9 C 340/2019

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro 269 949 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 269 949 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení 107 223 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení 2 565 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 10. 12. 2019 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 269 949 Kč se zákonným úrokem z prodlení počínaje dnem 22. 8. 2017 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce převzal na základě plné moci zastoupení žalovaného ve sporu o částku 39 319 483 Kč v řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 40 Cm 75/2009. Dopisem ze dne 9. 12. 2016, který byl žalobci doručen 20. 12. 2016, žalovaný plnou moc odvolal. Po několika ústních jednáních žalobce dne 15. 8. 2017 žalovanému vyúčtoval odměnu za poskytnutou právní pomoc ve výši 269 949 Kč fakturou č. 2017 splatnou dne 21. 8. 2017. Žalovaný písemně odmítl odměnu zaplatit a na výzvu zaslanou ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř. nereagoval. S námitkami žalovaného k žalobě žalobce nesouhlasil. Poskytování právních služeb žalovanému nikdy nedohodl jako bezúplatné. Žalovaný byl na povinnost zaplatit odměnu za zastupování a vynaložené náklady upozorněn v textu plné moci, kterou podepsal. Smluvní odměna sjednána nebyla. Při výpočtu mimosmluvní odměny žalobce vycházel z ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění novel. Podle ustanovení § 12 odst. 2 této vyhlášky mohl snížit mimosmluvní odměnu maximálně o polovinu. Nemohl tedy sjednat odměnu nižší nebo dokonce nulovou. Náhrada nákladů řízení byla [název soudu] žalovanému přiznána ve stejné výši, kterou mu žalobce vyúčtoval. Je možné, že žalobce [příjmení] [právnická osoba] nad [jméno] vyúčtoval za poskytování právní pomoci v jiných věcech odměnu, která byla započtena na úhradu jeho dluhu vůči této společnosti. V žádném případě se však nejednalo o náhradu odměny za žalovaného, neboť v případě plateb za soukromou osobu z prostředků společnosti by se mohlo jednat i o trestný čin. V řízení před [název soudu] žalobce společně se žalovaným zastupoval rovněž [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobce nesouhlasil s námitkou promlčení vznesenou žalovaným. Žalovaného zastupoval až do odvolání plné moci, tj. do 20. 12. 2016. Věc byla u [název soudu] odškrtnuta – evidenčně ukončena – až dne 25. 9. 2019. Promlčecí lhůta započala běžet až dnem doručení odvolání plné moci.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Žalovaný se žalobcem nikdy neuzavřel žádnou smlouvu o poskytování právní pomoci (služeb), jen podepsal formulář plné moci, který obdržel od [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] a následně (2016) plnou moc odvolal poté, co mu bylo [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] sděleno, že tak má učinit - žalobce se dostal s [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], do konfliktu (dlužil jí peníze a ona na něho musela podat žalobu k [název soudu]). Žalovaný se žalobcem nikdy o svém právním zastupování v řízení vedeném před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] nejednal, nikdy ho za tímto účelem nijak nekontaktoval, nikdy se s ním nepotkal a nikdy se s ním na ničem nedohodl. Žalovaný jen podepsal formulář plné moci opravňující žalobce k zastupování jeho osoby. Plnou moc s textem, na který poukazuje žalobce, podepsal žalovaný pouze proto, že se jednalo o formulářovou plnou moc, kterou si připravil žalobce. Dohoda o úhradě za zastupování žalovaného žalobcem pak byla ve skutečnosti úplně jiná. Byla uzavřena mezi [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] a žalobcem. Veškeré úkony žalobce v souvislosti se zastupováním žalovaného v soudním řízení vedeném před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] měly být (a také byly) poskytnuty pro žalovaného bezúplatně, byť žalobce úplatu v souladu s dohodou obdržet měl (a obdržel), ale nikoli od žalovaného, nýbrž od [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], se kterou se takto dohodl a podle této dohody bylo také jak žalobcem, tak i touto společností jednáno. Teprve po 3,5 letech (!) vystavil znenadání žalobce (navzdory dohodě) fakturu a začal se dožadovat po zastupovaných proplacení učiněných úkonů. K tomu došlo proto, že [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], po žalobci začala vymáhat svoji vlastní pohledávku v řízení vedeném před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Motivem zastupování žalovaného (a současně [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) v soudním řízení vedeném před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] právě osobou žalobce byla ta skutečnost, že [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], chtěla zajistit žalovanému (coby svému členu představenstva) účast advokáta u soudního jednání o šikanózní žalobě o náhradu vysoké škody, podané na žalovaného (jakož i na [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba]) účelově vytvořenou nemajetnou strukturou, zaštiťující minoritní akcionáře této společnosti, k čemuž se tehdy jevil být vhodným právě žalobce jako advokát, protože [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] dlužil peníze (viz spis [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Zastupováním žalovaného v řízení o náhradu škody, jež by společnosti vyfakturoval, mohl snížit svůj dluh vůči této společnosti. Zastupováním žalovaného, [titul]. [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] žalobce dohodnutým způsobem ponížil část svého dluhu, který měl vůči [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] Žalovaný dále vznesl námitku promlčení žalobcem uplatněného práva. Skutečnost, že žalobce formálně zůstával právním zástupcem žalovaného v soudním řízení vedeném před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] do prosince 2016, je irelevantní. I kdyby totiž žalobci svědčilo vůči žalovanému právo na zaplacení odměny za uskutečněné procesní úkony, mohl a měl žalobce toto své právo vůči žalovanému uplatnit již poté, co procesní úkony učinil, tj. v listopadu 2013 a v březnu 2014. Od tohoto okamžiku by mu započala běžet promlčecí doba. V plné moci podepsané žalovaným bylo uvedeno, že se žalovaný zavazuje odměnu a náhradu zaplatit, kdykoliv mu bude vyúčtována. Žádnou příkazní smlouvu žalobce se žalovaným přitom neuzavřel. Plná moc není dle judikatury smlouvou o právní pomoci či poskytování právních služeb. I kdyby byl žalovaný povinen odměnu zaplatit, pak žalobce byl oprávněn tuto odměnu vyúčtovat a žalovaný byl povinen ji žalobci zaplatit ihned poté, co žalobce hrazený úkon dle advokátního tarifu uskutečnil. Od tohoto okamžiku (listopad 2013 až březen 2014) se proto žalobci rozběhla (eventuální) promlčecí lhůta pro podání žaloby. Tříletá promlčecí lhůta by uplynula nejpozději v březnu 2017.

3. Žalobce na žalobě setrval i po provedeném dokazování. Listina označená jako plná moc byla žalovaným i žalobcem podepsána v polovině listopadu 2013. Žalobce již dne 20. 11. 2013 zastupoval žalovaného při jednání před [název soudu]. Práva a povinnosti stran se tak řídí zejména zákonem č. 40/1964 Sb., ve znění novel. Listina označená jako plná moc obsahuje všechny podstatné náležitosti vyžadované pro smlouvu příkazní, tj. závazek žalobce zajistit pro žalovaného zastoupení v uvedené věci. Listina je podepsána příkazcem i příkazníkem. Právní úkon je nutno posuzovat podle jeho obsahu, nikoli podle názvu. Uvedená listina tedy je sama smlouvou příkazní. I dle judikatury (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 733/2001) je plná moc listinou osvědčující uzavření dohody o plné moci mezi zastoupeným a zástupcem. To, že žalovaný věděl o svém zastoupení žalobcem, je patrné rovněž z listiny obsahující odvolání plné moci. Tvrzení žalovaného o uzavření dohody o výši odměny mezi žalobcem a [titul], [příjmení] je nepravdivé. Tento svědek je vůči žalobci zaujatý. Žalobce by nikdy neuzavřel žádnou dohodu o výši jeho odměny v rozporu s ustanovením § 12 odst. 2 advokátního tarifu. Ustanovení o možnosti snížit odměnu na polovinu mimosmluvní odměny brání nekalé soutěži mezi advokáty. Bylo by nelogické, aby žalobce neúčtoval odměnu za všechny úkony a aby zcela opomněl, že šlo o zastoupení tří klientů. Žalobce pro [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno] a řadu jejích sesterských společností pracoval dlouhou dobu. Za celou dobu spolupráce však s [titul]. [příjmení] neuzavřel žádnou smlouvu a jmenovaný ho nikdy nezplnomocnil jednat jménem [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], k tomu ani nebyl oprávněn. Dle rozhodnutí publikovaného pod č. R 37/2000 je advokát oprávněn zastupovat klienta v odvolacím a dovolacím řízení, je-li advokát oprávněn dle plné moci podávat opravné prostředky. Toto právo bylo v listině označené plná moc obsaženo. Námitka promlčení tak není důvodná.

4. Žalovaný po provedeném dokazování trval na zamítnutí žaloby. Plná moc je judikaturou kvalifikována jako jednostranné právní jednání adresované třetí osobě, které pouze prokazuje, že zástupce je oprávněn právně jednat jménem a na účet zastoupeného (např. nález Ústavního soudu ze dne 30. 1. 2003 ve věci sp. zn. I. ÚS 433/01). Projev vůle obsažený v plné moci (vyjádřený slovem„ zmocňuji“) směřuje toliko ke zmocnění, nikoliv ke vzniku smluvního vztahu. Žalobce nijak neprokazuje dodržení všech prvků kontraktačního procesu, tedy oferty, doručení oferty oblátovi, akceptaci oferty oblátem a doručení akceptace oferentovi. Dle tvrzení žalobce ofertou byla žalovaným podepsaná plná moc, která byla žalobci doručena. Takto podepsaný formulář plné moci však nelze považovat za ofertu ve vztahu ke smlouvě o právní pomoci. V době, kdy plnou moc žalovaný podepisoval, v plné moci nebyl vyplněn její předmět, tj. k jakému řízení se plná moc vztahuje. Bez tohoto vyplnění lze stěží hovořit o ofertě, a to i ve vztahu například k určení výše odměny. Žalovaný poukázal na skutečnost, že ve skutkově i právně téměř totožné věci, v níž žalobce uplatnil nárok proti [titul]. [příjmení], byla žaloba rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zamítnuta. Dle § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, by právní případ žalovaného měl být rozhodnut obdobně, jako případ projednávaný u [název soudu]. Pokud by se striktně vycházelo z toho, co uvádí žalobce, pak by ani neexistovala možnost poskytování právních služeb pro bono, tzn. bez nároku na odměnu, ke kterému v praxi dochází. Žalovaný trval na tom, že mezi ním a žalobcem nebyla uzavřena smlouva o právní pomoci. Taková smlouva byla uzavřena mezi žalobcem a [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno], přičemž žalovaný byl pouze beneficientem tohoto jednání, když šlo o smlouvu ve prospěch třetí osoby.

