9 C 180/2020

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro 18 250 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 3 215 Kč s příslušenstvím zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 15 035 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od [datum] do zaplacení, dále náklady řízení 1 024 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Pokud se žalobce domáhal přiznání úroku z prodlení z částky 15 035 Kč za dobu od [datum] do [datum], žaloba se zamítá.

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 18 250 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce pronajal žalované část objektu na adrese [adresa]. Pronájem trval od [datum] do [datum]. Žalovaná při odchodu zanechala většinu svých věcí v místě ubytování s výjimkou několika drobností. Na žádné výzvy nereagovala. Věci žalované byly v roce 2018 odvezeny do sběrného dvora. Žalobce se domáhal přiznání náhrady za umístění věcí, které v jeho objektu zůstaly. Jednalo se minimálně o 10 věcí, například skříně, gauče, televizor, rádio, lůžkoviny, nádobí, různé příruční skříňky a rovněž o 3 živé kočky. K výši nároku žalobce uvedl, že ve veřejných zařízeních je účtováno za úschovu 30 až 50 Kč denně, což činí při 10 kusech věcí a 365 dnech celkem 109 500 Kč. Žalobce tento obnos zredukoval na 50 Kč denně, tj. na částku 18 250 Kč (365 dnů po 50 Kč). Podáním ze dne [datum] žalobce k uplatněnému nároku na výzvu soudu doplnil, že k odvozu věcí z jeho objektu došlo dne [datum]. Odvoz provedli pracovníci [stát. instituce]. Věci se tedy nacházely v objektu žalobce neoprávněně od [datum] do [datum]. Věci byly umístěny ve dvou obytných místnostech, v předsíni a v dalším prostoru pro odkládání věcí. Dle původní smlouvy měl žalobce žalované poskytovat ubytování do [datum]. Žalovaná porušila smlouvu tím, že odešla o 3 měsíce dříve. [stát. instituce] hodlal původně účtovat za odvoz věcí částku 2 000 Kč, od vymáhání této platby následně upustil. Žalobce v rámci uplatněného nároku nepožadoval částky spojené s telefonáty, SMS, s jednáními na úřadech, jízdné ani ztrátu času. Žalobce omluvil neúčast při nařízeném jednání soudu vzhledem k věku a [anonymizována tři slova].

2. Žalovaná se k jednání soudu dne [datum] nedostavila, i když předvolání k tomuto jednání jí bylo doručeno do vlastních rukou na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí dne [datum]. Neúčast při jednání žalovaná neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované.

3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobou podanou Okresnímu soudu v Jičíně dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by soud žalované uložil povinnost odstranit její osobní majetek z objektu [adresa] v [část obce] v [příjmení] [příjmení], eventuálně zaplatit částku 2 000 Kč za odvoz věcí pověřenou firmou do sběrného dvora. Dále žalobce požadoval částku 18 250 Kč za úschovu nábytku (50 Kč x 365 dnů). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo řízení zastaveno a žádnému účastníku nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. K zastavení řízení došlo z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci dne [datum]. Součástí spisu je smlouva ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou. Touto smlouvou se žalobce zavázal umožnit žalované„ podnájem v přední části domu [adresa] v [část obce] v katastrálním území [územní celek]“ spolu s [jméno] [celé jméno žalované], a to na dobu do [datum] s možností prodloužení. Byla sjednána úhrada za užívání prostorů ve výši 5 000 Kč měsíčně (viz bod 3/smlouvy). Dále je součástí spisu listina nazvaná„ PROHLÁŠENÍ smluvních stran“ ze dne [datum]. Tato listina byla sepsána v souvislosti s ukončením pobytu žalované v domě [adresa] v [část obce]. V listině bylo uvedeno, že žalovaná žalobci dluží celkem 41 785 Kč. Šlo o dluh za energie (elektřina a voda) ve výši 16 725 Kč a„ za domovní odpad“ ve výši 60 Kč Dohoda o ubytování měla trvat až do [datum], tudíž se žalovaná zavázala zaplatit žalobci částku 15 000 Kč za předčasné ukončení ubytování. Konečně se žalovaná zavázala zaplatit„ nedoplatek na elektřině za rok 2015 [číslo]“ ve výši 10 000 Kč. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze spisu Okresního soudu v Jičíně sp. zn. [spisová značka].

