9 C 330/2024

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 31 072,44 Kč s příslušenstvím – úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 648 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku vždy do posledního dne v měsíci.

II. V části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 8 572,44 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 360,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 187,99 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 2 309,54 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 8 % p. a. z částky 2 260,17 Kč od 23.4.2024 do zaplacení, dále v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 20 852 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 220,35 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 620,16 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 9 576,17 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 8 % p. a. z částky 9 191,08 Kč od 23.4.2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 4. 10. 2024 se žalobce domáhal po žalované jednak zaplacení částky 22 500 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 1 220,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem 620,16 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 9 576,47 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % p. a. z částky 9 191,08 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, jednak zaplacení částky 8 572,44 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 360,67 Kč, kapitalizovaného úroku 187,99 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 2 309,54 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 8 % p. a. z částky 2 260,17 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , došlo dne 13. 9. 2022 k uzavření smlouvy o úvěru č. 0406907. Dle smluvního ujednání byl nedílnou součástí této smlouvy také předpis splátek, který tvořil přílohu č. 1 smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle smlouvy a dle předpisu splátek, se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 609 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru (jak při jeho sjednávání, tak i poté, v době trvání smluvního vztahu). Žalovaná se zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 5 880 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 653 Kč a úhradu za možnost platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 160 Kč (dále „úhrady za služby“). Veškeré úhrady za služby byly sjednány na první straně smlouvy. Celkovou dlužnou částku ve výši 22 302 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby, se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Poslední splátku tak byla povinna uhradit nejpozději do 13. 11. 2023. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátku 1 000 Kč žalovaná uhradila dne 28. 2. 2023. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další splátky vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé dosud neuhrazené částky, který byla představována jistinou úvěru 9 191,08 Kč, úrokem za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 385,09 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 4 200 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 180,97 Kč a úhradou za možnost platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 1 542,86 Kč. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalované zaplaceno nic. Neuhrazená jistina úvěru ve výši 9 191,08 Kč se od 14. 11. 2023 úročí úrokem s úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně. Tato sazba byla sjednána v článku „Splatnost, úrok a RPSN“ smlouvy. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo žalobci také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně. Úrokem z prodlení je úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 9 191,08 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 385,09 Kč.

2. Mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ., došlo dále dne 14. 3. 2022 k uzavření smlouvy o úvěru č. 0385528. Nedílnou součástí této smlouvy byl také předpis splátek, který tvořil přílohu č. 1 smlouvy. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle smlouvy a dle předpisu splátek, se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 507 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru. Žalovaná se konkrétně zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a úhradu za možnost platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 800 Kč (dále „úhrady za služby“). Veškeré úhrady za služby byly sjednány na první straně smlouvy. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 592 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby, se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do 14. 5. 2023. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátku 1 000 Kč žalovaná uhradila dne 28. 2. 2023. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další splátky vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé dosud neuhrazené částky, která byla představována jistinou úvěru 2 260,17 Kč, úrokem za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 49,37 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 1 050 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 296,74 Kč a úhradou za možnost platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 385,71 Kč. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalované zaplaceno nic. Neuhrazená jistina úvěru ve výši 2 260,17 Kč se od 15. 5. 2023 úročí úrokem s úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně. Tato sazba byla sjednána v článku „Splatnost, úrok a RPSN“ smlouvy. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo žalobci také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně. Úrokem z prodlení je úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 2 260,17 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 49,37 Kč.

3. Obě uvedené pohledávky za žalovanou byly ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupeny žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024, se všemi právy s nimi spojenými, a to s účinností ke dni 29. 5. 2024. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozoval žalobce svoji procesní legitimaci. Za období od postoupení pohledávek do dne sepisu žaloby nebylo na předmětné pohledávky uhrazeno nic. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou k plnění.

4. Žalovaná uznala, že obě smlouvy s právním předchůdcem žalobce uzavřela. Sjednané částky nebyly řádně spláceny. V současnosti je žalovaná evidována u úřadu práce a může splácet maximálně 500 Kč měsíčně.

5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , jako úvěrující (věřitel) a žalovaná jako úvěrovaná (dlužník) uzavřely dne 14. 3. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 0385528. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že uvedenou částku převzala v hotovosti. Žalovaná se zavázala věřiteli zaplatit úrok v celkové výši 507 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu (náklady na vyhodnocení úvěru) 1 385 Kč a inkasní poplatek (za inkaso plateb v místě bydliště žalované) 1 800 Kč. Náklady spotřebitelského úvěru tak celkem činily 8 592 Kč, což bylo ve smlouvě výslovně uvedeno. Celkem se žalovaná zavázala žalobci zaplatit 18 592 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Úroková sazba činila při sjednání 14 měsíčních splátek 8 % p. a.. Před uzavřením smlouvy byly zkoumány poměry žalované. Údaje o příjmech a výdajích žalované byly zaznamenány v tzv. Žádosti o úvěr. Konkrétně bylo v kartě uvedeno, že je vyplácen sirotčí důchod 10 900 Kč. K tomu bylo doloženo, že na sirotčím důchodu bylo vyplaceno dne 11. 2. 2022 celkem 11 617 Kč a dne 11. 3. 2022 celkem 11 646 Kč. Důchod byl vyplácen ve prospěch , jméno FO, , narozeného 2003. Tato skutečnost vyplývala i z oznámení o výplatě důchodu ze dne 18. 6. 2021. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze žádosti o úvěr a smlouvy o úvěru s obchodními podmínkami. Dle evidence věřitele žalovaná na dluh v době od 15. 3. 2022 do 28. 2. 2023 zaplatila celkem 14 550 Kč (viz transakční historie).

6. Mezi stejnými účastníky byla uzavřena i další smlouva o úvěru č. 0406907 dne 13. 9. 2022. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalované částku 12 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že uvedenou částku převzala v hotovosti. Žalovaná se zavázala věřiteli zaplatit úrok v celkové výši 609 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 5 880 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu (náklady na vyhodnocení úvěru) 1 653 Kč a inkasní poplatek (za inkaso plateb v místě bydliště žalované) 2 160 Kč. Náklady spotřebitelského úvěru tak celkem činily 10 302 Kč, což bylo ve smlouvě výslovně uvedeno. Celkem se žalovaná zavázala žalobci zaplatit 22 302 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Úroková sazba činila při sjednání 14 měsíčních splátek 8 % p. a.. Před uzavřením smlouvy byly zkoumány poměry žalované. I v tomto případě bylo vycházeno z toho, že žalované je vyplácen sirotčí důchod ve prospěch , jméno FO, . Výše důchodu činila v měsících červenci a srpnu 2022 shodně 12 282 Kč. Dle evidence věřitele žalovaná na dluh v době od 14. 9. 2022 do 28. 2. 2023 zaplatila celkem 5 802 Kč (viz smlouva o úvěru, karta zákazníka a transakční historie).

7. Původní věřitel postoupil obě pohledávky z uvedených smluv žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna v rámci dvou oznámení ze dne 14. 6. 2024, jakož i v rámci předžalobní výzvy k plnění ze dne 20. 9. 2024. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s doklady o odeslání.

8. Dle § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 cit. zák. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Obě uzavřené smlouvy mezi účastníky jsou smlouvami spotřebitelskými, protože je žalovaná uzavírala jako nepodnikající fyzická osoba. Soud proto byl povinen zkoumat, zda právní předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru splnil povinnost vyplývající z výše citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalobce v obou případech vycházel z toho, že žalované je vyplácen důchod ve výši 11 617 Kč resp. 12 553 Kč. Tyto částky byly v tzv. kartách zákazníka shodně uvedeny jako jediný příjem žalované. Soud však nemohl přehlédnout, že se jednalo o důchod sirotčí, který byl ze strany státu vyplácen ve prospěch syna žalované , jméno FO, , a to k rukám žalované jako zákonné zástupkyně , jméno FO, . Dle § 52 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li rodič (osvojitel) dítěte. Formálně tedy vůbec nešlo o příjem žalované. Sama žalovaná v době uzavření smluv žádný vlastní příjem neměla, což výslovně uvedla při jednání soudu. Z uvedeného nelze než dovodit, že k poskytnutí obou úvěrů ze strany právního předchůdce žalobce došlo za situace, kdy žalovaná žádný vlastní příjem neměla. Nelze tak mít za to, že úvěry byly žalované poskytnuty v rozsahu přiměřeném jejím skutečným majetkovým poměrům. Dle soudu tak nelze než dovodit, že žalobce v obou případech nepostupoval v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem je neplatnost obou uzavřených smluv z důvodu uvedeného v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Oba uplatněné nároky tak je nutno posuzovat jako nároky z titulu bezdůvodného obohacení.

11. Žalovaná byla v řízení nečinná. Netvrdila ani neprokázala, že žalobci na poskytnuté úvěry splatila vyšší než žalobcem zohledněné částky (14 550 Kč na úvěr poskytnutý dle smlouvy ze dne 14. 3. 2022 a 5 802 Kč na úvěr poskytnutý dle smlouvy ze dne 13. 9. 2022). Soud porovnal žalovanou splacené částky s výší jistiny, která byla v obou případech žalované poskytnuta. Na základě první smlouvy byla poskytnuta částka 10 000 Kč, žalovaná splatila 14 550 Kč. Na základě druhé smlouvy byla poskytnuta částka 12 000 Kč, žalovaná splatila 5 802 Kč. Je tedy zřejmé, že jistina poskytnutá na základě první smlouvy byla zcela splacena, žalovaná žalobci dokonce „přeplatila“ 4 550 Kč. Z druhé smlouvy zůstává na jistině dluh 6 198 Kč (úvěr 12 000 Kč po odečtení splacených 5 802 Kč). Na tento dluh soud započítal „přeplacenou“ částku z první smlouvy ve výši 4 550 Kč, takže zůstává dluh 1 648 Kč. Tuto částku soud žalobci přiznal. Domáhal-li se žalobce přiznání vyšších částek, byla žaloba zamítnuta (viz výrok II).

12. Při stanovení lhůty k plnění vycházel soud z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022. V něm se uvádí, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Soud rozhodl o povinnosti žalované splácet přisouzenou částku po 500 Kč měsíčně, když tato částka odpovídá možnostem žalované. S ohledem na výše citovaný závěr Nejvyššího soudu je nutno mít za to, že žalovaná se doposud neocitla v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Žalobce tak nemá právo na požadovaný úrok z prodlení. Vzhledem k závěru o neplatnosti smlouvy se žalobce nemůže domáhat nad rámec nevrácené jistiny ani dalších plnění sjednaných ve smlouvě (poplatky za poskytnutí úvěru, úrok z úvěru). Soud proto ve zbylém rozsahu žalobu výrokem II. zamítl.

13. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Obě strany měly ve věci pouze částečný úspěch. Úspěšnější účastnicí řízení byla žalovaná. Soud proto rozhodl tak, že se náklady řízení nepřiznávají žádnému z účastníků.