcné břemeno užívání. Žalobkyně má kromě žalovaného ještě dceru [jméno] [příjmení], [datum narození], která měla od roku 2010 finanční problémy, když neplnila své povinnosti z úvěrových smluv a byla uznána vinnou zločinem zpronevěry podle § 206 odst.1, 4 písm. d) tr. zák. rozsudkem Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 4 T 53/2014 ze dne 16. 11. 2014 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 11 To 44/2015 ze dne 2. 6. 2015. Poškozené společnosti [právnická osoba] uvedeným zločinem způsobila dcera žalobkyně škodu ve výši 2 609 741 Kč. Protože měla dcera žalobkyně trvalé bydliště v domě [adresa] v [obec], žalobkyně měla kvůli jejím finančním problémům dlouhodobé obavy o svůj majetek. Do domu docházely obsílky od exekutorských úřadů a navštěvovali ho exekutoři. Dne 5. 2. 2013 podala dcera žalobkyně ke Krajskému soudu v Hradci Králové návrh na zahájení insolvenčního řízení, které bylo vedeno u tohoto soudu pod čj. [insolvenční spisová značka] do roku 2019. Žalobkyně se také vzhledem ke svým zdravotním problémům podrobila operaci. Kvůli dluhům své dcery měla obavy, aby o své nemovitosti nepřišla, eventuálně aby v případě jejího úmrtí nemovitosti kromě žalovaného nenabyla i její dcera a následně nedošlo k jejich zpeněžení. Proto se žalobkyně v roce 2016 rozhodla darovat všechny své nemovitosti i movitý majetek žalovanému. Žalovaný sám po žalobkyni nic nepožadoval. Byla to sama žalobkyně, která vše navrhla, zorganizovala a dohodla v notářské kanceláři Mgr. [příjmení], žalovaný se dostavil pouze k podpisu smlouvy, k jejímuž obsahu neměl žádné výhrady. Žalobkyně zmíněnou darovací smlouvou darovala žalovanému rovněž nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] a [číslo] pro obec Hajnice, ohledně kterých však již počátkem roku 2017 žalovaného požádala o jejich vrácení. Žalovaný ihned výzvě žalobkyně vyhověl a dne 5. 1. 2017 se žalobkyní uzavřel darovací smlouvu, kterou jí nemovitosti v obci [obec] daroval zpět. Následně žalobkyně tyto nemovitosti přenechala k užívání své dceři. Po uzavření darovací smlouvy žalobkyně darované věci žalovanému fakticky nikdy nepředala a chovala se k nim jako jejich vlastník. Žalovaný v domě [adresa] v [obec] bydlí od svého narození. Dům postavila žalobkyně spolu s otcem žalovaného, po rozvodu jejich manželství nabyla nemovitosti do svého vlastnictví žalobkyně. Žalovaný se od své dospělosti o dům fakticky stará, provádí jeho údržbu včetně údržby zahrady. Vzhledem k uvedeným činnostem žalovaného je dům včetně pozemků a venkovních úprav ve velmi dobrém stavu. V roce 2017 se žalovaný seznámil se [jméno] [příjmení], která je jeho družkou a která i se svojí dcerou začala dům navštěvovat. Vztahy mezi všemi uživateli domu byly zpočátku zcela v pořádku. Žalobkyně se k žalovanému, jeho družce i k její dceři chovala hezky, slavili společně svátky, narozeniny a Vánoce. Žalovaný v té době splácel úvěr ze stavebního spoření, který použil na rekonstrukci střechy, družka žalovaného zůstatek tohoto úvěru ve výši 180 000 Kč doplatila ze svého. Doplatila i dluh žalovaného vůči žalobkyni ve výši cca 20 000 Kč, aby celá rodina mohla žít bez dluhů a v klidu. Žalobkyně následně po družce žalovaného požadovala, aby zafinancovala v domě [adresa] v [obec] vybudování vlastního samostatného vchodu pro její bytovou jednotku ve výši cca 500 000 Kč, když dosud je v domě vchod do obou bytových jednotek společný, což družka žalovaného odmítla. Následně dcera žalobkyně po družce žalovaného požadovala částku ve výši 300 000 Kč na zaplacení dluhů svých věřitelů, což družka žalovaného rovněž odmítla. Následně původně dobré vztahy mezi žalobkyní, žalovaným a jeho družkou a dalšími členy rodiny žalobkyně ochladly. Dne 28. 3. 2018 zaslala dcera žalobkyně žalovanému [příjmení], ve které mu sdělila, že by dům [adresa] v [obec] v případě jeho smrti připadl jeho dětem z prvního manželství a že chce, aby i ona měla něco pro své děti, neboť kvůli oddlužení nemá žádný majetek. Tuto zprávu považuje žalovaný za prvopočátek, který zcela zásadně dosud klidné soužití v domě změnil. V roce 2019 a 2020 bylo vůči dceři žalobkyně i jejímu příteli [jméno] [příjmení] ukončeno insolvenční řízení. Oba dva následně navázali se žalobkyní velmi přátelské vztahy. Chování žalobkyně vůči žalovanému a její družce se poté zcela změnilo. Žalobkyně žalovaného a jeho družku začala osočovat z různých skutků. Nepravdivým a bezdůvodným obviňováním žalovaného a jeho družky ze strany žalobkyně se užívání domu stalo pro žalovaného a jeho družku nesnesitelným. Tvrzení žalobkyně, že ona, její manžel a dcera jsou od roku 2019 opakovaně vystavováni verbálním útokům a schválnostem, které oprávněným ztěžují výkon služebnosti, není pravdivé. Bylo to naopak chování žalobkyně, které soužití mezi členy rodiny narušilo. Žalobkyně začala žalovanému i jeho družce znepříjemňovat život tím, že je začala obviňovat ze spáchání nejrůznějších zcela vymyšlených skutků, které řešila a řeší přestupková komise [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení]. Pod různými záminkami také žalobkyně či její dcera nebo přítel dcery volají do domu [adresa] v [obec] hlídku Policie ČR, a to zejména proto, aby žalovanému a jeho družce znepříjemnili život a zajistili si důkaz o nevděku. Všechna řízení u [stát. instituce] byla zastavena, a to zejména proto, že nebylo prokázáno, že by ke spáchání uvedených skutků ze strany žalovaného či jeho družky došlo. V případě rozbourané králíkárny žalobkyně návrh na zahájení řízení o přestupku vůči žalovanému ani nepodala, když králíkárna byla majetkem žalovaného, který ji vlastnoručně vyrobil. V březnu 2020 žalobkyně do společné haly domu nainstalovala nové hodiny, u kterých žalovaný zjistil, že je v nich namontovaná kamera. Žalovaný ji vymontoval, a když mu žalobkyně sdělila, že o ničem neví, odnesl ji na Policii ČR. Následně se o kameru přihlásil přítel dcery žalobkyně. Žalobkyně je osobou velmi snadno ovlivnitelnou, která se léčila a dosud léčí na psychiatrii. Žalovaný je toho názoru, že žalobkyně je pod neustálým tlakem své dcery a jejího přítele, kterým se nelíbí rozhodnutí žalobkyně o darování domu žalovanému a usilují o to, aby žalobkyně cestou nevděku své rozhodnutí změnila a aby dům mohla nabýt dcera žalobkyně. Žalovaný si není vědom, že by omezoval v užívání domu žalobkyni a jejího manžela, ani že by jim úmyslně ublížil a porušil dobré mravy. Žalovaný považuje za základ neshod obsah darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, kterou sepsal Mgr. Culek. Smlouva jasně nespecifikuje rozsah zřízeného věcného břemene s vazbou na zachování soukromí v užívání bytových jednotek v domě a užívání společných prostor a venkovních staveb. Pokud by toto bylo od samého počátku specifikováno srozumitelně, nemuselo k výše uvedeným neshodám vůbec dojít.

3. Žalobkyně i po provedení obsáhlého dokazování na podané žalobě trvala s tím, že její tvrzení uvedená v žalobě byla prokázána. Bylo prokázáno, že žalovaný svým chováním úmyslně a vědomě ublížil žalobkyni a jejímu manželovi a zjevně tak porušil dobré mravy a závazky, které pro něho vyplývaly z darovací smlouvy, na základě které se stal vlastníkem domu [adresa] v obci [obec]. Žalovaný opakovaně v průběhu nejméně dvou let činil žalobkyni celou řadu schválností a omezoval její užívací právo vyplývající z věcného břemene, byť se zavázal, že žalobkyně bude oprávněna nemovitosti užívat ve stejném rozsahu, jako tomu bylo předtím, než od ní žalovaný nemovitosti získal. Žalovaný opakovaně bránil žalobkyni provádět v prostorách, které užívala, byť i drobné opravy a úpravy. Jakékoliv jednání žalobkyně ve vztahu k nemovitostem chtěl schvalovat a korigovat. V této souvislosti žalobkyni a jejího manžela opakovaně napadal. Napadání žalobkyně a jejího manžela prokazatelně umožnil i své partnerce [jméno] [příjmení], aniž by se jí snažil v jejím zcela nevhodném jednání vůči žalobkyni a jejímu manželovi jakkoliv korigovat. [jméno] [příjmení] v průběhu několika let naprosto nevhodnými a vysoce vulgárními výrazy opakovaně žalobkyni napadala, vysmívala se žalobkyni a jejímu manželovi s tím, že její jednání a jednání žalovaného nebude možno postihnout, protože jej nebudou schopni prokázat. [jméno] [příjmení] své jednání nejenže neomezila, ale naopak jej neustále stupňovala a stupňuje, to vše za přihlížení žalovaného. Schválnosti se děly v desítkách případů a pokračovaly i po podání žaloby. Žalovaný popírá jakéhokoliv protiprávní, nemorální či nevhodné jednání vůči žalobkyni, jejímu manželovi, případně své sestře. Za vším vidí pouze a jedině boj o rodinný majetek. Žalobkyně s takovým náhledem na věc nemůže souhlasit. Cítí a považuje jednání žalovaného vůči své osobě jako nevděk a příkoří. Jednání žalovaného k žalobkyni je minimálně z morálního hlediska zcela neakceptovatelné.

