9 C 332/2025

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobkyně: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro 617 429 Kč s příslušenstvím - dluh

I. Řízení se co do částky 20 000 Kč částečně zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 597 429 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p. a. z částky 617 429 Kč za dobu od 7. 11. 2025 do 5. 3. 2026 a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p. a. z částky 597 429 Kč za dobu od 6. 3. 2026 do zaplacení, dále náklady řízení 79 051,20 Kč, tyto k rukám Jméno advokátky, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 17. 12. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 617 429 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 7. 11. 2025 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 6. 11. 2024 byla mezi žalovanou jako dlužnicí a žalobkyní jako věřitelkou uzavřena Dohoda o uznání dluhu a dohoda o splátkovém kalendáři, na základě které žalovaná uznala co do důvodu a výše dluh vůči žalobkyni v celkové výši 637 429 Kč. Na základě předmětné dohody se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni dlužnou částku nejpozději do jednoho roku ode dne její účinnosti. Vzhledem k tomu, že dohoda nabyla účinnosti dne 6. 11. 2024, lhůta k plnění uplynula dne 6. 11. 2025. Současně bylo v předmětné dohodě sjednáno, že po uplynutí 6 měsíců ode dne její účinnosti začne žalovaná hradit žalobkyni pravidelné splátky dluhu, a to ve výši nejméně 50 000 Kč měsíčně, splatné vždy k 25. dni daného měsíce. Ze strany žalované však byla na dlužnou částku uhrazena pouze částka ve výši 20 000 Kč, a to dne 4. 6. 2025. Přestože žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k řádnému plnění splátkového kalendáře, a po uplynutí lhůty k plnění i k úhradě zbývající části dluhu, doposud nedošlo k plné úhradě dlužné částky. Žalobkyně zaslala dne 26. 11. 2025 prostřednictvím svého právního zástupce žalované datovou zprávou výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 617 429 Kč s příslušenstvím. Výzva byla žalované doručena dne 4. 12. 2025. I přesto na dlužnou částku ve výši 617 429 Kč s příslušenstvím nebylo ze strany žalované uhrazeno nic. S ohledem na skutečnost, že žalovaná na dlužnou částku 617 429 Kč s příslušenstvím nic neuhradila, byla podána žaloba v této věci.

2. Žalovaná podala včas odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu. Nepopřela, že podepsala dohodu o uznání dluhu a splátkový kalendář. K tomuto kroku byla donucena okolnostmi a nátlakem v rámci dodavatelského řetězce na stavební zakázce ve adresa. Žalovaná zde působila jako zhotovitel pro objednatele (společnost Anonymizováno), přičemž žalobkyně (Anonymizováno.r.o.) figurovala jako subdodavatel žalované. V průběhu realizace došlo ke značným komplikacím způsobeným nespokojeností investora s odvedenou prací, kterou subdodavatelsky zajišťovala právě žalobkyně. Společnost Anonymizováno Stav podmiňovala proplacení faktur žalované tím, že žalovaná uzná dluh vůči žalobkyni (Anonymizováno), aby tato dílo dokončila. Investor (Anonymizováno) následně od smlouvy o dílo odstoupil a žalobkyni využil napřímo, což se jeví jako účelové jednání. Žalovaná se tak ocitla v situaci, kdy musela uznání dluhu podepsat, aby vůbec obdržela prostředky na úhradu materiálů a dalších závazků, ačkoliv na komplikacích stavby nesla vinu i žalobkyně. Žalovaná se ocitla v druhotné platební neschopnosti vlivem nepříznivé ekonomické situace v roce 2025. Byla připravena realizovat výstavbu bytového domu, avšak těsně před zahájením došlo k odstoupení od smlouvy z důvodu zjištěné „nebonity“ objednatele. Navzdory těmto potížím žalovaná s jednatelem žalobkyně v průběhu roku opakovaně komunikovala, situaci vysvětlovala a provedla částečnou úhradu ve výši 20 000 Kč dne 4. 6. 2025, což bylo maximum možného. V prosinci 2025 žalovaná komunikovala i s právní zástupkyní žalobkyně. Bylo sděleno, že žalovaná očekává zahájení úhrad v průběhu 1. čtvrtletí roku 2026, kdy dojde k uzavření nových smluv o dílo na výstavbu dvou bytových domů, což zajistí potřebné cash-flow pro uspokojení pohledávky žalobkyně. Žalobkyně tento návrh bohužel neakceptovala a přistoupila k podání žaloby. Žalovaná si je vědoma svého závazku, avšak s ohledem na výše uvedené skutečnosti (spoluzavinění žalobkyně na komplikacích stavby, které vedly k finanční tísni žalované) a s ohledem na reálný výhled úhrady v blízké době považuje okamžité vymáhání formou platebního rozkazu s náklady řízení za nepřiměřeně tvrdé a žádá možnost dluh hradit ve splátkách s tím, že v případě příznivé ekonomické situace dluh uhradí co nejdříve.

3. Soud následně vedl účastnice k případném smírnému řešení, které by spočívalo v dohodě o splátkách sporné částky. Ke smírnému řešení však nedošlo, když žalobkyně trvala na splátkách vyšších než 20 000 Kč měsíčně (ideálně 40 000 Kč měsíčně), žalovaná byla ochotna se zřetelem ke své ekonomické situaci hradit maximálně splátky 20 000 Kč měsíčně.

4. Podáním ze dne 26. 3. 2026 vzala žalobkyně žalobu co do částky 20 000 Kč zpět, když žalovaná uvedenou částku žalobkyni zaplatila dne 5. 3. 2026. Soud postupoval dle § 96 odst. 1 až 4 o.s.ř. a řízení v rozsahu odpovídajícím částečnému zpětvzetí žaloby zastavil (výrok I. tohoto rozsudku).

5. Žalobkyně v rozsahu odpovídajícím nároku po částečném zpětvzetí na žalobě trvala. Uvedla, že ještě v březnu 2026 se žalovanou komunikovala, byla ochotna přistoupit na splátky 20 000 Kč měsíčně. Nabízela i další úlevy, např. pokud jde o příslušenství. Na to však už žalovaná nereagovala. Vzhledem k neúčasti žalované při nařízeném jednání soudu žalobkyně trvala na jednorázovém plnění, eventuální stanovení splátek ponechala na úvaze soudu.

6. Žalovaná se k nařízenému jednání soudu dne 1. 4. 2026 nedostavila, i když předvolání k jednání jí bylo doručeno dne 24. 2. 2026. Neúčast při jednání soudu neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované.

7. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že účastnice uzavřely dne 6. 11. 2024 Dohodu o uznání dluhu a dohodu o splátkovém kalendáři (žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako dlužník). V dohodě strany prohlásily, že mezi sebou dne 31. 5. 2024 uzavřely smlouvu o dílo č. 2/Anonymizováno, na jejímž podkladě se žalobkyně jako zhotovitel zavázala provést pro žalovanou jako objednatele subdodávky stavebních, zednických a betonářských prací pro stavbu s názvem „jméno FO“. Přesný rozsah a specifikace prací byl obsažen v položkovém rozpočtu/cenové nabídce ze dne 30. 5. 2024. Cena byla sjednána na 1 005 495,01 Kč bez DPH. Měla být hrazena na základě měsíčních faktur. Žalobkyně vystavila mj. fakturu č. 2024FV0031 na částku 249 382 Kč splatnou dne 31. 7. 2024, fakturu č. 2024FV0038 na částku 227 293 Kč splatnou dne 30. 9. 2024 a fakturu č. 2024FV004 na částku 160 754 Kč splatnou dne 29. 10. 2024. V dohodě bylo deklarováno: „Pro vyloučení pochybností smluvní strany konstatují, že dlužník jakožto objednatel nerozporuje, že věřitelem avizovaný soupis prací, který činil přílohu ke každé faktuře uvedené v tomto odstavci, byl správný a věřitel tyto práce na díle skutečně provedl.“ Článek II. dohody obsahoval ujednání o narovnání. Žalovaná uznala co do důvodu i výše dluh ve výši 637 429 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celý dluh do 1 roku ode dne účinnosti dohody. Po uplynutí 6 měsíců ode dne účinnosti dohody měla žalovaná hradit věřiteli splátky nejméně 50 000 Kč měsíčně splatné vždy k 25. dmi daného měsíce (viz dohoda č. l. 7 – 8).

8. Žalovaná žalobkyni zaplatila dne 4. 6. 2025 částku 20 000 Kč a dne 5. 3. 2025 částku 20 000 Kč (viz detaily transakce č. l. 9 a 24).

9. Předžalobní výzvou ze dne 26. 11. 2025 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky 617 429 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od prvního dne prodlení, tj. od 7. 11. 2025, až do zaplacení, a to nejpozději do 5. 12. 2025. Výzva byla doručena do datové schránky žalované dne 4. 12. 2025 (viz č. l. 10 – 11).

10. Dle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

11. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni v tehdejší výši 637 429 Kč dne 6. 11. 2024 písemně uznala co do důvodu i výše. Má se tedy za to, že dluh v této výši ke dni 6. 11. 2024 skutečně existoval. Není bez významu, že v rámci uznání dluhu žalovaná rovněž výslovně stvrdila, že žalobkyně vyúčtovala cenu prací provedených na díle pro žalovanou správně a že práce byly provedeny. I se zřetelem k zásadě smluvní autonomie bylo pouze a výlučně věcí žalované, zda dluh uzná a dohodu o narovnání uzavře. Pokud tak učinila, měla si být vědoma i případných následků, které jsou s takovým právním jednáním spojeny. Uplatnila-li proto žalovaná v rámci odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu námitky k okolnostem uznání dluhu, nelze k nim přihlížet.

12. Žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že na dluh v původní výši 637 429 Kč zaplatila i další žalobcem nezohledněné splátky. Před zahájením řízení žalovaná splatila 20 000 Kč, po zahájení řízení dalších 20 000 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal částku 597 429 Kč. Dále byl žalobkyni přiznán rovněž úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok byl v souladu se žalobou přiznán od 7. 11. 2025, když dle dohody o narovnání ze dne 6. 11. 2024 měla žalovaná celý dluh uhradit do 1 roku. Soud při rozhodování o úroku z prodlení současně zohlednil částečnou platbu 20 000 Kč ze dne 5. 3. 2026.

13. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 146 odst. 2 věty druhé o.s.ř. Částečné zpětvzetí žaloby z procesního hlediska zavinila žalovaná, která částečně plnila až po zahájení řízení v této věci. Ve zbývající části předmětu sporu byla žalobkyně zcela úspěšná. Žalobkyně tak má právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Soud žalobkyni na nákladech řízení přiznal 24 698 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále byly přiznány náklady zastoupení ve výši odpovídající vyhlášce č. 177/1996 Sb. (ve znění účinném od 1. 1. 2025). Odměna z tarifní hodnoty 617 429 Kč činí dle § 7 vyhlášky 10 780 Kč, paušální náhrada hotových výloh činí podle § 13 odst. 4 vyhlášky 450 Kč. Tyto částky byly přiznány za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, účast při jednání soudu). Zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátkyní DPH. Proto k odměně a náhradě výloh náleží rovněž DPH v základní sazbě 21 %. Základem daně je částka 44 920 Kč, daň činí 9 433,20 Kč. Celkem tak bylo na nákladech řízení přiznáno 79 051,20 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

14. Dle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

15. Žalovaná požadovala, aby jí bylo umožněno přisouzenou částku splácet po 20 000 Kč měsíčně s tím, že se nemůže zavázat k úhradě splátek vyšších, protože není jisté, zda by takové splátky skutečně byla schopna hradit. Žalobkyně byla v průběhu řízení připravena akceptovat splátky 40 000 Kč měsíčně. Při jednání soudu však žalobkyně navrhla, aby žalované byla uložena uhradit celý dluh jednorázově, přičemž tento požadavek odůvodnila tím, že žalovaná nereagovala na konkrétní návrhy žalobkyně z března 2026 a k nařízenému jednání soudu se nedostavila. Soud shledal návrh žalobkyně na uložení povinnosti žalované uhradit dluh jednorázově důvodným. Soud předně vycházel z toho, že sporná částka zahrnuje dílčí platby, které byly splatné po splnění závazku žalobkyně ze smlouvy o dílo ve dnech 31. 7. 2024, 30. 9. 2024 a 29. 10. 2024. Prodlení žalované s úhradou uvedených plateb tedy dosahuje přibližně 1,5 roku. Podle dohody o narovnání měl být celý dluh uhrazen do 6. 11. 2025. Do uvedeného dne však bylo uhrazeno pouze 20 000 Kč (tj. přibližně 3 % z uznané dlužné částky 637 429 Kč). Po zahájení řízení v této věci, o němž se žalovaná dozvěděla v prosinci 2025, pak bylo uhrazeno dalších 20 000 Kč. V případě žalovanou navržených splátek dluhu ve výši 20 000 Kč by si jen úhrada stávající dlužné jistiny 597 429 Kč vyžádala dalších 30 měsíců. Dle soudu nelze po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby na úhradu dluhu čekala takovou dobu. Ze všech uvedených důvodů soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit dluh jednorázově. Toto rozhodnutí samozřejmě účastníkům nebrání v tom, aby o podmínkách splacení přisouzené částky dále jednali. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.