9 C 19/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalovaného zastoupený obecným údaje o zástupci 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalovaného zastoupený obecným údaje o zástupci pro: snížení výživného

I. Výživné, které je žalobkyně povinna platit každému ze žalobců, se s účinností od 1. 9. 2020 snižuje z částky [částka] měsíčně na částku [částka] měsíčně. Tím se mění rozsudek zdejšího soudu ze dne 15. 12. 2016, č.j. 0 P 219/2016-137, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 4. 2017, č.j. 26 Co 58/2017.

II. Návrh na snížení výživného se ve vztahu ke každému ze žalobců za dobu od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020 zamítá v plném rozsahu, za dobu od 1. 9. 2020 se zamítá co do částky [částka] měsíčně.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným soudu dne 11. 1. 2021 a následně upřesněným podáními doručenými dne 29. 1. 2021 a 16. 2. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, jímž by soud rozhodl, že se výživné, které je povinna platit žalovaným jako svým zletilým synům, s účinností od 1. 10. 2019 snižuje na částku [částka] měsíčně pro každého ze žalovaných. Žaloba byla odůvodněna tím, že momentální situace žalobkyně neumožňuje plnit vyživovací povinnost. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že skončil její pracovní poměr u bývalého zaměstnavatele [anonymizována dvě slova]. Následně se snažila získat zdroj prostředků příležitostnými brigádami. Snaží se propagovat své vlastní výrobky prostřednictvím internetu. Napsala knihu, kterou se snaží prodávat, avšak vzhledem k epidemiologické situaci jsou její možnosti v tomto směru omezené. Poukázala na skutečnost, že ze strany některých firem došlo ke zneužití jejích nápadů z podnikatelské činnosti, čemuž se snaží bránit, avšak zatím bezúspěšně. Momentálně také pečuje o matku, která se vrátila z léčebny dlouhodobě nemocných. Žalobkyně uvedla, že věří, že se jí podaří její situaci stabilizovat a že bude do budoucna schopna svoji vyživovací povinnost k žalovaným řádně plnit.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili a navrhl její zamítnutí. Poukázali na skutečnost, že první žalovaný je studentem [příjmení] [anonymizováno] v [obec] a druhý žalovaný je studentem [obec] školy [anonymizováno] v [obec]. Jejich náklady v porovnání s dobou, když studovali na gymnáziu v [obec], tedy výrazně vzrostly. Je žádoucí, aby se žalobkyně jako matka podílela na rostoucích nákladech spojených se studiem žalovaných. Od října 2019 přestala žalobkyně řádně platit stanovené výživné [částka] měsíčně pro každého ze synů. Proto musel být podán návrh na výkon rozhodnutí. Žalovaní označili podaný návrh na snížení výživného za účelový, žalobkyně se prostřednictvím tohoto návrhu snaží vyhnout svým závazkům. Náklady spojené se studiem žalovaných činí asi [anonymizována dvě slova] až [částka] měsíčně pro každého z nich. Tyto náklady zahrnují ubytování, stravu, jízdné, jde o hrubý odhad. Navíc bylo avizováno, že se náklady v příštím roce opět zvýší.

3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že naposledy bylo o péči a výživě tehdy nezletilých žalovaných rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 15. 12. 2016, č.j. 0 P 219/2016-137, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 4. 2017, č.j. 26 Co 58/2017. Těmito rozsudky bylo rozhodnuto, že se žalovaní pro dobu před i po rozvodu manželství svěřují do péče otce. Matce žalovaných bylo uloženo platit pro každého ze žalovaných výživné [částka] měsíčně vždy do patnáctého dne v měsíci předem počínaje dnem 1. 12. 2016 a dále po právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Uvedená rozhodnutí nabyla právní moci dne 3. 5. 2017. V té době činil čistý příjem otce cca [částka], příjem matky průměrně [částka] Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že tento příjem by dovoloval určit výživné i vyšší částkou, ale vzal v úvahu, že matka žila se syny ve společném bytě a vedle placení výživného částečně plnila svoji vyživovací povinnost rovněž naturálně (například v době nepřítomnosti otce zajišťovala pro děti stravování). Manželství žalobkyně a otce žalovaných [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 16. 11. 2016, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 0 P 219/2016.

4. Z listin zaslaných [anonymizována dvě slova], státní organizací, soud zjistil, že žalobkyně byla v minulosti zaměstnána u této organizace. Pracovní poměr byl rozvázán výpovědí danou zaměstnavatelem dne [datum] z důvodu uvedeného v § 52 písm. e) zákoníku práce, tedy na základě skutečnosti, že dle poskytovatele pracovně- lékařských služeb žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost konat sjednaný druh práce. Pracovní poměr tak skončil ke dni [datum]. Žalobkyně předtím odmítla podepsat návrh dohody o rozvázání pracovního poměru, kterým mělo ze stejného důvodu dojít ke skončení pracovního poměru již ke dni [datum]. V době od června do srpna 2020 činil průměrný čistý měsíční příjem žalobkyně u jmenované organizace [částka]. V předcházejícím období byla žalobkyně v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Výše uvedené skutečnosti soud zjistil z návrhu dohody o rozvázání pracovního poměru, z výpovědi z pracovního poměru s dokladem o jejím předání a ze mzdových listů vystavených [anonymizována dvě slova], státní organizací.

5. Žalobkyně následně uzavřela pracovní smlouvu se společností [právnická osoba], se sídlem [adresa]. Na základě této pracovní smlouvy měla žalobkyně pro jmenovanou společnost pracovat od 16. 9. 2020 jako prodavačka – výrobářka. Místem výkonu práce byl [obec]. Tento pracovní poměr byl rozvázán zrušením ve zkušební době ze strany zaměstnavatele dopisem ze dne 2. 10. 2020, který žalobkyně odmítla převzít dne 19. 10. 2020. Žalobkyně vyjádřila se zrušením pracovního poměru ve zkušební lhůtě nesouhlas a požadovala, aby jí bylo umožněno u jmenované společnosti pracovat do 30. 11. 2020. Dle potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti činil příjem žalobkyně v období září a října 2020 od jmenované společnosti celkem [částka] Tyto skutečnosti byly zjištěny z pracovní smlouvy, z potvrzení o zdanitelných příjmech, z dokladů o rozvázání pracovního poměru žalobkyně u jmenované organizace a z dopisů žalobkyně.

6. Žalobkyně uzavřela dne 19. 11. 2020 dohodu o provedení práce se [právnická osoba] a [anonymizováno] [právnická osoba], se sídlem [adresa]. Na základě dohody měla vykonávat výpomocné práce prodavačky v době dovolených a nemocí, a to v období do 31. 12. 2020. Další dohodu o provedení práce se stejnou organizací uzavřela žalobkyně dne 1. 1. 2021, a to na dobu od 4. 1. 2021 do 31. 12. 2021 Dohoda umožňovala provedení prací v rozsahu maximálně 300 hodin ročně. Žalobkyně od jmenované společnosti na odměně obdržela v listopadu 2020 částku [částka], v prosinci 2020 částku [částka], v lednu 2021 částku [částka] a v únoru 2021 částku [částka] Tyto skutečnosti soud zjistil z dohod o provedení práce a ze mzdových listů.

7. Žalobkyně uzavřela dne 15. 2. 2021 dohodu o provedení práce s [anonymizováno], státním podnikem. Za činnost odvedenou na základě této dohody byla žalobkyni vyplacena za březen 2021 částka [částka] Tyto skutečnosti soud zjistil z dohody o provedení práce a z dokladu o výši odměny 8. Dle přiznání k dani z příjmu fyzických osob podaného žalobkyní za rok 2019 činil základ daně [částka], daň po uplatnění slev činila [částka]. Ze samostatné činnosti vykázala žalobkyně příjmy [částka], výdaje [částka]. Dle přiznání k dani z příjmů podaného žalobkyní za rok 2020 činil základ daně [částka], daň nebyla vyměřena. Ze samostatné činnosti vykázala žalobkyně příjem [částka] a výdaje [částka].