4. Ze spisu Okresního soudu v Jičíně sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce podal dne [datum] proti žalované žalobu o zaplacení částky 45 000 Kč s příslušenstvím. Podáním doručeným Okresnímu soudu v Jičíně dne [datum] žalobce upřesnil, že žalovaná částka 45 000 Kč zahrnuje částku 41 785 Kč, k jejímuž zaplacení se žalovaná zavázala v písemném prohlášení ze dne [datum]. Zbývající částku 3 215 Kč žalobce požadoval„ na základě úschovy nábytku a dalšího vybavení domácnosti paní [celé jméno žalované]“ Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým byla žalobci přiznána částka 45 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 45 000 Kč od [datum] do zaplacení, dále náklady řízení ve výši 2 250 Kč. Platební rozkaz nabyl právní moci dne [datum].

5. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastníkem domu [adresa], který je součástí stavební parcely [číslo] v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizováno], spolu s dalšími pozemky, je [celé jméno žalobce], narozen [datum]. Žalobci pak svědčí k uvedeným nemovitým věcem věcné břemeno užívání.

6. Dle § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Dle § 159 a odst. 4 o.s.ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. Dle § 104 odst. 1 věty prvé o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

7. Soud při svém rozhodování nemohl přehlédnout, že žalobce nárok, který uplatňuje v tomto řízení, již zčásti uplatnil v dříve vedeném řízení u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. [spisová značka]. V uvedeném řízení byla žalobci přiznána částka 45 000 Kč s příslušenstvím. Z toho představovalo 41 785 Kč dlužnou částku, kterou se žalovaná zavázala zaplatit v písemném prohlášení ze dne [datum]. Na výzvu Okresního soudu v Jičíně pak žalobce výslovně uvedl, že částku 3 215 Kč požaduje z důvodu ponechání věcí žalované v domě [adresa] v [obec] [obec], tedy ze stejného důvodu, ze kterého požaduje celou spornou částku v tomto řízení. V tomto řízení přitom žalobce částku 18 250 Kč požaduje za celé období, po které žalovaná své věci v domě [adresa] v [obec] [obec] ponechala (od [datum] do [datum]). Nelze proto dovodit ani to, že by se částka 3 215 Kč přiznaná Okresním soudem v Jičíně týkala ponechání věcí žalované v domě [adresa] v [obec] [obec] v jiném období (žalobce pro potřeby řízení vedeného u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. [spisová značka] nekonkretizoval, za jaké období částku 3 215 Kč požaduje). Za tohoto stavu nelze než dovodit, že částka 3 215 Kč s příslušenstvím požadovaná žalobcem v tomto řízení již byla žalobci přisouzena pravomocným platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. V tomto rozsahu je tedy dána překážka věci rozsouzené (rei iudicatae). Co do částky 3 215 Kč tedy nemohlo být o stejném nároku rozhodováno znovu. Protože se jedná o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, soudu nezbylo, než řízení co do částky 3 215 Kč s příslušenstvím zastavit (viz výrok I.).

8. Soud tak mohl o žalobou uplatněném nároku meritorně rozhodnout pouze v rozsahu 15 035 Kč s příslušenstvím. Pro potřeby tohoto rozhodnutí bylo nutno vztah mezi účastníky právně kvalifikovat. Soud předně dovodil, že žalobcem požadovanou částku nelze přiznat z titulu smlouvy o úschově. Dle § 2402 věty prvé o.z. smlouvou o úschově se schovatel zavazuje převzít věc, aby ji pro uschovatele opatroval. Dle § 2406 odst. 2 o. z. úplata za úschovu náleží schovateli jen tehdy, bylo-li to ujednáno nebo plyne-li to ze zvyklostí, z předchozího styku stran nebo z předmětu činnosti schovatele. Z okolností případu je zřejmé, že movité věci ve vlastnictví žalované nebyly v domě [adresa] v [obec] [obec] ponechány s tím, že je žalobce bude pro žalovanou po sjednanou dobu opatrovat. O tom, že přinejmenším žalobce takovou vůli neměl, svědčí skutečnost, že se následně domáhal odstranění uvedených věcí (viz žaloba projednávaná u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. [spisová značka]). Navíc nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by si účastníci sjednali za úschovu věcí úplatu. Z prohlášení ze dne [datum], které bylo sepsáno při opuštění domu [adresa] žalovanou, sjednání úplaty za úschovu rozhodně dovodit nelze. Lze tedy shrnout, že částku 15 035 Kč nebylo možno přiznat jako úplatu za úschovu věcí.

9. Soud se však dále zabýval i tím, zda neexistuje jiný právní důvod, pro který by žalobce na částku 15 035 Kč právo měl. K tomu je třeba uvést, že není povinností žalobce uplatněný nárok právně kvalifikovat. Žalobce má povinnost uplatněný nárok skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným nárokem. Tuto povinnost žalobce splnil.

10. I když soud dovodil, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o úschově a že žalobce nemůže mít právo na úplatu za úschovu věcí, je nepochybné, že žalované vznikl určitý majetkový prospěch tím, že se movité věci v jejím vlastnictví nacházely v domě jiné osoby, a to bez souhlasu této osoby, aniž by za to žalovaná poskytla jakékoliv protiplnění (poskytnutí takového plnění nebylo žalovanou tvrzeno ani prokázáno). Je přitom nepochybné, že za běžných okolností by žalovaná za umístění svých věcí v prostorách patřících jiné osobě musela plnit. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle soudu tak lze žalobou uplatněný nárok kvalifikovat jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Aktivně legitimován k uplatnění tohoto nároku je žalobce, který sice v rozhodném období nebyl vlastníkem domu [adresa], ale svědčilo mu věcné břemeno užívání tohoto domu, přičemž ve výkonu tohoto práva byl umístěním věcí žalované omezen. Věci žalované byly v domě [adresa] v [obec] [obec] umístěny bez právního důvodu (jak již bylo uvedeno, mezi účastníky nebyla uzavřena platná smlouva o úschově, uzavření jiné smlouvy nebylo tvrzeno ani prokázáno). Soud tudíž dovodil, že je dán nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení.

11. Soud se dále zabýval otázkou výše bezdůvodného obohacení. Žalobce požadoval za umístění věcí žalované v objektu [adresa] částku 50 Kč denně. Pokud soud zohlední, jaké věci žalované byly v objektu [adresa] umístěny, pak vzhledem k jejich druhu a počtu nelze než dovodit, že žalobcem požadovaná částka není nikterak nepřiměřená. Jen za umístění několika kusů nábytku, které jsou co do druhu objemné (skříně, gauč), by v případě uzavření platné smlouvy o úschově musela žalovaná subjektu, jehož předmětem činnosti je uschovávání a opatrování věcí uschovatelů, nepochybně zaplatit více jak 50 Kč denně. Umístění uvedených věcí by si vyžádalo využití několika metrů čtverečných plochy v prostoru určeném k uschovávání věcí. Soud považoval za nadbytečné provádět důkazy k tomu, jaká je obvyklá částka za umístění věcí v případech, kdy je uzavřena smlouva o úschově. Vycházel z toho, že částka 50 Kč denně, kterou požaduje žalobce, není nepřiměřeně vysoká (nepřevyšuje obvyklou cenu za úschovu věcí). Proto soud co do částky 15 035 Kč žalobě vyhověl. Soud žalobci přiznal rovněž úrok z prodlení, avšak dovodil, že úrok je možné přiznat až ode dne [datum]. V případě nároku na vydání bezdůvodného obohacení nevyplývá ze zákona lhůta k plnění. Je-li nárok na vydání bezdůvodného obohacení dán., protože bylo plněno bez právního důvodu, pak doba plnění nemůže vyplývat ani z ujednání stran, když žádné ujednání neexistovalo. Platí tedy obecné ustanovení § 1958 odst. 2 o.z., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Soud vycházel z toho, že žalobce formálně vyzval žalovanou k plnění dne [datum], kdy byla žalované doručena žaloba projednávaná v této věci. Žalovaná tak měla plnit dne [datum] a od následujícího dne je v prodlení. Výše přiznaného úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády [číslo]. Pokud se žalobce domáhal přiznání úroku z prodlení za delší dobu, byla žaloba zamítnuta (viz výrok III).

12. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 věty prvé o.s.ř. Dle tohoto ustanovení platí v případech, kdy měl účastník ve věci jen částečný úspěch, že soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V posuzované věci byl žalobce v řízení úspěšný v rozsahu 82 % hodnoty předmětu sporu (co do částky 15 035 Kč), neúspěšný v rozsahu 18 % hodnoty předmětu sporu (částka 3 215 Kč, ohledně níž bylo řízení zastaveno). Žalobce tak má právo na 64 % oprávněně účtovaných nákladů řízení (82 % po odečtení 18 %). Žalobce má na nákladech řízení právo na částku 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek Dle § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu 300 Kč za každý úkon. Žalobci částka 300 Kč náleží za 2 úkony (podání žaloby a doplnění žaloby). Při plném úspěchu ve věci by žalobce měl právo na náklady řízení ve výši 1 600 Kč. Z této částky soud žalobci přiznal 64 %, tj. 1 024 Kč.

13. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř.