9 C 82/2022

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 28 110,14 Kč s příslušenstvím - úvěr Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 28 110,14 Kč, úrok ve výši 22,7 % p. a. z částky 28 110,14 Kč od 27. 10. 2021 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 28 110,14 Kč od 19. 9. 2021 do zaplacení a náklady řízení 2 577 Kč, tyto k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 2 100 Kč splatných počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku vždy do posledního dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek s tím, že splátky budou započítávány nejprve na jistinu, poté na příslušenství a následně na náklady řízení. Žalobou podanou dne 1. 2. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že aktivní legitimace žalobce vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 a její přílohy č. 1 – seznamu pohledávek, uzavřené mezí žalobcem a společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO]. Banka uzavřela se žalovaným dne 15. 4. 2019 smlouvu o úvěru [anonymizováno] půjčka č.. 228742537. Na základě této smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr 30 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných 50 měsíčních splátkách po 933,08 Kč, a to počínaje dnem 15. 5. 2019. Anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Byl dohodnut úrok ve výši 22,70 % p. a.. Banka svůj závazek splnila a dne 15. 4. 2019 úvěr žalovanému poskytla, a to bezhotovostním převodem prostředků na účet žalovaného. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a v souladu s Produktovými podmínkami Banky, jež byly nedílnou součástí smlouvy o úvěru, prohlásila úvěr dopisem ze dne 17. 2. 2020 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než dvěma splátkami zároveň. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a dlužný splatný úvěr nezaplatil. Žalovaný před podáním žaloby uhradil ve dnech 27. 4. 2021, 7. 6. 2021, 28. 6. 2021, 12. 8. 2021 a 20. 9. 2021 splátky po 1 500 Kč, dne 26. 10. 2021 splátku 1 400 Kč Tyto platby žalobce započetl na kapitalizovaný smluvní úrok do 28. 1. 2021 ve výši 500,51 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení do 28. 1. 2021 ve výši 1 865,92 Kč, na smluvní úrok ve výši 22,70 % ročně z jistiny za období od 29. 1. 2021 do 26. 10. 2021 a na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny za období od 29. 1. 2021 do 18. 9. 2021. Žalovaný tak nadále dluží na jistině částku 28 110,14 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 28 110,14 Kč od 19. 9. 2021 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 22,70 % p.a. z částky 28 110,14 Kč od 27. 10. 2021 do zaplacení. K výzvě soudu žalobce doplnil skutková tvrzení k tomu, jak byla před uzavřením smlouvy ověřena úvěruschopnost žalovaného. Tato byla hodnocena individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. Bylo vycházeno z údajů poskytnutých v žádosti o [příjmení] [příjmení] ze dne 15. 4. 2019. V rámci posouzení úvěruschopnosti banka kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo žádosti o úvěr vyhověno. Žalobce omluvil neúčast při nařízeném jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaný rovněž omluvil neúčast při jednání soudu. Požádal, aby mu bylo umožněno přisouzenou částku splácet po 2 100 Kč měsíčně. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], a žalovaným byla na základě žádosti žalovaného ze dne 15. 4. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [anonymizováno] půjčka. V žádosti žalovaný uvedl údaje o svém zaměstnání, příjmech, výdajích a nákladech. Na základě uvedené smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Úvěr měl být splacen v 50 měsíčních splátkách po 933,08 Kč splatných vždy do 15. dne v měsíci počínaje dnem 15. 5. 2019. Byl sjednán úrok z úvěru ve výši 22,70 % p. a. V článku 10. smlouvy bylo dohodnuto, že za porušení smlouvy se považuje prodlení se splacením jakékoliv pohledávky banky. Pro tento případ byla banka oprávněna prohlásit dluhy klienta za ihned splatné. Banka oznámila žalovanému dopisem ze dne 19. 2. 2020, že prohlašuje úvěr za splatný kvůli opakovanému porušování smluvních podmínek. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 32 357,75 Kč do 4. 3. 2020. Pohledávka za žalovaným byla ze strany [jméno] [příjmení] [příjmení] postoupena žalobci smlouvou ze dne 21. 1. 2021 O postoupení byl žalovaný vyrozuměn v předžalobní výzvě ze dne 23. 2. 2021. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o úvěru s přílohami, z oznámení o zesplatnění, ze smlouvy o postoupení pohledávek a z předžalobní upomínky. Výše dluhu byla doložena jednotlivými výpisy z úvěrového účtu a platební historií. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Soud po provedeném dokazování dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože mu sporná pohledávka byla postoupena původním věřitelem. Postoupení pohledávky bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a z výzvy k plnění obsahující oznámení o postoupení pohledávky. Žalovaný se může zprostit povinnosti splnit dluh prokázáním toho, že závazek neexistuje, případně že byl splněn namísto postupníka postupiteli. Žalovaný takové skutečnosti netvrdil ani neprokázal. Bylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, jakož i čerpání úvěru. Dle soudu právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy náležitě posoudil úvěruschopnost žalovaného. Výše dlužné jistiny a příslušenství byla rovněž doložena platební historií. Žalovaný existenci dluhu ani jeho výši nesporoval. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a sjednaný obchodní úrok z úvěru za dobu do zaplacení dluhu. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 1 125 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále byly přiznány náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Z povahy věci je zřejmé, že žalobce kupuje pohledávky jiných subjektů a tyto vymáhá v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Ustanovení § 14b vyhlášky tak na posuzovanou věc výstižně dopadá. Soud žalobci přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) ve výši 300 Kč za úkon, a náhradu výloh za tyto úkony po 100 Kč. Zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Proto k odměně a nákladům zastoupení přísluší rovněž DPH v základní sazbě 21 %. Základem daně je částka 1 200 Kč, daň činí 252 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 2 577 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Soud umožnil žalovanému dluh splácet v jím navržených splátkách po 2 100 Kč. Uvedenými splátkami bude dluh včetně příslušenství a nákladů řízení uhrazen přibližně do 1,5 roku. Soud současně upravil pořadí započítávání splátek na jistinu a příslušenství pohledávky. Pro případ, že některá ze splátek nebude řádně a včas zaplacena, je žalobce oprávněn domáhat se jednorázové úhrady zůstatku dluhu.