9. Matka žalobkyně [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], bytem [adresa žalobkyně], byla rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], omezena ve svéprávnosti. Jejím opatrovníkem bylo jmenováno [územní celek]. Dle znaleckého posudku trpí posuzovaná demencí lehkého stupně vaskulárního původu. Jedná se o [anonymizována tři slova], které se projevuje postižením [anonymizováno] funkcí – myšlení, paměti, orientace, pozornosti. Rozhodnutím Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Plzni, ze dne [datum], bylo rozhodnuto, že se [jméno] [příjmení] přiznává příspěvek na péči ve výši [částka] měsíčně od prosince 2020. Tento příspěvek musí být využíván na zajištění potřebné pomoci osobě, které byl přiznán, a to osobou blízkou nebo asistentem sociální péče nebo poskytovatelem sociálních služeb nebo jiným zařízením uvedeným v § 7 odst. 2 zákona o sociálních službách. Tyto skutečnosti soud zjistil z rozsudku Okresního soudu v Tachově a z rozhodnutí úřadu práce.

10. Dle potvrzení o studiu je [celé jméno žalovaného], narozen [datum], studentem [anonymizováno] fakulty [příjmení] univerzity v [obec] v prezenční formě studia studijního programu [anonymizováno] ekonomika a management, a to v období od [datum] do [datum] [celé jméno žalovaného], narozen [datum], je od [datum] do [datum] studentem studijního programu [anonymizována dvě slova] a bioinženýrství v prezenční formě studia na [obec] škole [anonymizováno] v [obec].

11. Usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 2. 2021, č. j. [číslo jednací], byl nařízen pro pohledávku na výživném ve výši [částka] v případě oprávněného [jméno] a ve výši [částka] v případě oprávněného [jméno] výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu žalobkyně u [právnická osoba] Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně v průběhu řízení dlužné výživné zaplatila. Žalobkyně doložila, že si dne 5. 4. 2021 půjčila částku [částka] od [jméno] [příjmení] – přítele své matky, aby mohla dlužné výživné uhradit (viz smlouva o půjčce).

12. Dle potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti činil příjem otce žalovaných [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] od [anonymizováno] školy a [anonymizováno] školy [obec] v roce 2019 celkem [částka], daň po slevě činila [částka]. V roce 2020 příjem činil [částka], daň po slevě činila [částka].

13. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že je absolventkou střední průmyslové školy dopravní, obor železniční doprava a přeprava. Tuto kvalifikaci využívala v době zaměstnání u [anonymizováno] železnic. Je rovněž registrována jako OSVČ, má předmět činnosti Nákup, prodej a výroba zboží. Šije polštářky a podobné věci, tyto pak prodává na trzích a veletrzích. Čistý příjem z této činnosti po odečtení nákladů se v uplynulých letech pohyboval kolem [částka] ročně. Napsala knížku a měla v úmyslu ji prodávat na vánočních trzích, což však kvůli pandemické situaci nebylo možné. Pokud by kniha měla jít do širší distribuce, musela bych v tomto směru sama investovat. Pečuje o matku ve [anonymizováno], matka byla původně v LDN, od 12. 12. 2020 je doma. Nutnost péče o matku také byla důvodem skončení pracovního poměru u [právnická osoba], kde žalobkyně sama chtěla skončit ke konci listopadu 2020. Matka je ležící pacientka, péči o ni zajišťuje žalobkyně. Z důvodu péče o matku nepřerušila živnost, protože sociální a zdravotní pojištění v případě péče o matku za ni hradí stát a sama tak má možnost výkonu další činnosti.

