9 C 270/2020

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 675 Kč s příslušenstvím - televizní poplatky

I. Návrh, aby soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 675 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 60,29 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne datum se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 675 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 60,29 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud žalobci po jeho písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Jelikož žalovaný nereagoval v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobce jakožto provozovatele televizního vysílání, žalobce jej zařadil do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byl žalovaný písemně informován. Shora popsaným jednáním se stal žalovaný poplatníkem televizního poplatku ze zákona a současně žalovanému vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný nedostál své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatil televizní poplatky za období od září rok do ledna rok. Součet nezaplacených předpisů poplatku činí 675 Kč. Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Dle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy žalobce, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je žalobce oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Žalobce opakovaně písemně vyzýval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil, přestože se žalovaný s výzvou seznámil či se objektivně s výzvou seznámit mohl. Žalobce je oprávněn na základě předpisů práva občanského požadovat úrok z prodlení. Žalobou nárokovaná výše úroků z prodlení odpovídá právním předpisům platným a účinným v rozhodném období. Žalobce zákonný úrok z prodlení kapitalizoval, a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tedy k datu datum.

2. Žalobce nesouhlasil s námitkami žalovaného. Výzva dle § 3 odst. 4 zákona ze dne datum byla žalovanému doručena na odběrné místo (trvalý pobyt žalovaného). Ten v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobce jakožto provozovatele televizního vysílání nereagoval, žalobce jej zařadil do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byl žalovaný písemně informován, což potvrzuje i přípis ze dne datum. Žalobce nedisponuje přístupem do centrální evidence obyvatel, tudíž není pravdou, že si mohl aktuální trvalou adresu zjistit. Proto zákon poplatníkovi ukládá povinnost hlásit změny do 15 dnů přímo žalobci. Pokud tuto povinnost nesplní, což je souzený případ, musí si nést následky sám. Není proto podstatné, zda žalovaný výzvy převzal či nikoli, neboť mu byly zasílány v souladu s místem odběru elektrické energie a následně na adresu, jež byla žalobci známa. S ohledem na výše uvedené vznikla žalovanému ze zákona povinnost hradit příslušné televizní poplatky, přičemž ke skončení poplatkové povinnosti by došlo pouze za situace, kdy by žalovaný podal odhlášku dle § 8 odst. 8 zákona. Žalobce poukázal na skutečnost, že se žalovaný v březnu 2020 z evidence poplatníků televizních poplatků sám odhlásil. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě na adresu, kde se žalovaný nezdržoval (adresa). V období od datum do datum měl žalovaný v centrální evidenci obyvatel hlášenou doručovací adresu adresa. Žalobce tak výzvy zasílal na neaktuální adresy a žalovaný se s nimi nemohl seznámit. Žalobce přitom má přístup do centrální evidence obyvatel a mohl si trvalou adresu případně adresu pro doručování jednoduše ověřit. Žalovaný televizní přijímač nevlastnil a nevlastní a nemá proto povinnost platit koncesionářské poplatky. Pokud by mu byla výzva žalobce doručena řádně, žalovaný by mu obratem zaslal zpět čestné prohlášení obsahující odpovídající oznámení, z něhož by rozhodné skutečnosti jasně vyplynuly. Podáním ze dne datum žalovaný omluvil neúčast při nařízeném jednání soudu.

4. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce zaslal žalovanému na adresu adresa. Zaslání dopisu bylo odůvodněno tím, že žalovaný je evidován jako odběratel elektrické energie, ale není evidován jako plátce televizních poplatků. Žalovaný byl vyzván k tomu, aby se přihlásil k úhradě televizních poplatků, eventuálně aby ve lhůtě 30 dnů od obdržení dopisu žalobce zaslal žalobci zpět vyplněny formulář čestného prohlášení v tom smyslu, že televizní přijímač nevlastní a neužívá. Žalovaný byl poučen, že pokud na výzvu nezareaguje, bude žalobcem zařazen do evidence poplatníků. Předmětná zásilka byla vložena do domovní schránky žalovaného na adrese adresa (datum není čitelné).

5. Žalobce zařadil žalovaného do evidence poplatníků televizních poplatků s účinností od srpna 2019 (viz potvrzení žalobce). O této skutečnosti žalovaného vyrozuměl dopisem ze dne datum zaslaným na adresu adresa.

6. Žalobce následně žalovaného upomínal o zaplacení dlužných televizních poplatků prostřednictvím České pošty, oddělení jméno, a to dopisem ze dne datum zaslaným na adresu adresa žalovaného (doručen žalovanému do vlastních rukou dne datum), dopisem ze dne datum zaslaným na stejnou adresu (vrácen po uplynutí úložní doby dne datum), dopisem ze dne datum zaslaným na stejnou adresu dne datum (vhozen do domovní schránky dne datum).

7. Dle údajů v informačním systém základních registrů měl žalovaný evidovanou adresu trvalého pobytu adresa od datum do datum. Od posledně uvedeného dne má žalovaný evidovanou adresu trvalého pobytu adresa žalovaného.

8. Dle výpisu údajů z agendového informačního systému evidence obyvatel ohlašovnou vyžádaného a předloženého žalovaným měl žalovaný v době od datum do datum evidovanou doručovací adresu adresa.

9. Dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (v platném znění) jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen„ provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.

10. Dle § 8 odst. 6 cit. zák. poplatník je povinen písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě změny ve skutečnostech uvedených v odstavcích 3 až 5 do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. Dle § 8 odst. 10 cit. zák. dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům je povinen na požádání sdělit provozovateli vysílání ze zákona, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům předá do 30 dnů ode dne doručení žádosti vedle adresy odběrného místa následující údaje: jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu odběratele, který je fyzickou osobou, jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo odběratele, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je právnickou osobou, název, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům je oprávněn požadovat po provozovateli vysílání ze zákona úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v přímé souvislosti se splněním jeho žádosti. Provozovatel vysílání ze zákona může takto získané údaje užít pouze za účelem a způsobem uvedeným v odstavci 9.

11. Dle § 11a odst. 1, 2 cit. zák. provozovatel vysílání ze zákona využívá pro účely vedení evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 8 a pro účely vymáhání dlužných poplatků a přirážky k poplatkům podle § 10 ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštních právních předpisů, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna. Provozovatel vysílání ze zákona využívá pro účely vedení evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 8 a pro účely vymáhání dlužných poplatků a přirážky k poplatkům podle § 10 ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci všechny referenční údaje, s výjimkou agendového identifikátoru fyzické osoby pro agendu registru osob.

12. Dle tvrzení žalobce, jakož i dle jím předložených listin, byl žalovaný zařazen do evidence poplatníků televizních poplatků poté, kdy v zákonné 30-denní lhůtě po obdržení výzvy nezaslal žalobci čestné prohlášení, že není vlastníkem ani držitelem televizního přijímače. K případnému podání tohoto čestného prohlášení byl žalovaný vyzván poté, kdy žalobce zjistil, že žalovaný je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, ale není přihlášen v evidenci poplatníků televizního poplatku. Výzva k přihlášení do evidence poplatníků eventuálně k podání čestného prohlášení, že televizní přijímač nevlastní a nedrží, byla žalovanému vhozena do domovní schránky na tehdy evidované adrese trvalého pobytu adresa. Výzva žalobce nicméně byla žalovanému odeslána přibližně 2 týdny předtím, než se z uvedené adrese trvalého pobytu odhlásil. Současně však žalovaný měl v této době v informačních systémech státu zapsánu adresu, na kterou mu měly být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu (obec – obec, obec a číslo). Povinnost doručovat písemnosti na adresu pro doručování stíhá orgány veřejné moci. Žalobce orgánem veřejné moci nepochybně není. Na straně druhé v nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3705/14, se uvádí: Ústavní soud se ztotožnil se závěrem obsaženým v usnesení sp. zn. II. ÚS 2104/12, že činnost České televize jistě není výkonem veřejné moci, nicméně doplnil, že na poli svého působení se těší výsadnímu postavení (k čemuž má vytvořené specifické podmínky), a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci (shodně též usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3092/13 ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 617/14 ze dne datum). Žalobce je oprávněn údaj o adrese pro doručování využívat (viz výše citované ustanovení § 11a odst. 1 písm. b) zákona č. 348/2005 Sb.). Soud tedy z uvedeného dovozuje, že pokud měl žalovaný v informačních systémech vedených státem evidovanou adresu, na kterou mu mají být doručovány písemnosti, mohl legitimně očekávat, že na tuto adresu mu bude doručena i písemnost od žalobce, a to zvlášť za situace, kdy doručovaná písemnost mohla vyvolat (a vyvolala) vznik zákonné povinnosti žalovaného platit televizní poplatky. Skutečnost, že žalobce sám přístup k údajům evidovaným v informačních systémech státu nemá, je dle soudu irelevantní. Vzhledem k uvedenému právnímu závěru považoval soud za nadbytečné provádět důkazy k tomu, zda se žalovaný v době po datum (odeslání výzvy žalobce) na tehdejší evidované adrese adresa (a zda se tedy písemnost žalobce mohla dostat do dispoziční sféry žalovaného). Nelze-li považovat výzvu žalobce ze dne datum za řádně doručenou, pak ani nemohly nastat důsledky spojené s nečinností žalovaného (zařazení do evidence poplatníků a vznik povinnosti platit televizní poplatky). Ze všech uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

13. Žalovaný byl v řízení úspěšný, a proto mu dle § 142 odst. 1 o.s.ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud však dovodil, že v posuzovaném případě jsou podmínky pro aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř., dle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Jak již bylo uvedeno, dle soudu se žalovaný nemohl v souladu se zákonem stát poplatníkem televizních poplatků. Na straně druhé žalobce nemohl tento závěr soudu nijak předvídat, logicky považoval zařazení žalovaného do evidence poplatníků za zákonné a dlužné poplatky vymáhal. Žalobce je v tomto směru povinen postupovat s péčí řádného hospodáře. Soud nepřehlédl, že žalovaný minimálně jednu výzvu k zaplacení dlužných poplatků převzal do vlastních rukou (dne datum). Za tohoto stavu bylo možno i po žalovaném požadovat, aby situaci již v té době řešil a snažil se předejít vzniku tohoto sporu. Zůstal-li žalovaný nečinný, pak je dle soudu spravedlivé, aby se tato skutečnost odrazila ve výroku o nákladech řízení. Proto soud o nákladech řízení rozhodl, jak je ve výroku II. uvedeno. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.)