Okresní soud v Trutnově · Rozsudek

9 C 341/2021

č. j. 9 C 341/2021-106

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-02-25 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTU:2022:9.C.341.2021.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným zmocněncem jméno celé jméno žalovaného , bytem adresa žalovaného pro zaplacení 27 901,70 Kč s příslušenstvím - úvěr Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 27 901,70 Kč, kapitalizovaný úrok 3 682,41 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 943,96 Kč, úrok ve výši 8,05 % p. a. z částky 26 401,70 Kč od 24. 8. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 27 901,70 Kč od 24. 8. 2021 do zaplacení, dále náklady řízení 11 716,60 Kč, tyto k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 15. 9. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalovaným a žalobcem byla dne 7. 5. 2019 uzavřena smlouva o úvěru č. 011483327R, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč Součástí smlouvy byly mj. též Obchodní podmínky pro povolené přečerpání účtu ze dne 1. 7. 2018. Úvěrový účet povoleného přečerpání byl otevřen ke dni 13. 5. 2019 a počínaje dnem 13. 5. 2019 mohl být úvěr čerpán. Úroková sazba byla sjednána dle čl. II odst. 1 smlouvy ve výši 18,90 % p. a. s tím, že pro případ prodlení byl dále sjednán úrok z prodlení ve výši zákonné. Následně byla úroková sazba s ohledem na zákon č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, změněna, a to na výši repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Dále tedy byla dlužná částka úročena úrokem ve výši 8,05 %. Dle čl. II. 9. smlouvy se splácení úvěru mělo uskutečňovat automaticky tím, jak klient nakládá s peněžními prostředky na účtu, tj. při převodu peněžních prostředků na účet byl nejprve splacen vyčerpaný úvěr. Dle čl. II. 10. smlouvy byla splatnost vyčerpané částky povoleného přečerpání stanovena na období 6 měsíců, resp. nejpozději do 6 měsíců po posledním splacení byl klient povinen splatit vyčerpanou částku úvěru. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas, čímž se dostal do prodlení se splácením. Žalobce proto prohlásil veškeré pohledávky ze smlouvy za okamžitě splatné ke dni 30. 3. 2021 O konečné splatnosti byl žalovaný informován mj. i dopisem ze dne 1. 4. 2021 – Oznámení o zesplatnění úvěru. K datu konečné splatnosti, resp. ani do podání žaloby, žalovaný svůj závazek vůči žalobci nesplnil, přestože jej žalobce opakovaně vyzýval k úhradě pohledávky s příslušenstvím. Žalobce po žalovaném nárokoval zaplacení jistiny ve výši 26 401,70 Kč, úroku ve výši 3 682,41 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 8,05 % p. a. z dlužné jistiny za období od 29. 11. 2020 do 23. 8. 2021, kdy postupné narůstání úroku je patrné z transakční historie, úroku z prodlení ve výši 943,96 Kč, který je tvořen úrokem z prodlení ve výši zákonné z dlužné jistiny a poplatků za období od 15. 12. 2020 do 23. 8. 2021, kdy postupné narůstání úroku je patrné z transakční historie, a poplatků ve výši 1 500 Kč, účtovaných v souladu s uzavřenou smlouvou a příslušnými sazebníky, skládajících se zejména z poplatků za služby spojené s povoleným přečerpáním a dále z poplatků za zaslání upomínek k uhrazení dlužných částek. Dále byl požadován úrok ve výši 8,05 % p. a. z částky 26 401,70 Kč (tj. z jistiny) od 24. 8. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 27 901,70 Kč (tj. z jistiny a poplatků) od 24. 8. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Namítal, že žalobce není aktivně legitimován, protože vymáhanou pohledávku prodal společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], která tento dluh nadále vymáhá. Dále žalovaný rozporoval výši dluhu. Skutečná výše dluhu musí být nižší než částka vymáhaná žalobcem v tomto řízení. Důvodem je skutečnost, že žalovaný na dluh splácel, šlo o splátky řádově ve výši 200 až 300 Kč měsíčně.

3. Žalobce s námitkami žalovaného nesouhlasil. Žalobce na dlužnou pohledávku neeviduje žádné platby, které by nebyly zohledněny v žalobním návrhu, dále ani platby, které měly být hrazeny po podání žaloby. Žalobce dodal, že z doložených výpisů z účtu č. [bankovní účet] jasně vyplývá, že veškeré vklady provedené na běžný účet, počínaje vkladem ze dne 10. 3. 2021 ve výši 300 Kč, byly dne 12. 8. 2021 použity na částečnou úhradu pohledávky v exekučním řízení sp. zn. [spisová značka], nikoliv tedy na pohledávku žalobce plynoucí z úvěrové smlouvy č. 011483327R. Veškeré úhrady na úvěr do dne 14. 7. 2021, tedy dne, kdy byl tento podklad předán právnímu zástupci před podáním žaloby, by byly zohledněny v přiložené transakční historii pod kódovým označením„ [anonymizováno]“ nebo„ [anonymizováno]“. Z transakční historie je patrné, že poslední platba na úvěr byla provedena dne 18. 11. 2020, od té doby nebylo uhrazeno nic. Předložená transakční historie je obrazem výpočtů certifikovaného bankovního systému klienta, který podléhá pravidelnému dozoru prostřednictvím dohlídek České národní banky a je řádně certifikován. Platba ze dne 12. 10. 2021, kterou měl ve výši 200 Kč vložit žalovaný na běžný účet č. [bankovní účet], představovala i ke dni 31. 12. 2021 zůstatek na účtu, z čehož je patrné, že ani tato nebyla použita na splátku předmětné pohledávky. Žalobce nesouhlasil ani s námitkou nedostatku své aktivní legitimace. Z listin předložených žalovaným nevyplývá, že by žalobce vymáhanou pohledávku postoupil [právnická osoba] [země]. Z listin naopak vyplývá, že uvedená společnost na základě plné moci od žalobce prováděla pouze správu uvedené pohledávky.

4. Žalovaný i po provedeném dokazování setrval na svých námitkách, tj. námitce nedostatku aktivní legitimace žalobce i námitce nesprávné výše vymáhaného dluhu.

5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalovaný požádal dne 7. 5. 2019 o poskytnutí úvěru formou povoleného přečerpání účtu do výše 30 000 Kč. Žádost se vztahovala k účtu číslo [bankovní účet]. V žádosti žalovaný uvedl údaje o svém zaměstnavateli, údaje o čistém měsíčním příjmu, o povinných měsíčních výdajích, o měsíční výši splátek úvěrů, leasingu a splátkového prodeje. Příjem byl doložen potvrzením zaměstnavatele a výpisem z účtu. Žalovaný požádal, aby [anonymizováno] použila data z jeho běžného platebního účtu týkající se jeho příjmů a výdajů k vyhodnocení úvěruschopnosti. Žalovaný souhlasil s tím, že údaje o jeho osobě budou ověřeny v příslušných registrech. Uvedené skutečnosti byly zjištěné ze žádosti o poskytnutí úvěru.

6. Smlouva o úvěru formou povoleného přečerpání účtu číslo 011483327R byla uzavřena dne 9. 5. 2019. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou povoleného přečerpání na jeho účtu do výše úvěrového limitu 30 000 Kč. Byla sjednána úroková sazba ve výši 18,90 % ročně. Klient byl povinen hradit úrok z vyčerpané částky povoleného přečerpání vždy ke konci kalendářního měsíce. Současně byl povinen zajistit na svém účtu k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické k úhradě měsíčních splátek, úroků z prodlení a smluvní pokuty. Pro případ prodlení klienta byla banka oprávněna požadovat úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Banka byla dále oprávněna zasílat klientovi upomínky a výzvy, přičemž klient byl povinen platit s tím spojené poplatky. Tyto zahrnovaly účelně vynaložené náklady spojené se zasíláním upomínek a výzev a smluvní pokutu. Poplatek za výzvu činil 500 Kč. V případě prodlení klienta s placením úvěru byla banka oprávněna kdykoliv adresovat klientovi výzvu k uhrazení dlužné částky, ve které měla být poskytnuta lhůta 30 dnů. Pokud klient dlužnou částku neuhradil, byla banka oprávněna jistinu zesplatnit ke dni uvedenému v oznámení.

7. Dne 7. 5. 2019 byla žalovaným podepsána rovněž listina nazvaná Předsmluvní informace k povolenému přečerpání účtu. V této listině byl žalovaný opětovně informován o výši spotřebitelského úvěru, o výpůjční úrokové sazbě a o poplatcích za upomínku a výzvu. Nedílnou součást smlouvy tvořily Obchodní podmínky pro [anonymizováno] spotřebitelské úvěry a Sazebník [anonymizováno] pro fyzické osoby – občany.

8. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu dopisem nazvaným 1. výzva. Žalovanému bylo sděleno, že ke dni 14. 12. 2020 je v prodlení se splácením svého úvěru, konkrétně se splacením částky 941,02 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě této částky do 2. 1. 2021. Dopisem nazvaným 2. výzva bylo žalovanému sděleno, že přes předchozí výzvu dlužnou částku neuhradil. Ke dni zaslání druhé výzvy činil dluh žalovaného 1 873,13 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě této částky do 1. 2. 2021. Dopisem ze dne 8. 2. 2021 nazvaným Poslední výzva k zaplacení byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 2 810,07 Kč. Žalovaný byl vyrozuměn, že pokud částku nezaplatí do 10. 3. 2021, banka jeho úvěr zesplatní. Dle dodejky byla tato výzva doručena žalovanému dne 15. 2. 2021. Dopisem ze dne 1. 4. 2021 banka oznámila žalovanému, že jeho úvěr zesplatnila ke dni 30. 3. 2021. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, která ke dni 31. 3. 2021 činila 30 059,05 Kč (splátka v prodlení včetně úroků z prodlení a poplatků). Oznámení bylo dle dodejky doručeno žalovanému dne 14. 4. 2021.

9. Výši vymáhané jistiny, úroku, úroku z prodlení a poplatků doložil žalobce historickým výpisem z účtu.

10. Předžalobní upomínkou ze dne 31. 8. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 32 552,36 Kč nejpozději do 5 dnů od doručení výzvy. Výzva byla odeslána dne 31. 8. 2021.

11. Dle výpisů z účtu č. [bankovní účet] vykazoval účet ke dni 31. 12. 2021 konečný zůstatek 200 Kč. Na účet docházely částky s poznámkou„ splátka [jméno] [příjmení]“. Tímto způsobem byla na účet připsána dne 10. 3. 2021 částka 300 Kč, dne 19. 3. 2021 částka 125 Kč, dne 13. 4. 2021 částka 300 Kč, dne 10. 5. 2021 částka 300 Kč, dne 15. 5. 2021 částka 200 Kč a dne 19. 7. 2021 částka 300 Kč. Zůstatek na účtu tak 1. 8. 2021 činil 1 525 Kč. Tato částka byla z účtu odepsána dne 12. 8. 2021 s poznámkou„ ČÁST. ÚHR. [číslo jednací]“. Dne 12. 10. 2021 byla na účet připsána částka 200 Kč, která byla ke dni 31. 12. 2021 vykazována jako konečný zůstatek účtu (viz listiny č.l. 54 – 61).

12. Žalovanému byl doručen dopis ze dne 31. 5. 2021 nazvaný UPOMÍNKA – ZAHÁJENÍ INKASNÍHO ŘÍZENÍ. Dopis žalovanému odeslala společnost [právnická osoba]. V dopise bylo mj. uvedeno:„ ...tímto Vám oznamujeme, že jsme na základě plné moci od spol. [právnická osoba] převzali do správy Váš závazek ze smlouvy č. 288597594“ Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 31 204,80 Kč.