5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že občanské sdružení [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], se sídlem [adresa], podalo dne 21. 12. 2009 ke [název soudu] žalobu o zaplacení částky 39 319 483 Kč. Žaloba byla podána mimo jiné i proti žalovanému, proti [titul]. [jméno] [příjmení], proti [titul]. [jméno] [příjmení] a proti [jméno] [příjmení], dále proti [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] Celkem bylo žalováno 10 fyzických a právnických osob. Do spisu [název soudu] byly založeny plné moci datované dnem 8. 1. 2013, kterými žalovaný, [titul]. [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zmocnili ke svému zastupování v uvedeném řízení žalobce jako advokáta. V plných mocích udělených [titul]. [jméno] [příjmení] a žalovaným se výslovně uvádí, že žalobce je zmocněn k zastupování v řízení u [název soudu] sp. zn. [spisová značka], včetně odvolacího a dovolacího řízení. V plné moci udělené [jméno] [příjmení] tento údaj chybí. V textu všech plných mocí bylo mj. uvedeno:„ Je mi známo, že podle smlouvy příkazní náleží advokátovi odměna za poskytnutou právní pomoc a náhrada hotových výloh, případně náhrada za ztrátu času. Zavazuji se tuto odměnu a náhradu zaplatit, kdykoliv mi bude vyúčtování, společně a nerozdílně s těmi, kteří společně se mnou udělili zmocnění, bez ohledu na to, zda a v jaké výši byla přisouzena vůči odpůrci.“ Další žalovaní byli v řízení rovněž zastupováni advokáty. V uvedeném řízení se dne 20. 1. 2013 konalo u [název soudu] jednání, k němuž se dostavil mimo jiné žalobce jako advokát zastupující žalovaného, [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobce jako advokát zastupující jmenované tři osoby podal dne 17. 1. 2014 [název soudu] vyjádření ve věci. Dne 19. 3. 2014 se žalobce zúčastnil jako zástupce stejných tří osob dalšího jednání u [název soudu] v této věci. Podáním ze dne 24. 3. 2014 žalobce vyúčtoval náklady právního zastoupení jím zastupovaných osob v uvedeném řízení. Žalobce mimo jiné vyúčtoval odměnu a náhradu výloh za zastoupení tří osob v celkové výši 756 756 Kč. Dále účtoval náhradu jízdného za cestu z [obec] do [obec] ke dvěma jednáním v celkové výši 3 782,16 Kč (153 km jedna jízda, celkem 4 jízdy ve dnech 20. 11. 2013 a 19. 3. 2014, celkem ujeto 612 km, náhrada 6,18 Kč/km). [název soudu] svým rozsudkem ze dne 24. 3. 2014, č.j. [číslo jednací], žalobu zamítl a žalovaným přiznal náklady řízení. Konkrétně za zastoupení žalovaného, [titul]. [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo přiznáno celkem 796 821,50 Kč, přičemž tato částka byla splatná do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobce. Neúspěšný žalobce v uvedeném řízení podal odvolání dne 6. 6. 2014 [název soudu] usnesením ze dne 30. 6. 2014 vyzval všechny žalované k podání vyjádření k odvolání. Výzva byla zaslána rovněž žalobci jako zástupci třech žalovaných. Dne 14. 12. 2016 byly [název soudu] do uvedeného spisy doručeny dopisy žalovaného, [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kterými jmenování jako zmocnitelé odvolali v plném rozsahu s okamžitou účinností plnou moc udělenou žalobci. Výše uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 8. 6. 2014 (poté, kdy bylo zastaveno odvolací řízení). Uvedené skutečnosti byly zjištěny z kopií listin ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] (č.l. 55 až 84 spisu, dále č.l. 110 až 116 spisu). Dle aplikace INFOSOUD řízené vedené u [název soudu] skončilo dne 25. 9. 2019.

6. Fakturou č. 2014 ze dne 15. 4. 2014 vyúčtoval žalobce jako advokát klientovi/objednateli [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], částku 20 000 Kč za„ poskytnutou právní službu“ a částku 3 708 Kč na cestovném (za 4 cesty po 150 km po 6,18 Kč). Vyúčtována částka byla splatná dne 25. 4. 2014. Dopisem ze dne 23. 5. 2014 oznámila [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], žalobci, že z celkové účtované částky 28 687 Kč (faktura číslo 2014) byl provedeno v rozsahu 20 000 Kč zápočet na snížení pohledávky [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], a částka 8 687 Kč byla dne 23. 5. 2014 poukázána na účet žalobce. Tyto skutečnosti byly zjištěny z faktury, z dopisu [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno] a z výpisu z účtu této společnosti (č.j. 107 až 109 spisu). 7. [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], podala [název soudu] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž měla být žalobci (v uvedeném řízení žalovanému) uložena povinnost zaplatit žalobci ([ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno]) částku 40 674,24 Kč s příslušenstvím a částku 331 295,70 Kč s příslušenstvím. Uvedené částky byly vymáhány na základě smluv o poskytnutí právní pomoci uzavřených mezi účastníky. V těchto smlouvách se žalovaný ([anonymizováno] [celé jméno žalobce]) zavázal, že pokud bude jím zastoupený účastník ([ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno]) ve sporu neúspěšný, žalovaný ([anonymizováno] [celé jméno žalobce]) uhradí protistraně přisouzenou částku a náklady právního zastoupení. Ve věci byl dne 24. 4. 2017 [název soudu] vydán platební rozkaz č.j. [číslo jednací]. Proti tomuto platebnímu rozkazu podal žalobce (v uvedeném řízení žalovaný) dne 1. 5. 2017 odpor. Žalobce (v uvedeném řízení žalovaný) namítal, že smlouvy o právní pomoci nepodepsal. Ve věci poté byl vypracován znalecký posudek z oboru písmoznalectví, následně došlo dne 7. 6. 2018 k uzavření smíru, jímž se žalobce (v uvedeném řízení žalovaný) zavázal zaplatit [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno] částku 250 255 Kč a náklady řízení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách. Usnesení o schválení smíru nabylo právní moci dne 18. 6. 2018. Uvedené skutečnosti soud zjistil s kopií listin ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] (č.l.. 31 až 45 spisu).

8. Fakturou č. 2017 ze dne 15. 8. 2017 (splatnost dne 21. 8. 2017) vyúčtoval žalobce žalovanému za zastoupení ve sporu vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] částku 269 949 Kč. Ve faktuře bylo uvedeno, že zastoupení bylo ukončeno výpovědí ze dne 9. 12. 2016 a že odměna je snižována vzhledem k zastoupení tří klientů. Žalobce konkrétně účtoval za převzetí zastoupení a seznámení s věcí odměnu 48 048 Kč a paušální náhradu 300 Kč, za zastoupení při jednáni u [název soudu] dne 20. 1. 2013 odměnu 24 024 Kč, paušální náhradu 300 Kč, jízdné z [obec] do [obec] 1 891 Kč (306 km po 6,18 Kč) a náhradu za ztrátu času za 8 půlhodin 800 Kč. Za sepis vyjádření ze dne 17. 1. 2014 byla účtována odměna 48 048 Kč a režijní paušál 300 Kč. Konečně za zastoupení při jednání u [název soudu] dne 19. 3. 2014 od 10.00 hodin do 12.20 hodin byla účtována odměna 96 096 Kč, paušální náhrada 600 Kč, jízdné 1 891 Kč a náhrada za ztrátu času 800 Kč. Celkem tedy bylo včetně DPH účtováno 269 949 Kč. Uvedené skutečnosti byly zjištěny z faktury číslo 2017 (č.l. 6 spisu).

9. Žalobce podal dne 9. 12. 2019 žalobu o zaplacení částky 269 949 Kč s příslušenstvím Okresnímu soudu [obec] proti [titul]. [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. Žaloba byla odůvodněna zcela identicky, jako žaloba projednávaná v této věci (viz č.l. 17 – 18). [název soudu] provedl ve dnech 4. 8. 2020 a 17. 9. 2020 výslech svědka [titul]. [jméno] [příjmení]. Ten ve své výpovědi uvedl, že byl zaměstnán v [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], jako ekonomický ředitel. Žalobce jmenované společnosti řadu let poskytoval právní služby. Proti [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] a proti dalším fyzickým osobám byla podána žaloba tzv. vyděračem akciových společností. Právník [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno] doporučil, aby se žalovaní rozdělili na tři skupiny, z nichž každou by zastupoval 1 advokát. Za tímto účelem byl osloven žalobce, který v té době měl vůči [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno] dluh. Vycházelo se tedy z toho, že poskytnutím právních služeb fyzickým osobám, konkrétně [titul]. [příjmení], žalovanému a [jméno] [příjmení], si žalobce„ vydělá“ na svůj dluh. Přitom bylo domluveno, že odměnu za poskytování právních služeb žalobci uhradí [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] započtením na dluh žalobce vůči této společnosti. Bylo domluveno, že žalobci bude uhrazena částka 10 000 Kč za účast při jednání soudu a případné cestovné. Jednalo se o dohodu dvou stran, která po určitou dobu fungovala. Svědek dostal pokyn od představenstva [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno], aby v této věci žalobce oslovil. Od žalobce obdržel plné moci pro osoby, které měl zastupovat, jednalo se o předtištěné formuláře. Po podpisu plných mocí zastoupenými osobami byly formuláře vráceny zpět žalobci. Ve věci se uskutečnila 2 jednání. Žalobce poté vyfakturoval svoji odměnu, faktura se několikrát opravovala, protože žalobce udělal chybu v součtu. Fakturovaná částka byla asi 28 000 Kč, z toho 20 000 Kč se započetlo na dluh žalobce vůči [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno] a 8 000 Kč mu bylo posláno na účet. Žalobce svoji odměnu vyúčtoval po vydání rozsudku ve věci. Odměna žalobce byla vázána pouze na účast při jednáních soudu. Vyjádření ve věci již totiž bylo zpracováno od dalších dvou právních zástupců, žalobce tak mohl vycházet z již zpracovaných podkladů (viz č.l. 97 až 102 spisu). [název soudu] žalobu zamítl rozsudkem ze dne 22. 12. 2020, č.j. [číslo jednací], ve spojení s opravným usnesením ze dne 15. 1. 2021, č.j. [číslo jednací] [název soudu] dovodil, že plná moc není smlouvou o právním zastoupení, a to ani tehdy, pokud je opatřena akceptací zmocněným advokátem, že ujednání o odměně za právní zastoupení může být dle § 3 odst. 2 advokátního tarifu součástí smlouvy o právním zastoupení, případně být sjednáno samostatně, že v posuzovaném případě byla odměna sjednána samostatně s [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], a tato sjednaná odměna byla převážně formou zápočtu žalobci také uhrazena, že žalovaný nad rámec odměny uhrazené [ulice] [právnická osoba] nad [právnická osoba], není povinen hradit žalobci ničeho. Dále uvedl, že úprava advokátního tarifu o smluvní odměně má za úkol chránit klienta jakožto slabší smluvní stranu, nikoliv advokáta, jako smluvní stranu silnější a znalejší. Závěr byl tedy takový, že odměna za zastupování žalovaného v řízení před [název soudu] byla uhrazena před podáním žaloby, a proto je nutné žalobu zamítnout. Žalobce podal proti rozsudku [název soudu] odvolání, rozhodnutí tak dosud nenabylo právní moci.

10. Žalobce konečně podal žalobu o zaplacení částky 269 949 Kč s příslušenstvím rovněž [název soudu], přičemž v tomto případě byla žaloba podána proti [jméno] [příjmení]. V řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] došlo mezi účastníky dne 30. 6. 2020 k uzavření smíru. Účastníci se dohodli, že v souvislosti se zastupováním žalované ([jméno] [anonymizováno]) ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] po sobě nebudou vzájemně uplatňovat žádné nároky.

11. Z výpovědi svědka [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že trvá na tom, co uvedl jako svědek v řízení vedeném před [název soudu]. Fakturami ze dne 15. 4. 2014 (č.l. 107 a 107 p.v. spisu) žalobce účtoval částku za právní zastoupení tří fyzických osob. Svědek s naprostou jistotou uvedl, že jde o vyúčtování za zastupování žalovaného a dalších dvou osob v řízení u [název soudu], protože v té době už žalobce [příjmení] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno] nic jiného neúčtoval. Rukou provedené opravy na fakturách provedl svědek. Na základě faktur pak dal účtárně pokyn k zápočtu, což vyplývá z listiny čl.

108. Jako ekonomický ředitel kontroloval všechny faktury, bez toho by nemohlo dojít k jejich proplacení. O obsahu dohody týkající se zastoupení tří fyzických osob svědek mluvil s [titul]. [příjmení], třem osobám donesl formuláře plných mocí, řekl jim, že tento postup je domluven, zejména jim řekl, že ve vztahu k nim je zastoupení bezplatné a že zastoupení bude platit [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno]. Plné moci za [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno] mohl podepisovat pouze [titul]. [příjmení]. V rámci firmy byli tři ředitelé, každý měl své kompetence, přičemž jednání se žalobcem byla z 90 % v kompetenci svědka. O zastoupení třetích osob žalobcem byl požádán představenstvem, na základě toho záležitost se žalobcem projednal.

12. Žalobce navrhl provedení důkazu obsahem celého spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. Zdejší soud z tohoto spisu pořídil kopie listin, které považoval pro rozhodnutí v této věci za relevantní. Z listin, kterými soud provedl důkaz, je nepochybné, že žalobce žalovaného v uvedeném řízení zastupoval (žalovaný tuto skutečnost ostatně nikdy nepopíral). Z listin je dále zřejmé, jaké úkony žalobce v uvedeném řízení v rámci zastupování žalovaného vykonal. Konečně z nich vyplývá, že žalovaný plnou moc udělenou žalobci vypověděl. Tyto skutečnosti jsou pro rozhodnutí v této věci relevantní. Soud proto považoval doplnění dokazování sdělením obsahu celého spisu za nedůvodné. Žalobce ostatně ani netvrdil, jaká právně významná skutečnost by měla být navrženým důkazem prokázána.

13. Soud neprovedl ani žalobcem navržený důkaz dotazem na příslušný katastrální úřad k tomu, jak svědek [titul]. [příjmení] v průběhu řízení vedeného u [název soudu] nakládal s nemovitými věcmi ve svém vlastnictví. Soud hodnotil věrohodnost svědka [titul]. [příjmení] v kontextu s dalšími provedenými důkazy (viz dále). Důkaz navržený žalobcem považuje soud pro posouzení věrohodnosti svědka za nadbytečný.

14. Výpověď svědka [titul]. [příjmení] považuje soud za věrohodnou. Svědek vypovídal po zákonném poučení o následcích křivé výpovědi. Výpověď svědka byla porovnána s tím, co jako svědek uvedl v obdobném řízení vedeném u [název soudu]. Obě výpovědi nevykazují jakékoliv rozpory, pro které by byl důvod pochybovat o jejich věrohodnosti. Za podstatné však soud považuje, že skutečnosti uvedené svědkem [titul]. [příjmení] odpovídají rovněž obsahu listin, kterými soud provedl důkaz. Rozsudek soudu prvního stupně v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] byl vydán dne 24. 3. 2014, žalobce následně dne 15. 4. 2014 vyúčtoval [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], částku 23 708 Kč s DPH za blíže nespecifikované právní služby. Vyúčtované jízdné přitom odpovídá jízdnému, které žalobce vyúčtoval v soudním řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. V uvedeném řízení bylo účtováno přesně 3 782 Kč za 4 cesty po 153 km, [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno] bylo účtováno 3 708 Kč za 4 cesty po 150 km. Pokud žalobce tvrdil, že fakturou ze dne 15. 4. 2014 účtoval cenu jiných právních služeb, pak toto tvrzení neprokázal, ačkoliv ho tížilo důkazní břemeno. Žalobce je přitom jedinou osobou, která by mohla prokázat, že šlo o vyúčtování ceny jiných služeb. Prokázání této skutečnosti žalobcem by nemělo být nijak obtížné i se zřetelem k tomu, že dle svědka [titul]. [příjmení] již žalobce v té době [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno] nezastupoval. Existuje tedy evidentní časová souvislost mezi úkony provedenými žalobcem jako advokátem v řízení vedeném u [název soudu] a vyúčtováním ceny právních služeb [ulice] [právnická osoba] nad [jméno]. Naproti tomu je nelogické, že by žalobce žalovanému relativně vysokou cenu právních služeb vykonaných na přelomu let 2013 a 2014 vyúčtoval až dne 15. 8. 2017, a to zejména za situace, kdy v řízení vedeném u [název soudu] žalobce od 19. 3. 2014 (účast při jednání soudu) žádný další úkon nevykonal. Dále je zjevná časová souvislost mezi zahájením řízení u [název soudu], v němž se [ulice] [právnická osoba] nad [jméno] domáhala po žalobci zaplacení částek 40 674,24 Kč s příslušenstvím a 331 295,70 Kč s příslušenstvím (platební rozkaz v uvedeném řízení byl vydán dne 24. 4. 2017) a vyúčtováním sporné částky žalovanému (15. 8. 2017). Uvedené skutečnosti podporují výpověď svědka [titul]. [příjmení], ze které proto soud při svém rozhodován vycházel.

15. Na základě výpovědi svědka [titul]. [příjmení] tak soud po skutkové stránce dovodil, že dohodu o zastoupení žalovaného a dalších dvou osob v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] uzavřela se žalobcem [příjmení] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] Za [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno] se žalobcem jednal [titul]. [jméno] [příjmení], který byl k tomuto jednání pověřen představenstvem společnosti. Bylo dohodnuto, že žalobce obdrží za účast při každém jednání soudu částku 10 000 Kč a dále cestovní náhrady. Žalobce v souladu s touto dohodou dne 15. 4. 2014 vyúčtoval cenu poskytnutých služeb, přičemž [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno] proti vyúčtované částce 28 687 Kč namítla v rozsahu 20 000 Kč započtení své vlastní pohledávky za žalobcem, zbývající částka 8 687 Kč byla dne 23. 5. 2014 poukázána na účet žalobce. Dohodnutá cena právních služeb poskytnutých žalobcem v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] tak byla uhrazena [ulice] [právnická osoba] nad [jméno], proto nemůže obstát požadavek žalobce, aby mu žalovaný za stejné služby zaplatil mimosmluvní odměnu.

16. Bylo však třeba vypořádat se rovněž s právní argumentací žalobce. V této souvislosti se soud nejprve zabýval otázkou, podle jaké právní úpravy má být žalobou uplatněný nárok posuzován. Soud vyšel z toho, že k uzavření smlouvy o poskytnutí právních služeb, jejichž cena je předmětem sporu, došlo v roce 2013, tedy ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění změn a doplňků). Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, řídí dosavadními právními předpisy. Proto soud ve věci aplikoval ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.).

17. Dle § 724 obč. zák. příkazní smlouvou se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost. Dle § 730 odst. 1 obč. zák. příkazce je povinen poskytnout příkazníkovi odměnu pouze tehdy, jestliže byla dohodnuta nebo je obvyklá, zejména vzhledem k povolání příkazníka.

18. Dle § 22 odst. 1 obč. zák. zástupcem je ten, kdo je oprávněn jednat za jiného jeho jménem. Ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Dle § 23 obč. zák. zastoupení vzniká na základě zákona nebo rozhodnutí státního orgánu (zákonné zastoupení) anebo na základě dohody o plné moci. Dle § 31 odst. 1 obč. zák. při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění.

19. Dle § 50 odst. 1, odst. 2 věty prvé obč. zák. účastníci mohou uzavřít smlouvu také ve prospěch třetí osoby. Není-li v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, je tato osoba ze smlouvy oprávněna okamžikem, kdy s ní projeví souhlas.

20. Dle § 1 odst. 1, 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (ve znění změn a doplňků) tento zákon upravuje podmínky, za nichž mohou být poskytovány právní služby, jakož i poskytování právních služeb advokáty (dále jen„ výkon advokacie"). Poskytováním právních služeb se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Poskytováním právních služeb se rozumí rovněž činnost opatrovníka pro řízení ustanoveného podle zvláštního právního předpisu1), je-li vykonávána advokátem.

21. Dle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), odměna advokáta za poskytování právních služeb (dále jen„ odměna advokáta") se řídí jeho smlouvou s klientem (dále jen„ smluvní odměna"); není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky o mimosmluvní odměně. Dle § 3 odst. 1, 2 citované vyhlášky smluvní odměna je ujednáním mezi advokátem a klientem o částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení. Ujednání o smluvní odměně je buď součástí smlouvy, na jejímž základě se právní služba poskytuje, nebo je sjednáno samostatně.

22. Žalobce se dovolával toho, že se žalovaným uzavřel smlouvu o poskytnutí právních služeb a žalovaný se zavázal zaplatit za uvedené služby vyúčtovanou částku. Protože nebyla dohodnuta smluvní odměna, byl žalovaný povinen zaplatit mimosmluvní odměnu odpovídající vyhlášce č. 17/1996 Sb. (advokátní tarif). Žalobce argumentoval tím, že plná moc udělená žalobci žalovaným dne 8. 11. 2013 je sama o sobě příkazní smlouvou, konkrétně smlouvou o poskytnutí právních služeb. Soud s argumentací žalobce nesouhlasí.

23. Nelze ztotožňovat příkazní smlouvu, na jejímž základě advokát poskytuje právní služby, a plnou moc, která pouze dokládá právo příkazníka (advokáta) v konkrétní věci činit úkony jménem příkazce (klienta). V Nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 1. 2003 sp. zn. I. ÚS 433/01 se uvádí: Při hodnocení je třeba vzít v úvahu, že právní vztah u dobrovolného zastoupení vzniká mezi zastoupeným a zástupcem na základě smlouvy (často nepřesně označované jako dohoda o plné moci), a k jeho obsahu patří právo zástupce zastupovat zastoupeného v dohodnutém rozsahu. Plná moc je jednostranný právní úkon zastoupeného, jenž je adresován třetím osobám, kterým se dává na vědomí, že zástupce je oprávněn zastoupeného zastupovat a v jakém rozsahu (plná moc je pouhým osvědčením existence práva určité osoby zastupovat jinou osobu). Totéž ostatně vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 29 Odo 733/2001, kterým argumentoval žalobce. V něm se mj. uvádí: Oprávnění k zastupování v občanském soudním řízení (včetně rozsahu) pak dokládá plná moc (srov. výše cit. § 28 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Plná moc je přitom (jen) listinou osvědčující uzavření dohody o plné moci mezi zastoupeným (zmocnitelem) a zástupcem (zmocněncem); teorie hovoří o tzv. průkazu plné moci (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. října 1996, sp. zn. 2 Cdon 1007/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 1997, pod číslem 36). Ani z tohoto rozhodnutí tedy nelze dovodit, že by plná moc sama o sobě byla příkazní smlouvou opravňující advokáta k poskytování právních služeb.

24. Soud nemá pochybnosti o tom, že příkazní smlouva – smlouva o poskytování právních služeb – mohla být v souladu s tehdy platným ust. § 50 obč. zák. uzavřena ve prospěch třetí osoby. V tomto směru lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1625/2009, v němž šlo o situaci, kdy nižší soudy vzaly za prokázané uzavření ústní smlouvy o právní pomoci ve prospěch třetího. Dovolací soud neshledal v této kvalifikaci právního vztahu žádné vady.

25. Neobstojí ani námitka žalobce, že za právní služby nelze sjednat nižší než poloviční odměnu. Žalobce odkazoval na ustanovení § 12 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dle kterého advokát může snížit mimosmluvní odměnu až o polovinu. Jak jednoznačně vyplývá ze znění tohoto ustanovení, vztahuje se k mimosmluvní odměně. Ujednání o smluvní odměně podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. není právními normami nijak omezeno, což je vhledem k obecně platné zásadě smluvní volnosti logické. Jak tedy správně namítal žalovaný, právní služby lze poskytnout i bezplatně, pokud se na tom účastníci smluvního vztahu dohodnou.

26. Po právní stránce tak dle soudu byla mezi [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno] a žalobcem uzavřena smlouva o poskytnutí právních služeb žalovanému a dalším 2 osobám, tedy smlouva ve prospěch třetího dle § 50 obč. zák. V této smlouvě byla sjednána smluvní odměna, konkrétně odměna 10 000 Kč za účast při každém jednání, přičemž dále měly být uhrazeny cestovní výdaje. V souladu s touto smlouvou žalobce cenu poskytnutých právních služeb [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno] vyúčtoval a společnost vyúčtovanou částku zaplatila (zčásti započtením v souladu s ust. § 580 obč. zák.). Za tohoto stavu se žalobce nemůže po žalovaném úspěšně domáhat zaplacení mimosmluvní odměny, jednak z toho důvodu, že byla sjednána smluvní odměna, dále z toho důvodu, že povinnost zaplatit odměnu měla [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno], nikoliv žalovaný, který tak ani není v řízení pasivně legitimován. Navíc bylo prokázáno, že [ulice] [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno] již žalobci smluvní odměnu zaplatila. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

27. Soud na straně druhé neshledal důvodnou námitku promlčení vznesenou žalovaným. Rovněž otázku promlčení bylo třeba posuzovat dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, což vyplývá z ust. § 3036 o. z., dle kterého se podle dosavadních právních předpisů posuzují lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

28. Dle § 100 odst. 1 věty prvé obč. zák. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). Dle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

29. Žalovaný námitku promlčen odůvodnil tím, že od vykonání jednotlivých úkonů právní služby žalobcem do podání žaloby uplynuly více jak 3 roky, přičemž žalobce byl oprávněn odměnu vyúčtovat bezprostředně po provedení konkrétních úkonů.

30. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4319/2011 se uvádí: Zánik závazkového právního vztahu založeného smlouvou o poskytování právních služeb se řídí jednak speciálními zákony (zde zákonem o advokacii), jednak – chybí-li zvláštní úprava – obecným právním předpisem, jímž je občanský zákoník. V projednávaném případě zanikl právní vztah žalobkyně (advokátky) a žalované (klientky) splněním, tedy tím, že žalobkyně provedla příkaz. Vykonání činnosti, k níž se příkazník zavázal (poskytnout právní pomoc při uplatňování nároku na výživné nerozvedené manželky), je způsobem zániku příkazu, který je upraven obecným předpisem (§ 731, § 33b odst. 1 písm. a/ obč. zák.). Uplatňování nároku žalované nebylo účastnicemi omezeno jen na určité právní úkony; žalobkyně byla zavázána provádět vše, co bylo pro splnění příkazu nezbytné. Příkaz se tedy nesplnil postupně (prováděním jednotlivých úkonů právní služby), ale provedením celé činnosti spočívající v právní službě při uplatňování uvedeného nároku. Právo na odměnu vzniklo žalobkyni zánikem právního vztahu založeného smlouvou o poskytování právních služeb, tj. splněním. Příkaz nemohl být splněn dříve, než nabylo právní moci rozhodnutí v řízení o nároku žalované. Citované rozhodnutí je použitelné i v této věci. Dle obsahu plné moci byl žalobce oprávněn činit jménem žalovaného veškeré úkony v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (včetně podávání opravných prostředků). Smlouva o poskytování právních služeb zanikla výpovědí žalovaného ze dne 9. 12. 2016, která byla doručena [název soudu] dne 14. 12. 2016. Řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] v té době nadále probíhalo. V souladu s citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu vzniklo právo žalobce na odměnu až zánikem právního vztahu. Byla-li proto žaloba v této věci podána dne 10. 12. 2019, není uplatněné právo žalobce promlčeno.

31. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení úspěšný, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Konkrétně jde o náklady právního zastoupení, jejichž výše byla určena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud žalovanému přiznal odměnu za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 30. 3. 2020, vyjádření ve věci ze dne 21. 7. 2020, 2. 11. 2020 a 25. 1. 2021, účast při jednáních soudu dne 21. 7. 2020, 16. 10. 2020 a 16. 4. 2021), která dle § 7 vyhlášky z hodnoty předmětu sporu 269 949 Kč činí 9 380 Kč za úkon. Dále žalovanému náleží náhrada hotových výloh a uvedené úkony po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky). Soud nepřiznal odměnu a náhradu výloha za 1 úkon právní služby – návrh na smírné řešení sporu, když šlo o mimosoudní návrh, tj. o úkon přímo nesouvisející s tímto řízením. Na nákladech zastoupení byly přiznány cestovní náhrady ve výši 6 973,85 Kč (trasa [obec] – [obec] a zpět, vzdálenost 217 km, ke dvěma jednáním v roce 2020 ujeto celkem 868 km, průměrná spotřeba 3,6 l /100 km, cena nafty a základní náhrada dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., celkem 4 639,28 Kč, k jednání v roce 2021 ujeto 434 km, cena nafty a základní náhrada dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., celkem 2 334,57 Kč). Na náhradě za čas promeškaný cestami k jednáním bylo přiznáno 4 200 Kč (42 půlhodin po 100 Kč, tj. 14 půlhodin ke každému jednání). Zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Proto k odměně a nákladům zastoupení náleží rovněž DPH v sazbě 21 %. Základem daně je částka 88 613,85 Kč, daň činí 18 608,90 Kč Celkem bylo na nákladech řízení přiznáno 107 223 Kč (po zaokrouhlení). Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

32. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci bylo státem zaplaceno svědečné [titul]. [příjmení] v celkové výši 2 565 Kč. Neúspěšnému žalobci tak bylo uloženo, aby státu uvedenou částku zaplatil.

33. Lhůty k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.