9 C 60/2020

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 345 330 Kč s příslušenstvím - oprava vozidla

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 345 330 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. od 29. 3. 2019 do zaplacení a náklady řízení 121 285 Kč, tyto k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení 18 914,72 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 4. 3. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku I. uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 28. 1. 2019 se žalobce se žalovaným dohodl, že pro něho žalobce provede opravu motorového vozidla [anonymizována dvě slova]. Rozsah opravy byl popsán v zakázkovém listě [číslo], kde byla rovněž uvedena předpokládaná cena opravy vozu ve výši cca 600 000 Kč. Žalovaný svým podpisem zakázkového listu uzavření smlouvy s předpokládanou cenou potvrdil. Žalovaný průběh opravy sledoval, několikrát byl stav vozidla shlédnout osobně. V průběhu opravy se účastníci dohodli na rozšíření jejího rozsahu a žalovaný doobjednal instalaci dalšího příslušenství. Průběžně docházelo prostřednictvím SMS zpráv k doobjednání montáže doplňků na voze (SMS ze dne 6. 3. 2019 - objednávka dvou navijáků s pevnostním lanem, nádrží vody na střechu a dalších doplňků, SMS ze dne 7. 3. 2019 a 8. 3. 2019 - požadavek zakoupení silných navijáků). Dne 28. 3. 2019 si žalovaný vozidlo u žalobce vyzvedl v pojízdném stavu se záminkou, že jej opět po pár hodinách vrátí k dodělání prací a kompletní prohlídce, případně k odstranění nedostatků. Žalovaný však již s vozem nepřijel ani neuhradil fakturu, která byla vystavena ke dni odjezdu od žalobce. Žalobce vystavil žalovanému dne 28. 3. 2019 fakturu č. 190022 za opravu vozu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [registrační značka] na částku v celkové výši 645 330 Kč. Od této částky byla odečtena zaplacená záloha ve výši 300 000 Kč, kterou žalovaný uhradil předem. Zbývá tak doplatit částku 345 330 Kč. Od doby, kdy si žalovaný odvezl auto od žalobce, spolu komunikovali prostřednictvím e-mailových zpráv, a i přes snahu žalobce žalovaný nadále hradit odmítá. Dne 7. 1. 2020 byla prostřednictvím právního zástupce žalobce odeslána na adresu žalovaného výzva k plnění s upozorněním, že pokud nedojde k uhrazení částky do 15 dnů od doručení výzvy, bude nárok na náhradu dlužné částky vymáhán prostřednictvím soudu. Žalovaný si však tuto výzvu nepřevzal. Žalobce nesouhlasil s námitkami žalovaného vyjádřenými v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu Žalovaný potvrdil uzavření smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla oprava a úprava jeho automobilu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Žalovaný ve svém vyjádření potvrdil, že průběžně osobně kontroloval opravu vozidla. Dále potvrdil, že si k původně plánované opravě formou SMS přiobjednal úpravy a montáž dalších doplňků v ceně cca 50 000 Kč. Žalovaný vozidlo z autoservisu žalobce odvezl dne 28. 3. 2019 v pojízdném stavu. Vozidlo následně již do autoservisu žalobce nevrátil. Žalovaný kromě předpokladu ceny opravy ve výši 600 000 Kč v zakázkovém listu nikdy před skončením prací žalobci nesdělil, že by ke sjednanému cenovému rámci měl námitky. Překvapivé sdělení o představě ceny 300 až 350 000 Kč doručil pomocí e-mailu žalobci až dne 21. 4. 2019. Vzhledem k náročnosti opravy velice zdevastovaného vozidla by při vědomí tohoto rozpočtu žalobce se žalovaným smlouvu o dílo neuzavřel. Vozidlo bylo ve velmi zuboženém stavu po poslední expedici žalovaného. Žalobce jakožto zhotovitel díla prováděl dílo s dostatečnou odborností a pečlivostí, žalovaný byl o průběhu celé opravy, nutnosti výměny náhradních dílů, detailech oprav a ceně při jeho častých návštěvách vždy vyrozuměn a souhlasil s nimi. Do vozidla byly namontovány veškeré vyfakturované náhradní díly, na které má žalobce doklady. Zároveň má k dispozici veškeré poškozené či nefunkční demontované původní díly. To, že vozidlo bylo provozuschopné, dokládá fakt, že prošlo státní technickou kontrolou. Žalovaný vozidlo z autoservisu odvezl dne 28. 3. 2019 bez jakékoli kontroly díla a bez následné ochoty vozidlo vrátit do autoservisu, aby mohla proběhnout finální kontrola díla a být předvedena způsobilost díla sloužit svému účelu. Žalovaný poté odjel na expedici do [anonymizováno] bez jakékoli snahy fakticky se domáhat práva z vadného plnění, a to mimo pokus o smír e-mailem ze dne 2. 5. 2019 a první sdělení o vadě vozidla ze dne 13. 4. 2019. Žalovaný tedy bezpochyby neoznámil zhotoviteli vady díla bez zbytečného odkladu. Účastníci se nedohodli na záruce za jakost díla ve smyslu § 2619 zákona č. 89/2012 Sb. Taková záruka by byla vzhledem ke stavu vozidla před opravou, historii vozidla a plánované expedici v hrubém nepoměru ke vzájemnému plnění. Žalobce tak z opatrnosti namítl, že vada nebyla včas oznámena, a proto soud nemůže nárok z vady přiznat. Vztah účastníků nemůže podléhat režimu spotřebitelských vztahů, když v zakázkovém listu byl žalovaný mj. identifikován uvedením IČO.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Žalovaný předně namítal, že žalobcem požadovaná částka není reálná a hrubě neodpovídá odvedené práci. Žalobce po celou dobu neposkytoval žalovanému potřebné informace a vystavenou fakturou ho nehorázně překvapil. Žalovaného neinformoval o průběhu práci, neptal se ho na souhlas s cenou, jeho postup byl netransparentní. Žalovaný uhradil částku 300 000 Kč v hotovosti, aniž by obdržel doklad o zaplacení této částky. Oprava vozidla byla provedena vadně, již po ujetí krátké vzdálenosti se vozidlo začalo rozpadat. Žalovaný nepopřel, že vozidlo vyzvedl z provozovny žalobce dne 28. 3. 2019. Následující den obdržel SMS s vyúčtovanou částkou 645 330 Kč. S touto částkou zásadně nesouhlasil, předpokládal, že cena opravy se bude pohybovat do 300 000 Kč, počítal i s doplatkem do 50 000 Kč, protože v průběhu opravy objednal několik drobných úprav a doplňků. Částka 350 000 Kč byla maximální, kterou byl ochoten zaplatit. Vozidlo začalo vykazovat vady již dne 1. 4. 2019. Následně muselo být vozidlo opakovaně opravováno, a to jak v České republice, tak i v zahraničí. V souvislosti s vadnou opravou vozidla vznikla žalovanému škoda ve značné výši, kterou hodlá po žalobci vymáhat v samostatném řízení. Při jednání soudu dne 22. 7. 2020 žalovaný dále uvedl, že nepopírá tvrzení žalobce o uzavření ústní smlouvy o dílo. Cena díla však nebyla sjednána a první jednání o ceně začala probíhat až na základě SMS zprávy ze dne 12. 3. 2019. Zaměstnanec žalobce potvrdil v této zprávě cenu díla kolem 300 000 Kč + DPH. Žalovaný nepodepsal listinu s odhadem ceny díla, tzv. zakázkový list. Mezi účastníky jde o spotřebitelský vztah. Z toho důvodu smlouva měla být uzavřena písemně a žalobce měl se žalovaným komunikovat v písemné formě. Vozidlo bylo v provozovně žalobce od 23. 1. do 28. 3. 2019, tj. 46 pracovních dnů. Dle žalovaného se na vozidle pracovalo pouze sporadicky, což zjistil při návštěvách. Žalovaný dne 29. - 3. 2019 obdržel SMS s vyúčtovanou cenou díla a tuto cenu okamžitě odmítl. Dle žalovaného některé požadované opravy a úpravy nebyly provedeny vůbec (alternátor, startér, kabelový svazek). Žalovaný proto trval na tom, aby bylo provedeno znalecké zkoumání, kdy by znalec odpověděl na otázku, jaké díly byly vyměněny. Znalec by se dále měl vyjádřit i k obvyklému množství pracovních hodin, které byly na vozidle odpracovány. Pokud by jediný člověk na vozidle pracoval 7,5 hodiny denně, tak by vykázaný počet hodin obnášel 49 dnů.

3. Žalobce po provedeném dokazování na žalobě rval. Účastníci uzavřeli smlouvu o opravě vozidla. Poté, kdy žalobce zjistil, co vše bude třeba na vozidle provést, byla uzavřena i dohoda o předpokládané ceně opravy 600 000 Kč. Zakázka je důkladně popsána v zakázkovém listě, který vznikal průběžně a je autentický. Výsledná cena překračuje předpokládanou cenu pouze nepatrně. Sám žalovaný navíc uvedl, že si před skončením opravy objednal na vozidle další věci za cca 50 000 Kč. Smyslem opravy bylo dostat vozidlo přes STK, vozidlo přes tuto kontrolu prošlo. Žalovaný s vozidlem odjel a v [anonymizováno] s ním najel dalších 30 000 km. Je pravdou, že si vozidlo odvezl před finálním odzkoušením, což však bylo jeho rozhodnutí. Případné vady opravy nebyly notifikovány bez zbytečného odkladu, proto z tohoto titulu žalovanému nemohla vzniknout žádná práva a proti pohledávce žalobce není co započíst. Tvrzení žalovaného v řízení byla účelová. Žalovaný například popíral podpis zakázkového listu, nebo tvrdil, že na opravě pracoval pouze [jméno] [příjmení]. Slyšení svědci potvrdili skutečný rozsah odvedené práce i to, že oprava vozidla byla dokončená. Dle svědka [jméno] [příjmení] on sám na opravě strávil cca měsíc po 8 hodinách, což by činilo 160 hodin, svědek [příjmení] dle něho odpracoval minimálně stejnou dobu. Pokud se přičte 66 hodin odpracovaných [jméno] [příjmení], pak i údaj o celkovém množství práce, které bylo účtováno, odpovídá.

