9 C 28/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem titul Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 2 712,26 Kč Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2 712,26 Kč a náklady řízení 1 489 Kč, tyto k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou podanou dne 26. 10. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky. Žaloba byla odůvodněna tím, že [právnická osoba] (právní předchůdce žalobce) zanikla v důsledku fúze sloučením [právnická osoba] a [právnická osoba], jako zanikajících společností, se žalobcem, na kterého ke dni 1. dubna 2020 přešlo veškeré jmění zanikajících společností. Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Podpisem smlouvy žalovaný prohlásil, že se seznámil a souhlasí se Všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba] (dále jen VOP), že tyto obdržel a vzal na vědomí a současně se zavázal pravidla v nich uvedená dodržovat. Právní předchůdce žalobce zapůjčil žalovanému přijímací zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy. Každé zařízení je identifikováno jedinečným sériovým číslem (SN). V daném případě šlo o zařízení MODEM COMPAL [anonymizována dvě slova] WIFI EMTA (SN: [příjmení]: [číslo]). Převzetí zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listu. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze smlouvy tím, že v rozporu s čl. 5 a ve smyslu čl. 2 [číslo] VOP soustavně nehradil ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací. V souladu s ustanovením § 65 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, a čl. 2 [číslo] VOP, právní předchůdce žalobce jednostranně ukončil v důsledku zmíněného porušení povinnosti smluvní vztah odstoupením označeným jako Upomínka - Odstoupení od smlouvy ze dne [datum]. Dle čl. 7 VOP, jestliže uživatel nevrátí poskytnuté přijímací zařízení nejpozději do [číslo] dnů od data ukončení smlouvy, a to na své náklady a nebezpečí, nebo vrátí zařízení ve stavu nefunkčním nebo ve stavu, který zjevně neodpovídá běžnému opotřebení, je poskytovatel oprávněn účtovat uživateli jednorázovou smluvní pokutu. Žalovaný nevrátil žalobci jedno zařízení, a proto je povinen zaplatit smluvní pokutu v celkové výši 2 000 Kč. Žalobce dále požadoval poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč (kompenzuje náklady na upomínkový proces systémové úkony, fyzické odpojení technikem apod.). Cena poplatku byla sjednána v ceníku. Dále byl účtován poplatek za pronájem zařízení v celkové výši 212,26 Kč (třikrát po 70 Kč a 2,26 Kč – viz vyúčtování vystavená ve dnech 20. 11. 2018, 20. 12. 2018, 20. 1. 2019 a 5. 2. 2019). Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Účastníci se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřili, i když jim výzva k vyjádření byla doručena dne 27. 1. 2021 (žalobci) respektive dne 15. 3. 2021 (žalovanému doručeno společně se žalobou postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku). Souhlas účastníků s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že [právnická osoba], se sídlem [adresa], jako poskytovatel a žalovaný jako účastník uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Na základě uvedené smlouvy se poskytovatel zavázal dodávat žalovanému služby internetu a TV a pronajmout modem [anonymizována tři slova]. Žalovaný zmocnil k uzavření smlouvy [jméno] [celé jméno žalovaného]. Dne [datum] došlo k dodání potřebného technického zařízení žalovanému (viz zakázkový list). Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba] pro domácnosti. Žalovaný se zavázal platit ceny poskytovaných služeb. V článku 5.6. všeobecných smluvních podmínek bylo dohodnuto, že v případě uhrazení dvou po sobě jdoucích vyúčtování po splatnosti a po upozornění poskytovatele může poskytovatel od smlouvy odstoupit. V článku 7.4. smluvních podmínek bylo dohodnuto, že v případě ukončení smlouvy je uživatel povinen do 14 dnů vrátit pronajaté zařízení. Při nesplnění této povinnosti byl uživatel povinen zaplatit smluvní pokutu dle ceníku, konkrétně smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Poskytovatel účtoval žalovanému v měsících říjnu 2018 až březnu 2019 ceny poskytnutých služeb. Součástí ceny služeb byla mj. částka 70 Kč za pronájem [anonymizováno]. V rámci posledního vyúčtování byl účtován rovněž poplatek za odpojení 500 Kč. Dopisem ze dne 8. 2. 2019 poskytovatel od smlouvy odstoupil ke dni [datum] z důvodu nehrazení ceny služeb. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky 4 342,58 Kč. Dále byl vyzván k vrácení pronajatého zařízení do 6. 3. 2019. Byl upozorněn, že v případě nesplnění této povinnost mu může být vyúčtována smluvní pokuta 2 000 Kč. Žalovaný byl vyzván k plnění rovněž předžalobní upomínkou ze dne 12. 5. 2020. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy se všeobecnými smluvními podmínkami, ze zakázkového listu, z jednotlivých vyúčtování služeb, z dopisu, jímž poskytovatel od smlouvy odstoupil, a z předžalobní upomínky s dokladem o odeslání. Ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky došlo v době po 1. 1. 2014. Proto soud vycházel z právní úpravy účinné od této doby. Dle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Soud po provedeném dokazování dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován jako právní nástupce původního poskytovatele [právnická osoba] Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl smluvní vztah, v jehož rámci se žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací. V souvislosti s uzavřením smlouvy bylo žalovanému pronajato technické zařízení umožňující příjem služeb. Žalovaný se zavázal platit za pronájem zařízení částku 70 Kč měsíčně. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že řádně a včas plnil závazky ze smlouvy, zejména závazek řádně a včas platit vyúčtované ceny služeb. Mimo jiné šlo o cenu za pronájem technického zařízení. Vzhledem k porušování povinnosti žalovaného právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupil. Žalovaný poté byl povinen vrátit poskytovateli technické zařízení. Ani v tomto případě žalovaný netvrdil ani neprokázal, že uvedenou povinnost splnil. Pro případ nesplnění této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta, a to určitým a srozumitelným způsobem. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a žalobci jím požadovanou částku 2 712,26 Kč přiznal. Nároky uplatněné v tomto řízení nepředstavují nároky za poskytování služeb elektronických komunikací. Proto je rozhodování v tomto sporu v pravomoci soudu. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Z povahy uplatněného nároku je zřejmé, že žalobce vymáhá nezaplacené částky soudní cestou v celé řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení zúčtovacích období a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Dle soudu tak ust. § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. na žalobcem uplatňované nároky výstižně dopadá. Podle tohoto ustanovení byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) po 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za tyto úkony po 100 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově má žalobce právo na náklady řízení ve výši 1 489 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř.