9 C 177/2024

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 33 057,91 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 911,60 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 16 085 Kč za dobu od 1. 6. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce domáhal přiznání částky 12 146,31 Kč, úroku ve výši 29,91 % p. a. z částky 22 426,07 Kč za dobu od 22. 5. 2023 do 20. 8. 2023, tj. částky 1 695,54 Kč, úroku ve výši 15 % p. a. z částky 22 426,07 Kč od 21. 8. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 10 063,23 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení 1 778,60 Kč k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 29. 2. 2024 a po částečném zastavení řízení, o kterém zdejší soud rozhodl usnesením ze dne 13. 3. 2024, č.j. , Anonymizováno, (právní moc dne 10. 4. 2024), se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 33 057,91 Kč, úroku ve výši 29,91 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 426,07 Kč od 22. 5. 2023 do 20. 8. 2023, tj. 1 695,54 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 426,07 Kč od 21. 8. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné částky 26 148,23 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , , právnická osoba, , , adresa, , a žalovaným došlo dne 19. 9. 2022 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o úvěru č. 9103171178 (dále jen „smlouva“). Jak plyne z článku 1.

1. části B) smlouvy, posuzoval právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy s požadovanou odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Žalovaný mu za tímto účelem předložil k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje a právní předchůdce žalobce si dále také vyžádal informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému dne 20. 9. 2022 peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč (dále jen „jistina“), a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků a úroků se žalovaný zavázal uhradit v 48 měsíčních splátkách po 1 383 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Na základě ujednání v článku 6. části B) smlouvy mu tak vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, a to až do případného zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dnů, právní předchůdce žalobce v souladu se smluvním ujednáním v článku 6. části B) smlouvy úvěr zesplatnil a dopisem ze dne 21. 5. 2023 vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 28 645,23 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 22. 5. 2023, má žalobce i nadále právo na zaplacení úroku ve výši 29,91% ročně (na základě uvážení žalobce v sazbě vycházející z úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami klientům dle statistiky ČNB) z dlužné jistiny 22 426,07 Kč až do jejího zaplacení. Smluvní strany si dále v článku 6. části B) smlouvy sjednaly, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru (dále jen „nová jistina“). V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, viz zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované pod R 5/2006 civ., si smluvní strany mohou platně dohodnout, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny. Na základě takového ujednání se pak součet částek původní jistiny a původních přirostlých úroků nadále považuje za novou jistinu, a tudíž se nadále opět úročí pouze nově vzniklá jistina. Novou jistinu (tvořenou součtem původní dlužné jistiny ve výši 22 426,07 Kč a přirostlých dlužných úroků ke dni zesplatnění ve výši 3 722,16 Kč) byl žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobce nejpozději v den zesplatnění úvěru. V důsledku zesplatnění úvěru a v případě nezaplacení nové jistiny byl žalovaný na základě ujednání v článku 6. části B) smlouvy povinen ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 22. 5. 2023, zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši 26 148,23 Kč za každý den prodlení. A od marného uplynutí 10denní lhůty pro zaplacení dlužné částky poskytnuté v oznámení o zesplatnění, tj. od 01. 6. 2023, pak žalobce uplatňoval v souladu s ujednáním v článku 6. části B) smlouvy právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši 26 148,23 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, . na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 a v souladu se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023 postoupena včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokutu žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 30. 10. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozoval žalobce svou aktivní legitimaci. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 6 915 Kč. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 14. 3. 2023. Ke dni postoupení 30. 10. 2023 činila výše pohledávky za žalovaným částku 36 886,46 Kč (dlužná nová jistina ve výši 26 148,23 Kč, dlužné smluvní pokuty do zesplatnění ve výši 1 497 Kč a dlužné úroky, zákonné úroky z prodlení, smluvní pokuty a náklady vyčíslených od zesplatnění do postoupení). Příslušenství pohledávky pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení od postoupení dále. V rámci částečného zpětvzetí žaloby žalobce zohlednil zákonný limit pro úroky z úvěru vyplývající ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

