9 C 161/2022

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 2 112 Kč s příslušenstvím Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 112 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. od 5. 1. 2019 do zaplacení a náklady řízení ve výši 400 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou podanou dne 16. 3. 2022 se žalobce domáhal po žalované zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 30. 8. 2016 uzavřela žalovaná se žalobcem nájemní smlouvu, na jejímž základě užívala bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice] ve [obec]. Ke dni 28. 6. 2017 žalovaná požádala žalobce o ukončení nájmu, v čemž jí bylo vyhověno. Po provedení vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období 1. 1. 2017 - 28. 6. 2017 bylo zjištěno, že žalované vznikl nedoplatek na úhradách za služby ve výši 2 112 Kč. Vyúčtování bylo žalované zasláno dne 9. 3. 2018, žalovaná si jej však nepřevzala. Dne 18. 12. 2018 byla žalované zaslána předžalobní výzva ve smyslu § 142a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Zásilka se však vrátila žalobci zpět s poznámkou„ nevyzvednuto." Jelikož žalovaná doposud nic neuhradila, žalobci nezbylo, než se domáhat úhrady pohledávky soudní cestou. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Žalobce s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasil. Žalovaná se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřila, i když jí výzva k vyjádření byla doručena dne 13. 6. 2022 (žalované doručeno společně se žalobou na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř.). Souhlas žalované s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalovaná užívala na základě nájemní smlouvy uzavřené se žalobcem jako pronajímatelem dne 30. 8. 2016 byt [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice] ve [obec]. Žalovaná se mj. zavázala hradit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši uvedené v evidenčním listu nájemníka. Byla sjednána doba trvání nájmu od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2017. Žalobce provedl vyúčtování služeb poskytnutých v době od 1. 1. 2017 do 28. 6. 2017 dne 6. 3. 2018. Žalovaná na zálohách zaplatila 5 280 Kč, skutečné náklady činily 7 391,98 Kč. Vznikl tak nedoplatek 2 112 Kč. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení uvedené částky do 30. 4. 2018 O zaplacení této částky žalobce žalovanou následně upomenul dopisem ze dne 18. 12. 2018, který byl vrácen nedoručený zpět. Uvedené skutečnosti byly zjištěny z nájemní smlouvy, z vyúčtování služeb a z upomínky o zaplacení. Dle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Dle § 2247 odst. 1, 2 a 3 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Soud shledal žalobu důvodnou. Žalobce prokázal předložením nájemní smlouvy existenci smluvního vztahu, na jehož základě žalovaná užívala byt ve vlastnictví žalobce. Žalovaná byla v řízení nečinná. Netvrdila ani neprokázala, že nájemní vztah zanikl kdykoliv před dnem 28. 6. 2017, do kterého byla žalobcem cena za služby spojené s užíváním bytu účtována. Žalovaná rovněž netvrdila ani neprokázala, že vyúčtovaný nedoplatek byť i jen zčásti zaplatila. Soud proto žalobě vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení ve výši odpovídající vyhlášce č. 351/2013 Sb. Úrok byl v souladu se žalobou přiznán od 5. 1. 2019, když vyúčtovaný nedoplatek měl být zaplacen již do 30. 4. 2018. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení § 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.