9 C 70/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem titul Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 8 682,79 Kč s příslušenstvím - úvěr Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 8 680,79 Kč, úrok 17,9 % ročně z částky 17 613,97 Kč od 1. 6. 2020 do 8. 6. 2020, úrok 17,9 % ročně z částky 15 311,09 Kč od 9. 6. 2020 do 24. 8. 2020, úrok 17,9 % ročně z částky 9 477,79 Kč od 25. 8. 2020 do 30. 8. 2020, úrok 10 % ročně z částky 9 477,79 Kč od 31. 8. 2020 do 10. 10. 2020 a úrok 10 % ročně z částky 8 680,79 Kč od 11. 10. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 311,09 Kč od 11. 6. 2020 do 24. 8. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 477,79 Kč od 25. 8. 2020 do 10. 10. 2020 a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 680,79 Kč od 11. 10. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 112,63 Kč, dále úrok 18,9 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 6. 2020 do 8. 6. 2020, úrok 18,9 % ročně z částky 9 684,32 Kč od 9. 6. 2020 do 23. 7. 2020, úrok 18,9 % ročně z částky 1 688,32 Kč od 24. 7. 2020 do 24. 8. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 684,32 Kč od 11. 6. 2020 do 23. 7. 2020 a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 688,32 Kč od 24. 7. 2020 do 24. 8. 2020, dále částku 2 Kč a náklady řízení 400 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobou podanou dne 5. 1. 2021 a upřesněnou podáním ze dne 24. 3. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedených částek s úroky z úvěru a se zákonnými úroky z prodlení, jak jsou specifikovány ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] v souladu s obchodními podmínkami [právnická osoba] - článek Vznik rámcové smlouvy. Na základě této smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne [datum] uzavřel žalovaný se žalobcem dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 30 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl mu úvěr č. [anonymizováno] schválen a dne [datum] vyplacen na běžný účet. Žalobce provedl vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázaný měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši 1 407 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 17,9 % p. a., a to vždy k 17. dni měsíce počínaje dnem 17. 4. 2019. Splátky od 17. 4. 2019 do 17. 3. 2020 byly splaceny. Na splátku dne 17. 4. 2020 bylo ze strany žalovaného zaplaceno pouze 0,93 Kč. Počínaje splátkou ke dni 17. 4. 2020 tedy nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností přistoupil žalobce v souladu s ujednáním smlouvy dne 1. 6. 2020 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 17 613,97 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 622,82 Kč. Po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný dne 9. 6. 2020 částku ve výši 1 406,07 Kč, dne 9. 6. 2020 částku ve výši 1 407 Kč, dne 25. 8. 2020 částku ve výši 5 833,30 Kč, dne 11. 10. 2020 částku ve výši 797 Kč. Žalobce splátky započetl zčásti na jistinu, zčásti na úroky. Aktuální výše pohledávky je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 8 680,79 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru do zesplatnění (kapitalizovaný úrok) ve výši 112,63 Kč. Žalobce požadoval od 31. 8. 2020 smluvní úrok 10 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. Dne [datum] uzavřel žalovaný se žalobcem dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 10 000 Kč. Poskytnutí kontokorentu bylo schváleno dne 26. 3. 2019 a zároveň bylo žalovanému umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí kontokorentu byly podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaný neplnil řádně své závazky, byl mu kontokorent zablokován, žalovaný jej tedy nemohl dále čerpat. Žalobce následně přistoupil v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí kontokorentu (čl.„ Ostatní ustanovení“ v závěru dokumentu) ve spojení s výše uvedenými podmínkami dne 1. 6. 2020 k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 10 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 476,38 Kč. Po zesplatnění kontokorentu uhradil žalovaný dne 9. 6. 2020 částku ve výši 315,68 Kč, dne 24. 7. 2020 částku ve výši 7 996 Kč, dne 25. 8. 2020 částku ve výši 2 164,70 Kč Tyto částky byly započítány zčásti na jistinu, zčásti na úroky. Aktuální pohledávka je tvořena nesplaceným smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení (jistina byla splacena). Žalobce tak požadoval úroky a úroky z prodlení specifikované ve 2. odstavci výroku. Vymáhaná částka 2 Kč odpovídá měsíčnímu vyúčtování za odeslání SMS zprávy ze dne 31. 10. 2020 (viz ceník žalobce). Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Účastníci se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřili, i když jim výzva k vyjádření byla doručena dne 26. 3. 2021 (žalobci) respektive dne 12. 4. 2021 (žalovanému doručeno společně se žalobou postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku). Souhlas účastníků s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo]. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytovat žalovanému bankovní a platební služby. Došlo ke zřízení běžného účtu a k poskytnutí platební karty. Dne 10. 3. 2019 došlo ke sjednání dodatku [číslo] uvedené rámcové smlouvy. Na základě tohoto dodatku byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být splacen celkem 27 splátkami po 1 407 Kč. Byla sjednána úroková sazba 17,90 % p. a. Dne 25. 3. 2019 došlo ke sjednání dodatku [číslo] rámcové smlouvy. Na základě tohoto dodatku byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč. Byla sjednána úroková sazba 18,90 % p. a. Úvěr měl být splácen z prostředků na účtu žalovaného, žalovaný se proto zavázal udržovat na účtu dostatečnou částku ke splácení obou úvěrů. Nedílnou součástí obou smluvních dodatků byly standardní informace o úvěru a úvěrové podmínky. Žalovaný přestal plnit své smluvní závazky a úvěry splácet. Žalobce proto dopisem ze dne 1. 6. 2020 vyzval žalovaného k předčasnému splacení všech dlužných částek ve výši 29 584,42 Kč (dluh z úvěru 18 236,79 Kč, dluh z kontokorentu 10 476,38 Kč, debet na běžném účtu 871,50 Kč). Žalobce doložil k oběma úvěrům výpisy z účtu, z nichž je patrné, že žalovaný dlužné částky splácel i po zesplatnění úvěrů. Současně je doloženo, v jakém rozsahu byly splátky započítávány na jistinu a v jakém rozsahu na úroky a úroky z prodlení. Uvedená skutkové zjištění soud učinil z rámcové smlouvy, z dodatků smlouvy s úvěrovými podmínkami a standardními informacemi, z výpisů z úvěrových účtů a ze zesplatňujícího dopisu. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud na základě shora uvedených zjištění dovodil, že žaloba je důvodná. Předloženými listinami – rámcovou smlouvou s dodatky – byl prokázán vznik smluvních vztahů mezi žalobcem a žalovaným. Žalovanému byly poskytnuty za předem sjednaných podmínek spotřebitelský úvěr a kontokorentní úvěr ve výši 30 000 respektive 10 000 Kč. Protože žalovaný neplnil závazky ze smluv, žalobce své pohledávky v souladu se smlouvami zesplatnil. Žalovaný dluží z prvního úvěru část jistiny s příslušenstvím, z druhého úvěru pouze příslušenství. Žalovaný byl v tomto řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že žalobci zaplatil rovněž další v žalobě nezohledněné splátky některého z úvěrů. Z uvedených důvodů soud žalobci jím požadované částky přiznal. Úroky z úvěrů byly ze strany žalobce požadovány ve výši odpovídající zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Úroky z prodlení byly přiznány v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud konečně žalobci přiznal i částku 2 Kč jako náklad spojený s vymáháním, když povinnost platit tyto částky v případě prodlení byla sjednána ve smlouvě. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení v souladu s jeho požadavkem přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.