9 C 243/2020

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 24 457 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 24 457 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 5 261,76 Kč od 2. 9. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % p. a. z částky 17 734,08 Kč od 2. 9. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % p. a. z částky 1 401,60 Kč od 2. 10. 2018 do zaplacení, dále náklady řízení 14 228,50 Kč, tyto k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 7. 8. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne 21. 4. 2016 nájemní smlouvu, jejímž předmětem bylo právo na dočasné užívání pozemků žalovaným a povinnost úhrady nájemného žalovaným. Předmětem nájmu byly pozemek parc. [číslo] o výměře 6 129 m2 a pozemek parc. [číslo] o výměře 82 787 m2, oba zapsány na [list vlastnictví] katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. Za užívání předmětných pozemků se nájemce zavázal hradit nájemné ve výši 2 000 Kč ročně za každý celý 1 hektar užívaných pozemků, se splatností vždy k 1. září příslušného roku. Nájemní smlouva byla uzavřena mezi žalovaným a předchozím vlastníkem pozemků. Dne 16. 5. 2017 se stal vlastníkem pozemků žalobce a přešla tak na něj v souladu s ust. § 2221 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, práva a povinnosti z výše specifikované nájemní smlouvy. Změna vlastníka pozemku byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 13. 6. 2017, jenž byl současně výpovědí z nájemního vztahu, přičemž žalobce poskytl žalovanému výpovědní dobu v souladu s nájemní smlouvou, kdy tato měla skončit k 30. 9. 2018. Ve výpovědi z nájmu byl žalovaný dále informován o změně čísla účtu pro úhradu nájemného, o celkové výši nájemného do dne uplynutí výpovědní doby a o možnosti předčasně ukončit nájemní vztah se žalobcem dohodou. Žalovaný žalobci neuhradil ani část nájemného za období od 16. 5. 2017 do 30. 9. 2018, přičemž celková výše neuhrazeného nájemného činí 24 457 Kč. Konkrétně jde o nájemné za období od 16. 5. 2017 do 31. 8. 2017 ve výši 5 261,76 Kč (splatnost k 1. 9. 2017), o nájemné za období od 1. 9. 2017 do 31. 8. 2018 ve výši 17 734,08 Kč (splatnost k 1. 9. 2018) a o nájemné za období od 1. 9. 2018 do 30. 9. 2018 ve výši 1 461,60 Kč (splatnost k 1. 10. 2018). Tvrzení žalovaného o tom, že došlo k ukončení nájemního vztahu jeho dohodou s původním vlastníkem pozemků [jméno] [příjmení], nebylo prokázáno. Žalobce zdůraznil, že sám žalovanému zaslal výpověď nájemní smlouvy dne 30. 8. 2017. V této listině bylo jednoznačně uvedeno, že nájemní vztah trvá, že žalovaný má nadále povinnosti vůči žalobci, který vstoupil do práv pronajímatele, a dokonce bylo žalovanému nabídnuto dřívější ukončení nájemní smlouvy dohodou.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Souhlasil s tím, že měl uzavřenou nájemní smlouvu s [jméno] [příjmení], jejímž předmětem byly pozemky v [katastrální uzemí] Tyto pozemky měla zahrnuty do svého pastevního areálu [právnická osoba]. Tato společnost mu nabídla výměnu za jiný pozemek o stejné výměře v [katastrální uzemí]. Určitě na to byla i smlouva, protože v roce 2016 pobíral dotaci od ministerstva zemědělství, přičemž bez smlouvy by dotace nebyla poskytnuta. [jméno] [příjmení] jako vlastník o této dohodě věděl, musel s tím souhlasit. Možnost směny pronajatých pozemků byla uvedena i v článku 5 nájemní smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení]. V době, které se týká spor, tzn. od 16. 5. 2017, již žalovaný pozemky ve [část obce] neužíval, a proto neviděl důvod pro placení jakékoliv částky žalobci. Sám vycházel z toho, že smluvní vztah s [jméno] [příjmení] zanikl, takto spolu byli domluveni.

3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že [jméno] [příjmení], narozen [datum], jako majitel, bytem [adresa], a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne 21. 4. 2016 nájemní smlouvu. Touto smlouvou přenechal [jméno] [příjmení] žalovanému do užívání pozemky parc. [číslo] o výměře 6 129 m² a parc. [číslo] o výměře 82 787 m² v [katastrální uzemí] a obci [obec]. Účelem nájmu bylo užívání předmětných pozemků k zajištění zemědělské výroby za předpokladu zachování kulturního vzhledu krajiny. Nájemce se seznámil se stavem předmětu nájmu a prohlásil, že pronajímané pozemky jsou způsobilé k užívání podle této smlouvy. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Nájemní vztah mohl zaniknout vzájemnou dohodou nebo výpovědí v jednoroční lhůtě ke dni 1. 10. běžného roku. V případě zániku nájmu měly smluvní strany do 15 dnů vypořádat veškeré své závazky vyplývající ze smlouvy. Ve stejné lhůtě měl nájemce předat pronajaté pozemky zpět majiteli. Bylo sjednáno nájemné ve výši 2 000 Kč za každý celý hektar užívaných pozemků. Nájemné bylo splatné k 1. 9. každého běžného roku po dobu trvání nájemního vztahu. V čl. 5 nájemní smlouvy bylo dohodnuto, že majitel souhlasí, aby nájemce dle potřeby směnil za daných smluvních podmínek pronajímané pozemky s jiným uživatelem z důvodu ucelistvení ploch za jiné. Vztahy neupravené smlouvou se měly řídit platnými právními předpisy. Uvedené skutečnosti soud zjistil z nájemní smlouvy.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí], [list vlastnictví] soud zjistil, že jako vlastník pozemkových parcel [číslo] [číslo] je v katastru nemovitostí zapsána žalující společnost. Ta nabyla vlastnické právo kupní smlouvou ze dne 28. 4. 2017, právní účinky vkladu nastaly ke dni 16. 5. 2017.

5. Z dopisu žalující společnosti ze dne 13. 6. 2017, který byl adresován žalovanému a byl nazván„ Výpověď z nájemního vztahu“, soud zjistil, že žalobce vyrozuměl žalovaného, že je od 16. 5. 2017 výlučným vlastníkem pronajatých pozemků. Žalobce dal žalovanému dle bodu 3 písm. b) nájemní smlouvy výpověď k 30. 9. 2018. Uvedl, že jako nový vlastník nemá zájem pozemky nadále pronajímat žalovanému. Žalovaný byl vyzván, aby nájemné za dobu od 16. 5. 2017 do skončení nájmu k 30. 9. 2018 zaplatil na účet označený žalobcem. Celkem byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 24 458 Kč. V dopise bylo výslovně uvedeno, že pokud by měl žalovaný zájem o dřívější ukončení nájemního vztahu, lze tak učinit po vzájemné dohodě dle bodu 3 písm. a) nájemní smlouvy.

6. Dopisem právního zástupce žalobce ze dne 10. 7. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení celkové částky 24 457 Kč nejpozději do 27. 7. 2000. Požadavek žalobce byl odůvodněn tím, že vymáhaná částka představuje nájemné za období od 16. 5. 2017 do 30. 9. 2018, kdy došlo k ukončení nájemního vztahu na základě výpovědi ze dne 13. 6. 2017. Předmětný dopis byl žalovanému doručen dne 16. 7. 2020 Tyto skutečnosti soud zjistil z předžalobní upomínky s podacím lístkem.

7. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem [adresa], soud zjistil, že pozemky [číslo] [číslo] v [katastrální uzemí] uvedená společnost užívala od svého vzniku, tj. od 1. 1. 1994, do 31. 12. 2015, a to na základě nájemní smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení]. Ten pozemky následně pronajal žalovanému. Aby nedošlo k narušení celistvosti pastviny vyjmutím pozemků žalovanému, bylo dohodnuto přes pracoviště agentury [anonymizováno] vydání náhradního pozemku, a to v [katastrální uzemí] parc. [číslo] dále pak části pozemku parc. [číslo] o výměře 8,9 hektaru. Tyto pozemky byly převedeny do užívání žalovaného k 29. 4. 2016, žalovaný uvedené pozemky užíval jako náhradní do 28. 2. 2019. Šlo o 3 dotační roky. Pozemky následně zakoupil žalobce, který je s účinností od 1. 10. 2018 propachtoval [právnická osoba] [anonymizováno]. Se žalovaným jmenovaná společnost jednala telefonicky, přičemž žalovaný měl v době od zakoupení pozemků žalobcem do 30. 9. 2018 hradit nájemné dle smlouvy, kterou měl uzavřenou s [jméno] [příjmení].

8. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že její manžel [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum]. Tento spor se týká pozemků, které manžel získal v restituci. Všechny záležitosti týkající se pozemků si zařizoval sám, svědkyně sama o tom žádné bližší informace nemá. Žalovaného svědkyně zná, protože před 14 lety její syn žil s dcerou žalovaného. V té době se také dozvěděli, že žalovaný hospodaří. Žalovaný později oslovil manžela svědkyně s tím, zda by mu nemohl pronajmout pozemky. Obsah nájemní smlouvy uzavřené mezi manželem a žalovaným svědkyně nezná. Nezná ani žalující společnost, neví ani, komu manžel pozemky prodal. Žalovaný byl jednou na návštěvě v jejich bydlišti, přičemž manžel prohlásil, že chce pozemky prodat, a proto ukončí jejich pronájem žalovanému. Jak to probíhalo dál a zda o tom sepsali nějaké listiny, svědkyně neví.

9. Dle § 2332 odst. 1 o. z. pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Dle § 2339 odst. 1, 2 o.z. pacht ujednaný na dobu neurčitou lze vypovědět v šestiměsíční výpovědní době tak, aby skončil koncem pachtovního roku. Byla-li smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i výpověď písemnou formu. Má se za to, že u zemědělského pachtu je pachtovní rok období od 1. října do 30. září následujícího roku, u ostatních pachtů jde o kalendářní rok. Dle § 2345 odst. 1 o.z. je-li propachtován zemědělský nebo lesní pozemek, je ujednán zemědělský pacht. Dle § 2347 o.z. pacht ujednaný na dobu neurčitou lze vypovědět v dvanáctiměsíční výpovědní době.

10. K uzavření smlouvy mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn užívat pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], došlo dne 21. 4. 2016, tedy za účinnosti nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění změn a doplňků). Žalovanému byly pozemky přenechány za účelem zemědělské výroby. Byť tedy byla smlouva mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] označena jako smlouva nájemní, je třeba ji dle jejího obsahu a účelu posuzovat podle ustanovení upravujících smlouvu pachtovní, konkrétně jako zemědělský pacht. Žalovaný byl totiž na základě smlouvy oprávněn nejen k užívání věci, ale i k požívání věci. Znakem pachtu je pachtýřovo vlastní přičinění: pachtýř vlastní prací nebo jinou činností obhospodařuje věc tak, aby přinášela plody nebo užitky (výnos) a pachtýř si tento výnos přivlastňuje. Tomuto právnímu posouzení ostatně odpovídají i některá smluvní ujednání, zejména o trvání pachtovního roku a o podmínkách výpovědi pachtu.

11. Žalobce při podání žaloby vycházel z toho, že zemědělský pacht byl ukončen jeho vlastním právním jednáním, konkrétně výpovědí ze dne 13. 6. 2017. Pacht tak zanikl uplynutím dvanáctiměsíční výpovědní doby ke konci pachtovního roku, tj. ke dni 30. 9. 2018. Žalovaný naproti tomu tvrdil, že smlouva s [jméno] [příjmení] byla ukončena dohodou smluvních stran (tj. [jméno] [příjmení] a žalovaného), přičemž k uzavření této dohody došlo z toho důvodu, že [jméno] [příjmení] měl v úmyslu pozemky přenechané do užívání žalovanému prodat. Důkazní břemeno k prokázání tvrzení o ukončení smluvního vztahu dohodou leželo na žalovaném. Samotná smlouva ukončení smluvního vztahu dohodou připouštěla (článek 3 písm. a) smlouvy). Žalovaný netvrdil (ani neprokázal), že byla uzavřena písemná dohoda o ukončení pachtu. Tím se samozřejmě snížila jeho možnost prokázat existenci dohody o ukončení smluvního vztahu. Provedeným výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] bylo prokázáno pouze to, že její zesnulý manžel [jméno] [příjmení] uvažoval o ukončení smluvního vztahu se žalovaným, protože měl v úmyslu pozemky přenechané do užívání žalovanému prodat. Výpovědí svědkyně [příjmení] však nebylo prokázáno, že k zamýšlenému dvoustrannému právnímu jednání (dohoda o ukončení pachtu či nájmu) skutečně došlo. Svědkyně [příjmení] jednoznačně uvedla, že nemá informace o tom, zda dohoda o ukončení užívacího práva žalovaného k pozemkům skutečně uzavřena byla. Dle soudu tak nelze než dovodit, že žalovaný ke svému tvrzení o ukončení smluvního vztahu dohodou uzavřenou s [jméno] [příjmení] neunesl důkazní břemeno.

12. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že žalobce naopak od svého právního předchůdce nájemní smlouvu ze dne 21. 4. 2016 získal. Pokud by [jméno] [příjmení] skutečně ukončil smluvní vztah se žalovaným dohodou, pak neměl jakýkoliv důvod k tomu, aby nájemní smlouvu ze dne 21. 4. 2016 předával subjektu, kterému pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] prodal. Naopak, pokud by [jméno] [příjmení] převáděl pozemky nezatížené pachtem či nájmem, mohl s kupujícím jednat o výhodnějších podmínkách prodeje. Skutečnost, že žalobce od svého právního předchůdce získal nájemní smlouvu ze dne 21. 4. 2016, pak nepřímo podporuje závěr, že k formálnímu ukončení smluvního vztahu mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným nedošlo. Tomuto závěru v neposlední řadě nasvědčuje i sdělení společnosti [právnická osoba] [anonymizováno], která sporné pozemky v minulosti rovněž užívala.

13. Nebylo-li prokázáno, že smluvní vztah zanikl dohodou uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným, pak nelze než vycházet z toho, že smluvní vztah prokazatelně zanikl až výpovědí danou žalobcem, a to ke dni 30. 9. 2018. Žalobou uplatněný nárok tak je co do základu dán.

14. Výše nároku byla žalobcem určena v souladu se smlouvou. Částka za roční užívání pozemků dle smlouvy celkem činila 17 783,20 Kč (8, 8916 ha pronajatých pozemků po 2 000 Kč). Denní částka tak činila 48, 7211 Kč. Za 110 dnů od 16. 5. 2017 (nabytí vlastnictví žalobcem) do 30. 9. 2017 žalobci náleží 5 359,32 Kč. Za dobu od 1. 10. 2017 do 30. 9. 2018 žalobci náleží 17 783,20 Kč. Konečně za 30 dnů od 1. 9. 2018 do 30. 9. 2018 žalobci náleží 1 461,60 Kč. Požadoval-li žalobce v tomto řízení částku 24 457 Kč, je žalobou uplatněný nárok v plném rozsahu dán. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přitom vycházel z toho, že dle smlouvy byla částka za období do 31. 8. 2017 splatná dne 1. 9. 2017, částka za období do 31. 8. 2018 byla splatná dne 1. 9. 2018 a zbývající částka za září 2018 byla splatná dne 1. 10. 2018. Úrok z prodlení tak byl přiznán vždy ode dne následujícího po splatnosti dané částky.

15. Výrok o nákladech řízení s opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl v řízení plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 979 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále byly přiznány náklady právního zastoupení ve výši odpovídající vyhlášce č. 177/1996 Sb. Konkrétně jde o odměnu za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast při dvou jednáních soudu), která z hodnoty předmětu sporu dle § 7 vyhlášky činí 2 100 Kč za úkon, poloviční odměnu za 1 úkon právní služby (předžalobní výzva k plnění) 1 050 Kč a náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky za 5 úkonů po 300 Kč za úkon. Zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Proto k odměně a nákladům zastoupení náleží rovněž DPH v základní sazbě 21 %. Základem daně je částka 10 950 Kč, daň činí 2 299,50 Kč. Celkově tak bylo na nákladech řízení přiznáno 14 228,50 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

16. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.