4. Žalovaný nadále trval na zamítnutí žaloby. Trval na tom, že cena opravy předem dohodnuta nebyla. Proto také žalovaný každý týden chodil do provozovny žalobce a komunikoval se svědkem [příjmení], a to i prostřednictvím SMS. Právě jejich obsah potvrzuje, že cena ve skutečnosti byla dohodnuta přibližně v poloviční výši oproti tomu, co tvrdí žalobce. Žalovaný si nevzpomínal na to, že by podepsal listinu nazvanou„ Zakázka“, a pokud tak učinil, tak v ní určitě nebyla vyplněna částka 600 000 Kč jako předpokládaná cena opravy. Žalovaný trval na tom, že tato částka byla do listiny účelově dopsána až později právě pro potřeby tohoto sporu. Ani znalec nedokázal určit čas, kdy byl uvedený údaj do listiny napsán. Není pravdou, že žalovaný s vozidlem bez problému ujel 30 000 km v [anonymizováno], naopak vozidlo se začalo porouchávat již na území České republiky před odjezdem. Některé díly na vozidle nebyly měněny, což ostatně uvedli opravci, na které se žalovaný musel obrátit během své cesty. V případě slyšených svědků nelze přehlédnout, že jde o zaměstnance žalující společnosti a že z tohoto důvodu mají určitý zájem na výsledku sporu.

5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že v souvislosti se spornou smlouvou o dílo byla sepsána listina nazvaná„ [anonymizováno]“ na předtištěném formuláři žalobce jako zhotovitele. Žalovaný jako odběratel je v listině označen uvedením iniciály křestního jména a příjmení, uvedením bydliště a telefonního čísla. Dále je vyplněno IČO a DIČ odběratele. V listině se uvádí, že zakázka byla převzata dne 28. 1. 2019. Dále je uveden údaj o předpokládané ceně 600 000 Kč Převzato bylo vozidlo [anonymizována tři slova], které bylo specifikováno uvedením roku výroby (2008), stavu ujetých kilometrů (174 128) a uvedením VIN. Dále byla uvedena státní poznávací značka ([anonymizováno] [číslo]). V kolonce„ OBJEDNANÉ PRÁCE“ se uvádí:„ Repas vozidla – STK + emise. Oprava motoru. Oplechování kapoty. Montáž navijáku dopředu, dozadu + lana. Nádrž na vodu na střechu a do podběhu P. Držák na kanystry 5 × 20 litrů. Světelná rampa + hledáček + z. světlo + boční sv. Bedna na střechu …. Anténa na rádio. Druhý klíč.“ Listina je opatřena otiskem razítka žalobce s podpisem a podpisem objednatele. Na druhé straně listiny se uvádí:„ [jméno] 150 h, [jméno] 66 h, [jméno] 150 h“. V další části listin nazvané„ EVIDENCE VÝDEJE MATERIÁLU“ je uveden seznam použitých dílů a materiálů s cenami, jakož i částky za STK a emisní kontrolu. Je zde vyčíslena cena práce za 366 hodin po 490 Kč, celkem 179 340 Kč bez DPH, 217 001 Kč včetně DPH 6. Fakturou vystavenou dne 28. 3. 2019 splatnou téhož dne vyúčtoval žalobce žalovanému celkovou částku 645 329 Kč. Žalovaný jako odběratel je ve faktuře identifikován mimo jiné uvedením IČO a DIČ. Konkrétně byla účtována cena práce 179 340 Kč, cena materiálu a cena náhradních dílů, u nichž se vždy odkazuje na jednotlivé nákupky. V rámci dílů bylo účtováno mimo jiné za startér 2 330,40 Kč, za kabeláž motoru 6 932 Kč, za opravu alternátoru 3 120 Kč.

7. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], soudního znalce z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, soud zjistil, že podpis na listinné nazvané„ [anonymizováno]“ v kolonce„ Objednavatel“ je pravděpodobně pravým podpisem žalovaného. Text listiny zvané„ [anonymizováno]“ byl pravděpodobně sepsán jednou osobou. Údaje v kolonce„ Předpokládaná cena“ ve výši 600 000 Kč byly pravděpodobně napsány stejnou osobou jako ostatní většina textu na této listině. Ve spolupráci s konzultantem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalcem z oboru kriminalistika, specializace technické zkoumání dokladů a písemností, platidel a cenin, pak bylo konstatováno, že nelze určit, zda informace o předpokládané ceně byla do textu listiny nazvané„ [anonymizováno]“ sepsána stejného dne, jako ostatní většina textu, nebo zda byla sepsána později než ostatní většina textu. Zkoumáním se nepodařilo zjistit, zda k vyhotovení podpisu v kolonce„ Objednavatel“ a k napsání finanční částky„ 600 000“ byl použit jeden a týž psací prostředek.

8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je OSVČ s předmětem podnikání opravy motorových vozidel, na základě smluvního vztahu vykonává činnost pro žalující společnost. V rámci tohoto vztahu provádí opravy, přijímá vozidla do oprav, jedná se zákazníky. V dané věci mu žalovaný nejprve volal, zda jsou schopni v požadovaném termínu připravit vozidlo na cestu do [anonymizováno]. Žalovanému sdělil, že udělají všechno, co půjde, aby to včas dokončili. Po dovezení vozidla do servisu došlo ke schůzce se žalovaným, aby si vyjasnili, co chce s vozidlem udělat. Současně chtěli zjistit vady, dále pak, co půjde a nepůjde opravit. Na základě této schůzky se měla stanovit předběžná cena opravy a měla se sepsat zakázka. Při první schůzce sepsali požadavky žalovaného, přičemž zásadní bylo, že vozidlo mělo nefunkční motor. Při další schůzce pak došlo k sepisu zakázkového listu, kde také byla určena předběžná cena opravy. Sám už na počátku žalovanému říkal, že nemá smysl vozidlo opravovat, že ho to vyjde dráž, než kdyby si pořídil jiné. K sepisu zakázkového listu došlo při druhé schůzce. Ze začátku se vyplnily údaje, které jsou uvedeny v tabulce v záhlaví zakázkového listu. Popis objednaných prací se pak vyplňoval postupně. Dle svědka bylo nejprve vyplněno jeden a půl řádku v kolonce objednané práce, tedy to, že je požadován repas vozidla, končilo to údajem o opravě motoru. Další práce se do zakázkového listu zapisovaly dodatečně, a to vícekrát, nikoliv pouze jednou. Žalovaný uplatňoval určité požadavky rovněž přes SMS, podle toho se to tam dopisovalo. Údaj o ceně byl zapsán v okamžiku, kdy vyšlo najevo, že nebude postačovat jen oprava motoru, že se bude muset provést výměna motoru a generální oprava. V tomto okamžiku byla zapsána předpokládaná cena 600 000 Kč. Teprve poté, kdy se zapsala předpokládaná cena, žalovaný listinu podepsal. Údaj o ceně tedy nebyl zapsán již při první schůzce, ale až poté, kdy byl vyplněn první jeden a půl řádek v předmětu zakázky. Evidence výdeje materiálu se začala zapisovat na druhou stranu zakázkového listu, když byl papír plný, začalo se psát na další papíry. V seznamu je zapsán veškerý použitý materiál. Je tam i množství práce, které se vztahuje ještě k [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Každý zaměstnanec si píše, kolik hodin pracoval na konkrétním vozidle. Jde o interní doklady, které se neskladují. Podle těchto dokladů se provedl součet hodin a ten se pak zapsal do evidence výdaje materiálu. Byla účtována cena práce 490 Kč/hod, byla to cena nižší než u konkurence. Žalovaný se stavoval v provozovně zhruba tak jedenkrát týdně, konzultovali, co je potřeba s vozidlem udělat. Žalovaný také platil zálohy, celkem předal 300 000 Kč. Při dalších návštěvách žalovaného se o celkové ceně nebavili, řešili spíše jednotlivé položky. Vozidlo bylo opraveno, mělo technickou a emisní kontrolu, vozidlo si za tohoto stavu koncem března žalovaný převzal. Předpokládalo se, že žalovaný vozidlo ještě přiveze, aby ho řádně projeli a prozkoušeli. Žalovaný však vozidlo již nepřivezl, nicméně požadované opravy byly hotové. Žalovaný byl informován o tom, že do vozidla nebude namontován nový svazek kabelů, ale použitý svazek, což odsouhlasil. Důvodem byla cena. Nový svazek stál asi 40 000 Kč. Tento postup je v případě takových oprav obvyklý. Startér se dával nový. V momentě, kdy vyšlo najevo, že je poškozený motor a že se bude muset vyměnit, žalovanému říkali, že by se za téměř stejnou cenu, jako bude cena opravy, dalo pořídit jiné obdobné vozidlo. V té době ceny takových vozidel činily 650 000 – 700 000 Kč. Žalovaný tuto nabídku zamítl s tím, že chce své auto zapsat do Guinessovy knihy rekordů. Pokud se žalovaným komunikoval ve věci opravy prostřednictvím SMS, bylo to ze svědkova pracovního telefonního čísla [číslo].

9. Z výpovědi svědka svědek [jméno] [příjmení], automechanika žalující společnosti, bylo zjištěno, že vykonává práce v dílně. Přijímání zakázek a jednání se zákazníky je věcí [jméno] [příjmení]. Na žalovaného si vzpomíná pouze v souvislosti se spornou zakázkou, pohyboval se tehdy na dílně. Sjednávání zakázky prováděl [jméno] [příjmení]. Listinu nazvanou [anonymizováno] vyplňoval [jméno] [příjmení]. Na opravě vozu kromě svědka pracovali [příjmení] a [příjmení]. Odpracovanou dobu svědek vykazuje v sešitě, kam si každý den zapisuje, kolik času strávil prací na konkrétním vozidle, následně hodiny ve vztahu ke konkrétnímu vozidlu sečte, nahlásí je [jméno] [příjmení] a ten to zapíše do zakázkového listu. V daném případě na opravě pracoval 66 hodin, což ví z toho důvodu, že se do svého sešitu před jednáním soudu podíval. [příjmení] a [příjmení] rozhodně odpracovali na vozidle více, v podstatě dělali pouze na tomto vozidle, zatímco svědek dělal na druhém zvedáku také opravy jiných vozidel. V daném případě se do vozidla montoval starší kabelový svazek, protože jednak byl problém s cenou nového svazku, jednak šlo o čas. Pokud se objednává nový svazek, trvá třeba měsíc, než je dodán, takovou dobu žalovaný nemohl čekat. O tom, že se použije starší svazek, tedy musel vědět. Z hlediska rentability byla oprava prováděná v tomto případě„ ekonomickou sebevraždou“. Žalovanému od začátku sdělovali, že by bylo lepší koupit jiné auto, které by opravili podle jeho požadavků, že by to bylo rychlejší a levnější. Žalovaný trval na svém, že musí být opraveno jeho auto, šlo mu o zápis do nějaké listiny rekordů. Žalovaný si auto odvezl, když byla oprava hotová, pouze nebylo odzkoušené. Vozidlo si vzal před víkendem s tím, že o víkendu se na auto nalepí nějaké reklamy a poté ho měl vrátit k odzkoušení, to bylo kvůli úspoře času. Praxe u žalobce ohledně cen zakázek je obecně taková, že se nejdříve zjistí, co s vozidlem je, pak se zjistí cena potřebných dílů a posoudí se, jak dlouho může oprava trvat. Na základě toho se určí cena. Když jde o nějakou banální opravu, jsou schopni zákazníkovi cenu říci už při prvním kontaktu, když se jedná o nějakou rozsáhlejší záležitost, tak se nejprve musí zjistit, co bude potřeba na vozidle udělat, jaké díly budou třeba a kolik budou stát. V takových případech zákazník většinou přijede osobně, vysvětlí se mu, co je třeba udělat, jak dlouho to bude trvat a jaký je odhad ceny. Odhadnutá cena se zapisuje na zakázce.

10. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že nastoupil k žalující společnosti jako automechanik dne 1. 1. 2019. S příjmem zakázek neměl nic společného, to zajišťoval [jméno] [příjmení]. Sám byl tehdy dokonce převeden z jiné dílny na pomoc [jméno] [příjmení] na tuto konkrétní opravu. Byl přítomen v některých případech, kdy spolu [jméno] [příjmení] a žalovaný v dílně jednali, co spolu řešili, ale neví. Množství práce začal na výzvu [příjmení] evidovat až v průběhu opravy. Na opravě pracovali ještě [příjmení] a [příjmení]. Ten dělal opravy jiných vozidel, a když měl chvíli čas, tak pomáhal na té jejich opravě. Svědek a [příjmení] tedy na této konkrétní opravě odpracovali určitě víc než [příjmení]. Šlo o velkou opravu, byl to minimálně jeden měsíc práce po 8 hodinách. [jméno] [příjmení] na autě pracoval možná ještě více než svědek. Názor na požadovanou opravu byl takový, že šlo o vrak vozidla, který měl jít spíše do šrotu než na opravu. Žalovaný se v dílně objevoval přibližně jednou týdně. Také mu [jméno] [příjmení] volal, když bylo potřeba něco řešit.

11. Žalovaný v této věci namítal, že zakázkový list („ [anonymizováno]“) nepodepsal, a pokud na listině je jeho podpis, pak v době, kdy listinu podepsal, v ní nebyl vyplněn údaj o předpokládané ceně opravy ve výši 600 000 Kč. Tato skutková otázka přitom byla zásadní pro právní posouzení věci, jak bude uvedeno dále.

12. Tvrzení žalovaného, že podpis objednatele na zakázkovém listu není jeho pravým odpisem, nebylo prokázáno. Naopak, závěr grafologického posudku je takový, že podpis na listině je pravděpodobně podpisem žalovaného. Znaleckým posudkem se nepodařilo prokázat, zda byl údaj o předpokládané ceně do listiny zapsán současně s podstatnou částí dalšího textu, nebo později. Soud při posuzování této skutkové otázky vycházel ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], který listinu vlastní rukou vyplnil. Z jeho výpovědi vyplynulo, že k vyplnění zakázkového listu došlo poté, kdy bylo patrné, že se bude muset provést výměna motoru a generální oprava. V tomto okamžiku byla zapsána předpokládaná cena 600 000 Kč a teprve poté žalovaný listinu podepsal. Soud nemá důvod o hodnověrnosti výpovědi svědka [příjmení] pochybovat. Svědek vypovídal po zákonném poučení o následcích křivé výpovědi. Soud si je vědom toho, že svědek jako živnostník dlouhodobě udržuje obchodní spolupráci se žalující společností a takto zprostředkovaně může mít na výsledku sporu zájem. Tato okolnost však sama o sobě nemůže vést k závěru o nehodnověrnosti jeho výpovědi. Svědek vypovídal konzistentně, jeho výpověď nevykazovala v porovnání s jinými důkazy žádné rozpory, naopak je s dalšími provedenými důkazy v souladu. Obdobně soud nemá důvod pochybovat ani o hodnověrnosti výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení], kteří byli a jsou zaměstnanci žalobce. Dle soudu je nevěrohodné, že by otázka ceny opravy vozidla před započetím prací nebyla řešena, a to již se zřetelem k tomu, jaký byl rozsah potřebných oprav. Dle svědka [příjmení] je u žalobce zapisování předpokládaných cen oprav do listin zvaných„ [anonymizováno]“ obvyklou praxí. Ve shodě se svědkem [příjmení] uvedli svědci [příjmení] a [příjmení], že opravu od počátku považovali za neekonomickou a že žalovanému bylo doporučováno pořízení jiného vozidla, které by bylo dle jeho požadavků vybaveno pro potřeby plánované expedice. Dle svědka [příjmení] se ceny obdobných vozidel pohybovaly do 700 000 Kč. Bylo-li žalovanému z ekonomických důvodů doporučeno pořízení jiného vozidla namísto jím požadované opravy, pak je nelogické a nevěrohodné, že by nebyla řešena cena opravy, na které žalovaný přes doporučení pracovníků žalobce trval.

13. Žalovaný na podporu svého tvrzení, že cena opravy nebyla předem určena, odkazoval na obsah SMS zpráv, které si měl s [jméno] [příjmení] zaslat dne 12. 3. 2019. V rámci této komunikace měl [jméno] [příjmení] na žádost žalovaného, aby mu byla alespoň odhadem sdělena cena opravy, sdělit:„ Bude to kolem 300 bez DPH. Možná trošku víc. Ještě to nemám spočítané. Dělám na tom sám. Přijeďte a zatrubte před branou čekám.“ Svědek [jméno] [příjmení] jednoznačně popřel, že by žalovanému SMS tohoto znění zaslal. Výpověď svědka je logická z toho důvodu, že pokud byla předpokládaná cena opravy uvedena v zakázkovém listě (což soud považuje a prokázané), postrádalo jakýkoliv smysl, aby otázka ceny byla řešena znovu ještě dne 12. 3. 2019. Informace, že opravu vozidla provádí [jméno] [příjmení] sám, postrádá smysl, když výpověďmi svědků [příjmení] a [příjmení] bylo prokázáno, že na opravě s [jméno] [příjmení] spolupracovali (svědek [anonymizováno] průběžně, svědek [příjmení] v době, kdy neprováděl opravy jiných vozidel). Sám žalovaný na svém facebookovém účtu uvedl, že v provozovně žalobce„ pár lidí se na to vrhlo“ (viz č.l. 127). V neposlední řadě nelze přehlédnout, že z celkové ceny opravy ve výši 533 330 Kč činila cena práce 179 340 Kč, zbývající částka 353 990 Kč představuje cenu náhradních dílů a materiálu. Je proto absurdní, že by [jméno] [příjmení] žalovanému sdělil jako cenu opravy částku, která by nepokryla ani ceny náhradních dílů a materiálu. Žalovaný navíc nikterak nedoložil, že předložené textové zprávy jsou zprávami, které si s [jméno] [příjmení] skutečně vyměnil. Soud tedy tvrzení žalovaného, že byl až dne 12. 3. 2019 [jméno] [příjmení] informován o ceně opravy přibližně ve výši 300 000 Kč, neuvěřil.

14. Soud dále dovodil, že objednané opravy vozidla byly žalobcem provedeny, byla zajištěna technická a emisní kontrola vozidla. Žalovaný si poté vozidlo koncem března 2019 odvezl s tím, že si nechá provést reklamní polepy a vozidlo opětovně přiveze do provozovny žalobce, aby byla provedena kontrolní jízda. K tomu však již nedošlo, protože žalovaný vozidlo nepřivezl (viz svědci [příjmení] a [příjmení]).

15. Žalovaný se dovolával toho, že do vozidla byl namontován použitý kabelový svazek (ve faktuře položka„ kabeláž motoru“). Soud dovodil, že tento díl byl použit s vědomím a souhlasem žalovaného. Důvodem byla jednak nižší cena (6 942 Kč v případě použitého svazku oproti přibližně 40 000 Kč v případě nového svazku) – viz svědci [příjmení] a [příjmení], jednak dlouhá dodací lhůta v případě nového svazku – viz svědek [příjmení]. Sám žalovaný v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu uvedl, že mu bylo za použitý svazek účtováno„ jen“ 6 000 Kč s tím, že nový svazek by stál 40 000 Kč. Pokud by žalovaný se svědkem [příjmení] o ceně kabelového svazku nejednali, mohl by žalovaný stěží vědět, že se cena nového svazku pohybuje kolem 40 000 Kč. Bylo prokázáno, že do vozidla byl namontován nový startér (viz svědek [příjmení] a doklad o pořízení tohoto dílu – faktura č.l. 87).

16. Z výše uvedených skutkových závěrů tedy soud při svém rozhodování vycházel, přičemž za použití dále citovaných ustanovení občanského zákoníku dospěl k následujícím právním závěrům.

17. Dle § 2586 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Dle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Dle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dle § 2605 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

18. Mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dílo, kterou se žalobce zavázal provést pro žalovaného opravu vozidla [anonymizována tři slova]. Vztah účastníků nebyl spotřebitelským vztahem, protože žalovaný byl v zakázkovém listu identifikován mj. uvedením IČO a DIČ. Po zjištění stavu vozidla byl dohodnut rozsah prací potřebných k tomu, aby žalovaný následně mohl vozidlo použít k expedici do [anonymizováno]. Práce, které měly být provedeny, byly [jméno] [příjmení] jednajícím za žalobce zapsány do listiny nazvané„ [anonymizováno]“, přičemž byla uvedena předpokládaná cena opravy 600 000 Kč. Dle soudu byla tímto způsobem v souladu s ust. § 2586 odst. 2 věty prvé o. z. určena cena odhadem. V průběhu provádění prací žalovaný„ doobjednal“ vybavení vozidla (naviják, nádrž na vodu, držák na kanystry, světla apod.). Žalobce v souladu s ust. § 2604 o. z. opravu vozidla provedl, žalovaný si vozidlo převzal. Dle dohody účastníků měla být ještě následně provedena zkušební jízda (tj. v souladu s ust. § 2605 o. z. měla být předvedena způsobilost opraveného vozidla sloužit svému účelu). K tomu však již nemohlo dojít, protože žalovaný vozidlo za tímto účelem zpět do provozovny žalobce nepřivezl, což nemůže jít k tíži žalobci. Vozidlo nicméně provozuschopné bylo, o čemž svědčí provedená technická i emisní kontrola. Dle soudu za těchto okolností nelze než dovodit, že žalobce své závazky ze smlouvy o dílo splnil, a proto oprávněně vyúčtoval cenu díla. Konkrétně šlo o částku 533 330,80 Kč bez DPH, tj. 645 330 Kč včetně DPH. Takto vyúčtovaná cena odpovídá ceně předem určené odhadem. V této souvislosti nelze přehlédnout, že žalovaný v průběhu provádění díla„ doobjednal“ vybavení vozidla, v důsledku čehož logicky došlo k navýšení ceny opravy. Došlo-li k určení ceny odhadem, pak nebyl důvod pro provádění důkazů k určení obvyklé ceny opravy ve smyslu ust. § 2586 odst. 2 věty druhé o. z. Takový postup by byl namístě pouze v případě, že by došlo k uzavření smlouvy o dílo bez určení ceny díla. Soud tedy považoval za nadbytečné provedení důkazu znaleckým posudkem k tomu, zda žalobcem vykázané množství práce odvedené při opravě vozidla nebylo neúměrně vysoké (jinak řečeno jaké množství práce by odpovídalo náročnosti a rozsahu opravy). Dle soudu nicméně lze z provedených důkazů dovodit, že práce byla skutečna odvedena v žalobcem uvedeném rozsahu (celkem 366 hodin). K tomuto závěru lze dospět na základě výpovědí svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Ten uvedl, že sám na opravě vozidla odpracoval minimálně 1 měsíc při 8 hodinové pracovní době, což by činilo 160 hodin, svědek [příjmení] odvedl práci přinejmenším ve stejném rozsahu, svědek [příjmení] pak odpracoval 66 hodin. Lze tedy shrnout, že žalobce má na vyúčtovanou cenu díla 645 330 Kč právo. Po odečtení žalovaným zaplacené zálohy 300 000 Kč (rozsah zaplacené zálohy nebyl sporný) tak k zaplacení zbývá 345 330 Kč. Tato částka byla splatná dne 28. 3. 2019. Od následujícího dne byl žalobci přiznán úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. Žalovaný se v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu dovolával toho, že oprava vozidla byla provedena vadně, což žalovanému způsobilo při expedici do [anonymizováno] potíže i újmu. Při jednání soudu dne 22. 7. 2020 žalovaný uvedl, že nároky na náhradu škody hodlá uplatnit, avšak dosud je sumarizuje. V průběhu řízení tedy žádná konkrétní kompenzační námitka proti žalobou uplatněnému nároku uplatněna nebyla. V tomto směru tedy soud ani neprováděl žádné důkazy. Žalobce se dovolával toho, že k případnému uplatnění nároků z vad díla žalovaným došlo opožděně, proto by je soud stejně nemohl přiznat (viz § 2618 o. z.). Konečně při jednání dne 22. 7. 2020 žalobce poukázal i na spornost a obtížnou prokazatelnost eventuální pohledávky žalovaného. Bylo by tedy nutno zkoumat i to, zda vůbec je případná pohledávka žalovaného způsobilá k započtení (viz § 1987 odst. 2 o. z.). Rozhodující nicméně je, že žalovaný proti pohledávce žalobce žádnou vlastní konkrétně specifikovanou pohledávku k započtení nenamítl.

20. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 13 814 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále byly přiznány náklady právního zastoupení ve výši odpovídající vyhlášce č. 177/1996 Sb. Konkrétně jde o odměnu 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádření ve věci ze dne 22. 5. 2020 a 24. 8. 2020, účast oři jednáních soudu dne 22. 7. 2020, 21. 10. 2020 a 14. 4. 2021), která z hodnoty předmětu sporu činí 9 700 Kč za úkon, o poloviční odměnu za 1 úkon právní služby (otázky na znalce) 4 850 Kč a paušální náhradu hotových výloh za uvedených 9 úkonů po 300 Kč. Na nákladech zastoupení bylo dále přiznáno cestovné za použití vozidla k 3 jednáním soudu 1 869 Kč (trasa [obec] – [obec] a zpět, vzdálenost tam a zpět 104 km, průměrná spotřeba 5,93 l /100 km, cena PHM v roce 2020 – 31,80 Kč a v roce 2021 - 27,20 Kč, základní náhrada v roce 2020 – 4,20 Kč/km a v roce 2021 – 4,40 Kč, přiznáno dvakrát po 625 Kč a 619 Kč). Konečně byla přiznána v souvislosti s každou ze tří cest k jednání soudu náhrada za promeškaný čas po 600 Kč (6 půlhodin po 100 Kč). Zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Proto k odměně a nákladům zastoupení náleží DPH v základní sazbě 21 %. Základem daně je částka 88 819 Kč, daň činí 18 651,99 Kč. Celkově tak bylo na nákladech řízení přiznáno 121 285 Kč (po zaokrouhlení). Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

21. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci bylo státem zaplaceno znalečné [anonymizováno] [celé jméno znalce] ve výši 18 914,72 Kč. Neúspěšnému žalobci tak bylo uloženo, aby státu uvedenou částku zaplatil. Lhůta k plnění byla stanovena rovněž dle § 160 odst. 1 o.s.ř.