4. Žalovaný naopak trval na zamítnutí žaloby. Obsáhlým dokazováním bylo prokázáno, že vztahy mezi účastníky byly do března 2020 dobré. V březnu 2020 žalobkyně instalovala do společné haly v domě hodiny s namontovanou kamerou. Instalaci kamery přiznal v průběhu řízení druh dcery žalobkyně [jméno] [příjmení]. Bylo to tedy právě chování žalobkyně, které soužití mezi členy rodiny narušilo. Žalobkyně nepravdivě osočovala žalovaného a jeho družku ze spáchání různých skutků na policii, záležitosti byly řešeny přestupkovou komisí. Ta zatím ve všech věcech, které žalobkyně oznámila, rozhodla o zastavení řízení s ohledem na neprokázaná tvrzení žalobkyně. Četnost a urputnost oznamování nepravdivých skutků žalobkyní svědčí o jejím zcela účelovém chování, když se snaží získat dar zpět. Žalobkyně je osobou ovlivnitelnou, léčila se a léčí na psychiatrii. Žalobkyně odmítla udělit souhlas s vyžádáním zpráv o jejím zdravotním stavu. Žalovaný trvá na tom, že žalobkyně je pod tlakem své dcery a jejího přítele, kterým se nelíbí rozhodnutí žalobkyně o darování domu žalovanému a usilují o to, aby žalobkyně získala dům zpět a aby dům mohla nabýt dcera žalobkyně. Dle žalovaného je to právě žalobkyně, která vztahy v domě ze shora uvedených důvodů narušila. Odstoupení od darovací smlouvy je proto neplatné a neúčinné.

5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že dne 7. 3. 2016 byla formou notářského zápisu sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], notářem v [obec], sepsána smlouva darovací, smlouva o zřízení služebnosti bytu a smlouva o věcném předkupním právu. Smlouvu uzavírali žalobkyně (tehdy s příjmením [příjmení]) jako dárkyně a oprávněná z věcného břemene, žalovaný jako obdarovaný a povinný z věcného břemene, a [jméno] [příjmení], narozen 17. 11. 1952, jako oprávněný z věcného břemene. Předmětem darování byl v prvé řadě byt (bytová jednotka) [číslo] ve 3. nadzemním podlaží domu [adresa], v části [územní celek], postaveného na parcele číslo stavební 236 v [katastrální uzemí], společně se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na pozemku parcelní číslo stavební 236 a na společných částech domu [adresa]. Dále byly předmětem darování nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku se všemi součástmi a příslušenstvím. Žalovaný jako obdarovaný a jako povinný z věcného břemene zároveň zřídil ve prospěch žalobkyně jako oprávněné z věcného břemene (své matky) a ve prospěch [jméno] [příjmení] jako oprávněného z věcného břemene (druha své matky) za jejich souhlasu k nemovitým věcem služebnost bytu. Dále se v notážském zápisu v části„ Za šesté:“ uvádí:„ Tato služebnost bytu spočívá v právu oprávněného z věcného břemene a v právu oprávněné z věcného břemene k doživotnímu a bezplatnému užívání nemovitých věcí uvedených v ustanoveních„ Za prvé“, kteří uvedené nemovité věci, včetně veškerých součástí a příslušenství, budou užívat společně s obdarovaným, případně s každým dalším vlastníkem těchto nemovitých věcí, a to ve stejném rozsahu, v jakém je oprávněn tyto nemovité věci uvedené shora užívat jejích vlastník. Oprávněný z věcného břemene a oprávněná z věcného břemene mají právo kdykoliv volného příchodu do shora uvedeného domu i do shora uvedené jiné stavby a na uvedené pozemky i odchodu ze shora uvedeného domu, i ze shora uvedené jiné stavby a ze shora uvedených pozemků, mají právo ve shora uvedeném domě a na shora uvedených pozemcích přijímat návštěvy.“ Ke vkladu vlastnického práva i ke vkladu věcného břemene užívání do katastru nemovitostí, LV č 63 pro obec a [katastrální uzemí], došlo s právními účinky ke dni 7. 3. 2016 Tyto skutečnosti byly zjištěny z notářského zápisu ze dne 7. 3. 2016 a z výpisu z katastru nemovitostí.

6. Další darovací smlouva byla sepsána formou notářského zápisu dne 5. 1. 2017, a to opět Mgr. [jméno] [příjmení] [jméno], notářem v [obec]. Tuto smlouvu uzavřeli žalovaný jako dárce a žalobkyně (tehdy s příjmením [příjmení]) jako obdarovaná. Předmětem daru byl byt (bytová jednotka) [číslo] ve 3. nadzemním podlaží domu [adresa], v části [územní celek], postaveného na parcele číslo stavební 236 v [katastrální uzemí], společně se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na pozemku parcelní číslo stavební 236 a na společných částech domu [adresa] Tyto skutečnosti soud zjistil z předmětného notářského zápisu.

7. Dne 9. 11. 2021 odeslala žalobkyně prostřednictvím České pošty žalovanému dopis Nazvaný„ Odvolání daru pro nevděk spojené s výzvou k vrácení daru“ a„ Odstoupení od darovací smlouvy.“ V úvodu dopisu odkázala na darovací smlouvu ze dne 7. 3. 2016, kterou převedla na žalovaného byt [číslo] s podílem na společných částech domu a na stavebním pozemku a sporné nemovitosti. Dále uvedla, že darovací smlouvou ze dne 5. 1. 2017 byl předmětný byt žalovaným darován zpět žalobkyni. Dále se v dopise uvádí:„ Po darování shora uvedených nemovitých věcí jste se začal sám i společně s Vaší družkou vůči mé osobě i osobám mě blízkým chovat tak, že tím opakovaně porušujete dobré mravy, přičemž se jedná o opakované psychické týrání a konání naschválů vč. bránění v řádném a klidném užívání darovaných nemovitých věcí na základě věcného břemene, které mi svědčí. Tak např.: - v přesně nezjištěné době od 7:00 hodin 12. 09. 2021 do 19:50 hodin dne 19. 09. 2021 v bytě v přízemí domu [adresa] v obci [obec] po kuchyni a jídelně, kterou obývám s manželem, jste poházel v nepřirozeném počtu mrtvé mouchy a na boty v suterénu nasypal drobky nebo piliny, čímž jste úmyslně narušil občanské soužití tím, že se vůči jinému dopustil schválnosti (věc projednával jako přestupek MěÚ ve [obec] pod [číslo jednací] [spisová značka] 2021 [číslo] 2021 a věc šetřila Policie ČR, [stát. instituce], územní odbor [obec], obvodní oddělení, [ulice a číslo], [PSČ] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova], pod [číslo jednací] 2021 [číslo])) - v blíže neurčené době a v blíže neurčeném čase v [adresa] v [obec] jste mi zakazoval užívat věci a místa, které mám v darovací smlouvě určené k užívání, likvidoval moje věci, znemožňoval mi vykonávat koníčky a záliby, omezoval mne v běžném životě, čímž jste úmyslně narušil občanské soužití tím, že se vůči jinému dopouštíte schválnosti (věc projednával jako přestupek jako přestupek [anonymizována dvě slova] [obec] pod [číslo jednací] [spisová značka] 2021 [číslo] 2021) - jste mi rozboural králíkárnu a bránil v užívání věcí a místa v [adresa] v [obec], které mám v darovací smlouvě určené k užívání (věc šetřila Policie ČR, [stát. instituce], územní odbor [obec], obvodní oddělení, [ulice a číslo], [PSČ] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova], pod [číslo jednací] 2021 –051011) - jste se vůči mně a mému manželovi dopustil schválnosti tím, že jste přibližně od května až do září 2021 vystavil v našem společně užívaném prostoru fotky a listiny, které se mě osobně dotýkají (věc šetřila Policie ČR, [stát. instituce], územní odbor [obec], obvodní oddělení, [ulice a číslo], [PSČ] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova], pod [číslo jednací] 2021 –051011). Nejenom Vaším shora popsaným chováním jste úmyslně ublížil mě, mému manželovi a mé dceři, a zjevně jste tak porušil dobré mravy. Toto [příjmení] jednání jsem Vám v žádném případě neprominula. Z výše uvedených důvodů tímto v souladu s § 2072 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, odstupuji od darovací smlouvy a zároveň využívám svého zákonného práva na odvolání daru pro nevděk a žádám o vrácení daru. Pro obnovení stavu v katastru nemovitostí v době před poskytnutím daru jsem pak připravena Vám předložit příslušnou dohodu o vrácení daru na základě souhlasného prohlášení. Pokud mi dar ve shora uvedené lhůtě nevrátíte resp. nevyslovíte souhlas s vrácením daru a podpisem příslušné dohody do 30. 11. 2021, budu nucena obrátit se se svým oprávněným požadavkem na příslušný od soud...“ Tyto skutečnosti byly zjištěny z dopisu žalobkyně datovaného dne 5. 11. 2021 s podacím lístkem.

8. Z listiny nazvané„ Darovací smlouva“ datované dnem 13. 3. 2016, kterou sepsali žalobkyně a žalovaný, soud zjistil, že do osobního vlastnictví žalovaného mělo připadnout vybavení umístěné na adrese [obec a číslo]. Jednalo se o konkrétně specifikované movité věci představujících vybavení domu, vnitřní vybavení dílny, vnitřní vybavení kůlny a vnitřní vybavení pergoly, dále o automobil značky Citroen Saxo [registrační značka] a osobní automobil Renault Megane [registrační značka]. Listina je podepsána oběma účastníky.

9. Dne 28. 3. 2018 zaslala [jméno] [příjmení], sestra žalovaného, žalovanému [příjmení] tohoto znění:„ Caues, hele tak tak premyslim, ze vsechno zdedi tvoje deti, nenapises zavet aby pulka byla na moje deti? Mi do budoucna chceme z bytu pryc, tak by se prodal a penize rozdelily, aby to bylo spravedlive. Já nemusim mit nic, ale aspon moje deti? Chtela bych po nasich pak barak zachovat a ta suva jak bude moznost takto s deckama proda... Mi az [jméno] bude moct, za rok tak veme hypoteku a půjdem do baraku, tady je to uz male...“ 10. Z dopisu JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], který byl zaslán žalovanému jménem žalobkyně dne 29. 6. 2020, soud zjistil, že žalobkyně (tehdy s příjmením [příjmení]) vyzvala žalovaného ke zdržení se zásahů do pokojného užívání nemovitostí, konkrétně domu [adresa] s pozemky v [katastrální uzemí]. Výzva byla odůvodněna tím, že žalobkyně předmětné nemovitosti žalovanému darovala a že žalobkyně a její druh [jméno] [příjmení] mají k předmětným nemovitostem zřízenou služebnost bytu. Žalobkyně poukázala na konkrétní zásahy do práva doživotního bezplatného užívání nemovitostí. Jednalo se u zakazování či neumožňování topení v dopoledních hodinách, zakazování návštěv sestry žalovaného [jméno] [příjmení] s dětmi, které bylo dále zakazováno u domu parkovat. Dále byly zmíněny zákaz chovu králíků, zákaz sekání trávy, zákaz vstupu do dřívějšího chléva (nyní skladu nářadí), zákaz kontaktu s dětmi žalovaného z rozvedeného manželství. Konečně byly uvedeny odpojování internetu a odcizení kamery a vulgární urážky žalobkyně a jejího druha. Žalovaný byl vyzván, aby se zdržel uvedených či obdobných zásahů do práv vyplývajících ze služebnosti. Byl vyrozuměn, že pokud bude v jednáních pokračovat, bude proti němu podána žaloba na zdržení se takových jednání, eventuálně bude uplatněno právo na odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk.

11. Žalovaný reagoval na dopis uvedený v předchozím odstavci dopisem zaslaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátkou se sídlem v [obec], dne 14. 7. 2020. Žalovaný popřel, že by z jeho strany byl naplněn tvrzený nevděk obdarovaného. Žalovaný naopak tvrdil, že je to žalobkyně, která zasahuje do jeho práv. Vyjádřil se k tvrzeným zásahům do práv žalované a jejího druha. K tvrzenému odcizení kamery pak uvedl, že tato byla nainstalována v domě bez jeho souhlasu a vědomí. Kameru neodcizil, ale když ji objevil, odpojil ji od zdroje a odnesl na Policii ČR. [jméno] mu sdělili, že má kameru vrátit zpět. Poté kameru vrátil příteli sestry panu [příjmení]. Úhel pohledu kamery směřoval na vchod a na vstup žalovaného do patra k jeho bytu. Tím bylo zasaženo do soukromí obyvatel či návštěv domu. Žalovaný popřel, že by žalobkyni či jejího druha urážel, a to dokonce vulgárně. Vždy toliko odpovídal na neustálé příkazy matky a nespokojenost z její strany. Žalovaný naopak vyzval žalobkyni, aby se zdržela vyvolávání konfliktních situací. Současně uvedl, že by bylo dobré, aby se účastníci dohodli na případných sporných otázkách spojených se soužitím ve společném domě.

12. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 4 T 53/2014 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], [datum narození] (dcera žalobkyně a sestra žalovaného), byla uznána rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26. 11. 2014, č. j. 4 T 53/2014 – 1810, vinnou ze spáchání zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. Tohoto jednání se dopustila jako zaměstnankyně společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], v níž pracovala jako skladová účetní. Zdejší soud odkázal jmenovanou společnost jako poškozenou s jejím nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání obžalované [jméno] [příjmení] bylo zamítnuto rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 6. 2015, č. j. 11 To 44/2015 – 1868. [příjmení] rozhodnutím bylo z podnětu odvolání poškozené [právnická osoba] rozhodnuto tak, že obžalovaná [jméno] [příjmení] je povinna uvedené společnosti zaplatit na náhradě škody částku 2 609 741 Kč. Rozhodnutí zdejšího soudu a odvolacího soudu shodně nabyla právní moci dne 2. 6. 2015. Obžalovaná [jméno] [příjmení] podala dovolání Nejvyššímu soudu ČR, a to proti výroku o náhradě škody. Nejvyšší soud dovolání odmítl usnesením ze dne 19. 11. 2015, č. j. 8 Tdo 1325/2015 – 46, které nabylo právní moci dne 19. 1. 2015. Ústavní stížnost [jméno] [příjmení] pak byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ČR ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. III US [číslo]. 13. [jméno] [příjmení], RČ [číslo], bytem [adresa] Krajský soud v Hradci Králové rozhodl usnesením ze dne 14. 3. 2013, č. j. [insolvenční spisová značka] 7/celk. 3, že se zjišťuje úpadek dlužnice [jméno] [příjmení] a že se povoluje řešení úpadku oddlužením. Pro potřeby insolvenčního řízení byla předložena smlouva o důchodu ze dne 20. 1. 2013, kterou se žalobkyně zavázala poskytovat pro případ schválení oddlužení [příjmení] [příjmení], [datum narození], pravidelné měsíční plnění ve výši 1 800 Kč. Usnesením ze dne 10. 6. 2013 insolvenční soud schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře. Usnesením ze dne 28. 7. 2015 insolvenční soud rozhodl, že se oddlužení dlužnice [jméno] [příjmení] zrušuje a že se na její majetek prohlašuje konkurs. Konečně usnesením ze dne 27. 11. 2019 rozhodl insolvenční soud, že se konkurs na majetek dlužnice [jméno] [příjmení] zrušuje po splnění rozvrhového usnesení. Uvedené skutečnosti byly zjištěny z veřejně přístupných listin z insolvenčního rejstříku (viz čl. 83 až 96).

14. Ze spisu [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení] sp. zn. PK 214/ 2021 a PK 221/ 2021 bylo zjištěno, že rozhodnutím jmenovaného úřadu ze dne 18. 11. 2021, [číslo jednací] [spisová značka], bylo zastaveno řízení vedené proti [jméno] [příjmení] pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se měla dopustit tím, že dne 27. 2. 2021 okolo 13:08 hodin v domě [adresa] v obci [obec] při vycházení z domu řekla [jméno] [příjmení]„ to už jsi posral, čůráku“. Správní orgán provedl důkaz videozáznamem pořízeným příslušníky PČR, na kterém nebyly slyšet žádné urážky, proto rozhodl o zastavení řízení. Rozhodnutím městského úřadu ze dne 22. 6. 2021, [číslo jednací] [spisová značka], byla odložena věc přestupku, kterého se měl dopustit žalovaný tím, že dne 17. 4. 2021 okolo 19:00 hodin v [adresa] v [obec] nadával a rozčiloval se, že si jeho matka s přítelem [jméno] [příjmení] přivlastnili jeho popelnici a že ji staví tam, kam nepatří. Dále se měl přestupku dopustit tím, že v blíže neurčené době a v blíže neurčeném čase v [adresa] v [obec] zakazoval žalobkyni užívat věci a místa, které má v darovací smlouvě určené k užívání, likvidoval její věci, znemožňoval jí vykonávat její koníčky a záliby, omezoval ji v běžném životě. Důvodem odložení věci byla skutečnost, že osoba postižená přestupkem nedala ve stanovené lhůtě souhlas k zahájení řízení.

15. Ze spisu [stát. instituce] nad [příjmení] sp. zn. PK 376/ 2021 a PK 377/ 2021 bylo zjištěno, že rozhodnutím jmenovaného úřadu ze dne 24. 11. 2021, [číslo jednací] [spisová značka], bylo zastaveno řízení vedené proti žalovanému pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit tím, že v přesně nezjištěné době od 07:00 hodin dne 12. 9. 2022 do 19:50 hodin dne 19. 9. 2021 v bytě v přízemí domu [adresa] v obci [obec] po kuchyni a jídelně, kterou obývá [celé jméno žalobkyně] s manželem, poházel v nepřirozeném počtu mrtvé mouchy a na boty v suterénu nasypal drobky nebo piliny. Správní orgán neměl za prokázané, že by se přestupku dopustil žalovaný. Osoba postižená přestupkem neuvedla žádného svědka či důkazy. Při jednáních navíc žalobkyně uvedla, že nemá pocit, že by se schválnosti dopustil žalovaný. Usnesením téhož úřadu ze dne 24. 11. 2021, [číslo jednací] [spisová značka], pak byla odložena věc přestupku, kterého se měla spácháním stejného skutku dopustit [jméno] [příjmení]. Důvodem byla skutečnost, že jmenovaná po celý týden v domě [adresa] vůbec nebyla.

16. Ze spisu [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení] sp. zn. PK 408/ 2021 bylo zjištěno, že rozhodnutím uvedeného úřadu ze dne 22. 3. 2022, [číslo jednací] [spisová značka], bylo zastaveno řízení vedené proti žalovanému [anonymizováno] podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit tím, že v době mezi zářím a květnem 2021 na adrese [adresa] vystavil na zdi u schodů, které vedou z místnosti společně obývané všemi obyvateli domu do prvního patra, fotky svého synovce a zarámované dokumenty, které se týkaly insolvenčního řízení vedeného proti žalobkyni a její dceři. Žalovaný se bránil tím, že fotografie do domu pověsila jeho přítelkyně. Důvodem byly rodinné problémy, chtěli pověsit důkazy o určitých informacích jeho matky, ve kterých jim záměrně lhala. Jako vlastník si může v domě pověsit, co chce. Žalobkyně ho nikdy nepožádala, aby dokumenty sundal. Žalobkyně uvedla, že se synem neřešila, že si nepřeje, aby tam obrázky visely, protože se s nimi syn nebaví. Správnímu orgánu se nepodařilo prokázat, že by se přestupku dopustil žalovaný. Osoba postižená přestupkem neuvedla žádný důkaz či svědka, který by viděl, jak žalovaný stahuje či rámuje výše uvedené fotky.

17. Ze spisu [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení] sp. zn. PK 467/ 2021 soud zjistil, že usnesením tohoto úřadu ze dne 22. 3. 2022, [číslo jednací] [spisová značka], byla odložena věc přestupku, kterého se měla dopustit žalobkyně tím, že v přesně nezjištěné době v měsíci září 2021 na přesně nezjištěném místě napsala dopis s datem 12. 9. 2021 svému synovi (žalovanému), ve kterém nařkla [jméno] [příjmení], že neustále prohledává její soukromé věci, dále tuto informaci sdělila i starostce [územní celek] [jméno] [příjmení]. K rozhodnutí o odložení věci došlo na základě vyjádření starostky [příjmení] v tom smyslu, že jí žalobkyně shora uvedenou skutečnost nesdělila.

18. Ze spisu [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení] sp. zn. PK- 2020, 88 bylo zjištěno, že rozhodnutím uvedeného úřadu ze dne 18. 3. 2022, [číslo jednací] [spisová značka] 2022, bylo zastaveno řízení vedené proti žalovanému pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit jednak tím, že v místě bydliště [adresa], kde bydlí společně se žalobkyní a jejím manželem [jméno] [příjmení], narušuje dlouhodobě jejich doživotní užívací právo, dále pak tím, že v přesně nezjištěné době v období od 05:00 dne 13. 9. 2020 do 16:00 hodin dne 20. 9. 2020 ve společně užívaném domě nasypal úmyslně do koše na obuv, za botník, za dveře ve společné hale a na další místa domácnosti hlínu. Rozhodnutí bylo odůvodněno tak, že správní orgán neměl za prokázané, že by se obviněný dopustil daného přestupku. Osoba postižená spácháním přestupku neuvedla další důkazy, navíc při jednání uvedla, že byl asi vítr a květináč spadl. Rozhodnutím stejného úřadu ze dne 24. 11. 2022, [číslo jednací] [spisová značka] 2021, bylo zastaveno řízení vedené proti žalobkyni pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se měla dopustit tím, že dne 5. 7. 2020 v blíže neurčené době na adrese [adresa] nadávala [jméno] [příjmení], že je kurva a kráva. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že správní orgán nenalezl důkazy, které by prokázaly spáchání skutku obviněnou. Postižená osoba si navíc nepamatovala, že by ji podezřelá nazvala uvedenými slovy. Rozhodnutím stejného úřadu ze dne 21. 3. 2022, [číslo jednací] [spisová značka] 2022, bylo zastaveno řízení vedené proti [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se měla dopustit tím, že dne 5. 7. 2020 v 14:00 hodin na adrese [adresa] nadávala žalobkyni, je píča a zlodějka. Rozhodnutí bylo odůvodněno tak, že nebylo prokázáno spáchání přestupku a že osoba postižená neuvedla správnímu orgánu další důkazy, by vedly k uznání viny. Rozhodnutím téhož úřadu ze dne 21. 3. 2022, [číslo jednací] [spisová značka] 2022, bylo zastaveno další řízení vedené proti [jméno] [příjmení] pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se měla dopustit tím, že dne 5. 7. 2020 v blíže neurčené době na adrese [adresa] nadávala [jméno] [příjmení], že je pajda a ať táhne k synovi. Rozhodnutí bylo odůvodněno shodně jako v předchozím případě. Konečně rozhodnutím stejného úřadu ze dne 24. 11. 2022, [číslo jednací] [spisová značka] 2021, bylo zastaveno řízení vedené proti [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit tím, že dne 5. 7. 2020 v blíže neurčené době na adrese [adresa] nadával [jméno] [příjmení], že je kurva a kráva. Ani v tomto případě správní orgán nenalezl důkazy, které by prokázaly spáchání skutku, postižená osoba si navíc nepamatovala, že by ji obviněný označil uvedenými slovy. Součástí všech spisů jsou úřední záznamy o podání vysvětlení sepsané příslušníky Policie ČR, dále protokoly o výpovědích zúčastněných osob před správním orgánem.

19. Konečně ze spisu [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení] sp. zn. PK 55/ 2022 soud zjistil, že žalovaný dne 17. 1. 2022 podal Policii České republiky oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Oznámení souviselo s tím, že dne 5. 3. 2020 žalovaný zjistil, že ve společných prostorech domu [adresa] jsou umístěny hodiny s budíkem, ve kterých je zabudovaná kamera. K umístění kamery došlo bez svolení a souhlasu žalovaného. Dále žalovaný oznámil, že dne 9. 3. 2020 při opětovném příjezdu hlídky policie přítomný [jméno] [příjmení] nahrával incident na mobilní telefon, a to přes vyslovený nesouhlas žalovaného. Žalovaný tak dovozoval, že [jméno] [příjmení] nahrává v jeho domě neustále, monitoruje a odposlouchává za pomoci žalobkyně, a to bez souhlasu a svolení žalovaného.

20. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], manžela žalobkyně, soud zjistil, že v domě [adresa] v [obec] žije od roku 1990. Po darování nemovitostí žalovanému v domě všichni užívali stále to samé. Před darováním byla praxe taková, že se v domě nikdy nic nezamykalo, pouze hlavní vchod. V té době s manželkou chodili k žalovanému na návštěvu, on naopak chodil k nim třeba na jídlo. Původně bylo všechno v domě i v dalších stavbách volně přístupné všem. Od určité doby si začal žalovaný zamykat dílnu, chlívek, což je stavba vedle dílny, jakož i svůj byt nahoře. Ke změně ve vztazích mezi účastníky došlo, když se žalovaný seznámil se slečnou [příjmení]. Po určitou dobu po seznámení byly ještě vztahy mezi všemi v pořádku a fungovalo to. Hádky začaly později. Došlo ke zhoršení komunikace, žalovaný manželce nadával, pak už s nimi vůbec nekomunikoval, tento stav trvá do současnosti. Je pravdou, že sám svědek někdy žalovaného také napadne, je to však vždy pouze reakce na jeho jednání. Důvod změny chování žalovaného souvisí s jeho známostí se slečnou [příjmení], která mu zaplatila dluhy a sponzoruje ho. Slečna [příjmení] za žalovaným jezdí na víkendy, to jsou problémy horší. Když je doma sám žalovaný, v podstatě si jich nevšímá, je buď u sebe nahoře, nebo v dílně. Králíkárnu na začátku postavil žalovaný. Svědek se vyjádřil v tom smyslu, že chov králíků omezí a nebude jich chovat tolik. Svědek nyní chová králíky v bydlišti dcery žalobkyně [jméno] v [obec]. Je pravdou, že v určité době v domě namontovali kameru, bylo to na radu advokáta a bylo to kvůli tomu, aby měli důkazy proti žalovanému a jeho družce, např. pro policii nebo městský úřad.

21. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], dcery žalobkyně a sestry žalovaného, bylo zjištěno, že z [obec] se odstěhovala v 18 letech věku, v bytě v [obec] bydlí asi od roku 2012. Její vztah s matkou je stále dobrý. Vztah s bratrem se změnil poté, kdy navázal vztah s [příjmení] a začaly rozbroje. Asi v roce 2018 nebo 2019 došlo mezi svědkyní a žalovaným ke konfliktu, do kterého nakonec zasáhla [příjmení] a žalovaného odvedla pryč. Od té doby se svědkyně s bratrem nebaví. O darování domu v [anonymizováno] a bytu v [obec] ze strany matky bratrovi předem nevěděla. Dozvěděla se to až později od matky. [jméno] důvod darování neřešila. Bydlela v bytě v [obec], který byl předmětem darování. V současné době do [obec] na návštěvy jezdí, i když ne tak často jako v minulosti. Jezdí za matkou a jejím manželem, se žalovaným v žádném kontaktu není. SMS ze dne 28. 3. 2018 bratrovi posílala, to byly jejich vztahy ještě v pořádku. Škoda vůči [právnická osoba] dosud uhrazena není, splácí ji průběžně. Dluh je splacen z malé části. Insolvenční řízení vůči ní bylo zahájeno asi v roce 2012. V rámci insolvence bylo postiženo i spoření, které pro ni vedla matka, šlo o částku asi 100 000 Kč. Kameru v domě [adresa] instaloval její přítel, bylo to na radu právníka.

22. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný je její partner. Vztah se žalovaným vznikl v červnu 2017, v srpnu 2017 poprvé byla v domě v [obec]. Žalobkyně tehdy dělala v [jméno], svědkyně s dcerou tam strávily hodně času. Do [anonymizováno] jezdily, společně všichni žili, vše bylo v pohodě. V březnu 2018 přišla partnerovi [příjmení] od jeho sestry, že by chtěla část domu v [anonymizováno], že jinak dům zdědí jeho děti a na její děti nic nezbyde. Také uvedla, že prodají byt žalobkyně, ve kterém sestra partnera bydlela, že si peníze rozdělí. Po seznámení jí žalovaný sdělil, že má dluh v souvislosti s přístavbou na domě, takže mu dala 200 000 Kč na úhradu dluhu. Následně za ní přišla žalobkyně, ukázala jí existující plány s tím, že je třeba udělat druhý vchod do domu, aby chodili do svých prostor samostatně a nechodili přes prostory užívané žalobkyní. Žalobkyně mluvila o tom, že by to stálo 550 000 Kč a že by na to 100 000 Kč přidala. Požadavek žalobkyně na poskytnutí financí svědkyně odmítla s tím, že má své dvě děti. Následně se bavila se sestrou žalovaného [jméno] o jejích dluzích, sestra uvedla, že by potřebovala asi 200- 300 000 Kč, že chce dluhy doplatit. Svědkyně jí sdělila, že jí peníze neposkytne, že má své děti. V roce 2018 vše probíhalo jako dosud, sama ale určitým způsobem cítila, že už to v těch vztazích„ není ono“. Žalovaného se ptala, jak to bylo s darováním, on jí řekl, že důvod spočíval v tom, že žalobkyně šla na operaci a její dcera měla dluhy. Když se ptala, proč to nedarovala [příjmení], svému dlouholetému partnerovi, bylo jí řečeno, že ten má tři děti, které by dům případně zdědily. Zlomovým okamžikem byl březen 2020. Tehdy se žalovaným zjistili, že ve společném prostoru v hale je kamera s odposlechem. Žalovaný kameru vzal a jel s ní na policii, ale ještě předtím žalobkyně oznámila odcizení té kamery, takže nakonec bylo vše prošetřováno právě z tohoto důvodu. Od té doby pak už docházelo soustavně k tomu, že tam jezdila policie a museli stále na úřad kvůli přestupkovým řízením. Ve vztahu se žalovaným je nepochybně dominantní svědkyně. Je pro ni rozhodující, že žalovaný má rád její autistickou dceru.

23. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bratra žalobkyně a strýce žalovaného, bylo zjištěno, že jeho dům se nachází vedle domu, ve kterém bydlí účastníci. Se žalovaným komunikuje normálně, se žalobkyní mnoho let nekomunikuji. Ví o tom, že v domě účastníků mnohokrát byla policie. Čeho se konflikty týkaly, ale neví. Policii viděl mockrát. Od žalovaného ví o důvodu konfliktů, kterým je to, že žalovaný vlastní barák a žalobkyně ho chce zpátky. Neví, proč sestra převedla dům na synovce, dokonce nějakou dobu ani nevěděl, že k tomu došlo.

24. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], matky [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že do [obec] jezdí přibližně jednou za dva měsíce, zpravidla s dcerou, a to od počátku trvání jejího vztahu se žalovaným. Vztahy v rodině byly po seznámení v pořádku. Se žalobkyní se třeba společně grilovalo, také byli za žalobkyní v [jméno]. Žádné hádky tam nebyly. Každý tam ale měl vymezený určitý prostor, kam mohl a kam už ne. Takto vztahy vypadaly do doby, než se objevila kamera v domě. Pak začaly útoky, které se stále zintenzivňují, jsou čím dál hrubší, jsou spojené s urážkami, dochází k nařčením, a to i kvůli zbytečnostem. K té změně došlo asi v roce 2020. [jméno] si změnu vztahů vysvětluji tak, že dcera v té době dala žalovanému nějaké peníze. Poté se dcera žalobkyně obrátila na dceru svědkyně a také chtěla nějaké peníze. Tehdy se dozvěděly, že dcera žalobkyně má dluhy, takže dcera svědkyně půjčení peněz odmítla. Žalobkyně chtěla, aby se dcera podílela na vybudování náhradního vchodu do bytu žalovaného. V podstatě navrhovala, aby byly vybudovány schody jinde. Měla na to plán, stát to mělo asi 600 000 Kč a chtěla na dceři, aby se na tom podíleli. Dcera se poradila s manželem svědkyně, který jí řekl, že za 600 000 Kč by bylo půl baráku a dceři navrhl jiné řešení, aby se dalo chodit přímo ke schodům k bytu žalovaného. Toto řešení se ale nesetkalo s ohlasem druhé strany. Sama byla dvakrát přítomna konfliktům mezi účastníky. Je pravdou, že její dcera byla během konfliktů hlučná a vyjadřovala se ne úplně slušně, ale na straně druhé ani žalobkyně a její manžel se k dceři nechovali úplně dobře.

25. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný je od dětství jeho kamarád. Svědek nyní bydlí 10 let v [obec], předtím bydlel v [obec]. Žalobkyni zná jako matku žalovaného. O tom, že vztahy mezi účastníky nefungují, ví pouze z vyprávění žalovaného. Sám žádný konflikt mezi účastníky přímo neviděl. Ví o tom, že žalobkyně chtěla, aby si žalovaný vybudoval vlastní vchod do jím užívaných prostorů v domě, aby nechodil přes barák.

26. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v [obec] žije od roku 1980. Po roce 1990 se začali pravidelně navštěvovat se žalovanou a [jméno] [příjmení]. Nyní společně oslavují narozeniny a svátky, navštěvují se, vzájemně znají svoji rodinnou situaci. Ví, že žalobkyně měla problémy v rodině, nejprve s dcerou, což se dozvídali až postupně. V rodině panoval soulad, společně budovali různé věci. Žalovaný si přestavěl vršek domu. Asi v roce 2018 se žalobkyně začala svěřovat, že se k ní žalovaný chová špatně. Asi v roce 2019 pak říkala, že to dala na policii, nakonec se věc dostala až k soudu. Žalovaný se k žalobkyni přitom v minulosti choval dobře, chtěl si i postavit vlastní vchod do svých prostorů. Dle svědka problémy vznikly, když si žalovaný našel svou současnou partnerku. Partnerku žalovaného nezná, podle něho se ale nechová tak, jak by se k žalobkyni jako budoucí panímámě chovat měla. Slyšel od žalobkyně nějaké nahrávky. Žalobkyně se mu svěřovala s majetkovými vztahy, ví tedy, že dům přepsala na žalovaného. Dle něho k tomu došlo kvůli dceři žalobkyně. Žalobkyně se bála, že může přijít o majetek. Kvůli dluhům dceři byla žalobkyně ve stresu. [jméno] [příjmení] jednou pomáhal v domě [adresa] s opravou skříně, tehdy se žalovaný dostavil a řekl, že si nepřeje, aby to dělali. Věc následně oznámil na policii.

27. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že dcera žalobkyně [jméno] [příjmení] je jeho družka, jsou spolu asi 11 let. Se žalobkyní má dobrý vztah, až perfektní, žalovaného nesnáší. Byl svědkem konfliktu, který souvisel s instalací kamery. K ní přistoupili po dohodě se žalobkyní na doporučení právníka, aby měli v ruce nějaký důkaz, jak se žalovaný k žalobkyni chová. Svědek sehnal skrytou kameru, byl to budík s hodinami. Kameru vzal žalovaný, za asistence policie ji pak vydal, ale bez SD karty. Poté svědek instaloval ještě jednu kameru do obýváku [anonymizováno], když se pak vrátila kamera z chodby, dal tam i tuto druhou kameru. Jedna kamera byla u okna, druhá mířila na dveře. Kamery tam už nejsou. Další záležitost se odehrála v době covidu, kdy byl zákaz přejíždění mezi okresy. Partnerka žalovaného [jméno] [příjmení] přitom za žalovaným stále dojížděla, takže docházelo k porušování zákona. Proto zavolal policii, načež proběhla výměna názorů, padaly vulgární výrazy ze strany [příjmení] i ze strany žalovaného.

28. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že její dcera [jméno] [příjmení] žila v [obec] do roku 2012. Žalobkyně se provdala za [jméno] [příjmení] v červnu 2021, a to po 30 letech soužití. Formálně vzato se v domě nachází jedna bytová jednotka, tak je to kolaudováno i postaveno. Fakticky jsou tam prostory v suterénu, v přízemí a v patře. Prostory v patře původně užívala s manželem, ale když se syn oženil, poskytli je pro potřeby jeho rodiny. Syn si prostory upravil a užívá je dodnes. V přízemí se nachází kuchyň, ložnice a obývák, je tam pak společná místnost, přes kterou se prochází. Místnosti v přízemí užívá žalobkyně s manželem. Místnosti jsou od průchozí haly odděleny jenom shrnovacími dveřmi. Prostory v suterénu jsou uzavřené, schází se tam po schodech, nachází se tam sušárna, kde mají s manželem uskladněné věci, pak je tam prádelna, dva sklípky, garáž, kuchyňka a kotelna. Tyto prostory užívá s manželem. Tímto způsobem to bylo užíváno i před darováním. Předmětem darování byl i byt v [obec], ten jí byl vrácen. Po darování měla zdravotní problémy, ze všeho se sesypala. Na základě toho na její žádost došlo k vrácení bytu v [obec]. V roce 2017 navázal syn vztah se stávající přítelkyní. Asi následující rok byly ještě vztahy relativně v pořádku, syn s přítelkyní je navštěvovali, chodili na narozeniny, na Štědrý den. V určité době syn napsal seznam movitých věcí, který mu žalobkyně podepsala. Bylo to míněno tak, že kdyby přišli od exekutorů a začali ty věci oblepovat, tak by se tím prokázalo, že věci patří synovi. Je pravdou, že bez souhlasu syna instalovali kameru, protože chtěli mít důkazy, jak špatně se k nim syn s družkou chovají a jak jim sprostě nadávají. Komunikace žalobkyně se synem nebo s jeho přítelkyní, jakož i manžela žalobkyně s nimi, je problematická. Radši se spolu vůbec nebaví, ale pokud už k nějaké rozmluvě dojde, přerůstá to v konflikty s výhružkami a s užíváním sprostých slov.

29. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že v domě [adresa] bydlí od narození. Jeho manželství bylo rozvedeno asi v roce 2009, z manželství má dvě děti. K darování došlo z důvodu ochrany majetku, který mohl být postižen kvůli dluhům jeho sestry. Proto bylo v roce 2016 všechno přepsáno na něho, protože sestra byla v konkurzu a měla exekuce. Matka měla obavy také ze zdravotních důvodů, měla jít na operaci s karpálními tunely a měla strach z anestezie. Sepis smlouvy u notáře objednala matka. U notáře byli ještě s [jméno] [příjmení] [jméno] něco později došlo i k darování movitých věcí. Bylo to na popud advokáta z důvodu ochrany věcí před exekutory. Zpětný převod bytu v [obec] na žalobkyni provedl z důvodu klidu v rodině. V bytě tehdy bydlela sestra. V určité době odpadla hrozba exekucí a matka již neměla zdravotní problémy, z její strany se objevily požadavky, aby mohla s majetkem disponovat, uváděla, že vlastně nic nemá. Nechtěl neshody, a proto se byt převedl zpět na žalobkyni. V létě 2017 se seznámil se současnou přítelkyní [jméno] [příjmení]. Asi dva roky pak ještě vše fungovalo, než žalobkyně a jeho sestra oslovily [jméno] [příjmení] s požadavkem na poskytnutí peněz, jednak na samostatný vchod do domu a na předělání domu, sestra pak požadovala peníze na splacení svých dluhů. Obrátily se na přítelkyni, která je movitá, ona jim nevyhověla. V roce 2019 se sestra oddlužila. V roce 2020 zjistil umístění kamery v domě. Žalobkyně začala schraňovat určité informace a začala s určitými intrikami. Bylo to vidět např. z toho, že byla snaha vyvolat nějaký konflikt, např. v té době, kdy v domě byla umístěna kamera a žalovaný o tom ještě nevěděl. V té době tedy došlo k zásadnímu zhoršení stavů. Užívání domu probíhá v zásadě stále stejně. Sekačky přemístil z prostorů, kde měl uskladněný materiál a kde si přál, aby do nich nebyl přístup jiné osoby, do jiného volně přístupného prostoru. Užívání sekačky nezakazoval. Žalobkyně s manželem mají v domě všude přístup, mohou si topit, kdy chtějí. Sám zajistil opravu kotle. Je pravdou, že si nepřeje, aby do domu chodili nějací řemeslníci. Je připraven potřebné opravy zajistit sám, má na to i vybavení. Žalobkyně ho však s žádným požadavkem neoslovila. Návštěvy žalobkyně nijak neomezoval. Vadilo mu pouze to, když se za mokra auta otáčela na trávníku, který byl poškozen. Pokud se parkuje na zpevněné ploše, nijak mu to nevadí. Manžel žalobkyně delší dobu říkal, že na králíky nestačí a že chov zruší. V roce 2020 odjeli na dovolenou, králíci zmizeli. Tehdy králíkárnu zboural, protože už byla ve velmi špatném stavu, asi 20 roků stará. Navíc ji sám na začátku postavil.

30. Soud provedl i důkaz, u něhož dospěl k závěru, že ho při rozhodování v této věci nemůže použít. Konkrétně jde o důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení]. Jmenovaný byl přítomen v domě [adresa] při incidentu, k němuž mezi účastníky došlo dne 13. 4. 2022 (viz přepis komunikace viz. č.l. 109 a násl.)., tedy až po odvolání daru. Právo odvolat dar vzniká dárci projeveným nevděkem obdarovaného. Jde o právo dárce, nikoli povinnost, revokace nenastává ex lege projeveným nevděkem, ale je třeba, aby dárce dar odvolal, čímž kromě jiného dává najevo, že obdarovanému jeho závadné chování nepromíjí. K odvolání daru v této věci došlo dopisem žalobkyně ze dne 5. 11. 2021, který byl předán k přepravě poště dne 9. 11. 2021. Naplnění zákonných podmínek pro odvolání daru tak bylo nutno posuzovat k okamžiku, kdy k odvolání daru došlo, a nebylo možno přihlížet ke skutečnostem, které nastaly později. Proto soud nemohl při svém rozhodování zohledňovat skutečnosti, které vyšly najevo z výpovědi svědka [příjmení]. Ze stejného důvodu pak soud některé z navržených důkazů neprovedl. Konkrétně šlo o výslech svědka [jméno] [příjmení] (byl rovněž svědkem incidentu dne 13. 4. 2022), jakož i o důkaz reprodukcí videozáznamů či audiozáznamů, které byly pořízeny až po odvolání daru. Obecně soud má za to, že důkaz ve formě video- či audiozáznamu by byl v posuzované věci použitelný, i kdyby byly pořízeny bez souhlasu osoby či osob, jejichž projevy byly zaznamenány. U soukromých projevů je důkaz tohoto typu použitelný, existuje-li hrozba závažné újmy a nelze-li danou skutečnost prokázat jiným způsobem. [příjmení] přítomné při incidentech, které byly v řízení (či v přestupkových řízeních) vyslechnuty, líčily jejich průběh zásadně zcela protichůdně. Za tohoto stavu mohlo mít provedení důkazu uvedenými záznamy význam nejen pro zjištění skutečného průběhu událostí, ale i pro posouzení otázky věrohodnosti jednotlivých výpovědí. Účastníky předložené záznamy však byly pořízeny až poté, kdy došlo k odvolání daru. Výjimkou byl záznam ze dne 17. 4. 2021 (přepis viz č. l. 108), který však nezachycoval žádný z incidentů, jež byly důvodem pro odvolání daru.

31. Provedené důkazy soud v souladu s ust. § 132 o.s.ř. hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel i k tomu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Na základě takto provedeného hodnocení důkazů soud dospěl k dále uvedeným závěrům o skutkovém stavu, které považoval pro rozhodnutí ve věci samé za významné.

32. Mezi účastníky bylo předně sporné, z čího popudu byla darovací smlouva se smlouvou o zřízení služebnosti ze dne 7. 3. 2016 uzavřena. Žalobkyně tvrdila, že to bylo na naléhání žalovaného, dle žalovaného k uzavření smluv došlo naopak z podnětu žalobkyně, která měla jednak obavy z postihu svého majetku pro dluhy dcery [jméno] [příjmení], jednak i obavy v souvislosti s operací, kterou měla absolvovat. Notář [anonymizováno] [příjmení] [jméno], který smlouvy formou notářského zápisu sepsal, již neměl informace o tom, kdo sepis notářského zápisu objednal ani kdo zaplatil cenu tohoto úkonu. Soud tedy vycházel z dalších provedených důkazů. Soud považoval za významné, že dcera žalobkyně [jméno] [příjmení] byla od 14. 3. 2013 v úpadku, přičemž bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Dne 28. 7. 2015 bylo oddlužení zrušeno a na majetek dlužnice byl prohlášen konkurz. Žalobkyně se přitom smlouvou o důchodu ze dne 20. 1. 2013 zavázala k pravidelným měsíčním plněním ve prospěch dcery v případě její insolvence. V insolvenčním řízení byly postiženy také prostředky, které žalobkyně pro dceru naspořila (viz výpověď [jméno] [příjmení]). Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 6. 2015 bylo uloženo dceři žalobkyně [jméno] [příjmení] nahradit [právnická osoba] škodu způsobenou trestným činem ve výši 2 609 741 Kč. [jméno] [příjmení] rozhodnutí napadla dovoláním, které bylo zamítnuto rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2015. Dne 7. 3. 2016 pak žalobkyně darovala sporné nemovitosti, jakož i bytovou jednotku v [obec], žalovanému. Nelze přehlédnout, že dne 7. 3. 2016 byla sepsána rovněž listina o darování movitých věcí žalovanému. Jak výslovně uvedla ve své výpovědi žalobkyně, důvodem sepisu této listiny byla obava z toho, že by tyto movité věci mohly být exekučně postiženy. Obavu z postihu nemovitých věcí jako důvod převodu nemovitostí ve své výpovědi uvedl také svědek [jméno] [příjmení] – přítel žalobkyně a jejího manžela.

33. Dle soudu jsou významné i širší okolnosti. Žalovaný žil v domě [adresa] od narození. V době uzavření darovací smlouvy byl rozvedený, vztah se [jméno] [příjmení] dosud nenavázal. Vztahy žalovaného se žalobkyní i jejím tehdejším druhem [jméno] [příjmení] byly zcela standardní. Žalovaný tak mohl důvodně očekávat, že svoji bytovou potřebu bude i nadále uspokojovat užíváním bytu v 1. patře domu [adresa] v [obec]. Bytovou jednotku v [obec] v době uzavření darovací smlouvy užívala sestra žalovaného [jméno] [příjmení]. Žalovaný tak neměl žádný bezprostřední důvod k tomu, aby požadoval převod domu do svého vlastnictví. Za významnou pak soud považuje skutečnost, že žalovaný již dne 5. 1. 2017 daroval bytovou jednotku v [obec] zpět žalobkyni. Pokud by k předcházejícím převodu došlo na naléhání žalovaného a ze zištných důvodů na jeho straně, eventuálně pokud by chtěl byt v [obec] prodat nebo pronajmout (jak uvedla ve své výpovědi žalobkyně), pak by stěží došlo ke zpětnému darování bytové jednotky v [obec] žalobkyni. Dle soudu tak lze uzavřít, že podnět k darování nemovitostí vzešel od žalobkyně.

34. Dále se soud zabýval otázkou, kdy a co bylo důvodem zhoršení vztahů mezi účastníky. Žalovaný navázal v roce 2017 vztah se [jméno] [příjmení], která začala žalovaného v [obec] navštěvovat, následně se žalovaným v [obec] pobývala zejména o víkendech. [jméno] žalobkyně v rámci své výpovědi připustila, že vztahy mezi účastníky a jim blízkými osobami byly i poté standardní, vzájemně se navštěvovali (shodně se vyjádřil i svědek [příjmení]). Žalobkyně ani svědek [jméno] [příjmení] neuvedli žádnou konkrétní událost, která byla bezprostřední příčinou zhoršení vzájemných vztahů. Žalobkyně v této souvislosti zmínila incident mezi žalovaným a dcerou žalobkyně, dále údajné pomluvy [jméno] [příjmení] týkající se dcery žalobkyně a jejího přítele [jméno] [příjmení]. Dle soudu však tyto události, i kdyby k nim došlo, nejsou logickým vysvětlením naprostého rozpadu vzájemných vztahů mezi žalobkyní jako matkou a žalovaným jako synem. [jméno] [příjmení] za důvod zhoršení vztahů obecně označil vztah žalovaného se [jméno] [příjmení]. Toto vysvětlení neobstojí již z toho důvodu, že se neshody mezi účastníky projevily až po delší době, kdy uvedený vztah trval. Skutečnou příčinu zhoršení vztahů tak dle soudu je třeba hledat jinde.

35. Soud považuje za významnou výpověď svědkyň [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Soud si je vědom toho, že obě svědkyně, byť v různé intenzitě, mají zájem na úspěchu žalovaného v tomto řízení. Na straně druhé obě svědkyně vypovídaly po zákonném poučení o následcích křivé výpovědi. Za zásadní však soud považuje, že jejich výpovědi nevykazují rozpory a jsou v souladu i s dalšími provedenými důkazy. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že ji žalobkyně požádala o financování stavebních úprav domu [adresa] (vybudování samostatného vchodu do prostorů užívaných žalovaným) a dcera žalobkyně ji požádala o poskytnutí finančních prostředků na úhradu jejich dluhů, přičemž obě žádosti odmítla. Shodně vypověděla rovněž matka [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], která logicky měla uvedené informace zčásti od dcery, nicméně uvedla i další skutečnosti, které svědčí ve prospěch hodnověrnosti výpovědi [jméno] [příjmení] (konkrétně porada [jméno] [příjmení] s jejím otcem – manželem [jméno] [příjmení] - o otázce vybudování samostatného vchodu). Za významné pak soud považuje, že plán na vybudování samostatného vchodu ve své výpovědi zmínili rovněž svědek [jméno] [příjmení] a svědek [jméno] [příjmení], tj. svědek navržený žalobkyní. Dle soudu tak odmítnutí požadavků žalobkyně a její dcery ze strany [jméno] [příjmení] zásadním způsobem poznamenalo další vývoj vztahů.

36. Sestra žalovaného [jméno] [příjmení] již dne 28. 3. 2018 vyzvala žalovaného k sepisu závěti, na jejímž základě by podíl na nemovitých věcech v [obec] připadl jejím dětem. Z uvedeného je zřejmé, že [jméno] [příjmení] projevila zájem o majetek, který předtím žalobkyně darovala žalovanému. Žalobkyně a [jméno] [příjmení] nepochybně mají společné zájmy a postupují ve shodě. Druh [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] jako svědek dokonce označil vztah se žalobkyní za perfektní (naopak k žalovanému uvedl, že ho„ nesnáší“). Dle soudu tak lze dovodit, že žalobkyně byla motivována k jednání, které by do budoucna umožnilo participovat na majetku – nemovitých věcech v [obec] – i její dceři.

37. Událostí, která prokazatelně vedla k rozvratu vztahů mezi účastníky, byl nález záznamového zařízení (hodiny s instalovanou kamerovou) ve společné chodbě domu [adresa] žalovaným. Toto zařízení instaloval [jméno] [příjmení] po dohodě se žalobkyní. Žalobkyně i [jméno] [příjmení] uvedli, že k instalaci kamery došlo bez vědomí žalovaného za účelem pořízení důkazů o jeho nevhodném chování. [jméno] [příjmení] jako svědek uvedl, že záznamová zařízení instaloval i v dalších dvou případech v místnosti užívané žalobkyní a jejím manželem. Dne 29. 6. 2020 žalobkyně písemně vyzvala žalovaného ke zdržení se zásahů do pokojného užívání nemovitostí žalobkyní a [jméno] [příjmení], žalovaný reagoval dopisem ze dne 14. 7. 2020. Poté následovala opakovaná oznámení různých incidentů na Policii ČR, která v několika případech vedla k zahájení přestupkových řízení, a to z podnětu obou stran. Tato skončila ve všech případech zastavením či odložením věci.

38. Po skutkové stránce tedy lze shrnout, že darovací smlouvou a smlouvou o zřízení služebnosti ze dne 7. 3. 2016 byly žalovanému darovány nemovitosti v [obec] a [obec], naopak ve prospěch žalobkyně a [jméno] [příjmení] byla zřízena služebnost bytu váznoucí na nemovitostech v [obec]. Právní jednání byla učiněna z podnětu žalobkyně. Na žádost žalobkyně žalovaný v roce 2017 daroval bytovou jednotku v [obec] zpět žalobkyni. V roce 2017 žalovaný navázal vztah se [jméno] [příjmení], která (společně se svojí dcerou) ve volném čase pobývala se žalovaným v [obec]. Vztahy mezi účastníky a osobami jim blízkými byly v pořádku, společně užívali dům [adresa] s pozemky, a to stejným způsobem, jako tomu bylo v době před darováním nemovitostí žalovanému. Sestra žalovaného v roce 2018 dala žalovanému najevo, že by považovala za spravedlivé, aby alespoň její dětí měly do budoucna podíl na majetku – nemovitostech v [obec]. Žalobkyně a její dcera [jméno] [příjmení] následně požádaly [jméno] [příjmení] o poskytnutí finančních prostředků (každá za jiným účelem), [jméno] [příjmení] odmítla jejich žádostem vyhovět. Počátkem března 2020 žalovaný zjistil, že se ve společných prostorech domu [adresa] nachází záznamové zařízení (kamera), kterou tam instaloval [jméno] [příjmení] na žádost žalobkyně za účelem opatření důkazů o závadném jednání žalovaného či [jméno] [příjmení].

39. Dle § 2072 odst. 1, 2 o. z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

40. Dle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

41. Jak již bylo uvedeno výše (odst. 30.), naplnění zákonných podmínek pro odvolání daru musel soud posuzovat k okamžiku, kdy došlo k odvolání daru. Dopis obsahující odvolání daru byl odeslán žalovanému dne 9. 11. 2021. Zlomovou událostí, jejímž důsledkem prokazatelně byl rozvrat vztahů mezi účastníky, bylo objevení záznamového zařízení umístěného ve společných prostorech domu [adresa] v [obec] žalovaným počátkem března 2020. K odvolání daru pak došlo pro skutky, které nastaly až následně. V průběhu řízení přitom nebyla prokázána konkrétní jednání žalovaného, která by zjevně porušovala dobré mravy a k nimž došlo před objevením záznamového zařízení žalovaným (viz dále).

42. Pro rozhodnutí soudu je významné hodnocení jednání samotné žalobkyně spočívající v umístění záznamového zařízení ve společných prostorech domu [adresa] (hala za vchodovými dveřmi) bez vědomí a souhlasu žalovaného jako vlastníka domu. Bez jakýchkoliv pochybností nejde o jednání běžné a obvyklé, naopak jde o jednání nejen odporující dobrým mravům, ale i porušující některá práva žalovaného garantovaná Listinou základních práv a svobod (viz ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD). Listina zaručuje například nedotknutelnost osoby a jejího soukromí (článek 7 odst. 1) a ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života (článek 10 odst. 2). Umístěním záznamového zařízení v bydlišti žalovaného nepochybně došlo k zásahu do těchto práv. Nelze pominout ani záměr, kterým byla žalobkyně při umístění záznamového zařízení vedena – opatření důkazů o jednání žalovaného, přičemž takto pořízené důkazy hodlala použít ve svůj prospěch. Právě neoprávněné umístění záznamového zařízení žalobkyní a jeho následné objevení žalovaným bylo příčinou rozvratu vzájemných vztahů a dalších událostí, které vedly žalobkyni k odvolání daru pro nevděk.

43. Soud pak nemohl přehlédnout ani povahu jednání, pro které žalobkyně od darovací smlouvy odstoupila a dar odvolala. Některá z uvedených jednání byla posuzována v přestupkových řízeních, aniž by bylo rozhodnuto, že došlo ke spáchání přestupku žalovaným nebo [jméno] [příjmení]. Pouze takovým rozhodnutím by byl soud vázán (viz § 135 odst. 1 o.s.ř.). Rozhodnutí o zastavení řízení či o odložení věci tak pro soud závazná nejsou. Skutky, které byly předmětem přestupkových řízení, by tak i přes výsledek těchto řízení mohly odůvodňovat odvolání daru, pokud by bylo prokázáno, že se jich konkrétní osoby dopustily a že jimi došlo ke zjevnému porušení dobrých mravů. O takový případ v posuzované věci nejde.

44. Soud se ztotožňuje se závěry vyslovenými správním orgánem v přestupkových řízeních, že spáchání konkrétních přestupků není prokazatelné, protože zde shodně proti sobě stála tvrzení podezřelé osoby proti tvrzení poškozené osoby a nebyly k dispozici další důkazy, které by umožnily dospět k závěru o tom, které z tvrzení lze považovat za prokázané. Popis části skutků je natolik neurčitý, že ani nelze posoudit, jaký skutek měl být spáchán (například zákaz užívání věci a míst určených v darovací smlouvě k užívání, likvidace věcí žalobkyně, znemožňování výkonu koníčků a zálib, omezování v běžném životě, dlouhodobé narušování doživotního užívacího práva). V případě dalšího skutku spočívajícího v „ poházení nepřirozeného počtu much“ je pochybná již sama skutečnost, co je nepřirozeným počtem much. Vystavení fotografií a dokumentů o insolvenčním řízení by bylo stěží možno považovat za jednání, pro které lze odvolat dar. Zbourání králíkárny žalovaný nepopřel, avšak šlo o jím vybudovanou králíkárnu (což připustil i svědek [příjmení]). Nebylo přitom tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný zlikvidoval králíky chované [jméno] [příjmení]. Uvedené skutky, i kdyby bylo prokázáno, že k nim došlo, by dle soudu samy o sobě nebyly důvodem pro odvolání daru.

45. Obecně je však třeba zdůraznit, že ke všem tvrzeným jednáním mělo dojít až poté, kdy žalovaný objevil záznamové zařízení. Neoprávněné umístění tohoto zařízení bylo bezprostřední příčinou zhoršení vzájemných vztahů a následných incidentů mezi účastníky a osobami jim blízkými. K umístění zařízení přitom došlo ze strany žalobkyně zcela účelově ve snaze dosáhnout odvolání daru.

46. Na základě výše uvedených skutečností soud dovodil, že by aplikace ustanovení o odvolání daru v tomto konkrétním případě byla v rozporu s dobrými mravy (viz § 2 odst. 3 o. z.). Soud dovodil, že se žalobkyně na počátku rozhodla dosáhnout obnovení svého vlastnického práva k nemovitostem za použití ustanovení o odvolání daru. Za účelem opatření důkazů potřebných k uplatnění tohoto práva zasáhla do základních práv žalovaného, když bez jeho vědomí a souhlasu instalovala ve společném obydlí záznamové zařízení. Toto jednání žalobkyně pak bylo příčinou rozvratu vztahů mezi účastníky. Jednání žalovaného, pro které žalobkyně dar odvolala, by za těchto okolností ani v případě, že by bylo prokázáno, nemohlo odůvodnit odvolání daru v souladu s ust. § 2072 o. z. Proto soud žalobu zamítl.

47. Soud považuje za potřebné uvést, že pokud se vyjadřoval k otázce použitelnosti důkazů zvukovými či obrazovými záznamy (viz odst. 30.), pak šlo o záznamy, které byly pořízeny při konkrétních incidentech mezi účastníky. Nešlo o záznamy, které si jedna strana účelově pořizovala bez vědomí druhé strany, aby mohla odůvodnit zamýšlený hmotněprávní úkon – odvolání daru pro nevděk.

48. Vztahy mezi účastníky byly konfliktní a byly provázeny různými incidenty jak po odvolání daru, tak i v průběhu tohoto řízení. K tomu je třeba uvést, že rozhodnutí v této věci zakládá překážku věci rozhodnuté pouze ve vztahu k odvolání daru, k němuž došlo dopisem odeslaným dne 9. 11. 2021. Jinak řečeno, neuspěla-li žalobkyně se svým nárokem v tomto řízení, nezbavuje ji to možnosti uplatnit právo zakotvené v ustanovení § 2072 o. z. kdykoliv do budoucna. Soudu v této souvislosti nezbývá, než znovu apelovat na účastníky a osoby jim blízké, aby se do budoucna k sobě vzájemně chovali způsobem, který by vznik sporů vyloučil, a to již z toho prostého důvodu, že aktuálně nemají jinou možnost než v domě [adresa] společně žít.

49. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl ve věci úspěšný, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud neshledal důvody pro použití ustanovení § 150 o.s.ř., které pro případ zamítnutí žaloby navrhla žalobkyně. Jak již soud uvedl, bylo to účelové jednání samotné žalobkyně (umístění záznamového zařízení), které vedlo k rozvratu vzájemných vztahů. Za tohoto stavu nemohou být dány důvody pro byť i jen částečné nepřiznání nákladů řízení úspěšnému žalovanému. Soud žalovanému přiznal náklady zastoupení ve výši odpovídající vyhlášce č. 177/1996 Sb. Odměna činí dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky z tarifní hodnoty 35 000 Kč celkem 2 500 Kč za úkon, paušální náhrada činí podle § 13 odst. 4 vyhlášky 300 Kč za úkon. Odměna a náhrada výloh za uvedené úkony byla přiznána za celkem 12 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě z 23. 2. 2022, účast při jednáních soudu dne 4. 5. 2022, 24. 8. 2022, vyjádření ze dne 7. 11. 2022, účast při jednáních soudu dne 18. 1. 2023, 29. 3. 2023, 31. 5. 2023, 21. 7. 2023, porada s klientem dne 4. 9. 2023, sepis závěrečného návrhu a účast při jednání soudu dne 6. 9. 2023). Za účast při vyhlášení rozsudku dne 12. 9. 2023 byla přiznána poloviční odměna (§ 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky). Za uvedených celkem 13 úkonů pak byla přiznána i paušální náhrada výloh. Soud nepřiznal odměnu a náhradu výloh za úkon právní služby spočívající v sepisu návrhu dohody o zrušení a zřízení věcného břemene a o zrušení předkupního práva. Tento úkon byl učiněn za účelem případné mimosoudní dohody účastníků, která však nebyla uzavřena. Nešlo tedy o procesní úkon, který by přímo souvisel se zastupováním zájmů žalovaného v tomto řízení. Na nákladech zastoupení bylo přiznáno cestovné za použití vozidla k 8 jednáním soudu v celkové výši 4 283 Kč (trasa Nové Město nad Metují – Trutnov a zpět, jedna cesta tam a zpět celkem 76 km, 2 cesty v roce 2022, náhrada 6,79 Kč/km, celkem ujeto v roce 2022 152 km, náhrada činí 1 032 Kč, 6 cest v roce 2023, náhrada 7,13 Kč/km, celkem ujeto v roce 2023 456 km, náhrada činí 3 251 Kč). Konečně na náhradě za čas promeškaný cestami k jednáním bylo přiznáno 3 200 Kč (cesta k jednomu jednání a zpět 4 půlhodiny po 100 Kč, celkem 32 půlhodin). Celkově tak bylo na nákladech řízení žalovanému přiznáno 42 633 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

50. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Ze strany státu bylo na nákladech řízení vyplaceno celkem 3 427 Kč (svědečné svědků [příjmení] a [příjmení]). Soud uložil povinnost zaplatit uvedenou částku ve věci neúspěšné žalobkyni. Lhůta k plnění byla i v tomto případě stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.