9 C 180/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně t.č. Domov mládeže obec proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození trvale bytem adresa žalované a žalobkyně t.č. ulice , PSČ obec 2. celé jméno žalovaného , datum narození trvale bytem adresa žalovaného t.č. ve výkonu trestu odnětí svobody – věznice Všehrdy pro určení výživného pro zletilé dítě

I. Žalovaná je povinna platit na výživu žalobkyně počínaje dnem 1. 6. 2023 částku 2 500 Kč měsíčně vždy do 20. dne v měsíci předem.

II. Co do částky 1 500 Kč měsíčně se návrh na určení výživného proti žalované zamítá.

III. Dluh na výživném za dobu od 1. 6. 2023 do 31. 10. 2023 ve výši 6 000 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

IV. Žalobkyně a žalovaná nemají vzájemně právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalovaný je povinen platit na výživu žalobkyně počínaje dnem 1. 6. 2023 částku 3 000 Kč měsíčně vždy do 20. dne v měsíci předem.

VI. Co do částky 1 000 Kč měsíčně se návrh na určení výživného proti žalovanému zamítá.

VII. Dluh na výživném za dobu od 1. 6. 2023 do 31. 10. 2023 ve výši 15 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalobkyně a žalovaný nemají vzájemně právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným soudu dne 21. 6. 2023 se žalobkyně domáhala, aby žalovaným jako rodičům žalobkyně byla uložena povinnost každému platit na výživu žalobkyně počínaje dnem 1. 6. 2023 částku 4 000 Kč měsíčně. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobkyně nabyla v lednu 2023 zletilosti. Nadále se připravuje na budoucí povolání, když je žákyní [ulice] [anonymizováno 5 slov] [obec], [anonymizováno], odloučené pracoviště [obec]. Situace žalobkyně nebyla nikdy zcela ideální. Od útlého věku střídala výchovná prostředí. S rodiči nejprve bydlela u otcovy matky (babičky), pobývala v diagnostickém ústavu, následně byla svěřena do pěstounské péče babičky. V té setrvala až do úmrtí babičky přibližně před třemi lety. Následně žila určitý čas u otce, v poslední době pak s matkou. Matka je drogově závislá a na konci května 2023 donutila žalobkyni odejít z místa společného bydliště bez prostředků s tím, že ji už nebude nadále podporovat. S otcem je žalobkyně domluvená, že ji bude finančně z výkonu trestu podporovat, potřebuje však rozhodnutí soudu. Žalobkyně je zcela bez prostředků. Během pracovních dnů je žalobkyně ubytována v Domově mládeže v [obec], víkendy tráví různě. Za ubytování na internátu platí žalobkyně 1 100 Kč měsíčně, stravné činí 120 Kč denně. Výdaje se školou spojené (výlety, exkurze, výstroj a vybavení) činí přibližně 500 až 800 Kč měsíčně. Žalobkyně dochází do [anonymizováno] [obec] k [anonymizována tři slova]. Léky, které užívá, hradí zdravotní pojišťovna. Žalobkyně nemá zvýšené výdaje s mimoškolními aktivitami. Běžné výdaje odpovídají jejímu věku, činí 4 000 až 5 000 Kč měsíčně. Jediným příjmem žalobkyně je příjem za absolvování praxe ve výši cca 500 Kč měsíčně.

2. Při jednání soudu dne 18. 10. 2023 žalobkyně uvedla, že je aktuálně žákyní třetího ročníku střední školy. Nadále bydlí v domově mládeže v [obec]. V době, kdy absolvuje praxe, bydlí s přítelem, který má k dispozici pokoj v hotelu Horizont. Žalobkyně doložila aktuální výši měsíčních výdajů. Náklady na ubytování v internátu činí 550 Kč, ubytování v hotelu Horizont 600 Kč. Strava ve škole a o víkendech stojí 3 720 Kč. Za oblečení platí 780 Kč, náklady spojené se školou činí 530 Kč, jízdné činí 1 176 Kč. Za hygienu a praní platí 820 Kč, za léky 730 Kč. Konečně kredit stojí 300 Kč měsíčně. Uvedené položky jsou vypočítané jako průměr z odhadovaných ročních nákladů. Součet výše uvedených částek činí 9 206 Kč. V době od 1. 6. 2023 obdržela od matky částku 4 000 Kč v hotovosti, dále matka poukázala škole částku 2 500 Kč. Od otce žádné plnění neobdržela, otec nemohl plnit kvůli tomu, že je ve výkonu trestu.

3. Žalovaná při jednání soudu dne 18. 10. 2023 uvedla, že požadované výživné 4 000 Kč měsíčně je nepřiměřeně vysoké a rozhodně ho nemůže platit. Chtěla by žalobkyni platit náklady spojené se školou a náklady na dopravu.

4. Žalovaný se přes výzvu soudu k návrhu na určení výživného nevyjádřil. V soudem stanovené lhůtě nesdělil, zda trvá na zajištění své účasti při jednání soudu. Přitom byl poučen, že v případě jeho nečinnosti bude soud vycházet z toho, že souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud proto ve věci postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.

5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobkyně v době od zahájení řízení byla a je žákyní [ulice] [anonymizováno 5 slov] [obec], příspěvkové organizace. Aktuálně je žákyní třetího ročníku, připravuje se v oboru kuchař – číšník. Tyto skutečnosti byly zjištěny ze žákovského průkazu a z potvrzení o studiu.

6. Ze spisu Okresního soudu v Nymburce sp. zn. 0 P 81/2017 soud zjistil, že naposledy byla péče a výživa žalobkyně upravena rozsudkem uvedeného soudu ze dne 22. 11. 2019, č. j. 0 P 81/2017 – 441. Žalobkyně byla svěřena do péče svého otce [celé jméno žalovaného]. Matce [celé jméno žalované] nebylo výživné stanoveno. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalobkyně byla původně svěřena do pěstounské péče babičky [obec] [celé jméno žalobkyně], která dne 8. 9. 2019 zemřela. Otec se vrátil z výkonu trestu v červenci 2019, začal pracovat ve stavebnictví. Vydělával kolem 20 000 Kč měsíčně. Otec měl dále vyživovací povinnost k synovi [jméno] [příjmení]. V době vydání rozhodnutí Okresního soudu v Nymburce dosud nebyl s matkou nezletilého [jméno] [příjmení] dohodnout na výši výživného. Rozhodnutí Okresního soudu v Nymburce nabylo právní moci dne 18. 1. 2020.

7. Ze zprávy Vězeňské služby ČR, věznice Všehrdy, bylo zjištěno, že žalovaný vykonává trest odnětí svobody od 25. 1. 2002. Předpokládaný termín propuštění z výkonu trestu je stanoven na 25. 3. 2024. Jmenovaný není pracovně zařazený. Nemá žádný příjem, nejsou mu prováděny žádné srážky.

8. Z výpisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob soud zjistil, že žalovaný je ve výkonu trestu na základě rozsudku Okresního soudu v Nymburce, sp. zn. 2 T 81/2022, který nabyl právní moci dne 12. 10. 2022. Žalovaný byl odsouzen pro úmyslný trestný čin podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců.

9. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 24. 8. 2023, č. j. 12 P 254/2012 – 1039, bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím byla provedena úprava péče a výživy nezletilých sourozenců žalobkyně a dětí žalované pro dobu po rozvodu manželství žalované a jejího manžela [jméno] [příjmení], narozeného 28. 4. 1977 Nezletilé děti [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], byly ponechány v ústavní výchově v Dětském domově [obec]. Rodičům nebylo výživné pro tyto děti stanoveno. Nezletilá [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], byla ponechána ve společné pěstounské péči [jméno] a [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], [datum narození], byl ponechán v pěstounské péči [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], byla ponechána ve společné pěstounské péči [jméno] a [jméno] [příjmení].

10. Ze zprávy Probační a mediační služby [obec] ze dne 31. 8. 2023, podané pro potřeby řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 2 T 22/2023, bylo zjištěno, že žalovaná je vdaná, chce se rozvést. Studium střední školy nedokončila, má základní vzdělání. Asi 5 měsíců má přítele, kolegu ze zaměstnání. V době podání zprávy pracovala v hotelu [obec] v [část obce] jako pomocná síla v kuchyni. Její výdělek činil asi 20 000 Kč měsíčně, v hotelu měla k dispozici pokoj k bydlení. Žalovaná se doznala k trestné činnosti, pro kterou byla stíhána, souhlasila s uložením trestu obecně prospěšných prací.

11. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že s otcem je v telefonickém kontaktu. Sama měla o prázdninách příjem z brigády. V současnosti pobírá za praxe 500 Kč měsíčně, to je její jediný příjem. Žádné sociální dávky nepobírá. S matkou se občas navštěvuje, občas se potkají nebo si zavolají. Otec má druhou vyživovací povinnost k [jméno] [příjmení], není však jako otec zapsán v matrice. [jméno] [příjmení] nyní nastoupil do první třídy základní školy.

12. Z výpovědi žalované soud zjistil, že nyní třetí týden pracuje v penzionu [ulice] [anonymizováno] v [obec]. Pracuje jako pomocný kuchař a pomocná síla v kuchyni, a to na dohodu. Měla by mít příjem do 10 000 Kč. Má do budoucna přislíbený pracovní poměr, až bude sezóna. Její situace je komplikována tím, že řeší rozvod. Manžel má velké množství dluhů, exekuce jsou vedeny i proti žalované. V předchozím zaměstnání v penzionu [obec] byla do 27. 9. 2023, byla tam asi dva měsíce, měla 100 Kč na hodinu, příjem byl podle odpracovaných hodin. Sráželi jí za ubytování a za stravu. Zůstávalo jí asi 12 000 Kč měsíčně. Na děti v ústavu platí ošetřovné 80 Kč/denně/dítě. Má na ošetřovném dluh, který splácí od minulého měsíce. Má také dluh na výživném pro další děti. Výživné je stanoveno po 500 Kč pro [jméno], [jméno] a [jméno]. Dluh na výživném splácí úřadu práce. Žalobkyni zaplatila 2 500 Kč, kdy uvedenou částku vložila dne 25. 9. 2023 na účet školy. V minulosti dceři přispívala např. i na ošacení, ale je pravdou, že od června již společně nebydlely, neměly úplně dobré vztahy a žalovaná tímto způsobem již nepřispívala.

13. Dle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

14. Žalobkyně je žákyní střední školy a získává kvalifikaci pro výkon budoucího povolání. Po dobu studia nemá možnost opatřovat si prostředky samostatnou výdělečnou činností. Vyživovací povinnost žalovaných jako rodičů k žalobkyni jako zletilé dceři tak nepochybně trvá. Pokud by se vycházelo z potřeb žalobkyně, pak by bez jakýchkoliv pochybností byly dány důvody pro stanovení požadovaného výživného ve výši 4 000 Kč každému ze žalovaných. Pravidelné a běžné náklady žalobkyně totiž převyšují 9 000 Kč měsíčně, jediným příjmem žalobkyně je částka 500 Kč měsíčně, kterou získává v souvislosti s praktickou výukou. Soud však v této věci nemohl přehlédnout, že schopnosti a možnosti obou žalovaných jako rodičů jsou významně limitované.

15. Při úpravě výživného, které je žalobkyni povinna platit žalovaná, soud vycházel z toho, že je v možnostech žalované dosahovat příjmu alespoň na úrovni minimální mzdy (aktuálně 17 300 Kč měsíčně). Výkonem práce v předchozím zaměstnání (hotel [obec]) žalovaná dosahovala příjmu ve výši cca 20 000 Kč. Soud si je vědom toho, že žalovaná má na výživném pro nezletilé děti [jméno], [jméno] a [jméno] platit celkem 1 500 Kč měsíčně. Výživné pro [jméno] a [jméno] stanoveno nebylo, nicméně žalovaná má povinnost platit na každé z těchto dětí ošetřovné ve výši 80 Kč měsíčně (tj. do 2 500 Kč měsíčně). Soud kvituje, že žalovaná při jednání soudu výslovně uvedla, že žalobkyni na její potřeby finančně přispívat chce, a to alespoň na náklady spojené se studiem a na dopravu. Žalobkyně získává kvalifikaci pro výkon budoucího povolání, tedy k tomu, aby do budoucna mohla vlastní výdělečnou činností získávat prostředky pro svoji obživu, aniž by byla závislá na jiných zdrojích prostředků. Dle soudu tak je spravedlivé, aby žalovaná na výživném pro žalobkyni platila částku 2 500 Kč měsíčně, tj. částku odpovídající částkám, které žalovaná hradí na úhradu nákladů spojených s ústavní výchovou mladších sourozenců žalobkyně [příjmení] a [jméno]. Proto soud určil výživné na 2 500 Kč měsíčně, naopak co do částky 1 500 Kč měsíčně návrh zamítl. Při určení výše dluhu na výživném za dobu od 1. 6. 2023 do 31. 10. 2023 soud zohlednil, že ke dni vydání tohoto rozhodnutí je již splatné i výživné za říjen 2023. Žalovaná na výživném za celkem 5 měsíců (červen až říjen 2023) měla zaplatit 12 500 Kč (5 x 2 500 Kč), přičemž bylo nesporné, že zaplatila 6 500 Kč. Dluh na výživném tak činí 6 000 Kč. Tento dluh soud umožnil žalované zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných spolu s běžným výživným. Pokud by dluh na výživném nebyl uvedeným způsobem splácen, může se žalobkyně domáhat jednorázové úhrady zůstatku dluhu.

16. Ve vztahu k žalovanému bylo prokázáno, že v současné době vykonává trest odnětí svobody, ve výkonu trestu není pracovně zařazen. Nedosahuje tudíž žádného příjmu. Na straně druhé soud nemohl přehlédnout, že žalovaný je ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí. Spácháním úmyslného trestného činu si tak žalovaný přivodil, že je ve výkonu trestu a že nemůže dosahovat příjmu výdělečnou činností. Skutečnost, že žalovaný vykonává trest odnětí svobody, tak nemůže za těchto okolností být důvodem, pro který by nemělo být výživné stanoveno. V době poslední úpravy péče a výživy žalobkyně, která byla provedena rozhodnutím Okresního soudu v Nymburce ze dne 22. 11. 2019, žalovaný dosahoval příjmu kolem 20 000 Kč. Soud vzal v úvahu, že žalovaný má vyživovací povinnost ještě k [jméno] [příjmení], žáku 1. třídy základní školy, a stanovil výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně. Co do částky 1 000 Kč byl návrh zamítnut. Dluh na výživném za dobu od června 2023 do října 2023 činí 15 000 Kč. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit tento dluh jednorázově ve lhůtě 1 měsíce. Soud si je vědom toho, že žalovaný nebude reálně schopen povinnost zaplatit dlužné výživné splnit. Na straně druhé tím bude mít žalobkyně otevřenou možnost domáhat se faktického zaplacení přiznaného výživného postupem podle zákona č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném).

17. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Účastníci měli ve věci pouze částečný úspěch. Žalobkyně byla v řízení úspěšnější, nicméně práva na náhradu nákladů řízení se vzdala. Proto soud o nákladech řízení rozhodl, jak je ve výrocích IV. a VIII. tohoto rozsudku uvedeno.