9 C 300/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Výživné, které je žalovaný povinen platit žalobkyni, se s účinností od 1. 9. 2021 zvyšuje z částky 5 200 Kč měsíčně na částku 6 700 Kč měsíčně. Tím se mění rozsudek zdejšího soudu ze dne 10. 4. 2019, č. j. 12 P 162/2007-117.

II. Návrh žalobkyně na zvýšení výživného se za dobu od 1. 5. 2021 do 31. 8. 2021 zamítá v plném rozsahu, za dobu od 1. 9. 2021 se zamítá co do částky 1 800 Kč měsíčně.

III. Zvýšením výživného vzniklý dluh za dobu od 1. 9. 2021 do 31. 1. 2022 ve výši 7 500 Kč je žalovaný povinen zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 2. 11. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, jímž by soud rozhodl, že se výživné, které je žalovaný povinen platit žalobkyni jako zletilé dceři, s účinností od 1. 5. 2021 zvyšuje na částku 8 500 Kč měsíčně. Žaloba byla odůvodněna tím, že poslední úprava výživného pro žalobkyni byla provedena rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 4. 2019 ve věci sp. zn. 12 P 162/2007. Od té doby žalobkyně zahájila studium na vysoké škole na [obec] [anonymizována dvě slova] v [obec], obor [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že od poslední úpravy výživného uplynulo přes 2,5 roku, změnily se odůvodněné potřeby žalobkyně, a to i v souvislosti s obecným nárůstem cen většiny zboží a služeb. Výdaje žalobkyně spočívají především v nákladech na bydlení, dopravu a stravu. Matka žalobkyně pracuje v sociálních službách s průměrným měsíčním čistým výdělkem cca 31 000 Kč. Matka žalobkyni přispívá měsíčně na běžné výdaje částkou 6 000 Kč, dále částkou 4 000 Kč na bydlení. Matka hradí žalobkyni mobilní paušál 500 Kč a úrazové pojištění 400 Kč. Matka má další vyživovací povinnost k nezletilé [jméno] [příjmení], narozené 5. 4. 2009. Matka společně s manželem platí hypotéku ve výši 10 700 Kč měsíčně. Žalovaný je zřejmě stále zaměstnán jako řidič kamionu. V současnosti bydlí v pronajatém bytě v [obec], kde si pořídil stavební pozemek a bude stavět dům. Žalovaný platí pouze stanovené výživné. Od poslední úpravy výživného se žalobkyní není v kontaktu, neřeší její svátky, narozeniny, vánoce.

2. Žalobkyně vyčíslila své pravidelné měsíční výdaje. Skutečné náklady na bydlení v [obec] činí 16 500 Kč na nájemném a 4 500 Kč na zálohách za služby (žalobkyně bydlí se spolubydlícím). Ubytování na koleji by stálo 5 735 Kč měsíčně. Na stravu žalobkyně vynakládá 4 650 Kč měsíčně (150 Kč/den). Náklady na městskou dopravu v [obec] činí 150 Kč měsíčně. Náklady na antikoncepci činí 300 Kč měsíčně, na kadeřníka 350 Kč měsíčně, drogerie 800 Kč měsíčně, telefon 500 Kč měsíčně, úrazová pojistka 400 Kč měsíčně, sportovní aktivity (plavání a cvičení kvůli skolióze) 500 Kč měsíčně, kultura a zábava 1 000 Kč měsíčně. Náklady na studijní pomůcky činí přibližně 1 500 Kč až 2 000 Kč za semestr. Žalobkyně dále měla jednorázové výdaje v souvislosti s přijímacími kurzy a s přihláškami na vysoké škole, s absolvováním autoškoly, s pořízením brýlí, plesových šatů a jízdního kola.

3. Žalovaný k žalobě uvedl, že ho žalobkyně požádala o zvýšení výživného, žalovaný navrhl zvýšení na částku 6 000 Kč měsíčně. Žalobkyně nejprve souhlasila, následně sdělila, že požaduje 7 500 až 8 500 Kč měsíčně. Tento požadavek žalovaný odmítl. Žalovaný má další vyživovací povinnost k synovi [celé jméno žalovaného], narozenému 7. 1. 2014. Ten má [anonymizováno 5 slov]). Je ve stupni středně těžké závislosti a není schopen samostatnosti. Manželka žalovaného pečuje o syna, který je závislý na pomoci jiné osoby. Syn dne 1. 9. 2021 nastoupil do 1. třídy základní školy. Nemůže navštěvovat školu v místě bydliště v [obec], tudíž ho manželka žalovaného vozí každý den tam i zpět do 8 km vzdálené školy, kde má podmínky přizpůsobené jeho zdravotnímu stavu. Syn navštěvuje hudební školu, obor hra na zobcovou flétnu, dále sportovní kroužek. Manželka žalovaného dále vozí syna do [obec] na pravidelné terapie a nácviky sociálních a komunikačních dovedností. Žalovaný pracuje jako řidič mezinárodní kamionové dopravy. Hrubá mzda činí přibližně 20 000 Kč měsíčně, k tomu náleží cestovní náhrady a stravné ve výši 20 000 až 25 000 Kč měsíčně, podle toho, jak dlouho je žalovaný v zahraničí. Tam tráví v průměru 5 dní v týdnu. Bydlí prozatím v pronajatém bytě s manželkou a synem, nájemné činí 13 000 Kč měsíčně. S manželkou si pořídili pozemek, na kterém svépomocí staví dům. V souvislosti s tím čerpají hypotéku. Vztahy se žalobkyní jsou velmi špatné. Již na střední škole přestala žalovaného navštěvovat, pokud se dostavila, požadovala peníze. Účastníci spolu komunikují pouze v nezbytných případech. Žalovaný tak byl ochoten platit zvýšené výživné 6 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2021.

4. Žalovaný se k jednání soudu dne 2. 2. 2022, jehož termín vzal na vědomí dne 22. 12. 2021, nedostavil. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.-s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.

5. Poslední úprava výživného byla provedena rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 4. 2019, č.j. 12 P 162/2007 – 117. Tímto rozsudkem byla schválena dohoda rodičů tehdy nezletilé žalobkyně (žalovaného a [jméno] [příjmení]), dle které bylo výživné s účinností od 1. 9. 2018 zvýšeno z částky 4 000 Kč měsíčně na částku 5 200 Kč měsíčně. Rozsudek byl odůvodněn tím, že výživné bylo naposledy upraveno v červnu 2016, kdy soud zvýšil výživné z 3 500 Kč na 4 000 Kč. Při vydání dne 10. 4. 2019 soud vycházel z toho, že matka měla příjem ze zaměstnání ve výši 22 438 Kč měsíčně, otcova mzda činila 18 655 Kč, dále otec pobíral cestovní náhrady ve výši cca 22 700 Kč za měsíc. Jiné příjmy rodiče neměli. Žalobkyně studovala střední školu v [obec]. S otcem nebyla v kontaktu od ledna 2018. Žalobkyně bydlela přes týden na internátu v [obec], chodila do bazénu plavat a do posilovny cvičit z důvodu potíží se zády. Rozsudek nabyl právní moci dne 25. 4. 2019. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze spisu sp. zn. 12 P 162/2007.

6. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že nemůže bydlet na koleji, protože si pořídila psa, kterého využívá ke studiu a hodlá ho využívat i do budoucna v zaměstnání. Se psem nesmí bydlet na koleji, proto bydlí v bytě. Přivydělává si brigádně u firmy [příjmení] [jméno] v [obec]. Pokud provoz [anonymizováno] běží normálně, její výdělek činí asi 7 000 Kč měsíčně, kvůli covidu se však provoz omezuje, takže si vydělává asi 4 000 Kč měsíčně. Sestra žalobkyně chodí do 7. třídy základní školy, manžel matky pracuje jako městský policista.

7. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že příjem v zaměstnání je jeho jediným příjmem. Rodina bydlí v [obec], syna vozí do školy v [obec]. Je v první třídě, školu má od 8 do 12 hodin. Špatně snáší pobyt v družině, kde tedy bývá maximálně půl hodiny. Manželka žalovaného se proto věnuje ve zbývajícím čase péči o syna. V úvahu by tak připadalo, že by pracovala na zkrácený úvazek od 8 do 12 hodin, ale takovou práci se jí dosud nepodařilo sehnat. Náklady na bydlení v nájemním bytě celkem činí 13 000 Kč. Staví dům, na to čerpali hypotéku, přičemž s jejím splácením začnou v příštím roce. Splátky by měly činit 16 000 Kč měsíčně, lze předpokládat, že v té době už budou moci bydlet ve vlastním domě.

8. Z potvrzení o studiu bylo zjištěno, že žalobkyně je v akademickém roce 2021 2022 od 20. 9. 2021 řádnou studentkou 1. ročníku prezenčního bakalářského programu [anonymizováno] na [obec] [anonymizována dvě slova] v [obec], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova].

9. Z výplatních lístků vystavených zaměstnavatelem žalovaného [právnická osoba] Cargo a.s. v době od ledna 2021 do října 2021 bylo zjištěno, že průměrná čistá měsíční mzda žalovaného činila 20 569 Kč, průměrná výše cestovních náhrad činila 27 796 Kč.

10. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Hradci Králové, kontaktního pracoviště [obec] ze dne 16. 4. 2020 soud zjistil, že oprávněné osobě [celé jméno žalovaného], narozenému 7. 1. 2014, zastoupenému matkou [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozenou 1. 9. 1982, byl přiznán příspěvek na péči ve výši 6 600 Kč měsíčně. Tento příspěvek je určen na zajištění potřebné pomoci osobě osobou blízkou nebo asistentem sociální péče nebo poskytovatelem sociálních služeb nebo jiným zařízením. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že [celé jméno žalovaného] má dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a potřebuje pomoc v oblastech základních životních potřeb, konkrétně v oblastech komunikace, oblékání a obouvání, tělesné hygieny, výkonu fyziologické potřeby a osobních aktivit.

11. Z potvrzení o příjmech zaměstnance vydaného organizací [anonymizována dvě slova] [obec] soud zjistil, že průměrná čistá měsíční mzda matky žalobkyně [jméno] [příjmení], narozené 2. 5. 1977, v době od ledna 2021 do října 2001 činila 37 411 Kč. V listopadu 2021 byla jmenované vyplacena mzda 4 120 Kč a dávky nemocenské 20 557 Kč. V prosinci 2021 bylo na nemocenských dávkách vyplaceno 31 509 Kč. Údaje o nemocenských dávkách vyplývají ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení Trutnov.

12. Z ambulantních zpráv vystavených Oblastní nemocnicí [obec] soud zjistil, že matka žalobkyně [jméno] [příjmení] utrpěla dne 22. 10. 2021 v zaměstnání úraz [anonymizována dvě slova]. Léčení si vyžádá operativní zákrok, jehož termín bude jmenované teprve sdělen.

13. Dle § 910 odst. 1, 2 o.z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle § 913 odst. 1, 2 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Dle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Dle § 923 odst. 1 o.z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.

14. Hmotněprávní úprava účinná od 1. 1. 2014 možnost změny výživného v případě zletilých dětí výslovně neupravuje. Dle soudu však je třeba dovodit, že při změně poměrů se lze domáhat změny výživného i ze strany zletilých dětí. Opačný závěr by vedl k absurdním situacím. Dle soudu je třeba k závěru o možnosti změny výživného zletilého dítěte dospět na základě ustanovení § 163 odst. 1 o.s.ř. Dle tohoto ustanovení rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. Změnu poměrů ve smyslu uvedeného ustanovení lze definovat jako stav odlišný od stavu, který byl rozhodující při původním (předchozím) rozhodování. Zásadně se musí jednat o změnu závažnějšího charakteru, tj. o změnu podstatnou (clausula rebus sic stantibus). Podmínkou úspěchu žalobkyně v tomto řízení tedy bylo prokázání skutečnosti, že se poměry rozhodné pro určení výše výživného v době od poslední úpravy výživného natolik změnily, že jsou důvody pro změnu výživného.

15. Soud předně dospěl k závěru, že v době od poslední úpravy výživného nastala na straně žalobkyně taková změna poměrů, která odůvodňuje změnu výživného. Poslední rozhodnutí o úpravě výživného nabylo právní moci dne 25. 4. 2019. V té době byla žalobkyně žákyní střední školy v [obec]. Aktuálně od září 2021 je žalobkyně studentkou vysoké školy v [obec], studium probíhá prezenční formou. Soud tak vycházel z toho, že ke změně poměrů, která odůvodňuje zvýšení výživného, došlo od září 2021. Dle soudu by aktuální potřeby žalobkyně odůvodňovaly zvýšení výživného na jí požadovanou částku 8 500 Kč měsíčně, když současné výdaje spojené se studiem a zejména s bydlením v [obec] uvedenou částku významným způsobem převyšují. Matka žalobkyně pak plní svoji vyživovací povinnost rovněž další osobní péčí v době, kdy se žalobkyně nezdržuje v místě studia.

16. Prostor pro případné zvýšení výživného je však v daném případě limitován možnostmi a schopnostmi žalovaného. Je třeba konstatovat, že i u žalovaného došlo ke změně poměrů. Průměrná čistá měsíční mzda se od doby poslední úpravy výživného zvýšila z částky 18 655 Kč na částku 20 569 Kč, cestovní náhrady, které žalovaný pobírá jako řidič v mezinárodní dopravě, se zvýšily z průměrných 22 700 Kč měsíčně na 27 796 Kč měsíčně. K tomu je třeba uvést, že cestovní náhrady primárně slouží k uspokojování potřeb žalovaného v době, kdy v souvislosti s výkonem práce pobývá v zahraničí, kde jsou obecně náklady vyšší než v České republice. Přesto nelze přehlédnout, že cestovní náhrady převyšují mzdu žalovaného a tvoří nezanedbatelnou část příjmu žalovaného. Dle soudu je tedy třeba při určení výživného částečně zohlednit i příjem tvořený cestovními náhradami, a to přibližně v rozsahu jedné třetiny částek, které jsou jako cestovní náhrady žalovanému vypláceny. Soud tudíž dovodil, že při určení výživného je třeba vycházet z příjmu žalovaného ve výši necelých 30 000 Kč (mzda 20 569 Kč, třetina cestovních náhrad přibližně ve výši 9 265 Kč). Dle ustálené soudní praxe by z příjmů povinného rodiče měla být na výživné jeho dětí použita asi čtvrtina až třetina, což v posuzované věci činí 7 500 až 10 000 Kč. Přitom nelze přehlédnout, že účastníci v posledních letech neudržují žádné kontakty, žalovaný na výživu žalobkyně nad rámec výživného ničím nepřispívá, proto by výživné pro žalobkyni mělo být spíše vyšší.

17. Soud však současně musel zohlednit další vyživovací povinnost žalobce k synovi [jméno] [celé jméno žalovaného], který kvůli [anonymizována tři slova] vyžaduje péči blízkých osob. Tuto péči zajišťuje matka (manželka žalovaného), která tak je sama omezena v možnostech uplatnění na trhu práce, aktuálně kvůli péči o syna nepracuje ani na zkrácený pracovní úvazek. Pro soud je přitom rozhodující stav v době vydání jeho rozhodnutí (viz § 154 odst. 1 o.s.ř.). Lze tak nepochybně dovodit, že potřeby nezletilého [jméno] jsou významnou měrou zvýšené a že žalovaný výkonem své práce zajišťuje i příjmy, které kvůli zdravotnímu stavu syna nemůže mít manželka žalovaného. Se zřetelem k uvedeným okolnostem tak soud dovodil, že s účinností od září 2021 jsou podmínky pro zvýšení výživného žalobkyně na částku 6 700 Kč měsíčně. Za dobu do 31. 8. 2021 soud návrh na zvýšení výživného zamítl, za dobu od 1. 9. 2021 byl návrh zamítnut co do částky 1 800 Kč měsíčně.

18. Soud určil dluh na výživném za dobu od 1. 9. 2021 do doby rozhodnutí soudu. Výživné bylo zvýšeno o 1 500 Kč měsíčně, dluh na výživném za dobu od září 2021 do ledna 2022 celkem činí 7 500 Kč. Tuto částku soud uložil žalovanému splatit v pravidelných měsíčních splátkách splatných spolu s běžným výživným. Pokud by některá ze splátek nebyla řádně a včas zaplacena, může se žalobkyně domáhat jednorázové úhrady zůstatku dluhu.

19. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Oba účastníci měli ve věci pouze částečný úspěch, přičemž míra jejich úspěchu a neúspěchu v řízení je přibližně stejná. Proto soud náklady řízení nepřiznal žádnému z účastníků.