2. K výzvě soudu žalobce doplnil skutková tvrzení k tomu, jak byla před uzavřením smlouvy ověřena úvěruschopnost žalovaného. Pro posouzení výše svých příjmů žalovaný předložil právnímu předchůdci žalobce výpis z účtu (potvrzení o přijetí mzdy 06, 07, 08, 09/2022). Z informací a dokladů od žalované bylo zjištěno, že jeho průměrný měsíční příjem činí 23 300 Kč. Žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . na dobu neurčitou. Ohledně výdajů žalovaného bylo zjištěno, že tyto činí celkem 8 364,00 Kč, přičemž bylo kalkulováno i životní minimum v aktuální výši 4 620 Kč stanovené zákonem č. 110/2006 Sb. Nashromážděné informace o finanční situaci žalovaného (zaznamenané v dokumentu Hodnocení klienta ze dne 19. 9. 2022) byly ze strany právního předchůdce žalobce zanalyzovány a verifikovány, mj. i na základě vyžádaných informací z veřejných registrů (zejména SOLUS, NRKI, ISIR), a posouzeny. Bylo zjištěno, že žalovaný měl celkem měsíčně cca 13 936 Kč disponibilních finančních prostředků, tedy dostatek pro splácení požadovaného úvěru. Zákonnou povinností poskytovatele úvěru je zjistit, zda je spotřebitel úvěruschopný v době uzavření smlouvy. Žalovaný po dobu následujících 7 měsíců úvěr bez závažných porušení splácel. Žalobce vůči žalovanému neuplatnil v plném rozsahu práva vyplývající ze smlouvy, tudíž zde není dán hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi žalovaného jako spotřebitele na straně jedné a právního předchůdce žalobce, resp. následně žalobce na straně druhé. Žalobce ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 22. 5. 2023, nárokoval z dlužné jistiny nižší úrok pouze ve výši 29,91 % ročně, který odpovídá dle ustálené judikatury trojnásobku průměrné úrokové sazby úvěrů poskytovaných bankami domácnostem dle statistiky ČNB na období 1-5 let v době uzavření smlouvy. V září 2022 činila tato sazba 9,97 % ročně. V žádném případě se nejedná o úrokovou sazbu nepřiměřenou či v době sjednání půjčky neobvyklou. Ani původním věřitelem sjednaná výše úroku není v rozporu s dobrými mravy. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru za rizikovějších podmínek, než tak činí banky, kdy nebylo vyžadováno žádné zajištění, úvěr byl žalovanému poskytnut ve velmi krátkém časovém úseku a žalovaný nemusel vynakládat žádné další finanční prostředky na jeho splácení. I kdyby soud dospěl k jinému závěru, pak z ustanovení § 577 občanského zákoníku vyplývá, že „je-li neplatnost (pozn. právního jednání) jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran.“ Ustanovení § 577 o. z. je projevem zásady in favorem negotii vyjádřené § 574, který stanoví, že na právní jednání se má hledět spíše jako na platné než jako na neplatné.

3. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 23. 8. 2024. Neúčast při jednání neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.

4. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřel se žalovaným dne 19. 9. 2022 smlouvu o úvěru č. 9103171178. Před uzavřením smlouvy provedl právní předchůdce žalobce hodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Zjistil příjem žalovaného z pracovního poměru u společnosti , právnická osoba, . v průměrné výši 23 300 Kč čistého měsíčně. Výše příjmů byla doložena jednotlivými výpisy z účtu žalovaného za dobu od června do září 2022. V rámci výdajů byly započítány náklady na bydlení 3 744 Kč a životní minimum 4 620 Kč. Po porovnání příjmu a výdajů zůstával použitelný zbytek 13 936 Kč. K osobě žalovaného nebyly zjištěny negativní poznatky ani z veřejně přístupných rejstříků.

5. Na základě samotné smlouvy č. 9103171178 se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkem 66 384 Kč, a to 48 splátkami po 1 383 Kč vždy do 17. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. Byla dohodnuta roční zápůjční sazba 66,80 % p. a., a to jako pevná po celou dobu splácení úvěru. V článku 6. smlouvy byly upraveny důsledky vyplývající z prodlení klienta. Pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 30 dnů byl klient povinen zaplatit smluvní pokutu 499 za každou splátku, u níž se v prodlení 30 dnů ocitl. Souhrn pokut, které takto mohl věřitel požadovat, mohl činit maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Pro případ prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů docházelo automaticky k zesplatnění úvěru ke dni, kdy prodlení trvalo 65 dnů. Ke dni zesplatnění se celá dosud nezaplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí tzv. nové jistiny úvěru. Tuto novou jistinu úvěru byl klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Pro případ nezaplacené nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po zesplatnění úvěru až do úplného zaplacení. Původní věřitel poukázal částku 23 000 Kč na účet určený žalovaným dne 20. 9. 2022. Žalovaný na úvěr splatil v měsících říjnu a listopadu 2022, dále v měsících lednu až březnu 2023 shodně po 1 383 Kč. Dopisem právního předchůdce žalobce ze dne 21. 5. 2023 bylo žalovanému oznámeno, že v důsledku vzniku prodlení s úhradou splátky o délce 65 dn§ů došlo k zesplatnění všech závazků ze smlouvy. Žalobce byl vyzván k úhradě dlužné původní jistiny 22 426,07 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ke dni zesplatnění úvěru 3 722,16 Kč, neuhrazené smluvní pouty 1 497 Kč a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením 1 000 Kč, celkem tedy částky 28 645 Kč, a to do 10 dnů ode dne odeslání výzvy.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem došlo mj. i k postoupení sporné pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem žalobce ze dne 14. 11. 2023. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 36 886,46 Kč. V rámci předžalobní výzvy k plnění ze dne 30. 1. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 40 448,91 Kč.

7. Výše uvedené skutečnosti byly prokázány listinou nazvanou „Hodnocení klienta“, výpisy z účtu dokládající poukazování mzdy žalovanému na jeho účet, výpisy z veřejně přístupných rejstříků (SOLUS, NRKI), smlouvou o úvěru, dokladem o vyplacení úvěru, přehledem splátek úvěru, oznámením o zesplatnění, společným prohlášením o postoupení pohledávek, seznamem pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky s předžalobní výzvou k plnění s dodejkami.

8. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Dle § 1815 o. z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

10. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem , právnická osoba, . Postoupení pohledávky bylo osvědčeno společným prohlášením postupitele a postupníka o postoupení pohledávek se seznamem pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byl žalovaný o postoupení pohledávky rovněž informován. Žalovaný se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohl by se bránit tím, že namísto žalobci plnil původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla.

13. Předloženou smlouvou o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovaným jako úvěrovaným a společností , právnická osoba, jako úvěrujícím Dle soudu bylo doloženo náležité ověření úvěruschopnosti žalovaného, když byly zjištěny údaje o jeho příjmech a výdajích, údaje o příjmech byly ověřeny (viz listina „Hodnocení klienta“, doklady o mzdě poukazované na účet žalovaného). Právní předchůdce žalobce tak splnil povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto nelze dovodit, že by uzavřená smlouva byla ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.

14. Smlouva mezi účastníky je smlouvou spotřebitelskou, když žalovaný smlouvu uzavíral jako nepodnikající fyzická osoba. Soud se proto zabýval otázkou, zda smlouva neobsahuje zneužívající ujednání, kterými je třeba rozumět zjevně nepřiměřená ujednání k tíži žalovaného jako spotřebitele. Soud dospěl k závěru, že za takové ujednání je třeba považovat ujednání o úroku z úvěru v sazbě 66,80 % p. a. V soudní praxi se dovozuje, že za obvyklou úrokovou sazbu je třeba považovat sazbu kolem 20 % p. a., v rámci smluvní autonomie lze považovat za akceptovatelné i ujednání o úroku vyšším. V posuzované věci však byl sjednán úrok v sazbě 66,80 % p. a., a to pro celou dobu trvání smlouvy. Ve výsledku tak byl žalovaný povinen vedle jistiny 23 000 Kč úvěrujícímu na úroku zaplatit další částku 43 384 Kč. Takový úrok je již dle soudu nepřiměřený. Této skutečnosti si patrně byl vědom i sám žalobce, který v žalobě požadoval úrok v sazbě 29,91 % p. a., po částečném zpětvzetí úrok v sazbě 15 % p. a. odpovídající limitu stanovenému zákonem o spotřebitelském úvěru. Dle soudu tak je ujednání o úroku zneužívající, a proto k němu nelze přihlížet. Skutečnost, že žalobce v tomto řízení požadoval úrok nižší, nemůže být důvodem pro přiznání takto požadovaného úroku. Jestliže se k ujednání o úroku podle ust. § 1815 o. z. nepřihlíží, pak žalobci nemůže být přiznán žádný úrok. Soud se současně zabýval tím, zda důsledkem nepřiměřeného ujednání o úroku z úvěru je neplatnost úvěrové smlouvy jako celku, nebo pouze neplatnost ujednání o úroku. Soud se přiklonil k druhé z variant, když vycházel z ustálené judikatury, například z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, a z rozhodnutí téhož soudu ze dne 25. 1. 2022, sp. zn. 33 Cdo 60/2021. Soud tudíž žalobci nepřiznal požadované úroky z úvěru.

15. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 23 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit na jistině a úroku celkem 66 384 Kč. Žalobce doložil, že žalovaný splatil 5 splátek po 1 383 Kč, tedy celkem 6 915 Kč. Žalovaný byl v řízení nečinný, tudíž netvrdil ani neprokázal, že žalobci zaplatil jakékoliv další jím nezohledněné částky. Bylo-li ujednání o úroku z úvěru neplatné, pak je nutno dovodit, že veškeré žalovaným zaplacené splátky měly být započítávány na jistinu. Z uvedeného soud dovodil, že žalovaný na jistině dále dluží 16 085 Kč (23 000 Kč po odečtení 6 915 Kč). Dle soudu byla ve smlouvě o úvěru platně sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky delším než 30 dnů, která činila 499 Kč za každou splátku, s jejímž splacením se klient ocitl v tomto prodlení. Smluvní pokuta byla sjednána jasným a srozumitelným způsobem. Ke dni zesplatnění byl žalovaný nepochybně v uvedeném prodlení se třemi splátkami, tudíž žalobce má právo na částku 1 497 Kč jako smluvní pokutu. Vzhledem k neplatnosti ujednání o úroku z úvěru se nemohlo uplatnit smluvní ujednání o určení tzv. nové jistiny pro případ zesplatnění (článek 6.3. smlouvy), tedy ujednání, že se k dlužné jistině přičte rovněž nesplacený úrok. Dle soudu tak je třeba vycházet z toho, že dlužná jistina ke dni zesplatnění činila pouze 16 085 Kč. Na smluvní pokutě tak bylo možno oproti požadované částce 6 909,68 Kč přiznat pouze částku 4 826,60 Kč (výše uvedená smluvní pokuta za opožděné splátky 1 497 Kč a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny 16 085 Kč za dobu od 22. 5. 2023 do 14. 12. 2023, která činí 3 329,60 Kč).

16. Lze tak shrnout, že soud žalobci přiznal částku 16 085 Kč a smluvní pokutu 4 826,60 Kč, celkem tedy 20 911,60 Kč. Z dlužné jistiny 16 085 Kč pak byl žalobci přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení, jehož sazba dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činí 15 % p. a., za dobu od 1. 6. 2023 do zaplacení. Naopak byla žaloba zamítnuta co do částky 12 146,31 Kč (požadovaných 33 057,91 Kč po odečtení přiznané částky 20 911,60 Kč), dále ve vztahu ke všem požadovaným úrokům z úvěru. Zákonný úrok z prodlení pak byl přiznán pouze z dlužné jistiny 16 085 Kč. Byl-li proto žalobcem požadován z vyšší částky, soud rozhodl o zamítnutí žaloby.

17. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Předmětem sporu bylo zaplacení částky 33 057,91 Kč, žalobce byl v řízení úspěšný co do částky 20 911,60 Kč. Porovná-li se tedy původně vymáhaná částka s částkou, která byla žalobci přiznána, nelze než dovodit, že žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 63 %, neúspěšný v rozsahu 37 % z hodnoty předmětu sporu. Žalobce tak má právo na 26 % oprávněně účtovaných nákladů řízení. Při plném úspěchu ve věci by měl žalobce právo na zaplacený soudní poplatek 1 323 Kč a na náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 500 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Dle soudu není důvod pro přiznání odměny a náhrady výloh za částečné zpětvzetí žaloby ze dne 11. 3. 2024, když tímto úkonem bylo reagováno na výzvu soudu, aby žalobcem požadované úroky odpovídaly zákonu o spotřebitelském úvěru. Totéž platí pro doplňující vyjádření k ověření úvěruschopnosti a k přiměřenosti uplatněných nároků. Na nákladech zastoupení by tak žalobci náleželo za první 3 úkony celkem 1 800 Kč. Za další úkon – účast při jednání soudu – žalobci náleží odměna, která dle § 7 z tarifní hodnoty 33 057,91 Kč činí 2 460 Kč, a náhrada výloh, která dle § 13 odst. 4 vyhlášky činí 300 Kč. Celkově by tak žalobce měl při plném úspěchu právo na náklady zastoupení 4 560 Kč. Soud žalobci přiznal 26 % z uvedených částek, tj. na soudním poplatku 344 Kč a na nákladech zastoupení 1 185,60 Kč. K této částce pak náleží ještě DPH v základní sazbě 21 %, protože zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Daň činí 249 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1 778,60 Kč (po zaokrouhlení). Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

18. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř.