9 C 88/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátkou Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro nemajetkovou újmu 50 000 Kč

I. Návrh, aby soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 50 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení 2 785 Kč k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 9 C 319/2022 se žalující , právnická osoba, , sídlem , adresa, , IČO , IČO, , domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 152 Kč s příslušenstvím. Uvedená částka představovala zákonný příspěvek nepojištěných za dobu od 14. 3. 2021 do 20. 10. 2021, kdy nebylo sjednáno pojištění k přívěsnému vozidlu s nejvyšší povolenou hmotností do 750 kg, , Anonymizováno, , jehož vlastníkem a provozovatelem byl v uvedeném období žalobce (v řízení sp. zn. , spisová značka, žalovaný). , právnická osoba, byla v uvedeném řízení zastoupena , tituly před jménem, , Anonymizováno, jako advokátkou. Žaloba byla vůči žalobci (v uvedeném řízení žalovanému) zamítnuta. Žalobce (v uvedeném řízení v postavení žalovaného) v průběhu řízení uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy, a to vzájemným návrhem vůči , právnická osoba, (požadována částka 500 000 Kč), dále návrhem vůči společnosti , právnická osoba, ., u níž bylo původně pojištění odpovědnosti z provozu předmětného přívěsného vozidla sjednáno (požadována částka 500 000 Kč), a vůči žalované jako advokátce, která , právnická osoba, zastupovala (požadována částka 500 000 Kč). Zdejší soud svým rozsudkem ze dne 16. 3. 2023, č. j. , spisová značka, , mimo jiné vyloučil věci týkající se nároků žalobce (v uvedeném řízení žalovaného) na náhradu nemajetkové újmy k samostatným řízením. Nárok vůči žalované tak byl nově projednáván v tomto řízení pod sp. zn. , spisová značka, .

2. Žalobce i po vyloučení věci k samostatnému řízení na podané žalobě setrval. Podáním ze dne 7. 4. 2023 sdělil, že nově po žalované požaduje částku 50 000 Kč. Svůj nárok odůvodnil tím, že si žalovaná v řízení ve věci sp. zn. 9 C 319/2022 absolutně neprověřilo „holá fakta“ a reagovala až na podněty žalobce. K jednání soudu dne 30. 11. 2022 se žalovaná nedostavila, protože si dle žalobce byla naprosto jistá, že soud žalobě vyhoví. Při soudním jednání dne 22. 2. 2023 žalovaná trvala na tom, aby soud žalobě vyhověl, přestože žalobce doložil, a to i dokumenty, že se ničeho protiprávního nedopustil. Požadavek na zaplacení částky 50 000 Kč vůči žalované pak žalobce považoval „za výchovný prostředek, aby si při zastupování vždy prověřila klíčové dokumenty“.

3. Při jednání soudu dne 15. 12. 2023 pak žalobce uvedl, že na podané žalobě, přestože žalovaná uvedla, že v případě zpětvzetí žaloby žalobcem se vzdá práva na náhradu nákladů řízení.

4. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalobce neuvádí, jaké duševní útrapy mu byly způsobeny a jakým konkrétním jednáním žalované mu měly být způsobeny. Žalobce toliko uvedl: „požadavek 50.000,- Kč považuji za výchovný prostředek“. Institut nemajetkové újmy a jejího odškodnění zcela jistě neslouží jako výchovný prostředek. Celková geneze sporu pramení z řízení vedeného soudem pod sp. zn. 9 C 319/2022, kdy žalovaná v této věci právně zastupovala svého klienta , právnická osoba, (, Anonymizováno, ). Rozsudkem ze dne 22. 2. 2023, č. j. , spisová značka, , byla žaloba zamítnuta. Žalovaná v této věci postupovala toliko na základě pokynů svého klienta (, Anonymizováno, ) a rovněž v souladu s právními předpisy, zejména pak s ohledem na zákon o advokacii. Žalovaná neučinila nic protiprávního ani nemorálního, toliko jednala v souladu s procesními předpisy. Námitky žalobce, že se žalovaná jako právní zástupkyně (i) neúčastnila nařízeného ústního jednání, neboť si byla jista, že soud žalobě vyhoví, nebo (ii) že požadovala žalobě vyhovět a požadovala zaplatit pro sebe náhradu nákladů řízená, jsou námitkami zcela irelevantními a absurdními. Za určitých procesních okolností není povinností účastnit se nařízených ústních jednání a je notorietou, že soudy běžně rozhodují ve věcech, kdy se např. žádný z účastníků jednání neúčastní. Návrh na náhradu nákladů řízení je vždy vznesen před vyhlášením soudního rozhodnutí, přičemž žalovaná nemá a nemůže mít objektivní vědomost o tom, zda bude žalobě vyhověno či nikoliv. Žalobce koneckonců sám nepřímo potvrdil, že ze strany , Anonymizováno, , tedy ani žalované, mu nevznikla žádná újma, když v řízení pod sp. zn. 9 C 86/2023 vzal svou žalobu v plném rozsahu zpět s odůvodněním: „, právnická osoba, postupovala dle regulí a z důvodu mylných informací pojišťovny Slávie.“ Pokud dle názoru žalobce postupovala , Anonymizováno, dle regulí, tak nelze shledat žádné pochybení ani na straně žalované.