13. V návaznosti na námitky žalovaného předložil žalobce transakční historii (viz č.l. 67 – 99).

14. Dle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

15. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Soud se nejprve zabýval námitkou nedostatku aktivní legitimace žalobce. Tuto neshledal důvodnou. Žalovaný dovozoval z upomínky ze dne 31. 5. 2021, kterou mu zaslala společnost [právnická osoba], že žalobce vymáhanou pohledávku postoupil jmenované společnosti. Z obsahu uvedené listiny však nic takového nevyplývá. V listině se naopak výslovně uvádí, že jmenovaná společnost žalovaného o zaplacení dluhu upomíná jako subjekt zastupující žalobce na základě plné moci. Žádná jiná listina, která by prokazovala tvrzení žalovaného, že došlo k postoupení pohledávky žalobcem společnosti [právnická osoba], předložena nebyla. Soud proto dovodil, že žalobce jako úvěrující je oprávněn vymáhat pohledávku z dané úvěrové smlouvy.

17. Soud dále dovodil, že úvěrová smlouva byla uzavřena v souladu s výše citovanými normami. Dle soudu žalobce splnil rovněž povinnost přezkoumat úvěruschopnost žalovaného. Jak vyplývá z předložených listin, žalobce měl k dispozici doklad o výdělcích žalovaného a zejména pak údaje o pohybech peněžních prostředků na účtu, který již předtím pro žalovaného vedl. Žalovaný ostatně výslovně souhlasil s tím, aby právě tyto údaje budou pro posouzení jeho úvěruschopnosti použity.

18. Další námitky žalovaného směřovaly k výši vymáhané pohledávky. Ani tyto námitky soud neshledal důvodnými. Pokud žalovaný poukazoval na skutečnost, že na jeho účet vedený žalobcem byly během roku 2021 připsány částky, které měly sloužit k úhradě dluhu vymáhaného v tomto řízení, pak uvedená námitka nemůže obstát. Jak vyplývá z výpisu z účtu předloženého samotným žalovaným, částky připsané na účet v době do 12. 8. 2021 v celkové výši 1 525 Kč byly použity na úhradu exekučně vymáhaného dluhu, přičemž z logiky věci vyplývá, že se nemohlo jednat o dluh vymáhaný žalobcem v tomto řízení, když exekučním titulem k vymáhání této pohledávky může být až tento rozsudek. Částka 200 Kč připsaná na čet žalovaného dne 12. 10. 2021 se na účtu stále nachází, jde o konečný zůstatek účtu vykazovaný ke dni 31. 12. 2021.

19. Způsob určení výše dlužné jistiny 26 401,70 Kč, úroku z úvěru 3 682,41 Kč (za dobu do 23. 8. 2021) a úroku z prodlení 943,96 Kč (za dobu do 23. 8. 2021) vyplývá z transakční historie. K požadavku na poplatky v celkové výši 1 500 Kč žalobce doložil, že žalovanému odeslal 3 výzvy k úhradě dlužné částky, přičemž výše poplatku 500 Kč za výzvu byla upravena ve smlouvě, ale vyplývá i z dalších dokumentů (předsmluvní informace). Žalobce při určení výše úroku z úvěru rovněž správně zohlednil ust. § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (ve znění zákona č. 186/2020 Sb.), kdy výše úroku z úvěru je limitována v souladu s uvedeným ustanovením. Rovněž výše požadovaného úroku z prodlení odpovídá ust. § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku rozsudku uvedeno.

20. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 1 117 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále byly přiznány náklady právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobci byla přiznána odměna za první 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby), která dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 300 Kč za úkon, a náhrada hotových výloh za tytéž úkony, která činí 100 Kč za úkon. Soud dovodil, že v daném případě jsou podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b splněny. Žalobce je bankou, tedy subjektem, který vymáhá dluhy z úvěrových smluv soudní cestou v mnoha případech. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení úvěrových smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Za další úkony právní služby (účast při dvou jednáních soudu a vyjádření ze dne 27. 1. 2022) byla přiznána odměna dle § 7 a náhrada výloh dle § 13 odst. 4 vyhlášky. Odměna z hodnoty předmětu sporu 27 901,70 Kč činí 2 220 Kč za úkon, náhrada výloh činí 300 Kč za úkon. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně a nákladům zastoupení přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně je částka 8 760 Kč, daň činí 1 839,60 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení včetně soudního poplatku přiznáno 11 716,60 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

21. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.