14. Dle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle § 913 odst. 1, 2 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Dle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

15. Hmotněprávní úprava účinná od 1. 1. 2014 možnost změny výživného v případě zletilých dětí výslovně neupravuje. V ustanovení § 923 odst. 1 o. z. se uvádí: Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Dle soudu však je třeba dovodit, že při změně poměrů se lze domáhat rovněž změny výživného pro zletilé dítě. Opačný závěr by vedl k absurdním situacím. Dle soudu je třeba k závěru o možnosti změny výživného zletilého dítěte dospět na základě ustanovení § 163 odst. 1 o.s.ř. Dle tohoto ustanovení rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. Změnu poměrů ve smyslu uvedeného ustanovení lze definovat jako stav odlišný od stavu, který byl rozhodující při původním (předchozím) rozhodování. Zásadně se musí jednat o změnu závažnějšího charakteru, tj. o změnu podstatnou (clausula rebus sic stantibus). Podmínkou úspěchu žalobkyně v tomto řízení tedy bylo prokázání skutečnosti, že se poměry rozhodné pro určení výše výživného v době od poslední úpravy výživného natolik změnily, že jsou důvody pro změnu (snížení) výživného.

16. Dle soudu v posuzované věci došlo v porovnání s dobou poslední úpravy výživného ke změně možností na straně žalobkyně jako osoby povinné plnit vyživovací povinnost i ke změně potřeb na straně žalovaných jako osob majících právo na výživné. V době vydání posledního rozhodnutí žalobkyně dosahovala u zaměstnavatele [anonymizována dvě slova] průměrného příjmu [částka]. Pracovní poměr žalobkyně u uvedené organizace skončil ke dni 31. 8. 2020, přičemž důvody skončení pracovního poměru nemohou jít k tíži žalobkyně. Žalobkyně naopak odmítla uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru již ke dni 19. 6. 2020, takže k rozvázání pracovního poměru nakonec došlo výpovědí danou zaměstnavatelem podle § 52 písm. e) zákoníku práce až po uplynutí výpovědní doby. Žalobkyně poukazovala na skutečnost, že před skončením svého pracovního poměru byla již od září 2019 v pracovní neschopnosti. Byť si je soud vědom toho, že dávky nemocenského jsou nižší než průměrná mzda (podle délky dočasné pracovní neschopnosti od 60 % do 72 % denního vyměřovacího základu – viz § 29 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb.), bylo dle soudu v možnostech žalobkyně hradit i z těchto dávek výživné po [částka] měsíčně pro každého ze žalovaných. Dlužno dodat, že v zaměstnání u [anonymizována dvě slova], státní organizace, žalobkyně plně využívala dosaženou kvalifikaci. Soud tudíž vycházel z toho, že se možnosti žalobkyně plnit vyživovací povinnost k žalovaným prokazatelně snížily až s účinností od [datum], tj. po skončení pracovního poměru u [anonymizována dvě slova], státní organizace.

17. V měsících září a říjnu 2020 žalobkyně dosahovala u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] průměrného příjmu [částka]. V listopadu 2021 měla příjem od [právnická osoba] a [anonymizováno] [obec] ve výši [částka], v prosinci příjem [částka]. Od prosince 2020 žalobkyně pečovala o svoji matku [jméno] [příjmení], které také byl s účinností od tohoto měsíce přiznán příspěvek na péči ve výši [částka] měsíčně. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, se příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Byť je tedy uvedený příspěvek formálně přiznáván osobě, která potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti, mj. i v případech, kdy tuto pomoc poskytuje osoba blízká, je dle soudu účelem tohoto příspěvku zajistit určitý příjem právě této jiné osobě, která z důvodu poskytování pomoci nemůže dosahovat příjmu vlastní výdělečnou činností. Proto je dle soudu třeba i tento příspěvek při rozhodování o výživném zohlednit. Soud si je na straně druhé vědom toho, že na uvedený příjem nelze pohlížet jako na příjem žalobkyně v těch obdobích, kdy žalobkyně péči o matku fakticky nezajišťuje. V těchto obdobích jde o příjem těch osob, které péči o matku žalobkyně skutečně zajištují. Na straně druhé nelze přehlédnout, že žalobkyně dokázala dosahovat určitých příjmů i v té době, kdy se její matka již léčila v místě bydliště a byla odkázána na pomoc jiných osob (například v lednu a únoru 2021 částky [částka] resp. [částka] od [právnická osoba] a [anonymizováno] [obec], v březnu 2021 částka [částka] od [anonymizováno]). Z uvedeného je tak zřejmé, že se žalobkyně snaží svůj potenciál k dosažení příjmů výdělečnou činností využít, i když pečuje o matku. Konečně soud bral v úvahu, že se žalobkyně nadále věnuje samostatné výdělečné činnosti, z níž má příjem kolem [částka] ročně, tj. průměrně kolem [částka] měsíčně. Soud tak dovodil, že je v možnostech žalobkyně v období po 1. 9. 2020 dosahovat příjmů přesahujících [částka] čistého měsíčně.

18. V porovnání s dobou, kdy bylo výživné upraveno naposledy, došlo k zásadním změnám rovněž na straně žalovaných. Zatímco v době poslední úpravy výživného byli žalovaní nezletilými žáky gymnázia, kteří studovali v místě bydliště, v současnosti (od srpna resp. září 2020) jde o vysokoškolské studenty s místem studia v [obec] respektive v [obec]. Potřebám žalovaných by tak odpovídalo výživné výrazně převyšující naposledy stanovené výživné [částka] měsíčně.

19. Při rozhodování o návrhu tak soud musel brát v úvahu na straně jedné snížené možnosti žalobkyně jako osoby povinné, na straně druhé zásadně zvýšené potřeby žalovaných jako osob oprávněných. Nelze přitom připustit, aby zvýšené potřeby žalovaných nesl v převážné míře otec. Soud při určení rozsahu, v jakém je možno výživné snížit, vycházel z ustálené praxe, dle které by z příjmu povinné osoby k plnění vyživovacích povinností měla sloužit přibližně čtvrtina až třetina. V souladu s tím se zřetelem k vysokým potřebám žalovaných soud rozhodl o snížení výživného s účinností od 1. 9. 2020 na částku [částka] měsíčně pro každého ze žalovaných. Žalobkyně požadovala výživné snížit na částku [částka] měsíčně, tedy celkem o [částka] měsíčně pro každého ze žalovaných. Tento návrh soud za dobu do 31. 8. 2020 zamítl v plném rozsahu, za dobu od 1. 9. 2020 ho zamítl ve vtahu ke každému ze žalovaných v rozsahu [částka] měsíčně.

20. Pokud by se snad uvedené snížení výživného jevilo jako nepřiměřeně nízké, pak je nutno poukázat na skutečnost, že odvolací soud již v posledním rozhodnutí o výživném v dubnu 2017 konstatoval, že by tehdejším příjmům žalobkyně odpovídalo i vyšší výživné než [částka] měsíčně pro každého ze žalovaných. Se zřetelem k tehdejší částečné osobní péči žalobkyně o žalované však bylo výživné stanoveno právě na [částka] měsíčně. Z uvedeného vyplývá, že v září 2020, od kterého soud výživné snížil, by potřebám žalovaných a původnímu příjmu žalobkyně [částka] měsíčně odpovídalo výživné vyšší než [částka] měsíčně. Rozhodnutí, jímž bylo výživné sníženo právě na [částka] měsíčně pro každého ze žalovaných, je tedy nutno posuzovat i z tohoto hlediska.

21. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaní byli v řízení úspěšnějšími účastníky, práva na náhradu nákladů řízení se však vzdali. Proto soud rozhodl, jak je ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno.