9 C 239/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t.č. obec anonymizována tři slova , PSČ anonymizována tři slova pro zajištění úhrady výživy a některých nákladů neprovdané matky

I. Návrh, aby soud rozhodl, že žalovaný je povinen po dobu dvou let běžící od 5. 1. 2023 přispívat na zajištění výživy žalobkyně částkou 1 500 Kč měsíčně a že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím částku 25 000 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 17. 8. 2023 a upřesněnou dne 1. 9. 2023 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému, aby po dobu dvou let od narození [jméno] [příjmení], tj. od 5. 1. 2023, přispíval na výživu žalobkyně částkou 1 500 Kč měsíčně. Dále se žalobkyně domáhala přiznání částky 25 000 Kč na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím. Návrh byl odůvodněn tím, že účastníci byli partnery od léta 2021 do září 2022. Na přelomu března a dubna 2022 žalobkyně otěhotněla, dne 5. 1. 2023 se narodil syn [jméno]. Žalobkyně je v současnosti na rodičovské dovolené. Pobírá rodičovský příspěvek 8 400 Kč měsíčně, dále příspěvek na bydlení a pomoc v hmotné nouzi. Žalobkyně hradí výživné pro 3 starší děti v celkové výši 2 350 Kč. Vzhledem k rizikovému těhotenství musela užívat doplňky stravy bohaté na železo, vápník a jiné vitamíny. Žalobkyně má bezlepkovou dietu, která je finančně náročná. Žalovaný jí v těhotenství ani po porodu nepomohl. Žalovaný pracuje jako [anonymizováno] a [anonymizováno] u [anonymizována dvě slova] [obec], dosahuje příjmu okolo 28 000 Kč měsíčně. Má další vyživovací povinnosti na děti z předchozích manželství. K nároku na přiznání částky 25 000 Kč pak žalobkyně uvedla, že oblečení kupovala z druhé ruky, doklady o pořízení tak nemá k dispozici. Kosmetiku a hygienu nakupovala postupně spolu s běžnými nákupy do domácnosti. Celkem šlo o částku asi 1 500 Kč. Musela si pořídit zejména zimní oblečení. Náklady na oblečení celkem činily asi 10 000 Kč. Doplňky stravy stály minimálně 1 200 Kč [obec] náklady jsou pak spojeny s bezlepkovou dietou.

2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil a navrhl jeho zamítnutí. Žalobkyni již na začátku vztahu sdělil, že dalšího potomka nechce. Po oznámení těhotenství žalobkyně jí předal peníze na přerušení těhotenství, žádal ji o předložení potvrzení, že na přerušení těhotenství byla. Takový doklad mu žalobkyně předložila, k přerušení mělo dojít ve Fakultní nemocnici v [obec]. V současnosti však žalovaný tento doklad nemá k dispozici. O tom, že k přerušení těhotenství nedošlo, nevěděl. Poté, kdy se dozvěděl o narození syna, požadoval provedení testu otcovství. Ten prokázal jeho otcovství. Po potvrzení otcovství se s žalobkyní dohodl na výživném ve výši 1 000 Kč měsíčně. Při soudním jednání, které proběhlo dne 15. 6. 2023 v Trutnově, se s žalobkyní dohodli, že žalobkyně zruší svůj požadavek na výživné pro její osobu. Bylo dohodnuto, že žalovaný bude platit na syna a pro žalobkyni celkem 2 500 Kč měsíčně. Na základě uvedené dohody byl zrušen i požadavek žalobkyně na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím.

3. Žalobkyně zásadně nesouhlasila s tvrzením žalovaného, že mezi účastníky existovala dohoda o přerušení těhotenství. Žalobu ve věci sp. zn. 15 C 142/2023 vzala zpět z lidských důvodů, nechtěla žalovaného„ tahat po soudech“. Svůj názor později změnila, když se o sobě doslechla„ dost nemilých věcí“, jejichž původ byl dle ní u žalovaného. Její stanovisko pak zásadně ovlivnilo vyjádření žalovaného podané v tomto řízení.

4. Žalovaný trval na tom, že částka 2 500 Kč, na jejímž placení se účastníci dohodli dne 15. 6. 2023, zahrnovala výživné pro syna [jméno] i příspěvek na výživu žalobkyně.

5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že nezletilý [jméno] [příjmení] se narodil dne 5. 1. 2023 v [obec]. Účastníci jsou v matrice zapsáni jako rodiče nezletilého (viz rodný list č.l. 2).

6. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 22. 3. 2023 návrh na určení otcovství žalovaného k nezletilému [jméno] [příjmení], narozenému 5. 1. 2023. Dále navrhla, aby byl nezletilý [jméno] svěřen do její péče a aby žalovanému byla uložena povinnost platit pro nezletilého výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně. Dále se domáhala přiznání příspěvku žalobkyni za dobu od 1. 9. 2022 do 5. 1. 2024 ve výši 1 500 Kč měsíčně a přiznání částky 10 000 Kč jako náhrady alespoň poloviny peněz na zakoupení výbavy pro syna [jméno]. Na základě tohoto návrhu bylo zdejším soudem zahájeno jednak řízení ve věci sp. zn. 10 Nc 202/2023 o určení otcovství, jednak řízení ve věci sp. zn. 15 C 142/2023, o výživné a úhradu nákladů neprovdané matky a těhotné ženy. V opatrovnickém řízení proběhlo první jednání dne 18. 5. 2023. Účastníkům bylo doporučeno, aby absolvovali mimosoudní testování k určení otcovství žalovaného. Na základě tohoto testování následně došlo k uznání otcovství ze strany žalovaného. Při dalším jednání opatrovnického soudu dne 15. 6. 2023 oba rodiče shodně prohlásili, že jsou předběžně domluveni na tom, že nezletilý bude svěřen do péče matky a otec pro něho bude hradit výživné 2 000 až 2 500 Kč měsíčně. Soud řízení o určení otcovství zastavil a schválil dohodu rodičů v tom smyslu, že se nezletilý [jméno] svěřuje do péče matky a že se otec zavazuje s účinností od 5. 1. 2023 platit pro nezletilého výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně. Současně bylo rozhodnuto o povinnosti otce uhradit dlužné výživné. Rozhodnutí soudu nabylo právní moci dne 10. 7. 2023. Bezprostředně po skončení jednání opatrovnického soudu dne 15. 6. 2023 proběhlo jednání ve věci sp. zn. 15 C 142/2023. Při tomto jednání žalobkyně uvedla:„ S ohledem na to, že jsem se se žalovaným dohodla na určení otcovství i na výživném, beru tímto žalobu zpět a nežádám náhradu nákladů řízení. (V řízení opatrovnickém jsme se dohodli komplexně na všem)“. Zdejší soud proto řízení zastavil usnesením, které nabylo právní moci dne 15. 6. 2023 Tyto skutečnosti byly zjištěny ze spisů zdejšího soudu sp. zn. 10 Nc 202/2023 a 15 C 142/2023.

7. Dle § 920 odst. 1 o. z. není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

8. Dle § 3 odst. 2 písm. d) o. z. soukromé právo spočívá na zásadě, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.

9. Dle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

10. Dle § 7 o. z. má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

11. V posuzované věci žalobkyně uplatňuje nároky neprovdané matky podle ust. § 920 odst. 1 o. z., když ze vztahu účastníků se dne 5. 1. 2023 narodil syn [jméno] [příjmení]. U zdejšího soudu souběžně probíhala řízení o úpravu péče a výživy nezletilého [jméno] (sp. zn. 10 Nc 202/2023) a o nároky neprovdané matky (sp. zn. 15 C 142/2023). Obě tato řízení skončila dne 15. 6. 2023. V tento den byla v opatrovnickém řízení uzavřena dohoda účastníků, kterou soud schválil. Bezprostředně po skončení jednání v opatrovnické věci pak proběhlo jednání ve věci sp. zn. 15 C 142/2023, v němž žalobkyně vzala žalobu zpět a výslovně prohlásila, že se účastníci v opatrovnickém řízení„ dohodli komplexně na všem“. Za tohoto stavu je třeba přisvědčit argumentaci žalovaného, že částkou 2 500 Kč dohodnutou v opatrovnickém řízení jako výživné pro nezletilého [jméno] měly být uspokojovány rovněž nároky žalobkyně jako neprovdané matky. To ostatně má svoji logiku, protože stejnou částku 2 500 Kč měsíčně žalovaný platí i na výživu svých dalších výrazně starších dětí. Z uvedeného tedy vyplývá, že dne 15. 6. 2023 účastníci uzavřeli dohodu, která řešila i nároky neprovdané matky. Proto také bylo řízení ve věci sp. zn. 15 C 142/2023 zastaveno poté, kdy žalobkyně vzala návrh zpět.

12. Výše citované ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) o. z. výslovně deklaruje tradiční obecnou zásadu civilního práva pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat). Uzavřou-li tedy účastníci občanskoprávního vztahu smlouvu, platí, že tato by měla být dodržována. Tuto zásadu však nelze absolutizovat, tedy nelze dovozovat, že jednou uzavřená dohoda nemůže být například rozhodnutím soudu změněna. Taková změna však vyžaduje, aby v mezidobí došlo k podstatné změně poměrů oproti poměrům v době, kdy byla dohoda uzavřena. Dle § 163 o.s.ř. platí: Rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. V daném případě byla schválena dohoda účastníků v opatrovnickém řízení, která řešila rovněž nároky neprovdané matky, proto žalobkyně vzala tehdy podanou žalobu ve věci sp. zn. 15 C 142/20213 zpět. Podmínkou toho, aby bylo možno na základě nově podaného návrhu v této věci žalobkyni nároky neprovdané matky přiznat (tedy nepřihlížet k dohodě uzavřené dne 15. 6. 2023), by tedy byla podstatná změna poměrů, k níž došlo v době od 15. 6. 2023 (uzavření dohody) do 17. 8. 2023 (podání žaloby v projednávané věci). Z povahy věci je přitom zřejmé, že by se muselo jednat o objektivní změnu v poměrech žalobkyně. Ta odůvodnila opětovné uplatnění nároků neprovdané matky tím, že žalovaného považuje za původce nepříznivých informací o své osobě. Taková ničím nepodložená okolnost nemůže být považována za podstatnou změnu poměrů, která by odůvodňovala změnu již uzavřené dohody o nárocích neprovdané matky. Za tohoto stavu soud neshledal důvody, pro které by mohl o nárocích neprovdané matky rozhodovat znovu poté, kdy účastníci o těchto nárocích uzavřeli dohodu. Z uvedených důvodů proto soud návrh žalobkyně zamítl.

13. Žalobkyně uvedla rovněž to, že na uplatněných nárocích trvá kvůli nepravdivému tvrzení žalovaného v tomto řízení o dohodě účastníků na přerušení těhotenství žalobkyně. Toto tvrzení žalovaný skutečně neprokázal. Jde o tvrzení, které se žalobkyně logicky může dotýkat, pokud je nepravdivé. Na straně druhé účastník civilního řízení je oprávněn na svoji obranu tvrdit jakékoliv skutečnosti. Na věc pak je třeba nahlížet i z toho hlediska, že se žalovaný naopak mohl cítit dotčen tím, že se žalobkyně rozhodla přes uzavřenou dohodu účastníků znovu uplatnit nároky v tomto řízení.

14. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný náklady řízení nepožadoval. Proto soud rozhodl, jak je ve výroku II. uvedeno.