9 C 271/2019

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t.č. adresa žalovaného pro určení vlastnického práva k nemovitým věcem

I. Návrh, aby soud určil, že žalobkyně je v rozsahu ideální jedné poloviny vlastnicí pozemku parc. č. St. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří – o výměře 397 m2, jehož součástí je rodinný dům [adresa], a pozemku parc. [číslo] – zahrada – o výměře 281 m2, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec, část obce a [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se přiznává osvobození od soudních poplatků.

IV. České republice se právo na náhradu státem zálohovaných nákladů řízení ve výši 9 196 Kč nepřiznává.

1. Žalobou podanou dne 6. 9. 2019 se žalobkyně domáhala určení, že je v rozsahu ideální jedné poloviny vlastnicí nemovitých věcí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně jako dárkyně darovala žalovanému jako obdarovanému ideální polovinu sporných nemovitostí darovací smlouvou a dohodou o zřízení věcného břemene, která byla sepsána formou notářského zápisu sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] dne 13. 6. 1994 notářem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Druhou ideální polovinu nemovitých věcí žalovaný nabyl darem od své sestry [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], smlouvou ze dne 3. 4. 2002. Žalovaný tak je evidován jako výlučný vlastník nemovitostí. Ve prospěch žalobkyně – matky žalovaného – vázne na nemovitostech věcné břemeno výlučného doživotního užívání bytu se společným užíváním sklepa, vedlejší stavby, pozemků a porostů spolu s vlastníkem. Žalobkyně v době uzavření smlouvy věřila, že se žalovaný bude o nemovitosti řádně starat, udržovat je a opravovat, a také že žalobkyni bude poskytovat nezbytnou pomoc, až ji od něho bude potřebovat, zejména v nemoci a ve stáří. Tato představa se však nenaplnila, poněvadž žalovaný se o nemovitosti nikdy starat nezačal a o žalobkyni nejevil větší zájem, navštěvoval ji cca dvakrát ročně, ačkoliv bydlí nedaleko. Dokud byla žalobkyně schopna sama nemovitosti udržovat a sama se o sebe postarat, bylo pro ni chování žalovaného sice zklamáním, ale dokázala se bez jeho pomoci obejít, protože jí v případě potřeby vypomáhala dcera [jméno] [celé jméno žalobkyně], případně její syn [jméno] [příjmení]. Dům, v němž žalobkyně bydlí, je cca 150 let starý. Postupem času vznikala potřeba oprav a nezbytné údržby čím dál naléhavěji. Provádění oprav a údržby zajišťovala žalobkyně nejprve sama, respektive za pomoci dcery a vnuka, postupně však tyto práce byly pro ni již natolik náročné, že je nebyla sama schopna fyzicky zvládat, a protože neměla dostatek finančních prostředků, aby si provedení potřebných prací mohla zaplatit, dům stále více chátral a v současnosti je ve velmi špatném stavu (je vlhký, na stěnách se objevuje plíseň, opadává venkovní omítka, zatékalo střechou atd.). Žalobkyně žalovanému z tohoto důvodu často telefonovala a žádala ho, aby přijel a potřebné práce provedl buď sám, anebo je zajistil na své náklady, případně na tyto práce alespoň žalobkyni finančně přispěl. Žalovaný pokaždé přislíbil, že potřebné opravy zajistí, svůj slib ale nikdy nedodržel. Návštěvy žalovaného byly stále méně časté a od začátku roku 2017 přestal bez jakéhokoliv důvodu žalobkyni navštěvovat. Od té doby ji také sám nekontaktoval telefonicky, písemně ani jiným způsobem. Žalobkyně byla z jeho chování rozčarovaná, telefonovala mu a upozorňovala ho nejen na potřebu oprav domu, ale i na svůj zhoršující se zdravotní stav, ke kterému jeho chování značně přispělo (zhoršilo se jí [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] atd.). Na začátku září 2018 žalobkyně napsala žalovanému dopis, kterým ho požádala, aby jí nemovitosti vrátil, když se o ně ani o žalobkyni nezajímá. Žalovaný na tento dopis odpověděl dne 14. 9. 2018 s tím, že všechny povinnosti, ke kterým se zavázal při převzetí daru, řádně plní. V říjnu 2018 vyvstala potřeba výměny starého plynového kotle za nový, a proto se žalobkyně doporučeným dopisem ze dne 15. 10. 2018 obrátila na žalovaného, aby výměnu kotle zajistil. Následně žalovaného kontaktovala telefonicky a žalovaný jí sdělil, že výměnu kotle zajistit nemůže, protože nemá peníze, ať si žalobkyně tento problém vyřeší sama. Žalobkyně neměla na nový kotel finanční prostředky, a proto si musela nechat opravit starý kotel, přičemž cenu opravy včetně nezbytné revize zaplatila její dcera. Dopisem ze dne 11. 11. 2018 požádala žalobkyně žalovaného o odstranění díry vedle kanálu, která se tam objevila již asi před pěti lety, na což žalovaného mnohokrát upozornila. Díra se postupně zvětšovala, začaly z ní vylézat krysy, které běhají po zahradě a několikrát se dostaly dokonce až do domu. Z toho důvodu musela žalobkyně přestat užívat zahradu, neboť jsou jí krysy odporné, měla obavy o své zdraví i o svého psa, kterého potom nemohla na zahradě venčit. Žalovaný si tento dopis vůbec nevyzvedl, zřejmě proto, že věděl, že je od žalobkyně a že po něm bude žalobkyně pravděpodobně něco žádat. Dne 20. 1. 2019 zaslala žalobkyně žalovanému dopis označený jako„ odvolání daru“, kterým odvolala darování poloviny nemovitostí a uvedla důvody, pro které se k odvolání daru rozhodla a ve kterých spatřuje nevděk žalovaného. Ani tento dopis si žalovaný nevyzvedl. Žalobkyně proto odstoupila od darovací smlouvy dopisem své právní zástupkyně ze dne 19. 7. 2019, a to pro nevděk žalovaného (z důvodů uvedených shora) a požádala žalovaného o vydání ideální jedné poloviny darovaných nemovitostí. Dopis zaslala na adresu trvalého bydliště žalovaného doporučeně i obyčejnou poštou. Tento dopis si žalovaný zřejmě převzal, protože se nevrátil jako nedoručený. Žalovaný tak měl možnost se s obsahem dopisu obsahujícího odstoupení od darovací smlouvy seznámit. Proto nastaly účinky tohoto právního jednání. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení, že je vlastnicí spoluvlastnického podílu na nemovitostech. Právní postavení žalobkyně je nejisté v tom směru, že v příslušné evidenci je jako výlučný vlastník nemovitostí nadále veden žalovaný. Tento stav však neodpovídá skutečnosti. Odstoupením od darovací smlouvy došlo k jejímu zrušení od počátku. Pokud nebude vlastnické právo žalobkyně deklarováno rozhodnutím soudu, příslušný katastrální úřad neodstraní rozpor zapsaného stavu se stavem skutečným.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Nesouhlasil zejména s tvrzením žalobkyně, že o ni neprojevoval zájem a že se nestaral o nemovité věci. Žalovaný považuje svůj vztah s matkou za pozitivní. Ze strany matky došlo k zaujetí negativního postoje vůči žalovanému až v posledních cca dvou letech. Žalovaný se domnívá, že je to způsobeno vlivem jeho sestry [jméno] [celé jméno žalobkyně], která se po dlouholetém pobytu v zahraničí vrátila zpět do České republiky a aktuálně bydlí bezplatně i s matkou v nemovité věci, která je předmětem sporu. Matka vyžaduje nejen vrácení daru, ale i ukončení kontaktu s celou rodinou žalovaného. Žalovaný matku podporoval po úmrtí svého otce. Financoval lékařské zákroky, když byla těžce nemocná, finančně ji podporoval. Žalovaný jako vlastník plní řádně daňovou povinnost spojenou s vlastnictvím nemovité věci a v případě potřeby hradí nezbytné úpravy (realizace přeložky plynovodní přípojky) či nedoplatky (například nedoplatek za energie u [právnická osoba] ve výši 4 975 Kč). Žalovaný žalobkyni žádným způsobem neomezuje v užívání rodinného domu. Vzhledem ke vzdálenosti mezi bydlišti žalovaného a jeho matky žalovaný žalobkyni nabídl přestěhování blíže k jeho bydlišti, aby ji mohl navštěvovat a starat se oni. Tuto nabídku žalobkyně odmítla. V souvislosti s plynovým kotlem požádala žalobkyně žalovaného o úhradu částky 45 000 Kč. Žalovaný žalobkyni telefonicky kontaktoval a tehdy se dohodli, že kotel není v havarijním stavu a výměna se odsune na další sezónu. Pokud jde o problém s kanalizací a krysami, požádal žalovaný žalobkyni a svoji sestru, která se žalobkyní v nemovitostech žije, aby zařídili deratizaci a vyčištění kanalizace. Slíbil uhradit náklady s tím spojené. Žalovaný po smrti otce žalobkyni finančně podporoval částkou minimálně 10 000 Kč měsíčně. K narozeninám a k vánocům žalobkyni poskytoval finanční prostředky nebo hodnotné movité věci. Žalovaný pravidelně žalobkyni nabízel možnost pobytu v jeho rodinném domě a trávení společného času s jeho rodinou. Žalobkyně toho využívala minimálně. Žalobkyně nechtěla přistoupit na jakoukoliv alternativu rekonstrukce. Žalovaný má k dispozici byt 2+kk v [obec], který žalobkyni nabídl k bydlení po dobu rekonstrukce nemovitostí ve [příjmení] [příjmení]. Žalobkyně tuto nabídku odmítla. Dle názoru žalovaného se tak stalo pod vlivem jeho sestry. V současnosti žalobkyně nepřijímá telefonní hovory a nereaguje na textové zprávy. Odvolání daru ze dne 20. 1. 2019 žalovanému doručeno nebylo. Žalovaný se v místě trvalého bydliště nezdržuje, žalobkyně si této skutečnosti byla nepochybně vědoma. Žalovaný se fakticky zdržuje na adrese [adresa žalovaného]. Tuto adresu uvedl i ve svém dopise žalobkyni ze dne 14. 9. 2018.

3. Žalobkyně na podané žalobě trvala i po provedeném dokazování. Až do roku 2016 byly vztahy mezi účastníky na poměrně dobré úrovni, žalovaný žalobkyni občas navštěvoval a byli spolu v častém telefonickém kontaktu. [obec] vztahy spolu měli hlavně proto, že žalobkyně od něj ještě žádnou pomoc nepotřebovala, neboť její zdravotní stav byl poměrně dobrý, byla zcela soběstačná, a běžnou údržbu a opravy domu si dokázala zajistit na své vlastní náklady sama. Přelom nastal v roce 2016, kdy si žalobkyně zlomila ruku, a kvůli tomuto úrazu najednou nebyla schopna se o sebe sama postarat. Z toho důvodu se obrátila nejdříve na žalovaného, kterému opakovaně telefonovala a prosila ho, aby za ní přijel a postaral se o ni v její obtížné situaci, a také proto, že jako jediný z jejích tří dětí žil v České republice a měl to k ní nejblíže. Žalovaný však této její žádosti nevyhověl a pomoc jí neposkytl, ačkoliv mu v tom nic nebránilo, a dokonce se za ní ani nepřijel podívat. Žalobkyně se tudíž s toutéž žádostí obrátila na dceru, která v té době žila a pracovala již 10 let ve Španělsku, a také ji požádala, aby přijela a postarala se o ni, dokud se neuzdraví. Dcera žalobkyně této její žádosti neprodleně vyhověla, i když to pro ni bylo komplikované, poněvadž musela opustit svoji tamější práci i přítele, se kterým žila. Ze začátku se domnívala, že až se žalobkyně po zlomenině ruky zcela zotaví, ona se poté bude moci do Španělska znovu vrátit. Jak se ale později ukázalo, toto již nebylo možné, poněvadž celkový zdravotní stav žalobkyně se začal rychle zhoršovat, zakrátko přestala být soběstačná a začala být plně odkázaná na její pomoc. V roce 2017 se v domě začaly projevovat různé závady, které bylo třeba opravit. V důsledku toho začalo být užívání bytu pro žalobkyni mnohem méně komfortní. Žalobkyně se proto soustavně telefonicky obracela na žalovaného a prosila ho, aby se po 23 letech, po které dům vlastní, o něj začal konečně starat a závady odstranil. Následně žalobkyně žalovanému zaslala dopisy ze dne 5. 9. 2018 a 15. 10. 2018. Požádala žalovaného, aby koupil nový kotel, jehož předpokládaná cena činila 45 000 Kč včetně montáže. Žalovaný jí telefonicky sdělil, že nemá peníze a že si problém s kotlem bude muset vyřešit sama. Dopisem ze dne 11. 11. 2018 žalobkyně požádala žalovaného, aby odstranil nebo nechal odstranit velkou díru vedle kanálu na zahradě, ze které vylézaly krysy. Žalovaný si tento dopis na poště nevyzvedl, dle názoru žalobkyně záměrně. O tomto problému však dobře věděl z telefonických rozhovorů se žalobkyní, a přesto díru vedle kanálu na zahradě neodstranil, ani ji nenechal odstranit, pouze jí poradil, aby si zavolala deratizátora na vyčištění kanalizace a přislíbil jí, že jeho služby zaplatí. Tento problém musela nakonec vyřešit dcera žalobkyně za pomoci souseda [příjmení]. Doporučeným dopisem ze dne 20. 1. 2019 žalobkyně opětovně odvolala dar. Tento dopis si žalovaný také záměrně nevyzvedl. Následně právní zástupkyně žalobkyně dopisem ze dne 19. 7. 2019 v zastoupení žalobkyně ze stejných důvodů znovu odstoupila od darovací smlouvy a vyzvala žalovaného k vydání ideální ½ darovaných nemovitostí žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že když si žalobkyně zlomila ruku a potřebovala pomoc žalobce, žádnou jí neposkytl, ačkoliv mu v tom fakticky nic nebránilo. Žalovaný pomoc neposkytl ani v pozdějších letech, když ji žalobkyně potřebovala čím dál víc v důsledku svého stáří a nemoci, neboť je plně odkázána na pomoc třetí osoby. Pomoc jí místo žalobce poskytuje dcera. Žalovaný uvádí, že za negativní postoj žalobkyně vůči němu může dcera žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Ta se vůči žalovanému nikdy žádného negativního chování nedopustila, naopak mu darovala svoji ideální ½ nemovitostí, a také se, na rozdíl od něj, o žalobkyni již více než 5 let nepřetržitě osobně zcela nezištně stará, čímž se de facto vzdala svého vlastního osobního života a plně ho podřídila potřebám žalobkyně. Nadto též osobně, převážně vlastní prací, udržuje a zajišťuje nezbytné opravy nemovitostí žalovaného, aby v nich žalobkyně mohla důstojně dožít, a vynakládá na to své vlastní finanční prostředky. Žalovaný, místo aby jí byl vděčný, chová se k ní vysloveně nepřátelsky, např. jí zrušil trvalý pobyt v domě, takže musí být trvale hlášena na ohlašovně městského úřadu, využije každou příležitost, aby ji mohl ponížit či vulgárně urazit, a dokonce jí též vyhrožuje, že až žalobkyně zemře a věcné břemeno její smrtí zanikne, postará se o to, aby jeho dům musela ihned vyklidit, poněvadž si sama pro sebe věcné břemeno užívání bytu v domě nezřídila, a on se bude těšit z toho, že se z ní jeho vinou stane bezdomovec. Žalobkyně je přesvědčena, že se může podle ust. § 630 zákona č. 40/1964 Sb. domáhat vrácení daru, poněvadž se žalovaný jako obdarovaný chová k ní a také k její dceři tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Žalovaný před podáním této žaloby chtěl darovanou nemovitost převést na svou, dnes již bývalou, manželku [příjmení] [jméno] [příjmení], s úmyslem zbavit se daru, aby jeho vydání zmařil.

4. Žalovaný po provedeném dokazování trval na zamítnutí žaloby. Žalobkyně nejprve nárokovala vrácení daru pro nevděk. Pro uplatnění tohoto práva je však nutné úmyslně či s hrubou nedbalostí zjevně porušit dobré mravy, přičemž dárce toto jednání nepromine. Musí se jednat vždy o takové závadné jednání obdarovaného vůči osobě dárce, které z hlediska svého rozsahu a intenzity nevzbuzuje žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy. Naplnění této podmínky nebylo provedenými důkazy prokázáno. Naopak bylo prokázáno, že se o matku i nemovitosti stará dle svých možností a schopností. Kromě něho se o matku i nemovitost starali i další příbuzní. Veškerá péče probíhala v symbióze a po vzájemné dohodě. Ke zhoršení vztahů mezi účastníky došlo až po příjezdu sestry žalobce ze zahraničí, tj. před 4 až 5 lety. Od té doby frekvence návštěv a péče všech osob upadala. Matka byla pod vlivem sestry [jméno], která na základě svého špatného životního postavení a životní úrovně v zahraničí i v ČR svým jednáním spočívajícím v ovlivňování matky směřovala k nadvládě nad její péčí a k získání celého domu do svého vlastnictví. Jednoznačnost svého nekalého záměru u soudu potvrdila tím, že tvrdila, že svou část nemovitosti nikdy nepožadovala zpět. Soudu byl však dokázán opak. Žalobkyně bez finančního přispění sestry [jméno] pečovala několik let o její dvě děti, a to až do dosažení jejich plnoletosti. V případě, že by matka potřebovala trvalou péči, byl žalobce připraven přesunout ji blíže ke svému bydlišti a potřebnou péči zajistit. Její dosavadní zdravotní stav je od prodělání [anonymizována dvě slova] neměnný a stabilizovaný. Žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Ve prospěch žalobkyně vázne na nemovitostech věcné břemeno doživotního užívání. Žalobkyně není nikterak ohrožena v tom, že by nemohla v nemovitosti dožít či v tom, že by jí někdo mohl tohoto práva zbavit. Jediným možným způsobem ztráty tohoto práva by byla dohoda o zrušení věcného břemene. Ani současné exekuční řízení neodůvodňuje zájem žalobkyně na určení jejího vlastnického práva k nemovitosti. Možnost, že by žalobkyně přišla o bydlení, je jednoznačně lichá. Bylo také prokázáno, že matka odmítla nabídku žalovaného na celkovou rekonstrukci sporné nemovitosti, pravděpodobně z důvodu nutnosti jejího přestěhování na dobu rekonstrukce (s ohledem na její stáří) do zajištěného bytu v blízkosti bydliště žalovaného. Žalovaný hradí daně za předmětnou nemovitost, v případě potřeby doplácí poplatky či přispívá na opravy nemovitosti. Tedy ani z tohoto hlediska není naplněna podmínka, že nevykonává na nemovitosti žádné činnosti. Zásadní činnosti jsou pouze blokovány žalobkyní, pravděpodobně pod nátlakem sestry žalovaného, která využívá výhody blízkého a častého kontaktu, tedy vyšší míry ovlivňování člověka v pokročilém věku. Dle žalovaného tak je jediným důvodem tohoto sporu snaha o převod nemovitosti ve prospěch sestry [jméno], nikoli jeho nevděk či nečinnost vůči matce či nemovitosti samé. Zájmem žalovaného však neustále je a bude důstojné a klidné dožití matky tam, kde se cítí nejlépe, tj. doma.

5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že dne 13. 6. 1994 byla formou notářského zápisu sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem ve [obec], uzavřena darovací smlouva a dohoda o zřízení věcného břemene. Touto smlouvou žalobkyně jako dárkyně darovala žalovanému a jeho sestře [jméno] [příjmení], narozené [datum], sporné nemovitosti se všemi součástmi a příslušenstvím, a to každému v rozsahu ideální poloviny. V článku„ Za třetí:“ bylo mj. uvedeno:„ Převodkyně si vymiňuje a nabyvatelé se zavazují poskytnout paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] doživotní a bezplatné užívání bytu o kuchyni a třech místnostech se samostatným příslušenstvím vlevo od hlavního vchodu do domku [adresa] ve [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], a to výlučně, dále sklepa, vedlejší stavby, pozemků a porostů, stejným dílem s vlastníky.“ Uvedené skutečnosti soud zjistil z notářského zápisu ze dne 13. 6. 1994.

6. Z darovací smlouvy ze dne 3. 4. 2002 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], [datum narození], jako dárkyně darovala žalovanému jako obdarovanému ideální jednu polovinu sporných nemovitostí. Vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaného byl proveden s právními účinky ke dni 17. 4. 2002.

7. Žalobkyně v minulosti komunikovala prostřednictvím elektronické pošty s [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne 20. 6. 2017 sdělila žalobkyně [příjmení] [příjmení] údaje k platbě (číslo účtu, variabilní symbol) k zaplacení ceny dodané vody ve výši 3 746 Kč. [anonymizováno] [ulice] sdělila dne 21. 6. 2017, že částka byla poslána. Dne 19. 4. 2018 odeslala žalobkyně [příjmení] [příjmení] e-mail tohoto znění:„ Fajn, [příjmení] nenažranej chudák s 50 miliony a na mámu bude házet hrůzy o exekuci, všem těm jeho kundám dal daleko víc než mně a když já se beru o svůj barák, kecy kecy kecy, kolik ho stála ta kunda zapařená kterou si chytrej [anonymizováno] vzal dvakrát, určitě víc aspoň 100krát a to nemluvím o jinejch. Já mu dala život, vychovala a že to byla fuška, prevít byl už od malička, neposlouchal, problémy ve škole i na policii, ale to nebylo nic proti tomu že žral a blil, byla jsem zoufalá a nakonec se oženil v 18 a bydleli u nás, ale nakonec jsme s tátou byli tak blbí, že tady bydleli všechny naše děti. Dnes bych to už nikdy neudělala ale byla jiná doba. [jméno] jsme vzali do [anonymizováno], my to měli na triku, on žral a blil, kradl cigára, až jsem volala doktora, pak se objevila [anonymizováno] ta ho nalákala do prahy, jasně neměl to lehký se svou bulimijí, pak přišla [anonymizováno], ale ta tu bulimiji neunesla, jinak moc hodná a krásná holka. Fakt je, že od té doby na nás žádné peníze nechtěl a co vybudoval je jen jeho zásluha, ale já na něm nechci nic jen to co bylo moje a rozdělit to mezi něj a [anonymizováno]. [jméno] se zachovala hrozně když táta umřel, poslala odhadce do baráku a chtěla ze všeho peníze, utěrky, ručníky, hrnce, talíře atd a to [jméno] ani neví, tudíž [jméno] má vybráno a já jsem řekla, že po mně už nic dědit nebude a dále jsem napsat barák na toma a ilku. Jestli nezmění svůj názor, prokleju celou jeho rodinu a pánBůh si ho najde, nadarmo se neříká na každou svini se vaří voda, at si vzpomene kolik dal mně a kolik kundám. Počtení pro [anonymizováno]“ Dne 22. 4. 2018 žalobkyně e-mailem sdělila:„ Tak jsem to viděla na vlastní oči, můj barák je v exekuci, proč není na tvým baráku, že se nestydíš. [příjmení] ho mít nemohl, abych se náhodou neocitla na ulici a co ty, stydím se za tebe jak se ke mně chováš.“ [anonymizováno] [jméno] [příjmení] téhož dne odpověděla:„ Ahoj babičko, vše řešíme. Exekuce zůstala už jen na [obec] a proti tomu jsme taky podali odvolání. Teď je to u odvolacího soudu. Celá exekuce je protiprávní. Je to taky u odvolacího soudu i na ministerstvu. Opatruj se.“ Dne 14. 3. 2019 napsala žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] e-mail tohoto znění:„ [příjmení] [jméno], nevěděla jsem, že se tady občas stavíš abys dělala jemu alibi, v tom případě už nemusíš, [anonymizována dvě slova], matka nezdárného syna!“ 8. Z montážního listu vystaveného podnikatelem [jméno] [příjmení], [IČO], [ulice a číslo], [obec], soud zjistil, že byla provedena oprava plynového kotle Vaillant VVW v domě [adresa] v [anonymizováno] ulici ve [obec]. Byla zjištěna závada spočívající v nespínání ohřevu TUV. Byla provedena výměna třícestného ventilu, kotel byl napuštěn a po opravě odzkoušen. Cena opravy činila 5 980 Kč. Listina je datována dne 3. 9. 2018.

9. Dne 5. 9. 2018 zaslala žalobkyně žalovanému dopis ve věci žádosti o vrácení nemovitého daru, domu v ulici [ulice a číslo] ve [obec]. V dopise se mimo jiné uvádí:„ Vážený obdarovaný. V roce 1994 a 2002, jsme já moje dcera [celé jméno žalobkyně], darovali Tobě nemovitost, náš rodinný dům, který jsme s tvým otcem koupili a poctivě se o něj starali a staráme se, já a dcera, do dnes. Bohužel Tvé chování ke mně i o nemovitost hrubě porušuje dobré mravy. Vzhledem k výše uvedenému žádám o vrácení celého daru do výhradně mého vlastnictví a jeho předání u mého advokáta...“ 10. Žalovaný odpověděl dopisem ze dne 14. 9. 2018, v němž uvedl svoji korespondenční adresu [adresa žalovaného]. V dopise se mj. uvádí:„ ...Předem bych chtěl podotknout, že nespatřují Tvůj krok za důvodný a velmi mne mrzí. Od doby nabytí vlastnictví domu, tj. roku 1994 platím veškeré finanční náklady, a to v podobě pravidelných plateb daně z nemovitosti, aj. legislativních poplatků. Pokud mě žádáš o doplacení poplatků spojených s provozováním domu, vyhovují Ti. Nijak Tě neomezuji v užívání celé nemovitosti, navíc Tvé užívání nemovitostí je založeno na základě doživotního věcného břemene. Máš právo a ode mne absolutní podporu v užívání nemovitosti... Vzhledem ke shora uvedenému nevidím důvod k navrácení daru. Z mé strany Tobě a ani domu žádná rizika nehrozí. Ba naopak. O Tebe i nemovitost se budu starat i nadále. Je mi opravdu líto, kam jsme dospěli, a že mi posíláš doporučené dopisy...“ 11. Z dopisu ze dne 15. 10. 2018, který zaslala žalobkyně žalovanému na adresu [adresa žalovaného], bylo zjištěno, že dopis byl zaslán poté, kdy byla provedena revize plynového kotle. Žalobkyně sdělila, že jelikož je kotel starý více jak 20 let, je neekonomický, má velikou spotřebu vody i plynu, a nemá již takový výkon, bylo žalobkyni doporučeno co nejdříve kotel vyměnit za nový. Dále se uvádí:„ Proto tě tímto žádám, jelikož jsi majitel nemovitosti a je to tvoje povinnost, o zakoupení nového kotle. Kotel bude stát cca 45000 kč i s montáží, tak prosím o zaslání zálohy 25000 kč. Kotel si objednám přes firmu, která mi ho dodá i namontuje, ale potřebují zálohu.“ 12. Z dopisu žalobkyně ze dne 11. 11. 2018 zaslaného na adresu [adresa žalovaného], soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že ho již několikrát žádala, aby přijel a nechal opravit díru vedle kanálu. Uvedla, že díra je stále větší a vylézají z ní krysy, které lezou a chodí po zahradě, ale již se dostaly i do domu, přičemž jsou zdraví nebezpečné pro žalobkyni i pro jejího psa. Žalobkyně proto požádala o urychlenou nápravu s tím, že žalovaný je majitelem nemovitosti. Dále se uvádí:„ Jestli na to nemáš čas, vyplať mne z mé polovičky domu, to je 750 000 kč, a já si to dám opravit a nechám si uklidit i zahradu. Nejsem ničím povinná si toto hradit sama, a z důchodu 11 000 kč na to ani nemám. Jestli to do 14 dnů nebude opravené, nebo se nedomluvíme jinak, budu nucena obrátit se na soud. Bydlení v tomto domě je zdraví škodlivé a zdraví ohrožující...“ 13. Z dopisu žalobkyně ze dne 20. 1. 2019, jenž byl zaslán žalovanému na adresu [adresa žalovaného], bylo zjištěno, že žalobkyně odvolala dar poloviny domu [adresa] v [anonymizováno] ulici ve [obec] pro nevděk. Tento postup žalobkyně odůvodnila následovně:„ Od roku 1994 jsi vlastníkem mé poloviny domu. Jelikož nemáš zájem ani o dům a hlavně o mě, rozhodla jsem se k tomuto kroku. Mě nepomáháš, nestaráš se, na domě jsi v životě nic neudělal, neinvestuješ do něho. Neustále porušuješ smlouvu o věcném břemenu. Nevyzvedáváš si dopisy, které ti posílám, nekomunikuješ, nejevíš zájem. Nutné opravy jsem nucena realizovat sama a už na to nemám ani síly, ani finanční prostředky. Naposledy si tu byl v 2017. Proto jsem se takto rozhodla.“ Zásilka zaslaná prostřednictvím České pošty byla vrácena zpět žalobkyni s tím, že si ji adresát nevyzvedl.

14. Dopisem ze dne 19. 7. 1919, který žalovanému zaslala zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] na adresy [adresa žalovaného], a [adresa žalovaného], žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně odstoupila od darovací smlouvy a požádala o vrácení daru. V listině se mimo jiné uvádí:„ ...Dle sdělení mé klientky jste s ní, jako svou matkou, bohužel, přerušil téměř veškeré styky, když jste ji naposledy osobně navštívil v roce 2013 a od té doby jste ji sám nijak nekontaktoval. Z informací a dokladů, které mám k dispozici, vyplývá, že jste dlouhodobě zcela lhostejný k potřebám své matky, ačkoliv Vám je opakovaně sdělovala, a to jak telefonicky, kdy vás pokaždé musela sama zavolat, tak posléze i písemnou formou v dopisech, které Vám adresovala. Zareagoval jste až na doporučený dopis své matky, kterým Vás vyzvala k vrácení darovaných nemovitostí, a to Vaším dopisem ze dne 14. 9. [číslo], který jste označil jako„ Odpověď na žádost o vrácení nemovitého daru“. Skutečnost, na kterou v tomto dopise kladete důraz, tj. že„ od doby nabytí vlastnictví domu, tj. roku 1994 platím veškeré finanční náklady, a to v podobě pravidelných plateb daně z nemovitostí, aj. legislativních poplatků, je zcela irelevantní, neboť každý vlastník nemovitosti má povinnost platit státu příslušnou daň ze svého nemovitého majetku. Totéž platí i o dalších Vámi blíže nespecifikovaných legislativních poplatcích, které rovněž nemají žádnou souvislost s Vaší matkou, protože ona dům nevlastní, pouze ho užívá. Co se naopak Vaší matky konkrétně dotýká, jsou finanční výdaje, který je nucena vynakládat na zajištění alespoň standardní úrovně bydlení v domě a užívání předmětných Nemovitostí. Tyto výdaje hradí ze svého starobního důchodu (12.000 Kč měsíčně), který je jejím jediným příjmem, a tudíž ji to finančně velmi zatěžuje. Od Vás na úhradu těchto nákladů neobdržela ničeho, tudíž se Vaše tvrzení pokud mě žádáš o doplacení poplatků spojených s provozováním domu, vyhovuji Ti nezakládá na pravdě, spíše jen potvrzuje, že o těchto žádostech své matky víte, ale vyhovět jim nehodláte. Lze tak usuzovat z toho, že jste vůbec nereagoval na dopis své matky ze dne 15. 10. 2018, který Vám byl doručen dne 1. 1. 2012, v němž Vám matka sdělovala, že nutně potřebuje nový plynový kotel, protože dosavadní již překročil stáří 20 let a je nutné ho vyměnit za nový. Jelikož je plynový kotel jako zdroj tepla a teplé vody pro bydlení v domě zcela nepostradatelný a jelikož jste se zavázal umožnit matce v domě řádně bydlet, je nepochybně právem Vaší matky požadovat zajištění funkčního kotle od Vás, jako vlastníka Nemovitosti. Následující dopis ze dne 11. 11. 2018, který Vám matka zaslala opět doporučenou poštou, se jí dokonce vrátil zpět jako nedoručený, a to z důvodu„ nevyzvednuto“, což nasvědčuje tomu, že nadále nejste ochoten s matkou komunikovat ani tímto způsobem. V tomto dopise Vás matka opětovně žádala o osobní návštěvu a znovu naléhala na opravu díry vedle kanálu, ze které vylézají krysy, které se pak pohybují po domě i na zahradě a brání jí tak v jejich řádném užívání. Jestliže jste svým nedbalým přístupem a nedostatkem potřebné péče zapříčinil, že se faktický stav Nemovitostí obývaných Vaší matkou neustále zhoršuje, dokonce tak, že je v nich Vaše matka přímo ohrožena zimou, nedostatkem teplé vody a krysami, které mohou přenášet různé nemoci a Vy s ní odmítáte komunikovat, pak je zřejmé, že své matce neposkytujete nezbytnou pomoc a péči, kterou ve stáří potřebuje a kterou je oprávněna od Vás jako od svého syna očekávat a odmítá Vám toto Vaše chování dále promíjet. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem je zřejmé, že jste své matce ublížil z hrubé nedbalosti tak, že jste se vůči ní dopustil zjevně hrubého porušení dobrých mravů. Jsou tudíž naplněny zákonné předpoklady pro odvolání daru pro nevděk obdarovaného ve smyslu ustanovení § 2072 a násl. zákona č. 89/1012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto důvodu vaše matka, paní [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], jako dárkyně, tímto odstupuje v souladu ustanovením § 2072 občanského zákoníku od shora specifikované Darovací smlouvy [číslo] pro Váš nevděk a žádá Vás, jako obdarovaného, o vydání spoluvlastnického podílu na Nemovitostech, který Vám na základě Darovací smlouvy [číslo] darovala, což činí v běžící lhůtě 1 roku dle ustanovení § 2075 odst. 1 občanského zákoníku“ 15. Dne 19. 7. 2019 zaslala [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalovanému také další dopis, a to jako zástupkyně sestry žalovaného [jméno] [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo]. Tímto dopisem sestra žalovaného odstoupila od darovací smlouvy ze dne 3. 4. 2002, kterou žalovanému převedla ideální polovinu sporných nemovitostí. V dopise bylo uvedeno, že důvodem darování spoluvlastnického podílu žalovanému byla obtížná finanční situace dárkyně, která měla dluh ve výši cca 70 000 Kč vůči [právnická osoba] z titulu poskytnutého spotřebního úvěru. Neměla jistotu, zda bude schopna tento dluh řádně splácet. Uzavření darovací smlouvy tedy bylo z její strany motivováno snahou ochránit svůj podíl na nemovitostech před případnou exekucí, rovněž snahou zachovat dobré vztahy mezi členy rodiny, neboť matka na ni z tohoto důvodu velmi naléhala, aby žalovanému svůj podíl na nemovitostech darovala. Sestra žalovaného se se žalovaným současně domluvila, že až svůj dluh splatí a riziko případné exekuce odpadne, daruje jí žalovaný podíl na nemovitostech zpět. Žalovaný následně odmítl darovat podíl zpět [jméno] [celé jméno žalobkyně], eventuálně darovat tento podíl jejímu synovi [jméno] [příjmení]. Žalovaný tak odmítá sestře vydat její podíl na nemovitostech, současně se vyjádřil v tom smyslu, že bude požadovat vyklizení nemovitostí, jakmile zemře žalobkyně. Žalovaný dále své sestře zrušil trvalý pobyt na adrese [adresa žalobkyně], i když tam bydlí s matkou, denně se oni stará a zajišťuje veškeré provozní záležitosti související s těmito nemovitostmi, čímž de facto nahrazuje péči, kterou by měl žalobkyni a svému majetku věnovat sám žalovaný. [jméno] [celé jméno žalobkyně] mladší tak od darovací smlouvy odstoupila a současně požádala žalovaného o vydání ideální poloviny sporných nemovitostí.

16. Z ústřižků poštovních poukázek soud zjistil, že žalovaný zaplatil na dani z nemovitostí v roce 2014 částku 1 346, Kč, v letech 2015 až 2018 po 1 348 Kč.

17. Usnesením ze dne 29. 9. 2021, č. j. [číslo jednací], odložil soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], do právní moci rozhodnutí v této věci exekuci ve vztahu ke sporné ideální polovině nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] katastru nemovitostí pro obec a [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení]. Exekuce byla nařízena k vymožení pohledávky celkem 33 oprávněných za žalovaným jako povinným ve výši 135 037,84 Kč. Sporný podíl na nemovitostech byl v minulosti postižen rovněž exekucí vedenou na majetek žalovaného, kdy tuto exekuci vedl soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmenířešitele], [exekutorský úřad] [anonymizováno] [část Prahy] sp. zn. [spisová značka]. Zákaz nakládání s nemovitostmi byl v tomto případě zrušen usnesením ze dne 5. 3. 2018.

18. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], dcery žalobkyně a sestry žalovaného, soud zjistil, že v současnosti žije s matkou společně v jednom domě, o matku také pečuje. S bratrem vůbec nekomunikují, což trvá asi 5 let. Svoji ideální ½ nemovitostí převedla na bratra, protože jí v té době přišla složenka na 80 000 Kč, přičemž matka si myslela, že to nezaplatí a že by o svoji půlku mohla přijít. Tehdy tedy matka rozhodla, že svoji ½ převede bratrovi. Sama tehdejší dluh zaplatila a ani v současné době vůči ní nejsou vedeny žádné exekuce. Žila ve Španělsku od roku 2006 do ledna 2016, pravidelně přijížděla domů na zimu, protože v té době se ve Španělsku nepracuje. Důvodem jejího návratu v lednu 2016 bylo onemocnění matky, která si asi v listopadu nebo v prosinci předchozího roku zlomila ruku, volala jí kvůli tomu. Tehdy svědkyně kontaktovala syna ([jméno] [anonymizováno]) s tím, ať za matkou zajede a zajistí, co potřebuje. Sama poté přiletěla domů. V dalším období se začal zdravotní stav matky zhoršovat, nemohla být sama v domě, potřebovala péči, a proto se již do Španělska nevrátila a od ledna 2016 žije s matkou. V roce 2016 matka s bratrem ještě komunikovali. Asi v roce 2017 přišel její syn ([jméno] [anonymizováno]) s tím, že se bude ženit a že by chtěl bydlet v předmětném domě. Žalobkyně se tehdy se obrátila na žalovaného s tím, zda by dům na [jméno] [příjmení] nepřevedl. Žalovaný požadavky v tomto směru odmítl, po synovi chtěl 750 000 Kč za ½ nemovitostí, eventuálně navrhoval, ať se tam syn nastěhuje a dům zrekonstruuje, ale s tím, že zůstane psaný na žalovaného. Pokud matka s bratrem komunikovali, týkalo se to záležitostí kolem domu, byly kolem toho hádky a padaly nadávky. Komunikace probíhala telefonicky. Podstatou konfliktů byl požadavek matky na vrácení baráku. Existovaly samozřejmě problémy i kvůli údržbě domu, protože bratr do domu neinvestoval a nic tam nedělal. Potřebné věci zařizuje svědkyně sama, dříve je dělal její syn. Také matka si dokázala spoustu věcí zařídit sama, pokud na tom ještě zdravotně byla lépe. V roce 2018 se rozbil kotel, který byl skoro 30 let starý, bylo jim sděleno, že musí pořídit nový kotel. Žalovaný však odmítl kotel zaplatit, proto sama nechala původní kotel opravit a opravu zaplatila. Do současné doby užívají tento kotel. Dále vznikl problém s tím, že jim běhaly krysy po zahradě, matka nemohla chodit ven, nemohla tam pouštět ani psa. Svědkyně proto zavolala souseda [jméno] [příjmení], muselo se to kolem kanálu vykopat, dát tam jed a pak zabetonovat. Soused pomohl i s jinými záležitostmi. Sama si myslela, že bratr dá ½ nemovitostí jejímu synovi. Matka se pro vrácení ½ domu rozhodla spontánně sama, ale je pravdou, že to dělá kvůli svědkyni, aby v domě mohla zůstat bydlet. Je pravdou, že sama v domě bydlí a že na to neexistuje žádná smlouva s bratrem. Bydlí tam však se souhlasem matky, dle jejího přání. Zdravotní stav matky je v současnosti takový, že by bez přítomnosti další osoby v domě být nemohla. Matka se v současné době špatně pohybuje, chodit dokáže už pouze za pomoci chodítka.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], vnuka žalobkyně a synovce žalovaného (syna [jméno] [celé jméno žalobkyně] mladší), bylo zjištěno, že za babičkou a matkou jezdí na návštěvy, se strýcem si občas zavolají. Sám žil v domě v [anonymizováno] ulici s babičkou poté, co matka odjela na [anonymizováno]. Když mu bylo 20 let, tedy asi v roce 2009 až 2010, se odstěhoval do [obec]. Poté k babičce ještě jezdil každý víkend, při té příležitosti jí i pomáhal s potřebnými věcmi. V té době byl její zdravotní stav takový, že mohla ještě být sama. Vztahy mezi babičkou a strýcem byly do určité doby zcela v pořádku, momentálně jsou špatné. Ke zhoršení vztahů došlo asi v době, kdy se řešila otázka domu, což je asi 4 až 5 let zpátky. Celý dům byl psán na strýce, protože matka měla určité finanční problémy v době, kdy jí patřila ½ domu a existoval zde strach z exekuce, která by na dům případně mohla dopadnout. Tehdy se dohodlo, že se i ½ matky přepíše na strýce. Od babičky ví, že ta žila stále v přesvědčení, že když bude chtít, tak se jí dům vrátí. Před 4 až 5 lety svědek žil s přítelkyní v [obec] a chtěli si pořídit vlastní dům. Tehdy ho napadlo, že by si mohli pořídit sporný dům ve [obec]. Jel tedy za strýcem a z jeho strany dostal nabídku dvou možností, buď že dům odkoupí za 750 000 Kč, přičemž to chápal tak, že to by bylo za celý dům, anebo že v domě bude moci bydlet a bude ho moci i zrekonstruovat, což měl v úmyslu, ale že by dům byl psán stále na strýce. Ten to odůvodnil tím, že má strach, aby babička měla i nadále kde bydlet. Žádnou z nabídek svědek neakceptoval, s přítelkyní si pořídili nemovitost v [obec]. Domnívá se, že zhoršení vztahů mezi účastníky souviselo se žádostí babičky, případně matky, na zpětný převod domu od strýce. V určité době se mluvilo o tom, že by strýc provedl rekonstrukci domu v [anonymizováno] ulici, ale že by babička po tu dobu musela bydlet jinde.

20. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], vnučky žalobkyně a neteře žalovaného, dcery [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že s účastníky řízení má dobré vztahy. Sama babičce pomáhala zejména v době, kdy byla teta [jméno] [celé jméno žalobkyně] na [anonymizováno], to trvalo asi 10 let. V té době do [obec] jezdila, babičce pomáhala s nákupy nebo s cestami k doktorům. Tímto způsobem pomoc zajišťovala do doby, než se vrátila teta z [anonymizováno]. Jezdí do [obec] i v současné době, péči o babičku ale v současnosti zajišťuje teta. Ve vztazích mezi babičkou a strýcem nikdy nebyl žádný problém. Současně problémy jsou dle jejího názoru od doby, kdy se vrátila teta. Naposledy se jako rodina sešli, když babička slavila 75 let, tedy v roce 2015. Strýc uspořádal oslavu v [obec], babička dostala hodně darů. Byt užívaný babičkou je v pořádku a obyvatelný. Půdní prostory jsou rozebrané, a to díky tetě, která si to tam chtěla upravit k bydlení, když se podruhé vdala. Byt po prababičce byl ze strany tety také vybourán až na cihly, byly zničeny koupelna a záchod a zůstala jediná místnost k užívání, a to ta, kterou nyní užívá teta. Vztahy matky svědkyně ([jméno] [anonymizováno]) a babičky jsou špatné, vzniklo to asi po dědově smrti, kdy se máma nezřekla dědictví, obdržela nějaké finanční vyrovnání. Matka žije v cizině, do České republiky nelétá, s babičkou nekomunikují. Ví o tom, že babička chtěla, aby strýc nechal dům přepsat na bratrance [příjmení]. V minulosti, když babička neměla peníze, zavolala strýci, on přijel a peníze přivezl, šlo vždy o vyšší částky, třeba 20 000 Kč. Když byl strýc mladší, jezdil na návštěvy za babičkou častěji, nyní má 2 malé děti. Také strýcova bývalá manželka s dětmi za babičkou jezdila.

21. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], vnučky žalobkyně a neteře žalovaného, dcery [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že s babičkou v současné době není vůbec v kontaktu. Ani v minulosti neudržovaly nějaký častý kontakt, spíše byla různá období, kdy babička něco potřebovala. Tento stav trvá od jejího dětství. U babičky dlouhou dobu nebyla na návštěvě, naposledy ji viděla, když jely za strýcem kvůli problému babičky s kyčlí. Strýc svědkyni zařídil proškolení v nějakém ústavu, na základě toho pak babičce dávala masáže. To bylo asi před 5 lety. Pak se vrátila teta [jméno], babička svědkyni řekla, že už ji nebude potřebovat, aby tam nechodila, že už to zajistí teta. Babička a matka svědkyně ([jméno] [anonymizováno]) nejsou v kontaktu, jejich vztahy nejsou dobré.

22. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], vnučky žalobkyně, neteře žalovaného a dcery [jméno] [celé jméno žalobkyně] mladší, bylo zjištěno, že za babičkou do [příjmení] [příjmení] jezdí tak jednou ročně, se strýcem se vídají častěji. Je to dáno i tím, že už přes 20 let žije v [obec]. Vztahy svědkyně s její matkou jsou standardní. Vztahy mezi účastníky byly v minulosti dobré a úzké, zejména poté co umřel děda a babička marodila. Ke zhoršení vztahů došlo před pár lety, důvod zhoršení nedokáže uvést. Sama nechtěla být do těchto záležitostí zatahována. Účastníci nejsou v současné době v žádném kontaktu, to trvá tak 3 - 4 roky. U babičky byla naposledy letos v létě. Stav bytu, který v domě užívá, je standardní, byt je v pořádku. Strýc v minulosti babičku finančně podporoval.

23. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bývalého manžela [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že jsou rozvedeni od roku 2018, manželství trvalo 12 let. Zná žalobkyni i žalovaného. Do [obec] jezdí, protože tam má svoji rodinu, příležitostně navštěvuje i žalobkyni. Naposledy u ní byl asi před měsícem. Vztahy mezi účastníky byly v minulosti v pořádku, nikdy tam neregistroval žádný vážnější problém. V rodině bylo vše v pohodě, bývalo tam i veselo. Ke změně začalo docházet, když se vrátila matka jeho bývalé manželky ze Španělska a začala se starat o žalobkyni. Prostory v domě, kde bydlí žalobkyně, jsou obyvatelné, dům jako takový by vzhledem ke svému stáří potřeboval rekonstrukci. Žalovaný v minulosti uvažoval i o tom, že by si žalobkyni vzal do [obec]. Žalovaný také v minulosti matku finančně podporoval, pomáhal jí i s potřebnými zdravotními zákroky.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dům [anonymizováno] je sousedním domem v jeho bydlišti, kde žije po celý život, takže je zná odmalička. Žalobkyni pomáhal s potřebnými pracemi, šlo třeba o prořezávání stromů na zahradě, výměnu pantů u dvířek v kuchyni, lepení schodu na zahradu, opravu střechy, kterou zatékalo do obýváku. Když u kanálu běhaly krysy, díru zalévali betonem. O tyto práce ho žádala žalobkyně nebo její dcera [jméno] [celé jméno žalobkyně], bylo to v rámci sousedské výpomoci. Část domu, kterou užívá žalobkyně k bydlení, je ve stále stejném stavu. [příjmení] [jméno] bydlí v jedné místnosti ve druhé části. Tato část je napůl staveništěm. Na půdě domu nic není. Dům určitě potřebuje rekonstrukci. Žalobkyně je asi na žalovaného naštvaná, důvod však neví. Jednou se stalo, že na [jméno] žalobkyně upadla na chodbě, šel ji zvednout, ona volala žalovanému, aby přijel, pak byla naštvaná, že nepřijel. Sám to nechápal, protože k tomu došlo kolem 22. hodiny. Žalobkyně mu pak řekla, že volala synovi, ať přijede, on jí řekl, že by bylo lepší, kdyby se zavolala záchranka, že to bude rychlejší, než kdyby jel z [obec]. Svědkovi přišlo nepochopitelné to, že žalobkyni vadilo, že žalovaný nechtěl přijet na Silvestra večer až z [obec]. Žalobkyně se pohybuje s chodítkem.

25. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (matky [příjmení] [příjmení]) bylo zjištěno, že zná rodinu [příjmení] od svých 5 let, kdy se přistěhovali do vedlejšího domu. Sama sice nyní bydlí ve městě, ale do původního bydliště stále dochází, přitom se stavuje u žalobkyně. Pokud jde o kontakty mezi účastníky, žalovaný matce telefonuje nebo jí píše zprávy. Ta často ani nechce telefon vzít, hlavně kvůli tomuto sporu. V minulosti žalovaný do [anonymizováno] jezdil hodně často. V současné době tam nejezdí, tento stav trvá od doby, kdy tam je jeho sestra [jméno]. Ta se o matku stará, takže tam žalovaný jezdit nemusí. V posledním období za žalobkyní několikrát byla manželka žalovaného [jméno]. Vlastníkem objektu je žalovaný. Po smrti jeho otce žalobkyně darovala ½ žalovanému a ½ jeho sestře [jméno]. Ta pak měla dluhy a žalobkyně měla strach, aby na dům nebyla exekuce, takže to nechali celé přepsat na žalovaného. Jestli kolem toho měli nějaké další dohody, svědkyně neví. V domě chtěl v minulosti stavět syn [jméno] [příjmení], plánovalo se, že by si předělal vršek a při té příležitosti by se opravila střecha. Měli o tom jednat se žalovaným. Žalobkyně a její dcera si asi myslely, že by se [příjmení] a žalovaný neměli nijak vyrovnávat. [příjmení] se pak rozhodl jinak a přestavbu neprovedl a někdy poté si začala žalobkyně přát vrácení půlky domu do jejího vlastnictví. Do té doby byly vztahy naprosto v pořádku. Žalobkyni je 81 roků, moc nechodí, pokud ano, tak jen s chodítkem. Dle svědkyně by už žalobkyně v domě bez další osoby bydlet nemohla. Zdravotní stav žalobkyně se výrazně zhoršil v posledních dvou letech. Byt, který v domě užívá žalobkyně, odpovídá celkovému stáří domu, ale rozhodně není v dezolátním stavu a bydlet se tam dá normálně.

26. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v minulosti bydlela nedaleko [anonymizováno] ulice a z té doby zná oba účastníky i další členy rodiny. Se žalobkyní je stále v kontaktu, chodí tam na návštěvy obden, někdy i každý den. To trvá od roku 2016, kdy se vrátila dcera žalobkyně [jméno], protože s ní kamarádí. Dům v [anonymizováno] ulici je psaný na žalovaného, dům na něho napsala matka po smrti otce a druhou půlku mu darovala sestra [jméno]. Do detailu však okolnosti nezná. V minulosti byly vztahy mezi účastníky dobré. V posledních letech jsou hodně špatné. Příčinu zhoršení vztahů spatřuje v tom, že žalobkyně chtěla půlku baráku zpátky, aby tam mohla být. Chtěly tam vybudovat nový sprchový kout, zajistit bezbariérový přístup. Dále potřebovaly zajistit nový kotel. O tom se nedohodli, takže museli dát opravit původní kotel. Zdravotní stav žalobkyně je špatný. Chodí pouze s obtížemi, má [anonymizována čtyři slova] a další problémy. Potřebnou pomoc jí zajišťuje dcera [jméno], která nechodí do práce, stará se o matku, pobírá příspěvek na bezmocnost, je to něco kolem 12 000 Kč. Žalobkyně chtěla vrátit ½ domu, aby ho mohly s dcerou zrekonstruovat a mohla tam důstojně dožít. Pokud by měla jednu polovinu, mohla by získat příspěvek na rekonstrukci. Žalobkyně se jí zmínila, že jí žalovaný nabídl, že zrekonstruuje celý dům, ale že by po tu dobu v domě nemohla bydlet. Žalobkyně to odmítla, protože měla strach, že už by se do domu nikdy nevrátila.

27. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že její manžel zemřel v roce 1990, poté došlo k darování nemovitostí. Nemovitosti darovala synovi i dceři, dcera pak převedla svoji půlku na syna. Vztahy se žalovaným byly v pořádku do roku 2016, sama stále bydlela ve [příjmení] [příjmení], syn občas jezdil na návštěvy. Byli i v telefonickém kontaktu. Péči o nemovitosti si řešila sama, a to i pokud jde o peníze na potřebné opravy. Začátkem roku 2016 si zlomila ruku, synovi kvůli tomu několikrát volala, ale on nepřijel. Tehdy zavolala i dceři, která měla zaměstnání ve Španělsku. Ta přijela a od té doby bydlí se žalobkyní, stará se o ni i o dům. Když vznikl problém s kotlem, napsala synovi o 45 000 Kč na nový kotel. K poslání peněz nedošlo, a proto si zaplatila opravu kotle. Na pozemku u domu se nacházela díra u kanálu, kolem kterého vylézaly krysy. Také v souvislosti s tím syna požádala o pomoc, a to písemně. K nápravě ze strany syna nedošlo, nakonec to zajistila také dcera. V minulosti se synem mluvili o celkové rekonstrukci domu, sama to nicméně pochopila tak, že ji chce z domu vystěhovat. Je pravdou, že ji nabídl i bydlení v bytě v [anonymizováno] ulici v [část obce], ale to odmítla. O těchto věcech se bavili tak před 5 až 6 lety. Dcera [jméno] darovala svoji půlku žalovanému, protože se dostala do finančních potíží. Přišla jí složenka na 70 000 Kč, žalobkyně jí řekla, ať převede svoji polovinu na žalovaného, měla strach, aby na dům nebyla exekuce.

28. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že z jeho pohledu byly vztahy v pořádku ještě v roce 2017. Zlomový moment ve vztahu k matce nastal v okamžiku, kdy se jeho sestra [jméno] vrátila ze Španělska, kde pracovala delší dobu. Do Čech jezdila vždy mimo sezonu, hlavně v zimě. V té době se ale vrátila definitivně. Před návratem sestry sám do [příjmení] [příjmení] nejezdil pravidelně, nicméně ekonomicky matku podporoval. Matce dával věcné dary k narozeninám, zejména v prvním období po úmrtí otce ji podporoval i finančně, protože úmrtí otce špatně psychicky snášela a byla i nemocná. Dům je obyvatelný, ale potřeboval by kompletní rekonstrukci, včetně inženýrských sítí. To by trvalo jednu stavební sezonu, matka by se musela na tu dobu odstěhovat, i vzhledem k jejímu věku ji nechce k ničemu takovému nutit. O možnosti větší rekonstrukce se s matkou bavili před návratem sestry [jméno]. Sám platí daň z nemovitostí, asi před 3 až 4 roky začal platit pojištění domu. K převodu podílu ze sestry na něho došlo kvůli tomu, že sestra měla dluhy, hrozily exekuce. Úplně na počátku, když jim matka každému dala půlku nemovitostí, slíbili, že se o ni v případě potřeby postarají. Sestra ho žádala o vrácení poloviny sporného domu dopisem své právní zástupkyně. Na tento dopis nereagoval. Je pravdou, že ho matka žádala, zda by se sestra nemohla přihlásit v domě k trvalému pobytu, s čímž nesouhlasil. V posledních 3 letech matce v souvislosti s jejím stářím či zdravím nepomohl, matka po něm v této době nic nechtěla, protože je u ní sestra.

29. Soud ve věci provedl rovněž důkaz obsahem SMS zasílaných mezi účastníky řízení. Jde o zprávy, které byly zasílány po zahájení řízení v této věci a poté, kdy žalobkyně žalovaného vyzvala k vrácení daru. Z toho důvodu soud nepovažuje obsah těchto zpráv pro rozhodnutí ve věci za relevantní.

30. Po skutkové stránce soud z provedených důkazů dovodil, že žalobkyně v roce 1994 darovala žalovanému jako svému synovi a dceři [jméno] [celé jméno žalobkyně] (tehdy [příjmení]) každému ideální polovinu sporných nemovitostí. Sám žalovaný připustil, že v té době žalobkyni oba obdarovaní slíbili, že se o ni v případě potřeby postarají. Dle soudu nebylo prokázáno, že by v souvislosti s darováním byla uzavřena dohoda v tom smyslu, že žalovaný žalobkyni darovaný podíl na nemovitostech vrátí, pokud ho o to žalobkyně požádá. Existenci takové dohody tvrdila ve své výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Soudu se toto tvrzení jeví jako nevěrohodné mj. z toho důvodu, že sama žalobkyně v dopise ze dne 19. 7. 2019, jímž odstoupila od darovací smlouvy, na žádnou takovou dohodu ani nepoukázala.

31. V roce 2002 sestra žalovaného [jméno] [celé jméno žalobkyně] (tehdy [příjmení]) darovala svoji polovinu sporných nemovitostí žalovanému. Podnět k tomuto právnímu úkonu dala žalobkyně, která měla obavy z možného exekučního postihu spoluvlastnického podílu dcery [jméno] kvůli jejímu tehdejšímu dluhu. Žalovaný se tak stal výlučným vlastníkem sporných nemovitostí. Dle soudu nebylo prokázáno, že darování podílu [jméno] [celé jméno žalobkyně] žalovanému bylo míněno jako řešení dočasné, než se vypořádá se svým závazkem. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] sice uvedla, že existoval ústní příslib, že jí žalovaný polovinu nemovitostí vrátí, až se ona sama dostane z dluhů. Dle soudu není toto tvrzení věrohodné již z toho důvodu, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] přinejmenším do roku 2019 žalovaného o vrácení ideální poloviny nemovitostí nepožádala. V rámci své svědecké výpovědi dne 14. 10. 2021 dokonce uvedla, že se domnívá, že žalovaného o vrácení poloviny nemovitostí nepožádala nikdy. Následně připustila, že podepsala plnou moc, kterou zmocnila [anonymizováno] [příjmení] k napsání dopisu ze dne 19. 7. 2019 (odstoupení od darovací smlouvy). Pokud by skutečně existoval příslib opětovného převodu spoluvlastnického podílu na [jméno] [celé jméno žalobkyně], pak by dle soudu splnění takového příslibu bylo vyžadováno bezprostředně poté, kdy [jméno] [celé jméno žalobkyně] svůj dluh splnila. Nic takového však nebylo tvrzeno ani prokázáno.

32. Soud se dále zabýval jednotlivými právními jednáními, která žalobkyně v této věci učinila, a to zejména se zřetelem k tomu, zda se písemnosti adresované žalovanému dostaly do jeho dispoziční sféry. Žalovanému byl nepochybně doručen dopis žalobkyně ze dne 5. 9. 2018 obsahující žádost o vrácení daru, protože žalovaný na uvedený dopis reagoval vlastním dopisem ze dne 14. 9. 2018. Žalovaný nepopíral, že obdržel dopisy žalobkyně ze dne 15. 10. 2018 (ve věci kotle) a 11. 11. 2018 (ve věci vylézání krys u kanálu) – viz vyjádření žalovaného ze dne 10. 1. 2020. Žalovaný naopak popíral obdržení dopisu žalobkyně ze dne 20. 1. 2019. Tento dopis byl zaslán na adresu [adresa žalovaného] adresu [adresa žalovaného]. Dle soudu tak nelze dovodit, že je daný úkon perfektní (doručený), protože žalovaný jako adresát měl možnost se s ním objektivně seznámit. Žalovaný popíral i to, že obdržel dopis právní zástupkyně žalobkyně ze dne 19. 7. 2019, jímž žalobkyně odstoupila od darovací smlouvy. Bylo přitom doloženo, že tento dopis byl žalovanému zaslán jednak doporučeně na adresu trvalého pobytu [adresa žalovaného], jednak jako obyčejná zásilka na adresu [adresa žalovaného]. Stejně bylo ostatně postupováno i ve vztahu k dopisu ze dne 19. 7. 2019, který obsahoval odstoupení od darovací smlouvy ze strany [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Tento posledně uvedený dopis včetně plné moci žalovaný obdržel, sám ho předložil soudu při jednání dne 16. 9. 2020 (viz č.l. 120 -122). Dle soudu se jeví jako nevěrohodné, že by ze dvou dopisů odeslaných téhož dne stejným způsobem žalovaný obdržel pouze jeden (ani jeden z dopisů nebyl odesílatelkám vrácen). V dispoziční sféře žalovaného se nepochybně musely ocitnout oba dopisy. Tuto námitku žalovaného tak soud považoval za účelovou a vycházel z toho, že dopis obsahující odstoupení od darovací smlouvy žalobkyní ze dne 1. 7. 2019 byl žalovanému doručen. Důvodnost žaloby tak byla posuzována právě se zřetelem k obsahu dopisu ze dne 19. 7. 2019.

33. Dle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

34. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá určení, že je spoluvlastnicí ideální poloviny sporných nemovitých věcí. Soud tedy musel řešit otázku, zda má žalobkyně na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Závěr soudu je kladný. Žalovaný nesouhlasí s tím, že byly splněny zákonné podmínky pro vrácení daru. Za tohoto stavu nelze dosáhnout toho, aby vlastnické právo žalobkyně k polovině sporných nemovitostí bylo do katastru nemovitostí jako veřejného seznamu zapsáno na základě souhlasného prohlášení účastníků. Rozhodnutí soudu, jímž by bylo vyhověno určovací žalobě, tak je jediným prostředkem, který může žalobkyni zajistit, aby v případě platného zrušení účinků darovací smlouvy byla v katastru nemovitostí zapsána jako spoluvlastnice ideální poloviny sporných nemovitostí. Soud si byl vědom toho, že určovací žaloba zpravidla není na místě v případech, kdy lze žalovat na plnění. Žaloba na plnění však v posuzovaném případě nepřipadá v úvahu, protože žalobkyně sporné nemovitosti užívá, tudíž se nemůže úspěšně domáhat jejich vyklizení, eventuálně určení, že žalovaný je povinen strpět užívání nemovitostí ze strany žalobkyně jako jejich spoluvlastnice. Existence naléhavého právního zájmu jako procesní předpoklad toho, aby se soud žalobou meritorně zabýval, tak je dána.

35. Soud dále řešil otázkou, podle jaké právní úpravy posuzovat naplnění podmínek pro vrácení daru. K darování došlo za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění změn a doplňků), právní jednání směřující k vrácení daru bylo učiněno po 1. 1. 2014, tedy za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ve znění změn a doplňků). Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu bylo nutno posuzovat naplnění podmínek pro vrácení daru dle právní úpravy účinné v době uzavření darovací smlouvy, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb. (ve znění změn a doplňků). V tomto směru lze odkázat například na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 3820/2019, v němž se uvádí: Právo dárce žádat obdarovaného o navrácení daru a tomu odpovídající povinnost obdarovaného dar vrátit je úzce spjato se samotnou darovací smlouvou. Pokud by tato uzavřena nebyla, resp. pokud by dárce obdarovanému dar neposkytl, nemohlo by – logicky vzato – nikdy vzniknout ani právo požadovat jeho vrácení (vydání). Právo dárce za určitých okolností žádat vrácení daru a povinnost obdarovaného dar vrátit tedy nevznikají samy o sobě, ale již při uzavření darovací smlouvy. Zákonem nastavené podmínky pro vrácení daru jsou součástí okolností, za kterých se darovací smlouva uzavírá, a nemohou proto být později bez ohledu na vůli smluvních stran měněny novou právní úpravou, která by měla dopad na právní poměr dříve založený darovací smlouvou. Byla-li darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, mohli, resp. museli, dárce i obdarovaný vycházet z toho, že dárce se bude moci kdykoli v budoucnu domáhat vrácení daru jen za splnění určitých, v době uzavření smlouvy oběma známých podmínek uvedených v § 630 obč. zák. Nemohli předvídat novou úpravu, která důvody pro vrácení (vydání) daru modifikuje, resp. rozšiřuje (viz odvolání daru pro nouzi dárce). I když důvod vedoucí ke ztrátě obdarovaným nabytého vlastnického práva z iniciativy dárce nebyl v darovací smlouvě výslovně sjednán, vyplýval přímo ze zákona. Nelze vyloučit, že v případě účinnosti právní úpravy odvolání daru podle ustanovení § 2068 a násl. o. z. již v době darování by smlouva uzavřena nebyla, neboť některá ze stran by za takových okolností neměla na darovací smlouvě zájem (např. obdarovaný by neměl zájem dar přijmout, mohl-li by se nadít, že dárce může dar odvolat pro nouzi). Přesto, že zákony nepůsobí zásadně nazpět, může mít nový právní předpis – tak jako v daném případě – význam pro posouzení právních skutečností či právních vztahů vzniklých před nabytím jeho účinnosti. Ustanovení § 3028 odst. 3 o. z., týkající se smluvních obligací, aplikuje pravidlo, že na právní vztah založený před 1. 1. 2014 se právní úprava účinná po tomto datu nevztahuje (za předpokladu, že si strany neujednají, že se jejich práva a povinnosti budou řídit novou právní úpravou), a to z důvodu, že účastníci při uzavírání smlouvy vycházeli z určitého právního stavu (existujícího v okamžiku vzniku jejich vztahu); uvedené reflektuje zásada ochrany nabytých práv. Za situace, kdy právní poměr z darovací smlouvy vznikl před 1. 1. 2014, bylo založeno legitimní očekávání účastníků, že dárce může žádat dar nazpět jen, zachová-li se (v budoucnu) obdarovaný k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě poruší dobré mravy (§ 630 obč. zák.)“ 36. Dle § 628 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění účinném v době uzavření darovací smlouvy mezi účastníky), darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá. Darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování.

37. Dle § 630 obč. zák. dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

38. Vztahy mezi žalobkyní a žalovaným byly v pořádku minimálně do roku 2015. V tomto roce žalobkyně slavila 75. narozeniny, rodinnou oslavu zorganizoval žalovaný (viz svědkyně [příjmení]). Žalovaný v rámci možností žalobkyni několikrát v roce navštěvoval. Žalovaný se žalobkyní řešil rovněž otázku rozsáhlejší rekonstrukce domu [adresa] v [anonymizováno] ulici, která by však vyžadovala dočasné bydlení žalobkyně v jiném místě (například v bytě žalovaného v [anonymizováno] ulici v [obec]). Žalobkyně s dočasným opuštěním domu nesouhlasila, žalovaný její postoj respektoval a k rekonstrukci domu proto nedošlo. Stav domu odpovídá jeho stáří, vyžadoval by rozsáhlejší rekonstrukci (viz svědci [příjmení], [příjmení], [příjmení]), byt užívaný žalobkyní nicméně není v dezolátním stavu a je obyvatelný (viz svědci [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení]). V roce 2016 utrpěla žalobkyně úraz (zlomenina ruky). V té době se vrátila z dlouholetého pobytu ve Španělsku dcera žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], která se o žalobkyni začala starat a začala s ní v domě v [anonymizováno] ulici bydlet. Dle soudu ani návrat [jméno] [celé jméno žalobkyně] sám o sobě nebyl ve vtazích mezi účastníky zlomovým okamžikem. Ten nastal přibližně v roce 2017 (viz svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení]), kdy vnuk žalobkyně (a syn [jméno] [celé jméno žalobkyně]) [jméno] [příjmení] projevil zájem o to, že by s tehdejší přítelkyní začal žít v domě [adresa] v [anonymizováno] ulici ve [obec] s tím, že by provedl rekonstrukci domu. V té souvislosti jednal se žalovaným, který mu nabídl buď odprodej domu (eventuálně poloviny domu) za částku 750 000 Kč, anebo možnost bydlení v domě a provedení rekonstrukce domu, avšak s tím, že by žalovaný nadále zůstal vlastníkem domu. To žalovaný odůvodnil svým zájmem na tom, aby žalobkyně mohla v domě dále bydlet (viz svědek [příjmení]). [jméno] [příjmení] žádnou z nabídek neakceptoval, s přítelkyní si pořídili nemovitosti v [obec]. Sám [jméno] [příjmení] postoj žalovaného k jeho požadavku nevnímal nijak negativně, se žalovaným nadále udržuje kontakty. Dle soudu byla právě skutečnost, že žalovaný nebyl ochoten převést nemovitosti na [jméno] [příjmení] bezúplatně, důvodem změny vztahů mezi účastníky. To lze dle soudu mj. dovodit z obsahu e-mailu žalobkyně ze dne 19. 4. 2018, v němž bylo (kromě expresivního hodnocení osoby žalovaného) uvedeno, že si žalobkyně nepřeje nic jiného, než rozdělit svůj bývalý majetek mezi žalovaného a jeho sestru [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Současně žalobkyně uvedla, že pokud žalovaný nezmění svůj názor,„ prokleje celou jeho rodinu“. V této souvislosti pak nelze přehlédnout, že e-mailem ze dne 14. 3. 2019 žalobkyně oznámila rovněž [anonymizována dvě slova], že se s ní již nadále nechce stýkat. Protože žalovaný svůj názor nezměnil a nebyl ochoten vlastnictví k nemovitostem byť i jen částečně převést v souladu s požadavky žalobkyně, začala žalobkyně (a spolu s ní i [jméno] [celé jméno žalobkyně]) činit úkony, jež měly vést k zániku vlastnického práva žalovaného k nemovitým věcem. K tomu je třeba uvést, že žalovaný neměl žádnou právní povinnost požadovaný převod provést, a to ani převod ideální poloviny nemovitostí, kterou nabyl od žalobkyně, ani převod poloviny nabyté od sestry [jméno] [celé jméno žalobkyně] (viz odst. 30 a 31 tohoto odůvodnění). Nesplnění požadavku na bezúplatný převod vlastnictví na [jméno] [příjmení] zásadně ovlivnilo postoj žalobkyně k žalovanému. Žalobkyně byla nepochybně motivována snahou zajistit do budoucna právní důvod k bydlení v domě [adresa] pro dceru [jméno] [celé jméno žalobkyně], což tato jako svědkyně sama připustila. Protože žalovaný požadavek žalobkyně neakceptoval, následovala další jednání žalobkyně i její dcery [jméno] [celé jméno žalobkyně] ve snaze„ zbavit“ žalovaného jeho vlastnického práva. Není pochyb o tom, že žalovaný minimálně od roku 2017 žalobkyni nenavštívil, jejich kontakt byl maximálně telefonický. Žalovaný neposkytl žalobkyní požadovanou částku 45 000 Kč na nový kotel ani sám nezajistil řešení problému s pronikáním potkanů na pozemek u domu [adresa]. Na straně druhé byly oba uvedené problémy vyřešeny jiným způsobem (opravou kotle a pomocí souseda [jméno] [příjmení]). Tvrzené neposkytnutí pomoci ze strany žalovaného a jeho nezájem o žalobkyni je nutno hodnotit i se zřetelem k tomu, že potřebnou pomoc žalobkyni od roku 2016 poskytovala a poskytuje dcera [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Žalobkyně naopak sama dala zřetelně najevo, že za situace, kdy žalovaný odmítl převést vlastnictví k nemovitostem na žalobkyni eventuálně její dceru, nechce s ním mít nic společného. Na posuzovanou věc by bylo nutno nepochybně pohlížet jinak, pokud by žalobkyně za současného zdravotního stavu, kdy je prokazatelně odkázána na pomoc třetí osoby, žila v domě sama, o pomoc žalovaného by projevila zájem a žalovaný by potřebnou pomoc neposkytl.

39. Otázka naplnění podmínek vrácení daru je řešena i judikatorně. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 201, sp. zn. 33 Cdo 5141/2016, se uvádí: Pojem dobrých mravů činí z ustanovení § 630 obč. zák. právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. normu, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem. Vymezení skutkové podstaty právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností, je věcí zhodnocení konkrétní situace. Úvaha soudu, zda byla naplněna skutková podstata ustanovení § 630 obč. zák., se proto vždy odvíjí od posouzení všech zvláštností toho kterého případu individuálně; nelze ji„ objektivizovat“. Nejvyšší soud se ve svých rozhodnutích k aplikaci § 630 obč. zák. v obecné rovině vyjadřoval opakovaně. Přijal a odůvodnil závěr, že k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Akcentoval, že soud vždy hodnotí nejen to, zda chování obdarovaného vykazuje znaky závadnosti, tj. zda koliduje se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, ale i zda jde o porušení značné intenzity nebo o porušení dlouhodobé či soustavné, a to ať již fyzickým násilím, psychickým týráním, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci, apod., a vždy zohledňuje vzájemné chování účastníků právního vztahu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. 29 Odo 228/2000, ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. 33 Odo 538/2003, ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. 33 Cdo 2425/98, ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. 33 Odo 1420/2005, ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. 33 Cdo 2425/98, ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. 33 Cdo 538/2003, ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 903/2011, ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. 33 Cdo 767/2011, ze dne 28. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1989/2014, ze dne 10. 12. 2015, sp. zn. 33 Cdo 5055/2015, ze dne 23. 9. 2015, sp. zn. 3097 2015, ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 3693/2015, nebo ze dne 23. 2. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2228/2016).

40. V posuzovaném případě žalovaný v posledních letech žalobkyni nenavštěvoval, kontakt účastníků se omezoval na občasné telefonáty, při kterých docházelo ke slovním rozepřím. Tento stav je nepochybně dlouhodobý. Na straně druhé je však otázkou, zda žalobkyně v uvedeném období pomoc žalovaného potřebovala a zda o jeho pomoc skutečně stála. Žalobkyně v uvedeném období žila v domě [adresa] v [anonymizováno] ulici společně s dcerou [jméno], která potřeby žalobkyně zajišťovala a do současnosti zajišťuje. Sama žalobkyně za situace, kdy žalovaný v rozporu s jejím přáním nepřevedl vlastnictví k nemovitostem na žalobkyni ani na její dceru, žalovaného odsoudila, přičemž tak učinila způsobem, který rozhodně nelze hodnotit jako souladný s dobrými mravy (e-mail z 19. 4. 2018). Následně dala najevo, že si nepřeje ani návštěvy manželky žalovaného [příjmení] [příjmení]. Žalobkyně společně s dcerou začala podnikat právní kroky, které měly vést k tomu, aby žalovaný vlastnické právo k nemovitostem pozbyl. Jak se uvádí ve výše citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu, při rozhodování v tomto typu sporů je nutno brát v úvahu rovněž vzájemné chování dárce a obdarovaného. V tomto směru nelze než dovodit, že ani chování žalobkyně k žalovanému nebylo v souladu s dobrými mravy. Dle soudu přitom nelze dovodit, že zhoršení vztahů mezi účastníky bylo možno přičítat k tíži žalovanému. Ten pouze odmítl disponovat s nemovitostmi ve svém vlastnictví v souladu s přáním žalobkyně, přičemž toto jednání žalovaného nelze kvalifikovat ani jako protiprávní, ani jako odporující dobrým mravům. Byť tedy vztah mezi žalobkyní a žalovaným v posledních letech rozhodně neodpovídal běžným zvyklostem a tomu, co vztah matky a syna zpravidla obnáší, nelze dovodit, že ze strany žalovaného došlo ke kvalifikovanému porušení dobrých mravů, se kterým ustanovení § 630 obč. zák. spojuje právo dárce požadovat vrácení daru. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

41. V řízení bylo ze strany žalobkyně poukazováno mj. i na skutečnost, že sporné nemovitosti byly opakovaně postiženy exekucemi vedenými k vymožení dluhů žalovaného, což žalobkyně velmi těžce snášela. K tomu je však třeba uvést, že tato skutečnost nebyla důvodem, pro který žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení daru, a proto k ní soud nemohl přihlížet.

42. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný se tohoto práva vzdal, což je patrné z jeho podání ze dne 3. 12. 2021 (závěrečný návrh). Soud proto o nákladech řízení rozhodl, jak je ve výroku II. uvedeno.

43. Žalobkyně v průběhu tohoto řízení požádala o osvobození od soudních poplatků. Dle § 138 odst. 1 o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. Soud dovodil, že žalobkyně předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků splňuje. Žalobkyně jako jediný příjem pobírá starobní důchod ve výši [částka]. Trpí zdravotními problémy, se kterými jsou spojeny zvýšené náklady. Je zcela odkázána na pomoc třetí osoby (dcery [jméno] [celé jméno žalobkyně]). Z uvedených důvodů soud žalobkyni osvobození od soudních poplatků přiznal.

44. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Ze strany státu bude v dané věci vyplaceno svědečné ve výši 9 196 Kč svědkyni [jméno] [příjmení]. Podle výsledku řízení by tyto náklady měla státu uhradit ve věci neúspěšná žalobkyně. Protože však žalobkyně splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, nepřiznal soud náklady řízení žádnému z účastníků.