9 C 19/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro určení neexistence zástavního práva

I. Návrh, aby soud určil, že neexistuje zástavní právo zřízené Smlouvou o zápůjčce a zástavní smlouvou ze dne 30. 11. 2020, uzavřenou mezi žalovanou a [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], [IČO], se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], k bytové jednotce [číslo] nacházející se v domě [adresa] stojícím na pozemku parc. č. St. [anonymizováno], vše v katastrálním území a obci [obec], zapsané na [list vlastnictví] katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení 27 710 Kč k rukám [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 17. 1. 2023 se žalobkyně domáhala určení, že zástavní právo k jednotce specifikované ve výroku I. rozsudku, které mělo vzniknout na základě smlouvy ze dne 30. 11. 2020, neexistuje. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla na základě usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 26. 10. 2022, č. j. 10 D 626/2022-127, které nabylo právní moci dne 4. 11. 2022, mj. vlastnické právo k bytovým jednotkám [číslo] [číslo] nacházejícím se v k. ú. a obci [obec], které jsou zapsány na [list vlastnictví] katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce]. Dne 16. 10. 2020 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, její babička [jméno] [příjmení], kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k jednotkám s obchodní korporací [právnická osoba], IČO [číslo]. Jak vyplývá z článku Za sedmé, bodu 1., písm. b) citované kupní smlouvy, jednotku [číslo] se prodávající zavázala předat do 3 měsíců od uhrazení druhé části kupní ceny kupujícímu. K tomu však nikdy nedošlo a prodávající přípisem ze dne 17. 12. 2020 odstoupila od kupní smlouvy. Přes výše uvedené kupující uzavřel se žalovanou dne 30. 11. 2020 Smlouvu o zápůjčce a zástavní smlouvu, na jejímž základě měla žalovaná kupujícímu poskytnout zápůjčku ve výši 1 000 000 Kč, kterou se kupující zavázal vrátit do 31. 12. 2021. Zápůjčka měla být poskytnuta hotově v pěti zálohách před uzavřením citované smlouvy. Na základě této smlouvy pak kupující zřídil zástavní právo smluvní k jednotce [číslo] ve prospěch žalované. Dle žalobkyně zástavní právo zřízené Smlouvu o zápůjčce a zástavní smlouvou ze dne 30. 11. 2020 neexistuje, a to z několika důvodů. Dle žalobkyně k předání předmětu zápůjčky nikdy nedošlo. Jde o tzv. reálný kontrakt a žalobkyně má pochybnosti umocněné skutečností, že pokud by žalovaná kupujícímu skutečně poskytla předmětnou zápůjčku, pak kupující mohl bez problémů uhradit zbývající část kupní ceny dle kupní smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení]. Na místo toho kupující i v odvolání proti usnesení zdejšího soudu o nařízení předběžného opatření ze dne 22. 2. 2021 uváděl, že se nachází ve stavu druhotné platební neschopnosti. Těmto okolnostem však lze, s ohledem na shora popsané, stěží uvěřit. K tomu přistupuje fakt, že žalobkyně vyzvala přípisem ze dne 28. 7. 2022 žalovanou, aby se k jejím pochybnostem o existenci zástavního práva vyjádřila a aby sdělila, zda a v jaké části byl dluh ze zápůjčky umořen. Přípis byl žalované doručen dne 1. 8. 2022, žalovaná na výzvu dosud nereagovala. Konečně, s ohledem na obsah kupní smlouvy, kdy kupující, byť byl vlastníkem jednotky [číslo] ale nebyl oprávněn s ní nakládat, neboť nezaplatil druhou a podstatnou část kupní ceny, zřídil zástavní právo smluvní ve prospěch žalované zjevně v rozporu s dobrými mravy, neboť si výše uvedených skutečností musel být vědom. Jinak by bylo možno toto jednání kupujícího posuzovat, kdyby z inkasované zápůjčky (k níž však zřejmě nedošlo, jak je shora popsáno) doplatil druhou část kupní ceny. To se však nestalo. Jednání kupujícího, kterým zřídil zástavní právo k jednotce [číslo] ve prospěch žalované, je tak třeba považovat za absolutně neplatné pro ro rozpor s dobrými mravy, a to s odkazem na ust. § 580 o. z.. Zástavní právo bylo podle názoru žalobkyně zřízeno pouze a jen účelově, aby kupující mohl působit na prodávající a odradit ji od snahy získat jednotky zpět do svého vlastnictví zpět. Jednání kupujícího a žalované bylo nepoctivé a jako takové nemůže s odkazem na ust. § 7 o. z. požívat právní ochrany.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Učinila nesporným, že uzavřela dne 30. 11. 2020 (na straně zapůjčitelky a zástavní věřitelky)„ Smlouvu o zápůjčce a zástavní smlouvu“ se společností [právnická osoba], [IČO] (na straně vydlužitele a zástavce). Touto smlouvou zapůjčila žalovaná 1 000 000 Kč a jako zajištění ke splnění závazku vrátit jí zápůjčku bylo současně zřízeno zástavní právo k bytové jednotce [číslo] vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově [adresa] stojící na pozemku St. [anonymizováno] včetně příslušného spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemku, to vše v k. ú. [obec], který společnost v době zřízení zástavního práva vlastnila. Na základě žaloby o určení vlastnického práva (rozsudek Okresního soudu v Trutnově č. j. 14 C 9/2021-53 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 25 Co 180/2021-80) se potom vlastníkem předmětné zastavené jednotky [číslo] (a dále i jednotky [číslo] ve stejné budově) stala žalobkyně. Důvodem žaloby o určení vlastnického práva byla skutečnost, že bylo odstoupeno od kupní smlouvy, na základě které se společnost [právnická osoba] stala vlastníkem obou bytových jednotek. Situace je tedy taková, že současná vlastnice sporné jednotky má zastavenu tuto jednotku pro splnění dluhu třetí osoby. V mezidobí, kdy jednotku vlastnila [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], totiž tuto jednotku zastavila pro splnění svého dluhu ze zápůjčky, kterou jí poskytla žalovaná. Žalovaná zásadně nesouhlasí s tvrzením, že k poskytnutí zápůjčky nedošlo. Předání peněz prokazuje samotný text uzavřené smlouvy. Žalovaná se úhrady zápůjčky včetně veškerého příslušenství po [právnická osoba] [příjmení] hatch domáhá soudní cestou (řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 35 C 28/2023). Žalovaná musela zaplatit soudní poplatek 50 000 Kč, aby se úhrady domohla. Nedůvodná je rovněž námitka, že smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Právě a jen to, že jí [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] nabídla zajistit zápůjčku zřízením zástavy na nemovitost, bylo důvodem, proč byla žalovaná ochotna společnosti svoje finanční prostředky zapůjčit. Žalovaná si zřízením zástavy hájila svoje zájmy, tj. aby poskytnutou zápůjčku měla zajištěnu, na čemž nevidí nic nemravného ani nepoctivého. Žalovaná v době uzavření smlouvy z katastru nemovitostí ověřila, že [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] je vlastníkem dvou bytových jednotek a že její vlastnické právo není nijak omezeno. Společnost žalované nabídla pouze jednu ze dvou jednotek pro zástavu, což ostatně přišlo žalované logické s ohledem na hodnotu zápůjčky. Nebyly tedy zastaveny obě bytové jednotky, což by samozřejmě bylo pro žalovanou výhodnější. Pokud by mělo dojít pouze k účelovému zastavení, jak tvrdí žalobkyně, tak nebyl důvod, aby nedošlo k zastavení obou jednotek. Již sama skutečnost, že katastrální úřad povolil vklad zástavního práva k jednotce, svědčí o tom, že [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] byla oprávněna s bytovou jednotkou nakládat. Žalovaná v okamžiku uzavření smlouvy o zápůjčce se zástavní smlouvou jednala v dobré víře v to, že [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] svědčí vlastnické právo k zastavované bytové jednotce a při jejím nakládání není nikterak omezena. Dle ust. § 984 o.z. platí:„ Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu.“ I když zástavní právo nemá samo o sobě majetkovou hodnotu a majetek zástavního věřitele se jeho zřízením nezvyšuje, tak judikatura (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4540/2018) zástavní smlouvu, jíž byla zřízena zástavní práva k zajištění poskytnutých zápůjček, považuje za úplatná právní jednání ve smyslu § 984 odst. 1 o. z., neboť zřízení zástavního práva zde bylo vyváženo poskytnutím zápůjčky vydlužiteli. Na zástavní právo lze pak v tomto smyslu nahlížet jako na potenciální kompenzaci možného zmenšení majetku zástavního věřitele, ke kterému dojde v případě nesplnění zajištěného dluhu – jak zmenšení majetku zástavního věřitele, tak jeho kompenzace v důsledku realizace zástavního práva jsou zde však pouze v rovině budoucí možnosti.

3. Žalobkyně na podané žalobě trvala i po provedeném dokazování. Výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (jednatele [příjmení] [příjmení] [anonymizováno]) považovala za účelové. Svědci jsou zjevně přátelé, tomu odpovídaly jejich výpovědi. V zájmu zamítnutí žaloby se snažili vypovídat ve shodě, která však nepanuje ve všech skutečnostech. Doklady o předání peněz nic nedokládají, lze je libovolně zpracovat i zpětně a jedině znalec by byl schopen říci, zda se jedná o pravé listiny. Dle žalobkyně byly antedatovány. [jméno] [příjmení], ač měl mít finanční prostředky od žalované, neuhradil částečně kupní cenu za byt [číslo], přitom si byl vědom její splatnosti. Také na odstoupení od kupní smlouvy na byty nijak nereagoval. Ač svědek [příjmení] uvedl, že se se svědkem [příjmení] v poslední době nevídají zejména kvůli dluhu ze smlouvy o zápůjčce, [příjmení] uvedl, že se normálně stýkají, což mj. potvrzuje i to, že došlo k postoupení pohledávky vydlužitele za paní [příjmení], resp. za žalobkyní na vrácení části kupní ceny za byty ve výši 900 000 Kč, čímž je zjevně prokázáno, že svědci se i nadále stýkají a jejich jednání je účelové. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem z 28. 7. 2022, aby jí sdělila, zda k zápůjčce došlo, zda a kdy již byla vrácena. Žalovaná nereagovala. Později argumentovala, že pohledávku soudně vymáhá, avšak soudní řízení o vrácení částky 1 000 000 Kč zahájila až žalobou podanou v březnu 2023, ačkoli zápůjčka byla splatná 31. 12. 2021. Je také s podivem, že se vydlužitel v soudním řízení o vrácení zápůjčky nikterak nebránil a nechal vzniknout rozsudek pro uznání, do něhož podal pouze formálně odvolání, ačkoli disponoval pohledávkou (tedy z hlediska žalobkyně spornou pohledávkou) za žalobkyní z titulu vrácení části kupní ceny ve výši 900 000 Kč. Mohl tedy tuto pohledávku postoupit již během soudního řízení, a tím umořit podstatnou část svého dluhu vůči žalované. Svědek [příjmení] tak neučinil, protože by tím mohlo dojít k oslabení pozice žalované v tomto řízení, neboť by došlo k zániku větší části pohledávky, kterou zajišťuje zástavní právo. Dle svědka [příjmení] byla pohledávka postoupena na zdánlivě cizí třetí subjekt, který se podle něho„ živí“ vymáháním dluhů. Šlo přitom o [právnická osoba], jejímž jednatelem je kamarád [příjmení] [příjmení]. Svědek [příjmení] uvedl, že do jednoho z koupených bytů investoval 900 000 Kč, dále zaplatil 900 000 Kč na kupní cenu za byty paní [příjmení], to je celkem 1 800 000 Kč, žalovaná mu údajně zapůjčila pouze 1 000 000 Kč, přičemž [jméno] [příjmení] byl dle svého výslovného prohlášení v odvolání do předběžného opatření v druhotné platební neschopnosti. Postup žalované, kdy mělo dojít nejprve k poskytnutí peněz a teprve potom k uzavření smlouvy o zápůjčce a zástavní smlouvy, je velmi nestandardní a v rozporu s tím, co žalovaná uvedla ve své replice. Jde o další nepřímý důkaz neexistence zápůjčky, a tedy i zástavního práva. Nestandardní je také absence ujednání o úroku ze zápůjčky.

4. Žalovaná trvala na zamítnutí žaloby. Významné jsou výpovědi svědků [příjmení] a [příjmení]. Z nich vyplynulo, že se dlouhodobě znají, že svědek [příjmení] půjčoval svědkovi [příjmení] nebo jeho firmám peníze i v jiných případech a že tyto byly používány na rekonstrukce budov ve [příjmení] [příjmení]. Nelze dovozovat, že by výpovědi těchto svědků byly nevěrohodné a že by se na obsahu výpovědí předem dohodli. Z obou výpovědí vyplynulo, že došlo k předání a převzetí peněz, které byly předmětem zápůjčky. Bylo tedy prokázáno, že předmět zápůjčky byl předán a k jejímu zajištění bylo sjednáno zástavní právo. V tomto řízení nepřísluší soudu hodnotit, zda a jakým způsobem firma svědka [příjmení] zapůjčené peníze skutečně použila. Sjednaná zástava měla reálný ekonomický důvod, protože pokud žalovaná zapůjčila částku 1 000 000 Kč, pak logicky chtěla svoji investici ochránit. Zástavní právo bylo sjednáno pouze ve vztahu k jedné ze dvou bytových jednotek, protože hodnota této jedné jednotky přibližně odpovídala výši zápůjčky. K námitce, že zápůjčka byla bezúročná, žalobkyně uvedla, že pro případ nevrácení zápůjčky byl sjednán úrok z prodlení, který měl zahrnovat i úroky z úroků, což není zcela obvyklý postup, tedy tímto byla investice pro případ nevrácení zápůjčky chráněna.

5. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Mezi účastnicemi existuje spor o to, zda zástavní právo k jednotce [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení] platně vzniklo či nikoliv Vzhledem k rozdílným názorům účastnic na uvedenou otázku není možné sepsání souhlasného prohlášení, na jehož základě by katastrální úřad provedl výmaz zástavního práva z veřejného seznamu. K výmazu tak může dojít pouze na základě rozhodnutí soudu deklarujícího neexistenci zástavního práva. Naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení tak je dán, a proto se soud žalobou věcně zabýval.

7. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 9/2021 bylo rozhodováno o určení vlastnictví žalobkyně [jméno] [příjmení], narozené 10. 3. 1950, k nemovitým věcem – bytovým jednotkám [číslo] s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu na pozemku parc. č. St. [anonymizováno], a [číslo] s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a na pozemku parc. č. St. [anonymizováno], zapsaným na LV [číslo] katastru nemovitostí pro obec a [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení]. Žaloba byla podána proti žalovanému společnosti [právnická osoba], [IČO], jejímž jednatelem byl [jméno] [příjmení]. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 31. 5. 2021, č. j. 14 C 9/2021 – 53, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 1. 2022, č. j. 25 Co 180/2021 – 80, bylo žalobě vyhověno. Soudy dospěly k tomuto závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byla dne 16. 10. 2020 uzavřena kupní smlouva ohledně bytových jednotek [číslo] v bytovém domě [adresa] postaveném na pozemku st. [anonymizováno] v obci a k. ú. [obec] a ohledně odpovídajícího spoluvlastnického podílu na společných částech domu a na pozemku, které prodala žalobkyně žalovanému za sjednanou kupní cenu celkem 1 500 000 Kč. Část kupní ceny ve výši 600 000 Kč měl kupující uhradit na účet prodávající č. [bankovní účet] do 5 pracovních dnů od podpisu smlouvy, přičemž mezi účastníky bylo nesporné, že tato část kupní ceny byla uhrazena. Druhou část kupní ceny ve výši 900 000 Kč měl kupující uhradit do 5 pracovních dnů po předložení listů vlastnictví prokazujících, že žalovaný je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitostí a že tyto nejsou zatíženy. Pro případ prodlení se zaplacením kupní ceny delšího jak 15 dnů bylo ve smlouvě sjednáno oprávnění prodávajícího od kupní smlouvy odstoupit. Za žalovaného jednal v souvislosti s kupní smlouvou jeho jednatel [jméno] [příjmení]. [příjmení] vlastnictví ohledně předmětných nemovitostí osvědčující skutečnosti sjednané ve smlouvě byly žalovanému předány dne 24. 11. 2020 Kupní smlouva ze dne 16. 10. 2020 byla vložena do katastru nemovitostí 24. 11. 2020 a již téhož dne si žalobkyně opatřila na poště potřebné listy vlastnictví, aby je mohla předat žalovanému. Za tím účelem byl připraven předávací protokol, který má graficky stejnou podobu, jako protokol ohledně předání bytu ze dne 28. 10. 2020. Na obou protokolech je datum až pod podpisy účastníků a je dopisováno rukou, přičemž není podstatné, kdo datum dopsal. Žalovaný popírá, že mu byly listy vlastnictví dle protokolu předány, ovšem tuto obranu považoval soud za nevěrohodnou a čistě účelovou. Žalovaný před podáním žaloby žádným způsobem nereagoval na odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy, nenamítal, že nenastala splatnost kupní ceny, což by se dalo logicky očekávat, pokud by mu listy vlastnictví nebyly předány. Žalovaný v opožděném odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření výslovně uvedl„ dostali jsme se bohužel vlivem aktuální pandemické situace do stavu druhotné platební neschopnosti, v jejímž důsledku jsme nebyli schopni kupní cenu dle smlouvy doplatit.“ Žalovaný tak fakticky uznával, že kupní cena byla splatná, a vysvětloval, proč k jejímu včasnému zaplacení nedošlo. Takovouto formulaci by nepochybně žalovaný nepoužil, kdyby splatnost kupní ceny doposud nenastala. Je věrohodný a konzistentní postup žalobkyně, která měla zájem, aby jí byla kupní cena zaplacena co nejdříve, proto hned v den, kdy byl proveden vklad kupní smlouvy do katastru nemovitostí, kontaktovala žalovaného a listy vlastnictví, které toho dne pořídila na poště, předala jednateli žalovaného. Žalovaný následně na účet uvedený v předávacím protokole ze dne 24. 11. 2020, který byl odlišný od účtu uvedeného v kupní smlouvě, uhradil částku 300 000 Kč. Listy vlastnictví byly žalovanému předány 24. 11. 2020, tudíž nastala splatnost doplatku kupní ceny ve výši 900 000 Kč do 5 pracovních dnů, tj. do úterý 1. 12. 2020. Od následujícího dne, tj. od 2. 12. 2020, se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením částky 900 000 Kč, dne 3. 12. 2020 zaplatil částku 300 000 Kč, přičemž ohledně částky 600 000 Kč prodlení pokračovalo. Žalovaný netvrdil a neprokázal zaplacení této částky. V kupní smlouvě bylo sjednáno oprávnění prodávající odstoupit od kupní smlouvy v případě prodlení kupujícího se zaplacením kupní ceny, které je delší než 15 dnů. Prodlení žalovaného nastalo 2. 12. 2020 a dne 17. 12. 2020 trvalo více než 15 dnů. Podáním ze dne 17. 12. 2020 žalobkyně od kupní smlouvy písemně odstoupila pro prodlení žalovaného se zaplacením kupní ceny, odstoupení bylo žalovanému doručeno 18. 12. 2020. Od kupní smlouvy lze ve smyslu § 2001 o. z. odstoupit, neboť si to strany ujednaly. Byly naplněny podmínky pro odstoupení, tj. prodlení žalovaného se zaplacením kupní ceny delší než 15 dnů. Dle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením se smlouva zrušuje od počátku, takže dnem 18. 12. 2020 se vlastnicí nemovitostí, které byly předmětem smlouvy, stala opět žalobkyně. Obě uvedená rozhodnutí nabyla právní moci dne 13. 2. 2022 Tyto skutečnosti soud zjistil ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 14 C 9/2021.

8. Žalovaná jako zapůjčitel a zástavní věřitel uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [ulice a číslo], [obec], [PSČ] [obec a číslo], Smlouvu o zápůjčce a zástavní smlouvu. Smlouva je opatřena ověřeným podpisem žalované ze dne 1. 12. 2020 a ověřeným podpisem [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba], ze dne 30. 11. 2020. Předmětem smlouvy byla částka 1 000 000 Kč. K předání této částky došlo dle čl. II. smlouvy v hotovosti k rukám jednatele vydlužitele před podpisem smlouvy v pěti zálohách po 200 000 Kč. Vydlužitel se zavázal uvedenou částku vrátit nejpozději do 31. 12. 2021 v hotovosti k rukám zapůjčitele. Pro případ prodlení s vrácením zápůjčky byl sjednán úrok z prodlení ve výši 2,5 promile za každý započatý den prodlení. Smluvní strany se dohodly, že lze požadovat i úroky z úroků. Smlouva obsahuje prohlášení vydlužitele a zástavce, že je vlastníkem bytové jednotky [číslo] vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově [adresa] na pozemku st. [anonymizováno], dále ideálního podílu na společných částech a pozemku o velikosti [číslo], vše v obci a [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení]. Bylo sjednáno zajištění závazku vzniklého na základě smlouvy ve výši 1 000 000 Kč včetně příslušenství zřízením zástavního práva k uvedené jednotce ve prospěch žalované jako zástavního věřitele. Ke vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí došlo v řízení vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] pod [číslo jednací] skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o zápůjčce a zástavní smlouvy.

9. Z výpisu z účtu vedeného [právnická osoba] ve prospěch žalované, číslo účtu [bankovní účet], bylo zjištěno, že dne 3. 6. 2020 došlo k výběru hotovosti ve výši 1 000 000 Kč ze strany žalované (viz č.l. 64).

10. Podle příjmového pokladního dokladu č. 2020 přijala společnost [právnická osoba] od žalované dne 27. 8. 2020 částku 200 000 Kč. Jako účel platby je uvedena„ zápůjčka“. Dle příjmového pokladního dokladu č. 2020 ze dne 3. 9. 2020 přijala stejná společnost od žalované částku 200 000 Kč. Jako účel platby je opět uvedena„ zápůjčka“. Tyto skutečnosti soud zjistil z pokladních dokladů (č. l. 63).

11. Usnesením zdejšího soudu č. j. 10 D 626/2022–127 ze dne 26. 10. 2022 rozhodla soudní komisařka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářka ve [obec], ve věci pozůstalosti po [příjmení] [příjmení], narozené dne 10. 3. 1950, zemřelé dne 20. 5. 2022. Uvedeným rozhodnutím bylo potvrzeno, že žalobkyně nabyla ze zákonné dědické posloupnosti mimo jiné jednotku [číslo] – byt, vymezenou v budově [adresa], bytový dům, jež je vystavěn na pozemku označeném jako st. parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, se kterou je spojen podíl ve výši [číslo] na společných částech domu a pozemku, na kterém je dům vystavěn, vše zapsáno na příslušném listu vlastnictví pro obec a [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení] u [stát. instituce], [stát. instituce], v hodnotě 1 100 000 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne 4. 11. 2022 (viz č. l. 4).

12. Žalobkyně zaslala prostřednictvím svého zástupce dne 28. 7. 2022 žalované dopis nazvaný„ Výzva zástavního dlužníka“. Dopis se týkal zástavního práva k bytové jednotce [číslo] v katastrálním území a obci [obec]. Žalobkyně sdělila žalované, že [právnická osoba] [příjmení] nebyla oprávněna zřídit k bytu zástavní právo ve prospěch žalované, neboť v době, kdy byla uzavřena zástavní smlouva, nebyl ještě byt [právnická osoba] [příjmení] předán. Žalobkyně dále uvedla, že má výrazné pochybnosti o platném vzniku zástavního práva k bytu ve prospěch žalované. Proto žalovanou vyzvala, aby doložila, že [právnická osoba] [příjmení] skutečně zapůjčila 1 000 000 Kč. Dále byla žalovaná vyzvána, aby sdělila, zda jí uvedená zápůjčka byla vrácena, a pokud nikoliv, zda uplatnila právní kroky vedoucí k vymáhání pohledávky. Konečně byla žalovaná vyzvána, aby poskytla součinnost k sepsání společného prohlášení o zániku zástavního práva k bytu (viz č. l. 3). Dopis byl doručen adresátce dne 1. 8. 2022 (viz č. l. 6).

13. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 35 C 28/2023 bylo zjištěno, že žalovaná podala proti společnosti [právnická osoba], [IČO], dne 31. 1. 2023 návrh na vydání platebního rozkazu na zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím, tj. s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 1 687 911 Kč vzniklým smluvní sazbou 0,25 % denně z částky 1 000 000 Kč od 1. 2. 2002 do 31. 1. 2023, dále se smluvním úrokem z prodlení vzniklým smluvní sazbou 0,25 % denně z částky 1 000 000 Kč od 1. 2. 2023 do zaplacení. Právním titulem pro vymáhání uvedené částky byla Smlouva o zápůjčce a zástavní smlouva ze dne 30. 11. 2002 uzavřená žalovanou jako zapůjčitelkou a [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] jako vydlužitelem. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl rozsudkem pro uznání ze dne 25. 5. 2023, č. j. 35 C 28/2023 – 26, tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud postupoval podle ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 153a odst. 3 o.s.ř. s tím, že se žalovaná se ve lhůtě 30 dnů nevyjádřila k podané žalobě, proto nastala fikce uznání žalobou uplatněného nároku. Žalovaná podala proti rozsudku dne 15. 6. 2023 odvolání. Uvedla v něm, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Žalovaná poté v soudem stanovené lhůtě nezaplatila soudní poplatek z odvolání. Obvodní soud pro Prahu 1 proto usnesením ze dne 15. 8. 2023, č. j. 35 C 28/2023–50, odvolací řízení zastavil. Usnesení i rozsudek pro uznání nabyly právní moci ze dne 13. 9. 2023.

14. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaná je jeho přítelkyně, jejich vztah trvá 23 let. Žijí ve společné domácnosti, každý ale má svůj bankovní účet. [jméno] [příjmení] mu v minulosti zajišťoval potřebné lidi pro činnost svědkovy firmy. [jméno] [příjmení] měl několik společností. Zápůjčka ze strany žalované [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] byla poskytnuta z jeho iniciativy. V určité době ho [jméno] [příjmení] požádal o půjčku. Žalovaná tehdy měla peníze doma, sám v půjčce neviděl žádné riziko. Peníze byly získány výběrem z banky. Původně za ty peníze chtěli koupit obytný vůz - karavan, ale pak z toho sešlo, a proto se peníze použily dále popsaným způsobem. V roce 2020 došlo k půjčce dvakrát 200 000 Kč z peněz přítelkyně. Na tyto dvě částky se vystavily pokladní doklady. [jméno] [příjmení] tehdy uvedl, že by potřeboval celkem 1 300 000 Kč. Přítelkyně měla doma pouze 1 000 000 Kč, takže se dohodli na půjčce celkem 1 000 000 Kč. Když [jméno] [příjmení] chtěl další peníze po zapůjčení dvakrát 200 000 Kč, tak svědek trval na tom, že se zápůjčka musí nějakým způsobem zajistit. [jméno] [příjmení] nabídl do zástavy nemovitost. V daném objektu byly dvě jednotky. Celková cena obou bytových jednotek byla vyšší. [příjmení] do zástavy nabídl jednu z jednotek, konkrétně šlo o bytovou jednotku v podkroví. Svědek považoval hodnotu této jednotky za adekvátní výši zápůjčky, proto se dohodli. Byla sepsána smlouva, svědek věc nechal prověřit. Bylo ověřeno, že [právnická osoba] [příjmení] je v katastru zapsána jako vlastník. Proto byla uzavřena zástavní smlouva. Na základě smlouvy došlo ke vkladu do katastru. Za zápůjčky nebylo vráceno nic. Od určité doby se [příjmení] pro svědka stal nekontaktním. Proto byl podniknut další krok a pohledávka se zažalovala. Sám [příjmení] půjčoval peníze i v předchozí době, spolupracovali spolu asi od roku 2017 nebo 2018. [příjmení] potřeboval peníze na rekonstrukce nemovitostí. Vždy to proběhlo bez problémů, a proto mu také důvěřoval. Půjčoval mu například na rekonstrukci muzea ve [příjmení] [příjmení].

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je jediným jednatelem a společníkem společnost [právnická osoba] Žalovanou zná jako dlouholetou přítelkyni [jméno] [příjmení], s ním jsou přátelé, znají se asi 15 let. Od žalované si půjčoval několik částek. Nejprve došlo dvakrát k půjčení částky ve výši 200 000 Kč. Na to se vystavil doklad. O půjčení peněz jednal s [jméno] [příjmení], a protože šlo o peníze přítelkyně, byl [příjmení] opatrný a vystavily se doklady. Pak potřeboval ještě peníze na investici, a tak došlo k půjčení dalších 600 000 Kč. Od paní [příjmení] koupil dva byty, jeden dolní a jeden horní. [ulice] byt chtěl co nejrychleji zrekonstruovat, aby ho mohl co nejrychleji prodat. Právě na to potřeboval peníze a došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce. V souvislosti s předáním 600 000 Kč se sepsala zástavní smlouva, která se týkala horního bytu. [příjmení] [příjmení] chtěl částku za oba byty doplatit, což jí také osobně sdělil. Následně došlo k tomu, že paní [příjmení] od kupní smlouvy odstoupila, tím pádem o byty přišel, nemohl prodat zrekonstruovaný byt, přestože už měl kupce, a proto ani nemohl vrátit zapůjčenou částku 1 000 000 Kč žalované. Dluh vůči ní tedy nadále trvá. Ohledně dluhu [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] vůči žalované probíhalo řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání proti rozsudku ukládajícímu zaplatit částku 1 000 000 Kč bylo podáno omylem. V té době byla současně podána odvolání ve 4 různých záležitostech. V této konkrétní věci však odvolání nemělo být podáno, protože pohledávku žalované svědek nijak nezpochybňuje. V souvislosti s kupní smlouvou na byty od paní [příjmení] [právnická osoba] [příjmení] část kupní ceny zaplatila, bylo to asi 900 000 Kč. Tato částka nebyla po odstoupení od smlouvy vrácena. [příjmení] [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] pohledávku prodal [právnická osoba], ve které je činný i [jméno] [příjmení].

16. Soud při hodnocení důkazů postupoval v souladu s ust. § 132 o.s.ř. Provedené důkazy tedy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Za klíčové soud považuje výslechy svědků [jméno] [příjmení] - partnera žalované, a [jméno] [příjmení] – jediného společníka a jednatele společnosti [právnická osoba]. Oba jmenovaní svědci vypovídali po zákonném poučení o následcích křivé výpovědi. Z hlediska soudu výpovědi svědků nevykazovaly takové rozpory, které by vyvolávaly pochybnosti o jejich hodnověrnosti. Svědci vypovídali shodně o tom, jakým způsobem byla zápůjčka poskytnuta (dvakrát předáno po 200 000 Kč oproti vystavení pokladního dokladu, předání zbývajících 600 000 Kč pak bylo stvrzeno v písemném vyhotovení smlouvy o zápůjčce). Svědek [příjmení] vysvětlil, že mezi ním a [jméno] [příjmení] docházelo k poskytování zápůjček i v dřívějším období, přičemž závazky z těchto smluv byly řádně plněny. Proto se spokojil v případě poskytnutí prvních dvou částek po 200 000 Kč s vystavením pokladních dokladů, až v souvislosti se zapůjčením dalších 600 000 Kč do celkové výše zápůjčky 1 000 000 Kč došlo k zajištění závazku zřízením sporného zástavního práva. Dle svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] požadoval celkem částku 1 300 000 Kč, žalovaná však měla k dispozici pouze částku 1 000 000 Kč. Oba svědci potvrdili autenticitu pokladních dokladů, které jsou součástí spisu. Byl doložen i zdroj zapůjčených prostředků, které žalovaná vybrala z účtu vedeného na její jméno [právnická osoba] dne 3. 6. 2020. Jak vysvětlil svědek [příjmení], finanční prostředky žalované jako jeho partnerky měly být původně použity na nákup automobilu – karavanu a poté, kdy záměr nebyl realizován a peníze v hotovosti zůstaly k dispozici v místě bydliště žalované, došlo k jejich zapůjčení [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno]. Rozdíly ve výpovědích svědků se tak fakticky týkaly pouze jejich aktuálních vztahů. Zatímco svědek [příjmení] uvedl, že se svědkem [příjmení] není v kontaktu asi půl roku, možná déle, svědek [příjmení] uvedl, že se se svědkem [příjmení] baví, nicméně záležitost se zápůjčkou jejich vztah poznamenala. Vyšlo najevo, že [jméno] [příjmení] jako jednatel společnosti [právnická osoba] postoupil pohledávku ve výši 900 000 Kč (část ceny zaplacená za 2 bytové jednotky), která mu vznikla za [jméno] [příjmení] poté, kdy odstoupila od kupní smlouvy, [právnická osoba], v níž je činný [jméno] [příjmení]. Jde však o událost, k níž došlo s velkým časovým odstupem po uzavření zástavní smlouvy, které se tento spor týká. Výše popsaný rozpor ve výpovědích jmenovaných svědků tak nemůže bez dalšího vést k závěru, že jsou výpovědi nevěrohodné.

17. Dle soudu existují i další okolnosti, které podporují skutkovou verzi žalované. Pokud by k poskytnutí zápůjčky ve výši 1 000 000 Kč vůbec nedošlo a zápůjčka by byla pouze fiktivním právním jednáním (jak tvrdí žalobkyně), pak nebyl důvod, proč by předmětem zástavy nebyla i druhá jednotka, kterou v okamžiku uzavření zástavní smlouvy [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] vlastnila (jednotka [číslo]). Skutečnost, že zástavní právo bylo sjednáno pouze k jednotce [číslo] jejíž cena dle rozhodnutí vydaného v pozůstalostním řízení činila 1 100 000 Kč, podporuje závěr, že zápůjčka v celkové výši 1 000 000 Kč žalovanou jako zapůjčitelkou [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] jako vydlužiteli skutečně poskytnuta byla. [jméno] [příjmení] jako jednatel společnosti [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] stěží mohl v okamžiku uzavření zástavní smlouvy dne 30. 11. 2020 předpokládat, že prodávající [jméno] [příjmení] dne 17. 12. 2020 odstoupí od smlouvy, kterou na jmenovanou společnost převedla jednotky [číslo]. [jméno] [příjmení] mohl a měl legitimně očekávat, že podle uzavřené smlouvy bude mít [jméno] [příjmení] při nedoplacení kupní ceny právo od kupní smlouvy odstoupit, avšak zjevně neočekával, že [jméno] [příjmení] tohoto práva využije. Naopak jak sám uvedl, při osobních setkáních v té době [jméno] [příjmení] ujišťoval, že kupní cenu doplatí. Společnost [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] ostatně platnost odstoupení od smlouvy ze strany [jméno] [příjmení] v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 9/2021 rozporovala. Konečně sama žalovaná pohledávku z titulu smlouvy o zápůjčce vymáhala, byť k podání žaloby přistoupila až více jak rok po splatnosti zápůjčky. Na straně druhé byl pro případ prodlení [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] se splacením zápůjčky sjednán úrok z prodlení, který byl také žalované pravomocným rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 1 přisouzen. V uvedeném řízení pak žalovaná [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] nikdy nenamítla, že k poskytnutí zápůjčky ve výši 1 000 000 Kč ve skutečnosti nedošlo.

18. Logickým se může jevit argument žalobkyně, že v případě poskytnutí zápůjčky dne 30. 11. 2022 [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] nic nebránilo v tom, aby tato společnost uhradila [příjmení] [příjmení] zbývající část kupní cena za jednotky [číslo]. Skutečnost, že [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] kupní cenu nedoplatila, dle žalobkyně podporuje její skutkovou verzi, že k poskytnutí zápůjčky vůbec nedošlo. Dle skutkových zjištění ve věci sp. zn. 14 C 9/2021 se [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] od 2. 12. 2020 ocitla v prodlení se zaplacením doplatku kupní ceny ve výši 900 000 Kč, dne 3. 12. 2020 společnost prodávající [příjmení] [příjmení] zaplatila částku 300 000 Kč. K tomu je třeba dále uvést, že část zápůjčky ve výši 400 000 Kč [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] obdržela již dříve (po 200 000 Kč ve dnech 27. 8. 2020 a 3. 9. 2020), tudíž ke dni uzavření zástavní smlouvy již tyto prostředky nemusela mít k dispozici, například již z toho důvodu, že první část kupní ceny za obě jednotky byla v souladu se smlouvou uhrazena ve lhůtě 5 dnů po uzavření kupní smlouvy, k němuž došlo dne 16. 10. 2020. Pokud tedy [právnická osoba] [příjmení] hatch dne 30. 11. 2020 obdržela od žalované zbývající část zápůjčky ve výši 600 000 Kč, pak uvedená částka na doplacení celé kupní ceny dvou jednotek nepostačovala. Proto není tvrzení [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] o její druhotné platební neschopnosti v opožděně podaném odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření ve věci sp. zn. 14 C 9/2021 nijak nelogické. Skutečnost, že [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] dne 3. 12. 2020 [příjmení] [příjmení] na kupní cenu dvou jednotek zaplatila částku 300 000 Kč, tak naopak svědčí o tom, že společnost v době před 3. 12. 2020 nějaké finanční prostředky získala. Použila-li pak [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] z částky 600 000 Kč poskytnuté dne 30. 11. 2020 žalovanou celkem 300 000 Kč k jinému účelu, než k doplacení kupní ceny jednotek, nasvědčuje to opětovně pouze tomu, že [jméno] [příjmení] neočekával odstoupení od smlouvy ze strany [jméno] [příjmení].

19. Konečně je třeba uvést, že [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] byla ke dni podání návrhu na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí zapsána jako vlastník jednotky [číslo]. Pokud by tomu tak nebylo, katastrální úřad by vklad nemohl povolit.

20. Skutečnost, že žalovaná nereagovala na dopis žalobkyně ze dne 28. 7. 2022, pak nemůže sama o sobě vést k závěru, že k poskytnutí zápůjčky ve výši 1 000 000 Kč nedošlo. V této souvislosti je nutno uvést, že dopis byl napsán jménem [jméno] [příjmení], která však zemřela již dne 20. 5. 2022.

21. Soud proto na základě provedených důkazů a se zřetelem ke všem uvedeným okolnostem dovodil, že ze strany žalované zápůjčka v celkové výši 1 000 000 Kč [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] skutečně poskytnuta byla. Soud považoval za nadbytečné provedení dalších účastníky navržených důkazů. Nadbytečné je technické zkoumání příjmových pokladních dokladů, konkrétně doby jejich vzniku. Dospěl-li soud ke skutkovému závěru, že předmět zápůjčky byl vydlužiteli v plném rozsahu předán, nemohlo by mít na rozhodnutí soudu vliv ani případné zjištění, že příjmové pokladní doklady byly antedatovány. Nadbytečným je i výslech žalované jako účastnice řízení. Takový výslech by byl namístě, pokud by zde byly skutkové okolnosti, které by nebylo možno prokázat jinými důkazními prostředky. Žádné takové skutkové okolnosti se však neobjevily (původ peněz, které byly předmětem zápůjčky, objasnil svědek [příjmení]). Konečně soud považoval za nadbytečné zkoumat, zda a jakým způsobem [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] se zapůjčenými penězi naložila.

22. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

23. Dle § 1309 odst. 1 o. z. při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.

24. Dle § 1312 odst. 1 o. z. zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje.

25. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

26. Dle § 6 odst. 1, 2 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

27. Soud následně dospěl k dále uvedeným právním závěrům, a to i na základě ustálené judikatury. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2002, sp. zn. 21 Cdo 957/2001, se mj. uvádí: Zástavní právo je právem akcesorickým. Vyplývá z toho, že zástavní právo platně vznikne na základě platné zástavní smlouvy, jen jestliže platně vznikla také pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit. Jestliže pohledávka, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, ve skutečnosti platně nevznikla (např. proto, že nedošlo k uzavření smlouvy, podle které měla pohledávka vzniknout, že je taková smlouva neplatná apod.), není tu zástavní právo, i kdyby samotná zástavní smlouva byla bezvadná. Neexistuje-li tedy pohledávka, která má být zajištěna zástavním právem, není to důvodem neplatnosti zástavní smlouvy; tato okolnost má za následek, že podle zástavní smlouvy - ačkoliv jde o platný právní úkon a i když, jde-li o nemovitost, bylo podle ní vloženo zástavní právo do katastru nemovitostí - zástavní právo nevznikne. Toto rozhodnutí bylo sice přijato za účinnosti dřívější právní úpravy (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění změn a doplňků), nicméně závěry v něm vyjádřené jsou použitelné i v současnosti. Pokud by se prokázalo, že k poskytnutí zápůjčky, tedy k uzavření reálného kontraktu mezi žalovanou jako zapůjčitelkou a [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] jako vydlužitelem vůbec nedošlo, musela by být žalobkyně ve věci úspěšná. Jak však soud uvedl výše, k poskytnutí zápůjčky ve výši 1 000 000 Kč na základě„ Smlouvy o zápůjčce a zástavní smlouvy“ datované dnem 30. 11. 2020 došlo. Za této situace vzniklo platně i zástavní právo k jednotce [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení] jako právo akcesorické, když uzavřená zástavní smlouva měla všechny zákonem stanovené náležitosti a zástavní právo bylo zapsáno do veřejného seznamu. Vzhledem ke skutkovému závěru, že došlo k poskytnutí zápůjčky, nelze dovodit ani to, že by uzavřená zástavní smlouva byla neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Naopak žalovaná měla legitimní zájem na zajištění své pohledávky ze smlouvy o zápůjčce. Zástavní právo tak na základě platné zástavní smlouvy vzniklo a zajišťuje v současnosti již splatnou a vykonatelnou pohledávku žalované za [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno].

28. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, a proto má právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Ty spočívají v nákladech zastoupení, jejichž výši soud určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalované náleží odměna za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 17. 2. 2023, vyjádření ve věci ze dne 25. 7. 2023, účast při jednáních soudu ve dnech 12. 7. 2023, 23. 8. 2023, 13. 10. 2023 a 8. 11. 2023), která z tarifní hodnoty 50 000 Kč (viz § 9 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) vyhlášky) činí 3 100 Kč za úkon (viz § 7 vyhlášky). Dále má žalovaná právo na náhradu výloh za uvedené úkony po 300 Kč (viz § 13 odst. 4 vyhlášky). Na cestovném bylo přiznáno 2 310 Kč (4 cesty na trase Horní Branná – Trutnov a zpět, jedna cesta 70 km, celkem ujeto 280 km, průměrná spotřeba 7,4 l /100 km, cena PHM 41,20 Kč, základní náhrada 5,20 Kč/km). Konečně na náhradě za čas promeškaný cestami k jednáním bylo přiznáno celkem 1 600 Kč (16 půlhodin po 100 Kč). Celkově tak bylo na nákladech řízení přiznáno 27 710 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.