9 C 282/2025

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce číslo jednotky Datum narození žalobce . Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované číslo jednotky Datum narození žalované advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka A , narozeného Datum narození účastníka A číslo jednotky Datum narození účastníka A za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka B , narozeného Datum narození účastníka B číslo jednotky Datum narození účastníka B pro nahrazení projevu vůle

I. Soud zamítá návrh na vydání rozsudku, jímž by měl být nahrazen projev vůle žalované k uzavření dohody o narovnání sporných práv následujícího znění:DOHODA O NAROVNÁNÍ – vypořádání zaniklého společného jmění manželůuzavřená ve smyslu ustanovení § 1903 a násl. Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.Smluvní strany:, Jméno žalované, , nar. , Datum narození žalovanébytem: , adresa, , číslo jednotky, , adresa(dále jen „, Jméno žalované, “)a, Jméno žalobce, , nar. , Datum narození žalobcebytem: , adresa, , číslo jednotky, , adresa(dále jen „, Jméno žalobce, “)(společně dále též „Smluvní strany“),aVedlejší účastníci:, Jméno účastníka A, , nar. , Datum narození účastníka Abytem: , adresa, , číslo jednotky, , adresa(dále jen „, Jméno účastníka A, “)a, Jméno účastníka B, , nar. , Datum narození účastníka Bbytem: , adresa, , číslo jednotky, , adresa(dále jen „, Jméno účastníka B, “)(společně dále též „Vedlejší účastníci“),se níže uvedeného dne, měsíce a roku, za účelem narovnání sporných vztahů smírnou cestou, dohodli na uzavření této:dohody o narovnání – vypořádání zaniklého společného jmění manželůI.Úvodní ustanoveníSmluvní strany uzavřely dne 29.3.1991 manželství, které bylo následně dne 27.8.2021 rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Trutnově č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 18.9.2021.Vedlejší účastníci jsou syny Smluvních stran.Protože nedošlo k vypořádání zaniklého jmění manželů Smluvních stran (dále jen „SJM“), podal pan , Jméno žalobce, dne 18.9.2024 žalobu, která je vedena u Okresního soudu v Trutnově pod č.j. , spisová značka, (dále jen „Žaloba“).Mezi Smluvními stranami vznikl spor o tom, co má být vypořádáno, když je zejména mezi Smluvními stranami sporné to, jaké vnosy a investice mají být vypořádány, resp. jaké položky jsou součástí SJM. Proto veškerá práva, povinnosti a vzájemné nároky týkající se SJM prohlašují Smluvní strany za sporná a nejasná a rozhodly se je vyřešit a nahradit novými závazky dle této dohody o narovnání.

II. NarovnáníSmluvní strany této dohody se za účelem smírného vyřešení sporných vztahů dohodly tak, že veškeré sporné nároky, závazky a práva specifikovaná výše v čl. I zanikají a jsou nahrazeny následujícími závazky:a) výlučným vlastníkem jednotky č. , číslo jednotky, , Anonymizováno, (byt) vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově č.p. , číslo jednotky, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , stojící na pozemku p.č.st. , číslo jednotky, , st. , Anonymizováno, a s touto bytovou jednotkou spojené spoluvlastnické podíly na budově a pozemku, to vše v k.ú. , adresa, , části obce , adresa, a obci , adresa, , zapsáno KÚ pro , Anonymizováno, kraj, KP , adresa, na LV č. , hodnota, a , Anonymizováno, (dále jen „Byt“) je paní , Jméno žalované, . , jméno FO, , Jméno žalobce, nepožaduje vypořádání jakýchkoli vnosů nebo investic do Bytu;b) výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu v rozsahu ¾ na pozemku p.č.st. , číslo pozemku, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je budova s č.p. , číslo popisné, (rodinný dům), spoluvlastnického podílu v rozsahu ¾ na pozemku p.č.st. , číslo pozemku, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez čp/če (stavba pro rodinnou rekreaci) a spoluvlastnického podílu v rozsahu ¾ na pozemku p.č. , číslo pozemku, (trvalý travní porost), to vše v k.ú. , adresa, , obci , adresa, , zapsáno KÚ pro , Anonymizováno, kraj, KP , adresa, na LV č. , list vlastnictví, (dále jen „Nemovitosti , adresa, “) je paní , Jméno žalované, . , jméno FO, , Jméno žalobce, nepožaduje vypořádání jakýchkoli vnosů nebo investic do Nemovitostí , adresa, ; , jméno FO, , Jméno žalované, se zavazuje do 30 dnů ode dne podpisu této smlouvy uzavřít darovací smlouvu s Vedlejšími účastníky, jejímž předmětem bude převedení vlastnického práva k Nemovitostem , adresa, s tím, že každý z Vedlejších účastníků obdrží podíl ve výši ½ a zajistit převod práva na příslušném katastru nemovitostí. Vedlejší účastníci s tímto darováním souhlasí. , jméno FO, , Jméno žalobce, s tímto převodem vlastnického práva souhlasí.c) do SJM Smluvních stran patří pozemek p.č. , číslo pozemku, (zahrada), budova bez čp/če (stavba pro rodinnou rekreaci) stojící na pozemku p.č. st. , číslo pozemku, , to vše v k.ú. , adresa, , obci , adresa, , zapsáno KÚ pro , Anonymizováno, kraj, KP , adresa, na LV č. , list vlastnictví, (dále jen „Nemovitosti , adresa, “), byť jsou v katastru nemovitostí evidovány pouze na paní , Jméno žalované, . Žádná ze Smluvních stran nepožaduje vypořádání jakýchkoli vnosů nebo investic do Nemovitostí , adresa, . , jméno FO, , Jméno žalované, se zavazuje do 30 dnů ode dne podpisu této smlouvy uzavřít darovací smlouvu s Vedlejšími účastníky, jejímž předmětem bude převedení vlastnického práva k Nemovitostem , adresa, s tím, že každý z Vedlejších účastníků obdrží podíl ve výši ½ zajistit převod práva na příslušném katastru nemovitostí. Vedlejší účastníci s tímto darováním souhlasí. , jméno FO, , Jméno žalobce, s tímto převodem vlastnického práva souhlasí.d) do SJM Smluvních stran patří pozemek p.č.st. , číslo pozemku, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je rozestavěná budova (bez způsobu využití), v k.ú. , adresa, , obci , adresa, , zapsáno KÚ pro , Anonymizováno, kraj, KP , adresa, na LV č. , hodnota, (dále jen „Garáž“), byť je v katastru nemovitostí evidován pouze na paní , Jméno žalované, . Žádná ze Smluvních stran nepožaduje vypořádání jakýchkoli vnosů nebo investic do Garáže. , jméno FO, , Jméno žalované, se zavazuje do 30 dnů ode dne podpisu této smlouvy uzavřít darovací smlouvu s Vedlejšími účastníky, jejímž předmětem bude převedení vlastnického práva ke Garáži s tím, že každý z Vedlejších účastníků obdrží podíl ve výši ½ a zajistit převod práva na příslušném katastru nemovitostí. Vedlejší účastníci s tímto darováním souhlasí. , jméno FO, , Jméno žalobce, s tímto převodem vlastnického práva souhlasíe) do SJM Smluvních stran patří spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/6 na pozemku p.č. , číslo pozemku, (trvalý travní porost), spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/6 na pozemku p.č. , číslo pozemku, (jiná plocha, ostatní plocha), to vše v k.ú. , adresa, , obci , adresa, , zapsáno KÚ pro , Anonymizováno, kraj, KP , adresa, na LV č. , hodnota, (dále jen „Pozemek u garáže“), byť je v katastru nemovitostí evidován pouze na paní , Jméno žalované, . Žádná ze Smluvních stran nepožaduje vypořádání jakýchkoli vnosů nebo investic do Pozemků u garáže. , jméno FO, , Jméno žalované, se zavazuje do 30 dnů ode dne podpisu této smlouvy uzavřít darovací smlouvu s Vedlejšími účastníky, jejímž předmětem bude převedení vlastnického práva k Pozemku u garáže s tím, že každý z Vedlejších účastníků obdrží podíl ve výši ½ a zajistit převod práva na příslušném katastru nemovitostí. Vedlejší účastníci s tímto darováním souhlasí. , jméno FO, , Jméno žalobce, s tímto převodem vlastnického práva souhlasíf) osobní automobil Nissan Juke, RZ , SPZ, se stává výlučným vlastnictvím paní , Jméno žalované, ; , jméno FO, , Jméno žalobce, nepožaduje vypořádací podíl z této položky;g) obchodní podíl ve společnosti PZF s.r.o., IČ: , IČO, se stává výlučným vlastnictvím pana , jméno FO, . , jméno FO, , Jméno žalované, nepožaduje vypořádací podíl z této položky;h) ve výlučném vlastnictví pana , jméno FO, je obchodní závod vedený pod IČ: , IČO, . , jméno FO, , Jméno žalované, nepožaduje vypořádací podíl z této položky;i) pokud jde o pohledávky k bankovním účtům, práva a povinnosti vyplývající z pojistných smluv, práva a povinnosti vyplývající ze smluv o důchodovém připojištění, práva a povinnosti vyplývající ze smluv o stavebním spoření či o jiné finanční produkty tohoto typu, dohodli se Smluvní strany na tom, že se stávají výlučným vlastnictvím vždy té Smluvní strany, která danou smlouvu sjednala, a na jejíž jméno je daný produkt veden. Smluvní strany nepožadují žádný vypořádací podíl z této položky;j) movité věci, které tvoří vybavení Bytu, se stávají výlučným vlastnictvím paní , Jméno žalované, ; , jméno FO, , Jméno žalobce, nepožaduje vypořádací podíl z této položky;k) Smluvní strany shodně prohlašují, že nemají žádných závazků vůči třetím osobám vzniklých za dobu trvání manželství, které by mohly zavazovat druhou Smluvní stranu, jež nejsou v této dohodě výslovně uvedeny. , jméno FO, případ, že by se ustanovení předchozí věty ukázalo být nepravdivým, platí, že závazky v této dohodě neuvedené budou zavazovat tu ze Smluvních stran, která učinila příslušný právní úkon, jímž závazek převzala, nebo se dopustila jiného jednání, v souvislosti se kterým závazek vznikl, přičemž pro případ, že by druhá ze Smluvních stran byla kdykoliv v budoucnu nucena z takového titulu plnit, má vůči první Smluvní straně nárok na náhradu toho, co plnila, a první Smluvní strana je povinna takový nárok uspokojit. Pokud by se později ukázalo, že v den právní moci rozsudku o rozvodu manželství Smluvních stran náležel do jejich společného jmění jiný, v této dohodě neuvedený a nevypořádaný závazek, který převzaly společně obě Smluvní strany, pak jsou z tohoto titulu zavázány společně a nerozdílně.l) Smluvní strany nemají žádné vzájemné závazky; Smluvní strany nepožadují žádný vypořádací podíl za případné vzájemné vnosy nebo investice, které by bylo třeba vypořádávat. Smluvní strany tak shodně prohlašují, že při sjednání, že žádná z nich neobdrží vypořádací podíl od druhé Smluvní strany, bylo přihlédnuto ke všem relevantní aspektům, zejména pak ke způsobu rozdělení majetkových hodnot, jakož i k případným vnosům a investicím ve smyslu ustanovení § 742 odst. 2 občanského zákoníku.m) Touto dohodou strany vypořádávají veškerý svůj společný majetek. Majetek v této smlouvě neuvedený, se stává vlastnictvím toho, na jehož jméno je veden nebo kdo ho má fyzicky v držení a druhá smluvní strana (, Jméno žalované, /, Jméno žalobce, ) se výslovně vzdává jakýchkoliv nároků z tohoto majetku, vnosů či investic. Z důvodu právní jistoty strany výslovně uvádí, že ve vztahu k: obchodnímu podílu společnosti , právnická osoba, , obchodnímu podílu společnosti , právnická osoba, , akciím u společnosti , právnická osoba, . není předmětem vypořádání žádný nárok a tyto položky netvoří SJM účastníků ani není vzhledem k nim co vypořádávat.Pan , Jméno žalobce, prostřednictvím svého právního zástupce do 10 dnů po podpisu této dohody Smluvními stranami vezme zpět podanou Žalobu a nebude požadovat úhradu nákladů řízení. , jméno FO, , Jméno žalované, bude prostřednictvím svého právního zástupce se zpětvzetím ve stejné lhůtě souhlasit a nebude požadovat úhradu nákladů řízení.Smluvní strany shodně prohlašují, že splněním shora uvedených povinností budou veškeré jejich vzájemné pohledávky a závazky týkající se výše uvedených sporných práv a/nebo SJM a zcela vypořádány a Smluvní strany vůči sobě nebudou mít žádných závazků ani pohledávek s tímto souvisejících.

III. Závěrečná ujednáníTato dohoda nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu obou Smluvních stran.Tato dohoda se vyhotovuje v pěti stejnopisech, přičemž jedno vyhotovení obdrží každá ze Smluvních stran, jedno vyhotovení obdrží každý z Vedlejších účastníků a jedno vyhotovení je určeno pro Okresní osud v Trutnově pro účely zpětvzetí Žaloby.Smluvní strany a Vedlejší účastníci si tuto dohodu přečetli, s jejím obsahem souhlasí, a svobodně, bez nátlaku na důkaz svého souhlasu ji níže podepisují.V Trutnově, dne ………, adresa, , dne …….2025___ ____, Jméno žalované, , Jméno žalobceV Trutnově, dne ………, adresa, , dne …….2025______, jméno FO, , jméno FO, , Jméno účastníka BII. Žalobce a vedlejší účastníci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady řízení 16 600 Kč k rukám , Jméno advokátky B, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 24. 10. 2025 se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by soud nahradil projev vůle žalované, konkrétně projev vůle směřující k uzavření dohody o narovnání, jejíž znění je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 8. 2021, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 18. 9. 2021. Žalobce dne 18. 9. 2024 podal žalobu, kterou se domáhá vypořádání zaniklého společného jmění manželů („SJM“). Žaloba je projednávána v řízení vedeném Okresním soudem v Trutnově pod sp. zn. , spisová značka, . V této věci mělo dne 6. 5. 2025 proběhnout jednání soudu. K žádosti právní zástupkyně žalované , tituly před jménem, , jméno FO, bylo toto jednání po dohodě se žalobcem odročeno, neboť jak , tituly před jménem, , jméno FO, ve své žádosti uvedla, strany sporu dospěly k dohodě. Obsah této dohody byl přitom přílohou žádosti , tituly před jménem, , jméno FO, , a sice v podobě e-mailová komunikace s právní zástupkyní žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, . , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, v této komunikaci za své klienty navzájem odsouhlasily obsah dohody o narovnání, přičemž jak , tituly před jménem, , jméno FO, uvedla ve své žádosti, tento obsah měli účastníci řízení písemně stvrdit v průběhu měsíce května 2025. Obsahem dohody a sdělení soudu bylo:„paní , jméno FO, je v rámci mimosoudního vyřešení sporu ohledně vypořádání zaniklého SJM ochotná přistoupit na to, že daruje společným synům následující nemovité věci:- spoluvlastnický podíl v rozsahu 3/4 na pozemku p.č.st. , číslo pozemku, , na pozemku p.č.st. , číslo pozemku, a p.č. , číslo pozemku, v k.ú. , adresa- pozemek p.č. , číslo pozemku, , budova bez čp/če stojí na pozemku p.č.st. , číslo pozemku, v k.ú. , adresa- pozemek p.č.st. , číslo pozemku, v k.ú. , adresa, (garáž)- spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/6 na pozemku p.č. , číslo pozemku, a na pozemku p.č. , číslo pozemku, v k.ú. , adresa, (pozemek u garáže).“Toto si strany odsouhlasily a takto mělo být pouze formálně stvrzeno. V rámci revize žalobce doplnil chybějící nemovitosti k převodu na syny a následně stvrdil v rámci komunikace, že je připraven dohodu podepsat a bude zaslán finální návrh, který měl obsahovat pouze dohodnuté parametry mezi stranami. K takto avizovanému a mezi stranami navzájem smluvenému písemnému uzavření dohody však nedošlo, neboť žalovaná již odsouhlasený parametr této dohody bezdůvodně odmítla jako pro ni nepřijatelný, ačkoliv daný parametr sama prvotně navrhla. Důvod, který žalobkyně uvedla, jí navíc byl známý již dne 5. 5. 2025, tedy v době, kdy byla odsouhlasena přesná podoba dohody. Dohodu takto sjednanou potvrdila sama žalovaná i synům účastníků (vedlejším účastníkům) a řešila s nimi převod. Žalobce tak dovozoval, že k uzavření dohody mezi ním a žalovanou došlo již v rámci e-mailové komunikace jejich právních zástupců, tedy v zastoupení, kdy posléze měla být dohoda už jen dodatečně vyhotovena a podepsána, aby se dostálo písemné formě, jež byla nezbytná s ohledem na skutečnost, že součástí dohody o narovnání byly nemovité věci zapisované do veřejného seznamu. Současný postoj žalované je tak v rozporu s jednou z nejzákladnějších zásad soukromého práva „pacta sunt servanda“, tedy „smlouvy se mají dodržovat“. Pakliže by se soud neztotožnil s právním názorem žalobce, že k uzavření dohody došlo, zastává žalobce názor, že v rámci e-mailovou komunikace právních zástupců došlo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Z e-mailu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 5. 5. 2025 vyplývá, že strany dospěly k dohodě, jejíž obsah byl zřetelně sjednán. Žalovaná prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, jasně navrhla způsob vypořádání, tj. darování majetku společným synům účastníků, a sama vytyčila, které nemovité věci mají být předmětem darování. V následném písemném vyhotovení návrhu dohody však žalovaná svůj vlastní návrh, který byl vzájemně potvrzen a zaslán soudu, pozměnila, a sice odmítla společným synům darovat nemovité věci, konkrétně spoluvlastnický podíl v rozsahu ¾ na pozemku p.č.st. , číslo pozemku, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je budova s č.p. , číslo popisné, (rodinný dům), spoluvlastnický podíl v rozsahu ¾ na pozemku p.č.st. , číslo pozemku, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez čp/če (stavba pro rodinnou rekreaci) a spoluvlastnický podíl v rozsahu ¾ na pozemku p.č. , číslo pozemku, (trvalý travní porost), to vše v k. ú. , adresa, , obci , adresa, . Skutečnost, že si žalovaná darování jedné z nemovitostí „rozmyslela“, natož z důvodu, který jí byl znám v době uzavření, ji nezbavuje povinnosti dodržet uzavřenou dohodu, resp. tuto již uzavřenou dohodu dodatečně stvrdit v písemné podobě, aby bylo možné provést převody v katastru nemovitostí, a žalobce mohl následně vzít žalobu na vypořádání SJM zpět. Žalobce se proto domáhal, aby soud nahradil projev vůle žalované, jež odmítá poskytnout nezbytnou součinnost s realizací jejího vlastního návrhu. Pokud by nebylo možné komunikaci mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, chápat jako samotné uzavření dohody o narovnání, lze na tuto nahlížet alespoň jako na smlouvu o smlouvě budoucí ve smyslu § 1785 o. z., dle něhož platí, že „Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.“ Zákonodárcem stanovené náležitosti smlouvy o smlouvě budoucí byly v předmětném případě splněny – účastníci jsou zjevně vytyčeni (žalobce, žalovaná a jejich společní synové), obsah smlouvy je stanoven dostatečně specificky (převod nemovitostí, nemovitosti konkrétně specifikovány) a k výzvě také došlo. , tituly před jménem, , jméno FO, následně předložená písemná dohoda obsahově neodpovídala tomu, co si strany prostřednictvím svých zástupců sjednaly. Žalovaná prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, odmítla, že by nemovitosti, které původně sama navrhla darovat, darovala. Teprve s odstupem několika měsíců žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně prohlásila, že odmítá převod některých nemovitostí, s odůvodněním, že jde o majetek nabytý děděním. Takové tvrzení však nepředstavuje spravedlivý důvod ve smyslu § 1759 o. z., neboť okolnost, že jde o majetek nabytý dědictvím, byla žalované známa již v době, kdy návrh dohody formulovala. Následné „přehodnocení“ tak představuje účelové odvolání již projevené vůle, nikoli omluvitelný omyl či změnu okolností. Je proto zřejmé, že žalovaná svým pozdějším odmítnutím jednala v rozporu s principem poctivosti a legitimního očekávání. Smlouvu o smlouvě budoucí lze uzavřít nejen osobně, ale i v přímém či nepřímém zastoupení, a dokonce i ve prospěch třetí osoby. Právní zástupkyně žalované byla s ohledem na své zmocnění k zastoupení žalované v řízení o vypořádání SJM oprávněna uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí, kdy smlouvou budoucí se zde rozumí dohoda o narovnání, a uzavření této smlouvy nebrání skutečnost, že je uzavírána ve prospěch třetích osob – společných synů účastníků. Žalovaná takto sjednanou dohodu odmítá uzavřít v rozporu s § 1786 o. z., dle něhož platí, že „Zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.“ Žalobce je proto aktivně legitimován k podání návrhu na nahrazení vůle z ustanovení § 1787 odst. 1 o. z. Jsou splněny podmínky pro vyhovění žalobě, neboť mezi účastníky byla o všech podstatných náležitostech dohody dosažena shoda a žalovaná následně bez spravedlivého důvodu odmítla tuto dohodu podepsat.

2. V souhrnu byla tedy argumentace žalobce následující: Právní zástupci účastníků v průběhu řízení intenzivně jednali emailem a dospěli k dohodě o kompletním vypořádání SJM. Z dohody byla zřejmá totožnost stran, předmět, rozsah vypořádání i podstatné náležitosti. Koncept dohody byl zaslán soudu s výslovnou informací, že strany dohodu v nejbližší době písemně stvrdí. Tento krok následoval až po vzájemném odsouhlasení textu oběma právními zástupci; právní zástupkyně žalované se k určitému znění výslovně přihlásila jménem své klientky, tj. žalované. Právní zástupkyně žalobce následně vyzvala protistranu k uzavření dohody, a to prostřednictvím e-mailové zprávy, kterou požádala o přípravu dohody o narovnání v písemné podobě. Právní zástupkyně žalované však v návrhu dohody jednostranně pozměnila část již odsouhlaseného obsahu, přestože dříve text za svou klientku odsouhlasila. Jednáním právních zástupců byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí, jejímž předmětem je budoucí písemná dohoda o narovnání ve sjednaném znění; žalovaná je proto povinna uzavřít budoucí smlouvu (přistoupit k písemnému stvrzení původně odsouhlaseného textu). Neučinilali tak, domáhá se žalobce nahrazení projevu vůle soudem. Právní zástupci jednali jménem účastníků v rámci probíhajícího řízení o vypořádání SJM a v mezích udělených plných mocí. Z komunikace je zřejmé, že žalovaná autorizovala svoji zástupkyni k odsouhlasení znění. Následná jednostranná změna nemůže bez souhlasu druhé strany zvrátit již dosaženou shodu.

3. Žalobce v rámci žaloby navrhl, aby do řízení jako vedlejší účastníci vstoupili synové účastníků , jméno FO, a , Jméno účastníka B, . Oba jmenovaní vyslovili souhlas se svým vstupem do řízení.

4. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Namítala, že žalobce se snaží dosáhnout toho, aby v rámci řízení o vypořádání SJM nemusel předkládat důkazy, neboť v současné fázi se mu nepodařilo ustát žádné své tvrzení, a proto se snaží žalovanou donutit, aby svůj majetek alespoň převedla na společné syny účastníků, tj. vedlejší účastníky. To žalovaná odmítá a trvá na tom, že věc má být projednána na základě původní žaloby. Žalovaná nerozporovala, že oba účastníci požádali o odročení jednání, které mělo ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, proběhnout dne 6. 5. 2025, a to z důvodu snahy účastníků o uzavření mimosoudní dohody. V žádném případě však není možné tvrdit, že účastníci byli dohodnuti na přesném znění mimosoudní dohody do takových podrobností, aby bylo možné najisto stanovit, jaký bude obsah této dohody. Žalovaná jako důvod pro odročení jednání sdělila soudu, že je v rámci mimosoudního vyřešení sporu ohledně vypořádání zaniklého SJM ochotna přistoupit na to, že daruje svým synům některé nemovité věci. V tento okamžik však účastníci neměli sjednané žádné podmínky a není pravdou, že mělo jít již jen o formální stvrzení. Není pravdou, že by žalovaná potvrdila svým synům, že na ně chce převést nemovitosti, které získala v rámci dědictví. Se syny na toto téma sice v minulosti mluvila, ale jednalo se pouze a výhradně o nemovitosti, které zakoupila v době manželství se žalobcem. Žalovaná jasně synům sdělila, že svého dědictví se nevzdá. Ani jeden ze synů nebyl součástí procesu schvalování konkrétního znění dohody, nikdy se k textu dohody nevyjádřili. Není možné přistoupit na argumentaci žalobce, že k uzavření dohody došlo již v rámci e-mailové komunikace mezi právními zástupkyněmi účastníků, neboť mělo jít o komplexní dohodu, která by vypořádávala veškeré položky zaniklého SJM, resp. vnosy a investice. K tomuto odsouhlasení základních parametrů dohody nikdy nedošlo. Z komunikace mezi právními zástupkyněmi ze dne 5. 5. 2025 vyplývá, že návrh žalované byl snahou o smírné rychlé ukončení sporu, nikoli potvrzením jakýchkoli skutečností uváděných žalobcem v rámci soudního řízení. První komplexní návrh dohody byl ze strany žalované zaslán dne 19. 5. 2025. V tomto návrhu nebyl uveden závazek žalované převést na syny její spoluvlastnický podíl v rozsahu ¾ na pozemku p.č.st. , číslo pozemku, . Dne 27. 6. 2025 zaslal žalobce žalované dohodu zpět se svými připomínkami. Hlavní změnou bylo, že se žalovaná měla zavázat darovat společným synům účastníků mj. nemovité věci, které získala dědictvím (čl. II. písm. b) dohody). Dne 17. 7. 2025 žalovaná zaslala žalobci další verzi dohody s tím, že nesouhlasí s převodem majetku, který získala dědictvím. Dne 2. 9. 2025 sdělil žalobce, že v tom samém týdnu pošle finální verzi dohody. Žalovaná měla za to, že žalobce odsouhlasil její verzi ze dne 17. 7. 2025. Dne 25. 9. 2025 však zaslal žalobce jinou verzi, do které znovu vrátil závazek žalované převést nemovité věci na syny. Žalovaná reagovala dne 26. 9. 2025 s tím, že zopakovala svůj nesouhlas s převodem výlučného majetku. Skutečnost, že žalovaná nikdy neměla v úmyslu převést na své syny nemovitosti, které získala v rámci dědictví, musela být žalobci známa i z předchozí několikaleté komunikace, když např. ve vyjádření ze dne 30. 1. 2023 sdělila žalovaná, že z nemovitostí , adresa, je ochotna převést na syny pouze podíl na pozemku p.č.st. , číslo pozemku, s tím, že maximálně je ochotná zřídit v jejich prospěch věcné břemeno užívání stodoly, která je součástí pozemku p.č.st. , číslo pozemku, . Stejně tak v e-mailové komunikaci ze dne 28. 8. 2024 sdělila žalovaná, že nemovitosti , adresa, nepatří do SJM a není možné je vypořádat. Dle § 1728 občanského zákoníku, tj. že každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít. Žalovaná měla a stále má zájem dohodu uzavřít, bohužel se však se žalobcem nedohodla na oboustranně akceptovatelném znění. Žalovaná nejednala nepoctivě a žalobci nezpůsobila žádnou škodu. Mezi účastníky nebyla dosažena shoda o podstatných náležitostech a pouhá předběžná dohoda nebyla závaznou. Pokud žalobce považuje e-mail ze dne 5. 5. 2025 za vyjednání všech podstatných náležitostí, tak žalovaná naopak považuje za takto zásadní e-mail žalobce ze dne 2. 9. 2025, kterým žalobce odsouhlasil dohodu ve verzi zaslané dne 17. 7. 2025. Dohoda navíc neměla být uzavřena pouze mezi žalovanou a žalobcem, ale také jejich syny, přičemž s těmi nebyla projednávána žádná verze dohody. Zákon neumožňuje, aby soud „vynutil“ uzavření smlouvy nebo určil její obsah, pokud nebyla uzavřena. Žalobce se domáhá nahrazení projevu vůle žalované. To by však teoreticky bylo možné pouze tehdy, byl-li by obsah budoucí smlouvy přesně určen. Pokud existuje několik verzí (minimálně z 19. 5. 2025, z 27. 6. 2025, z 17. 7. 2025, z 25. 9. 2025), není jasné, co by měl soud vlastně nahradit.

5. Žalovaná svoji argumentaci shrnula takto: Předmětný e-mail ze dne 5. 5. 2025 nepředstavuje smlouvu o smlouvě budoucí z důvodu absence podstatných náležitostí dle § 1785 občanského zákoníku. Sdělení žalované neobsahuje projev vůle se zavázat k uzavření smlouvy, nýbrž pouze informuje o aktuální ochotě jedné ze stran k určitému procesnímu postupu v rámci mimosoudního jednání. Text postrádá jakékoli určení doby, do které by měla být konečná smlouva uzavřena, což je obligatorní náležitost smlouvy o smlouvě budoucí. Z formulace „, jméno FO, o stanovisko Vašeho klienta na uvedený návrh“ jednoznačně vyplývá, že jde o výzvu k dalšímu jednání, nikoliv o finální konsenzus stran. Smlouva (i budoucí) vzniká až v okamžiku úplné shody na celém obsahu (akceptace návrhu), k čemuž v daném případě nedošlo. Žalovaná v závěru zprávy výslovně uvedla: „Tento návrh berte pouze jako snahu o smírné rychlé ukončení sporu, nikoli jako o potvrzení jakýchkoli skutečností...“ Tato doložka jasně deklaruje, že se jedná o projev vůle v rámci tzv. „jednání o smíru“, který je činěn s výhradou a bez úmyslu vytvořit okamžitý a vynutitelný právní závazek ve smyslu smlouvy o smlouvě budoucí. Vzhledem k tomu, že obsahem uvažovaného plnění mělo být darování nemovitých věcí, musela by být i smlouva o smlouvě budoucí uzavřena v písemné formě s dostatečnou identifikací stran a předmětu. E-mailová komunikace bez uznávaného elektronického podpisu, v níž navíc nevystupují vedlejší účastníci jako potenciální obdarovaní, nemůže v tomto kontextu nahradit formální smlouvu o smlouvě budoucí. Z uvedených důvodů je zřejmé, že předmětný e-mail byl pouze informativním sdělením v rámci vyjednávání o mimosoudním narovnání, nikoliv právním titulem, na jehož základě by bylo možné se domáhat nahrazení projevu vůle u soudu.

6. Vedlejší účastníci shodně oznámili svůj vstup do řízení. , Jméno účastníka A, omluvil svoji neúčast při nařízeném jednání. , Jméno účastníka B, při jednání soudu souhlasil s argumentací žalobce.

7. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce podal proti žalované dne 17. 9. 2024 žalobu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Žaloba byla odůvodněna tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 27. 8. 2021, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 18. 9. 2021. Žalobce navrhl vypořádat mj. nemovité věci, a to pozemek p. č. st. , číslo pozemku, , jehož součástí je stavba, rozestavěná budova bez způsobu využití, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, , spoluvlastnický podíl o velikosti 1/6 na pozemku p. č. , číslo pozemku, , spoluvlastnický podíl o velikosti 1/6 na pozemku p. č. , číslo pozemku, , v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, , pozemek p. č. , číslo pozemku, , budovu bez čp/če (stavba pro rodinnou rekreaci) stojící na pozemku p. č. st. , číslo pozemku, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, . Dále navrhl vypořádání vnosů do nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalované (p. č. st. , číslo pozemku, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo popisné, rodinný dům, p. č. st. , číslo pozemku, , p. č. , číslo pozemku, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, , bytová jednotka č. , číslo jednotky, , Anonymizováno, se spoluvlastnickým podílem o velikosti 8490/247649 na společných částech domu a pozemku v obci a katastrálním území , adresa, ), vybavení domácnosti, vozidla Nissan Juke RZ , SPZ, , podílu ve společnosti , právnická osoba, , finančních produktů a závazků. V pořadí druhé jednání ve věci bylo nařízeno na den 6. 5. 2025. V tento den požádaly obě strany prostřednictvím zástupkyně žalované , Jméno advokátky B, o odročení jednání „na neurčito s tím, že se během května pokusíme podepsat dohodu ohledně vypořádání SJM, resp. Narovnání sporných práv, a žalobce tak bude moci vzít žalobu zpět.“ K žádosti o odročení byla připojena e-mailová korespondence zástupkyň účastníků, jejíž obsah je reprodukován dále. Tyto skutečnosti byly zjištěny ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, .

8. Dne 5. 5. 2025 v 17:07 hodin zaslala zástupkyně žalované , tituly před jménem, , jméno FO, zástupkyni žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, e-mail tohoto znění. „Vážená paní kolegyně, paní , jméno FO, je v rámci mimosoudního vyřešení sporu ohledně vypořádání zaniklého SJM ochotná přistoupit na to, že daruje společným synům následující nemovité věci: - spoluvlastnický podíl v rozsahu 3/4 na pozemku p.č.st. , číslo pozemku, , na pozemku p.č.st. , číslo pozemku, a p.č. , číslo pozemku, v k.ú. , adresa, ; - pozemek p.č. , číslo pozemku, , budova bez čp/če stojí na pozemku p.č.st. , číslo pozemku, v k.ú. , adresa, ; - pozemek p.č.st. , číslo pozemku, v k.ú. , adresa, (garáž); - spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/6 na pozemku p.č. , číslo pozemku, a na pozemku p.č. , číslo pozemku, v k.ú. , adresa, (pozemek u garáže). Shora uvedené pouze za podmínky, že tímto bude SJM našich klientů vyřešeno, tj. že pan , jméno FO, nebude požadovat žádný další majetek, resp. žádný vypořádací podíl. Stejně tak nebude nic požadovat paní , jméno FO, . Zjednodušeně řešeno, pan , jméno FO, nebude požadovat vrácení tvrzených investic/vnosů do bytu, ani do dalších nemovitostí; vypořádání z osobního vozidla Nissan a vypořádání domnělých závazků. , jméno FO, nebude požadovat vypořádání za finanční prostředky na účtech pana , jméno FO, , ani vypořádání z jeho podnikání. , jméno FO, o stanovisko Vašeho klienta na uvedený návrh. Tento návrh berte pouze jako snahu o smírné rychlé ukončení sporu, nikoli jako o potvrzení jakýchkoli skutečností uváděných Vaším klientem v rámci soudního řízení.“ , tituly před jménem, , jméno FO, odpověděla dne 5. 5. 2025 v 19:54 hodin e-mailem tohoto znění: „, jméno FO, kolegyně, potvrzuji, že takto je možné dohodu uzavřít s tím, že budeme rádi, když vaše klientka bude mít pořízenou závěť pro případ úmrtí, že majetek půjde synům. Děkuji a souhlasím s odročením zítřejšího jednání.“ Citovaná korespondence byla připojena k žádosti o odročení jednání ve věci sp. zn. , spisová značka, (viz č. l. 9 – 10 spisu).

9. Zástupkyně žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, zaslala dne 14. 5. 2025 v 15:02 hodin , tituly před jménem, , jméno FO, , zástupkyni žalované, e-mail tohoto znění: „, jméno FO, kolegyně, připravíte, prosím, návrh dohody?“ (viz č. l. 14).

10. Zástupkyně žalované , tituly před jménem, , jméno FO, zaslala zástupkyni žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, dne 19. 5. 2025 návrh dohody (viz průvodní e-mail č. l. 8). Návrh dohody (viz č. l. 46 – 48) obsahuje závazek žalované darovat synům jen nemovitosti nabyté za trvání manželství (pozemek č. , číslo pozemku, , stavbu pro rodinnou rekreaci na pozemku p. č. st. , číslo pozemku, v k. ú. , adresa, , pozemek p. č. st. , číslo pozemku, , jehož součástí je rozestavěná budova, k. ú. , adresa, , podíl v rozsahu 1/6 na pozemcích p. č. , číslo pozemku, a , číslo pozemku, v k. ú. , adresa, ).

11. Dne 27. 6. 2025 zaslala , tituly před jménem, Hořeňovská , tituly před jménem, , jméno FO, návrh „s našimi revizemi“ (viz průvodní dopis č. l. 26 p. v.). Dle žalobcem upraveného návrhu (č. l. 49 až 52) měla žalovaná synům darovat do 30 dnů ode dne podpisu dohody podíl v rozsahu ¾ na pozemku p. č. st. , číslo pozemku, , jehož součástí je budova s č.p. , číslo popisné, (rodinný dům), podíl ¾ na pozemku p. č. st. , číslo pozemku, , jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci, a podíl ¾ na pozemku p. č. , číslo pozemku, (viz bod II. b). Dále návrh obsahoval pod bodem II. písm. g) závazek žalované pro případ, že by v budoucnu nabyla majetek v rámci dědictví po Věře , jméno FO, , konkrétně nemovitý majetek nacházející se v k. ú. , adresa, , tento rovným dílem darovat vedlejším účastníkům nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí vlastnického práva. , jméno FO, případ, že by tento závazek nesplnila, měla žalovaná žalobci zaplatit „podíl z těchto nemovitých věcí“ ve výši, která není uvedena.

12. Dne 17. 7. 2025 zaslala , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly před jménem, , jméno FO, „dohodu s úpravami“. V průvodním e-mailu (č. l. 26) bylo uvedeno: „Obecně konstatuji, že paní , jméno FO, v žádném případě nesouhlasí s tím, že by převáděla majetek, který nabyla dědictvím, resp. který v budoucnu ještě pravděpodobně nabyde dědictvím po své tetě. , jméno FO, o sdělení, zda je Váš klient ochotný zaslanou dohodu akceptovat. Pokud ne, myslím si, že jsme již vyčerpali veškerý prostor a bude tedy nutné pokračovat v soudním řízení.“ V připojeném návrhu dohody (viz č. l. 53 – 56) žalovaná nesouhlasí s převodem podílu v rozsahu ¾ na pozemku p. č. st. , číslo pozemku, , jehož součástí je budova s č.p. , číslo popisné, (rodinný dům), s převodem podílu ¾ na pozemku p. č. st. , číslo pozemku, , jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci, a s převodem podílu ¾ na pozemku p. č. , číslo pozemku, (pasáže doplněné žalobcem jsou škrtnuty). Dále nesouhlasí s převodem do budoucna zděděného majetku vedlejším účastníkům.

13. Dne 2. 9. 2025 sdělila , tituly před jménem, Hořeňovská , tituly před jménem, , jméno FO, : „, jméno FO, kolegyně, klient je připraven podepsat. Pošlu během tohoto týdne finální verzi.“ (viz č. l. 61).

14. Dne 25. 9. 2025 zaslala , tituly před jménem, Hořeňovská , tituly před jménem, , jméno FO, elektronickou poštou návrh dohody s průvodním dopisem, v němž bylo mj. uvedeno: „… Jde v podstatě o doladění mechanismu postupu, kdyby Vaše klientka nepřevedla nemovitosti na syny a o ty staré buky, tam bylo překvapivě psáno, že s tím paní , jméno FO, nesouhlasí, ale převod byl dohodnut v rámci naší komunikace ze dne 5. 5. 2025. Děkuji za návrh řešení ohledně toho mechanismu, aby byl akceptovatelný pro Vaši klientku a následně můžeme dohodu podepsat.“ (viz č.l. 41). V připojeném návrhu dohody (č. l. 57 – 60) je obsažen závazek žalované převést na syny účastníků rovným dílem „Nemovitosti , adresa, “.

15. Dne 26. 9. 2025 sdělila , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly před jménem, , jméno FO, , že žalovaná nesouhlasí s tím, že by převáděla jakýkoli svůj výlučný majetek, tj. zejména to, co získala dědictvím Dále se uvádí: „V této otázce došlo původně k nepochopení, ale toto stanovisko jsem Vám sdělovala již dne 17. 7. 2025. Od té doby trvalo dva měsíce, něž jste nám dali zpětnou vazbu, která stanovisko mé klientky vůbec nerespektuje. Tudíž znovu opakuji, že paní , jméno FO, přepíše na syny pouze to, co bylo uvedeno v jejím návrhu dohody. Nemovitosti , adresa, přepisovat nebude…“ (č. l. 41). , tituly před jménem, , jméno FO, téhož dne reagovala: „, jméno FO, doktorko, uzavřeli jsme dohodu s jasně specifikovanými nemovitostmi, které přejdou na syny, byl tam jasně uveden majetek, který na syny přejde, sepsala to vaše strana a naše odsouhlasila, v tomto znění hodláme dohodu uzavřít. Nemám problém s tím, že ¼ po tetě nebude automaticky převedena na syny. Ale jinak jste vy určily podmínky a my je akceptovali, poslala jste toto znění i soudu, tedy pokud dohoda nebude uzavřena, budeme trvat na jejím uzavření prostřednictvím soudu, protože toto jednání, kde vaše klientka změní názor s odůvodněním, že se jedná o její výlučné vlastnictví, je nezákonné. Tuto skutečnost věděla při zasílání návrhu a dle zákona jsme dospěli k dohodě a pokud jedna strana takto couvne, máme právo domáhat se uzavření smlouvy u soudu. Převod na syny byl kompromisním řešením a byl vámi a vaší klientkou jasně stanoven jeho rámec, který byl stvrzen zasláním soudu. Žádám pouze o to, pojďme v klidu uzavřít dohodu tak, jak byla sjednána a odsouhlasena navíc ve prospěch synů účastníků!“ (č. l. 40 p. v.). , tituly před jménem, , jméno FO, dne 25. 9. 2025 odpověděla: „Jak jsem Vám již psala – konkrétní návrh dohod, který šel z naší strany dne 19. 5. 2025, obsahoval závazek darování synům ze strany mé klientky pouze u nemovitostí nabytých za manželství, tj. nikoli těch, které jsou ve výlučném vlastnictví mé klientky. Při specifikaci nemovitostí v e-mailu došlo k omylu, který byl vzápětí vyjasněn, a bylo celou dobu trváno na tom, že tyto nemovité věci nebude moje klientka převádět. Vůbec nesouvisí se společným jměním…“ (č.l. 40). , tituly před jménem, , jméno FO, reagovala: „Souvisí, protože do této nemovitosti bylo investováno a proto byla předmětem vypořádání i tato a od počátku. Žádný omyl to nebyl a vyjasněn také nebyl a odporuje dohodě.“ (č. l. 40).

16. Dle výpisů z katastru nemovitostí je žalovaná evidována jako výlučná vlastnice pozemku parc. č. , číslo pozemku, a stavby bez čp/če stojící na pozemku parc. č. St. , číslo pozemku, v k. ú. , adresa, , tj. nemovitostí zapsaných na LV č. , list vlastnictví, katastru nemovitostí pro uvedené katastrální území. K nabytí nemovitostí došlo kupními smlouvami ze dne 29. 3. 2017 a 8. 12. 2020. Dále je žalovaná na LV č. , list vlastnictví, pro stejné katastrální území zapsána jako spoluvlastnice ideálních ¾ nemovitostí - pozemku parc. č. St. , číslo pozemku, , jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. , číslo popisné, , rod. dům, pozemku parc. č. St. , číslo pozemku, , na němž stojí stavba bez čp/če – rod. rekr. (zapsaná na LV č. , list vlastnictví, ) a pozemku parc. č. , číslo pozemku, . Spoluvlastnicí ideální ¼ těchto nemovitostí je , jméno FO, , nar. 13. 10. 1946. Žalovaná nemovitosti nabyla v rámci dědických řízení vedených u Státního notářství v Trutnově pod sp. zn. D 1074/1980 a u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. , spisová značka, (viz výpisy z katastru nemovitostí č. l. 74 – 75).

17. Se zřetelem k právním závěrům, které jsou uvedeny v další části tohoto odůvodnění, považoval soud za nadbytečné provedení výslechů vedlejších účastníků k tomu, zda s nimi byl jednáno o právním osudu nemovitostí v katastrálním území , adresa, . Soud provedl důkazy listinami, v nichž se žalovaná při jiných příležitostech vyjadřovala k právnímu osudu zděděných nemovitostí (e-mail ze dne 12. 4. 2021 - viz č. l. 98, dopisy ze dne 30. 1. 2023 a 28. 8. 2024 - viz č. l. 88 – 90). I ve vztahu k těmto listinám platí, že jsou pro rozhodnutí ve věci se zřetelem k dále uvedeným právním závěrům irelevantní. Proto je soud v tomto odůvodnění ani nehodnotí.

18. Po skutkové stránce tedy soud považuje za zásadní, že návrhem na zrušení a vypořádání společného jmění manželů podaným dne 17. 9. 2024 žalobce navrhl rovněž vypořádání nemovitých věcí nabytých za trvání manželství účastníků, mj. pozemku parc. č. , číslo pozemku, a stavby bez čp/če (stavba pro rodinnou rekreaci) stojící na pozemku parc. č. St. , číslo pozemku, v k. ú. , adresa, , tj. nemovitostí zapsaných na LV č. , list vlastnictví, katastru nemovitostí pro uvedené katastrální území. V rámci komunikace elektronickou poštou, která mezi zástupkyněmi účastníků proběhla dne 5. 5. 2025, pak žalovaná navrhla rovněž vypořádání spoluvlastnického podílu ve výši ideálních 3/4 celku na pozemku p. č. St. , číslo pozemku, , na pozemku p. č. St. , číslo pozemku, a na pozemku p. č. , číslo pozemku, v k. ú. , adresa, (LV č. , list vlastnictví, ), konkrétně darování tohoto podílu společným synům účastníků. Uvedené spoluvlastnické podíly žalovaná nabyla děděním, tudíž nebyly předmětem zaniklého SJM. Žalobce tento návrh na vypořádání nemovitých věcí akceptoval a na základě toho došlo k odročení jednání v řízení o vypořádání SJM, které bylo nařízeno na den 6. 5. 2025. Žalovaná pak v další fázi, kdy se jednalo o konkrétním znění dohody o narovnání, převod spoluvlastnického podílu ve výši ideálních 3/4 celku na pozemku p. č. St. , číslo pozemku, , na pozemku p. č. St. , číslo pozemku, a na pozemku p. č. , číslo pozemku, v k. ú. , adresa, (LV č. , list vlastnictví, ) odmítla s tím, že uvedené nemovitosti nikdy neměla v úmyslu darovat vedlejším účastníkům a že v e-mailu ze dne 5. 5. 2025 byly tyto nemovitosti uvedeny omylem.

19. Podstata sporu tedy spočívá v tom, zda dne 5. 5. 2025 došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, kterou se žalovaná zavázala převést synům účastníků i nemovitosti zapsané na LV č. , list vlastnictví, katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, a zda lze za situace, kdy převod nemovitostí žalovaná v současnosti odmítá, nahradit její projev vůle rozhodnutím soudu.

20. Byť tím žalobce přímo neargumentoval, považuje soud za nezbytné nejprve konstatovat, že v rámci komunikace elektronickou poštou, která mezi zástupkyněmi účastníků proběhla dne 5. 5. 2025, nemohlo bez dalšího dojít k uzavření dohody o narovnání řešící sporná práva a povinnosti ze zaniklého SJM. Je tomu tak již jen z toho prostého důvodu, že předmětem řízení o vypořádání SJM byly rovněž nemovité věci nabyté za trvání manželství účastníků. Jednalo se o nemovitosti v Trutnově, dále o část nemovitostí v katastrálním území , adresa, , konkrétně nemovitosti zapsané na LV č. , list vlastnictví, katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, (byť tyto byly dle údajů v katastru nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalované). , jméno FO, právní jednání, jímž se převádí věcné právo k nemovité věci, vyžaduje ustanovení § 560 o. z. písemnou formu. Podle ust. § 561 odst. 1, 2 o. z. pak musí být podpisy jednajících osob na téže listině. Tyto podmínky v posuzované věci naplněny nebyly, a proto nelze vycházet z toho, že k vypořádání ve vztahu k nemovitým věcem došlo již zasláním návrhu žalované na konkrétní způsob vypořádání elektronickou poštou a akceptování tohoto návrhu žalobcem rovněž elektronickou poštou (jinak řečeno, že dohoda o narovnání byla uzavřena již dne 5. 5. 2025).

21. Soud při rozhodování ve věci vycházel z následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 15. 2. 2025 (dále jen o. z.).

22. Dle § 545 o. z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

23. Dle § 548 odst. 1 o. z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Dle § 548 odst. 2 o. z. podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.

24. Dle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

25. Dle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

26. Dle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Dle § 556 odst. 2 o. z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

27. Dle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 561 odst. 2 o. z. jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

28. Dle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Dle § 1724 odst. 2 o. z. ustanovení o smlouvách se použijí přiměřeně i na projev vůle, kterým se jedna osoba obrací na osoby jiné, ledaže to vylučuje povaha projevu vůle nebo zákon.

29. Dle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

30. Dle § 1728 odst. 1 o. z. každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít. Dle § 1728 odst. 2 o. z. při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.

31. Dle § 1729 odst. 1 o. z. dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Dle § 1729 odst. 2 o. z. strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

32. Dle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí., číslo popisné, . Dle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

34. Dle § 1735 o. z. nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky.

35. Dle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Dle § 1740 odst. 2 o. z. projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku. Přijetím nabídky je však odpověď, která vymezuje obsah navržené smlouvy jinými slovy.

36. Dle § 1759 o. z. smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně.

37. Dle § 1767 odst. 1 o. z. má-li podle smlouvy dlužník plnit třetí osobě, může věřitel požadovat, aby jí dlužník splnil. Dle § 1767 odst. 2 o. z. podle obsahu, povahy a účelu smlouvy se posoudí, zda a kdy také třetí osoba nabyla přímé právo požadovat splnění. Má se za to, že třetí osoba takové právo nabyla, má-li být plnění hlavně k prospěchu právě jí.

38. Dle § 1768 o. z. odmítne-li třetí osoba právo nabyté ze smlouvy, hledí se na ni, jako by nebyla práva na plnění nabyla. Neodporuje-li to obsahu a účelu smlouvy, může věřitel plnění žádat pro sebe.

39. Dle § 1785 o. z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

40. Dle § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

41. Dle § 1787 odst. 1 o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Dle § 1787 odst. 2 o. z. obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

42. Dle § 1788 odst. 1 o. z. nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Dle § 1788 odst. 2 o. z. změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou.

43. Bez jakýchkoliv pochybností lze dospět k závěru, že účastníci řízení prostřednictvím svých zástupkyň vedli jednání, jejichž výsledkem mělo být uzavření smlouvy nejen o vypořádání rozvodem zaniklého SJM, ale i o širším vypořádání sporných práv a povinností. O tom svědčí skutečnost, že v rámci komunikace vedené dne 5. 5. 2025 bylo jednáno nejen o vypořádání nemovitých věcí, které byly předmětem zaniklého SJM, byť byly v katastru nemovitostí zapsány jako předmět výlučného vlastnictví žalované (nemovitosti zapsané na LV č. , list vlastnictví, katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, , jakož i nemovitosti v katastrálním území , adresa, ), ale i o nemovitostech, které byly bez jakýchkoliv pochybností ve výlučném vlastnictví žalované (podíl na nemovitostech zapsaných na LV č. , list vlastnictví, katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, , který žalovaná zdědila). Žalovaná se zavázala uvedené nemovitosti darovat společným synům účastníků. Účastníci tak zahájili jednání o smlouvě, jejichž pravidla upravuje ustanovení § 1728 odst. 1 o. z. Není také pochyb o tom, že žalovaná v rámci dalších jednání probíhajících po dni 5. 5. 2025 podíl na nemovitostech zapsaných na LV č. , list vlastnictví, katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, již nebyla ochotna synům účastníků převést. To se projevilo tím, že žalovaná tento podíl do návrhu dohody o narovnání ze dne 19. 5. 2025 vůbec nezahrnula. V e-mailu ze dne 25. 9. 2025 žalovaná uvedla, že k uvedení podílu na nemovitostech zapsaných na LV č. , list vlastnictví, katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, v e-mailu ze dne 5. 5. 2025 došlo omylem. V souvislosti s tímto postupem žalované by tak bylo možno nepochybně uvažovat o tom, zda z její strany nedošlo k nepoctivému jednání ve smyslu ust. § 1729 odst. 1 o. z. a zda není dána její odpovědnost za škodu podle ust. § 1729 odst. 2 o. z. V posuzované věci však nejde o spor o náhradu škody, ale o spor, v němž se žalobce domáhá nahrazení projevu vůle žalované.

44. Klíčové pro rozhodnutí v této věci je posouzení žalobcem nastolené otázky, zda v rámci komunikace vedené mezi účastníky elektronickou poštou dne 5. 5. 2025 došlo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí ve smyslu ust. § 1785 a násl. o. z.

45. Soud předně vycházel z toho, že podle platné právní úpravy smlouva o smlouvě budoucí, kdy předmětem budoucího plnění má být nemovitost, nemusí být uzavřena v písemné formě. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2022, sp. zn. , číslo popisné, , spisová značka, , se uvádí: Jakkoliv lze rozumět jeho úvaze, že smlouva o smlouvě budoucí, kdy předmětem budoucího plnění má být nemovitost, by měla být zachycena v písemné formě, neboť se tím chrání jak práva prodávajícího tak i kupujícího a jejich oprávněné očekávání budoucího prodeje - koupě (vůle nemovitost prodat a koupit), nelze pominout, že předmětem smlouvy o smlouvě budoucí kupní není bezprostřední závazek ke konkrétnímu věcněprávnímu plnění (zřízení nebo převodu věcného práva k nemovité věci či k jeho změně či zrušení), nýbrž jejím obsahem (sjednanými právy a povinnostmi) je „pouze“ závazek uzavřít v dohodnuté době hlavní (realizační) smlouvu, která bude podkladem k plnění, o něž účastníkům této přípravné smlouvy jde. Podle nynější právní úpravy smlouvy o smlouvě budoucí však soud již nenahrazuje pouze projev vůle povinného, nýbrž určuje obsah smlouvy pomocí obecných kritérií stanovených v § 1787 odst. 2 o. z. – i proto nemusí být smlouva o smlouvě budoucí kupní týkající se nemovitosti uzavřena písemně, neboť přípravná smlouva nemusí obsahovat podstatné náležitosti budoucí kupní smlouvy, nýbrž její obsah má být určen „alespoň obecným způsobem“ – tzn. takovým způsobem, aby právní jednání představující smlouvu o smlouvě budoucí kupní nemovitosti vyhovovalo požadavkům na určitost právního jednání; oprávněná strana ovšem musí prokázat obsah takového právního jednání (smlouvy o smlouvě budoucí). Tím se otázka písemnosti zachycené vůle účastníků smlouvy o smlouvě budoucí přesouvá do oblasti procesního práva (dokazování) v občanském soudním řízení, kde v situaci, kdy si účastníci přípravné smlouvy dohodli písemnou formu právního jednání (nebyli k ní nuceni požadavkem zákona), může být z tohoto důvodu smluvní strana, která z obsahu smlouvy o smlouvě budoucí dovozuje pro sebe příznivější výsledek, ve výhodnější důkazní pozici. Uvedené ostatně odpovídá klasické římské zásadě vigilantibus iura scripta sunt (práva náleží bdělým). Nejsou-li proto projevy vůle účastníků obsažené v komunikaci vedené elektronickou poštou dne 5. 5. 2025 podepsány, ať již vlastnoručně či elektronicky, není tím bez dalšího dána neplatnost daného právního jednání.

46. Smlouvu o smlouvě budoucí lze uzavřít ve prospěch třetí osoby. V tomto směru lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. , číslo popisné, , spisová značka, . V něm se uvádí: Z tohoto pohledu účastníci smlouvy ze dne 18. září 2000 uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí (pactum de contrahendo - § 50a obč. zák.) ve prospěch třetí osoby (contractus in favorem tertii - § 50 obč. zák.). Jestliže se smlouvou o smlouvě budoucí zakládá mezi subjekty smluvní (kontraktační) povinnost, přičemž může jít o povinnost na obou stranách nebo na straně jen jedné smluvní strany, potom smlouvou ve prospěch třetí osoby dlužník bere vůči druhé straně – věřiteli, který jedná vlastním jménem, závazek, že bude plnit třetí osobě. Smlouvy ve prospěch třetího netvoří samostatný smluvní typ, jsou pouze obměnou jiných smluv, ať již pojmenovaných, či nepojmenovaných; ve prospěch třetí osoby lze uzavřít tedy kteroukoli smlouvu, pokud to není v rozporu s její povahou… Jestliže lze smlouvu o smlouvě budoucí uzavřít i ve prospěch třetího, může být následná smlouva uzavřena mezi dlužníkem (tj. tím, který vzal na sebe závazek uzavřít v určité době smlouvu, na jejíž podstatných náležitostech se dohodl s věřitelem) a třetím subjektem, tj. bez účasti věřitele (osoby, které dlužník přislíbil uzavření budoucí smlouvy ve prospěch třetího). Skutečnost, že účastníci jednali o převodu (darování) nemovitostí patřících do zaniklého SJM i nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalobkyně do vlastnictví třetích osob – společných synů účastníků – tak není sama o sobě důvodem, pro který by žalobě nebylo možno vyhovět.

47. Konečně lze přisvědčit žalobci, že smlouva o smlouvě budoucí nemusí být uzavřena osobně, ale lze ji uzavřít i v přímém či nepřímém zastoupení (viz Petrov, Jan, Výtisk, Michal, Beran, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, komentář k ust. § 1785). Jednala-li proto , tituly před jménem, , jméno FO, jako advokátka zastupující žalovanou, zavazovalo její jednání přímo žalovanou.

48. Vycházeje z výše uvedených závěrů, řešil soud zásadní otázku, zda lze dovodit, že mezi účastníky byla dne 5. 5. 2025 uzavřena smlouva o smlouvě budoucí a zda žalovaná je uzavřenou smlouvou vázána. Zákon spojuje uzavření smlouvy o smlouvě budoucí s tím, že se nejméně jedna strana smluvního vztahu zaváže k uzavření budoucí smlouvy, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Žalovaná od počátku namítá, že nezamýšlela (neměla vůli) uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí. Vůle je vnitřní psychický stav jednajícího k zamýšlenému (chtěnému) právnímu následku. Samotná vůle ke vzniku právního jednání nevede. Aby se vůle stala právně relevantní, musí být navenek projevena. Právní jednání je založeno na jednotě vůle a jejího projevu, který je základním pojmovým znakem každého právního jednání. Pravidla pro posuzování právních jednání jsou obsažena v ust. § 555 odst. 1 a 556 o. z. Za zásadní soud považuje výkladové pravidlo obsažené v ust. § 556 odst. 1 věty druhé o. z.: Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Dále pak podle ust. § 556 odst. 2 o. z. platí, že při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. V posuzované věci tedy bylo nutno za použití uvedených pravidel zkoumat, zda se žalovaná v rámci korespondence vedené mezi zástupkyněmi účastníků elektronickou poštou dne 5. 5. 2025 formou smlouvy o smlouvě budoucí zavázala darovat konkrétní nemovitosti společným synům účastníků, respektive zda žalobce mohl takový význam konkrétním projevům žalované v rámci uvedené korespondence přikládat.

49. Dle soudu nelze dospět k závěru, že mezi účastníky došlo dne 5. 5. 2025 v souladu s ust. § 1785 o. z. k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Žalovaná dne 5. 5. 2025 vyjádřila ochotu darovat konkrétně specifikované nemovitosti společným synům účastníků, což ale podmínila tím, že oboustranně budou akceptovány další konkrétní podmínky vypořádání zaniklého SJM (účastníci neměli požadovat žádný další majetek a žádný vypořádací podíl, žalobce neměl požadovat vrácení tvrzených investic/vnosů do nemovitostí, vypořádání osobního vozidla Nissan a vypořádání „domnělých“ závazků, žalobkyně neměla požadovat vypořádání finančních prostředků na účtech žalobce ani vypořádání „z jeho podnikání“). Žalovaná požádala, aby žalobce sdělil své stanovisko k jejímu návrhu, přičemž výslovně uvedla: „Tento návrh berte jako snahu o smírné rychlé ukončení sporu, nikoli jako potvrzení jakýchkoli skutečností uváděných Vaším klientem v rámci soudního řízení.“ Gramatickým výkladem nelze dovodit, že se žalovaná pro případ akceptace dalších podmínek žalobcem formálně zavázala k darování nemovitostí společným synům účastníků. Projev ochoty darovat nemovitosti nelze bez dalšího vykládat jako závazek darovat nemovitosti. Sama žalovaná označila svůj projev za návrh s tím, že očekávala konkrétní stanovisko žalobce k tomuto návrhu. Sdělení adresované žalobci žalovaná zjevně mínila jako podklad k dalším jednáním o smírném řešení. Evidentně nemínila bez dalšího se k darování nemovitostí zavázat, bude-li žalobce akceptovat její podmínky. V žádosti o odročení jednání v řízení o vypořádání SJM adresované soudu pak žalobkyně uvedla, že se účastníci pokusí uzavřít dohodu o vypořádání SJM resp. narovnání sporných práv, nikoliv že účastníci na základě již uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí takovou dohodu uzavřou.

50. Soud tedy dospěl k právnímu závěru, že komunikace účastníků ze dne 5. 5. 2025 byla vedena jako součást jednání o smlouvě probíhajících v souladu s ustanovením § 1728 odst. 1 o. z., přičemž nelze dovodit, že v rámci této komunikace byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí podle ust. § 1785 o. z. Dne 19. 5. 2025 pak žalovaná zaslala žalobci návrh smlouvy, k němuž měl žalobce připomínky, které vyjádřil dne 27. 6. 2025 (mj. trval na převodu podílu na nemovitých věcech zapsaných na LV č. , list vlastnictví, katastru nemovitostí pro k. ú. , adresa, ). Žalobce tedy ve smyslu ust. § 1740 odst. 2 o. z. nabídku žalované neakceptoval a učinil novou nabídku, kterou naopak neakceptovala žalovaná, což žalobci sdělila dne 17. 7. 2025. Sdělil-li poté žalobce dne 2. 9. 2025 žalované, že je připraven „dohodu podepsat“, pak měl na mysli dohodu v jím revidovaném znění ze dne 27. 6. 2025, se kterým však žalovaná již předtím vyjádřila nesouhlas (tedy ve smyslu ust. § 1740 odst. 2 o. z. tuto novou nabídku odmítla). Žalované lze přisvědčit v tom, že ze sdělení žalobce ze dne 2. 9. 2025 nebylo možno s určitostí dovodit, v jakém konkrétním znění je žalobce připraven smlouvu uzavřít.

51. Dospěl-li soud k závěru, že nedošlo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, která by zahrnovala rovněž závazek žalované darovat společným synům podíl na nemovitých věcech zapsaných na LV č. , list vlastnictví, katastru nemovitostí pro k. ú. , adresa, , pak se žalobce nemůže úspěšně domáhat nahrazení projevu vůle (resp. podle ust. § 1787 odst. 1 o. z. určení obsahu smlouvy). Z uvedeného důvodu soud žalobu zamítl.

52. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení úspěšná, a proto má právo na náhradu jeho nákladů. Ty spočívají v nákladech zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění). Konkrétně jde o odměnu a náhradu výloh za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, dvě vyjádření ve věci samé, účast při jednání soudu). Při určení výše odměny soud vycházel z toho, že jde o žalobu na projev vůle směřující ke vzniku právního jednání, jehož předmět je neocenitelný. Dle § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky tak tarifní hodnota činí 65 000 Kč. Dle § 7 vyhlášky odměna z této tarifní hodnoty činí 3 700 Kč za úkon, dle § 13 odst. 4 vyhlášky paušální náhrada hotových výloh činí 450 Kč za úkon. Celkově tak bylo žalované na nákladech zastoupení přiznáno 16 600 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Povinnost nahradit žalované náklady řízení soud uložil žalobci i vedlejším účastníkům, kteří vystupují na straně žalobce. Tento postup se opírá o ust. § 93 odst. 3 věty prvé o. s. ř.