5. Při jednání soudu dne 15. 12. 2023 pak žalovaná dále doplnila, že , Anonymizováno, v původním řízení postupovala podle zákona o pojištění o odpovědnosti z provozu. Vycházela z informací předaných pojistitelem, přičemž žalovaná jako zástupkyně , Anonymizováno, nebyla oprávněna ani povinna tyto informace ověřovat. Žalobce byl v uvedeném řízení úspěšný, tudíž není důvod, pro který by mu měla vzniknout nemajetková újma. O případných nákladech vzniklých v původním řízení bylo rozhodnuto tak, že nebyly přiznány žádnému účastníku. Tím byla dle žalované celá záležitost vyřešena, nový spor je zcela bezpředmětný.

6. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, požadovala , právnická osoba, po žalobci (v uvedeném řízení žalovaném) zaplacení částky 1 152 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností do 750 kg, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, , bylo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaný coby vlastník/provozovatel neměl ode dne 14. 3. 2021 do dne 12. 10. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobce požadoval částku 1 152 Kč (základ příspěvku, jehož denní sazba činí 4 Kč, za dobu, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 213 dnů, celkem ve výši 852 Kč, poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení ve výši 300 Kč). Soud žalobu zamítl rozsudkem ze dne 2. 2. 2023, č. j. 9 C 319/2022 – 59, který nabyl právní moci dne 16. 3. 2023. Po skutkové stránce vzal soud za prokázané, že žalovaný měl na pojistném za období od 13. 10. 2020 do 12. 10. 2021 zaplatit společnosti , právnická osoba, . celkem 270 Kč. Žalovaný zaplatil pouze částku 216 Kč, která odpovídala pojistnému placenému v předcházejících letech trvání smluvního vztahu. Pojistitel žalovaného vyzval k doplacení částky 54 Kč s upozorněním, že pokud k doplacení nedojde ve stanovené lhůtě, pojištění zanikne. Tato výzva byla žalovanému zaslána na adresu , adresa, , byť v době jejího odeslání již pojistitel měl informaci o změně bydliště žalovaného (, adresa, ), i když šlo o informaci podanou v rámci výpovědi jiné pojistné smlouvy. Výzva tak žalovanému nebyla doručena, žalovaný se o nedoplatku pojistného nedozvěděl a pojištění zaniklo. Po právní stránce pak soud dovodil, že při striktně formálním posouzení věci by nemohl dospět k jinému závěru, než že k přívěsnému vozidlu nebylo v době od 14. 3. 2021 do 12. 10. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti a že požadavek žalobce na přiznání zákonného příspěvku nepojištěných je opodstatněný. Dle soudu však bylo třeba zohlednit i dobré mravy. Žalovaný nepochybně chtěl mít sjednáno u pojišťovny Slavia pojištění po celou dobu do 12. 10. 2021, a byl rovněž přesvědčen, že pojištění na toto období sjednáno je. To lze dovodit mj. i z toho, že žalovaný s časovým předstihem sjednal pojištění odpovědnosti na další období po 13. 10. 2021 u pojišťovny Kooperativa. Tato skutečnost svědčí o tom, že si žalovaný byl vědom zákonné povinnosti mít sjednané pojištění odpovědnosti a chtěl tuto povinnost po celou dobu plnit. O tom, že došlo ke zvýšení pojistného na 270 Kč, se žalovaný z dopisu pojistitele ze dne 1. 8. 2020 nedozvěděl. Zavinění je třeba přičítat žalovanému, který předtím pojistiteli neoznámil změnu bydliště. V době, kdy pojistitel vymáhal nedoplatek pojistného ve výši 54 Kč, však již informaci o změně bydliště žalovaného k dispozici měl, byť šlo o informaci vztahující se k jiné pojistné smlouvě. Soud z uvedeného dovozuje, že pokud by pojistitel postupoval s náležitou pečlivostí, výzvu k doplacení pojistného ve výši 54 Kč by zaslal žalovanému i na jeho tehdejší adresu , adresa, . Dle soudu lze legitimně očekávat, že žalovaný by v takovém případě částku 54 Kč doplatil a spor by vůbec nevznikl. Soud považoval uplatněný nárok na zaplacení částky 1 152 Kč za odporující dobrým mravům také proto, že nedoplatek pojistného ve výši 54 Kč představoval pouhých 5 % z nově vymáhané částky. Proto soud žalobu zamítl. Náklady řízení nepřiznal žádnému z účastníků. Dále rozhodl, že věci týkající se nároků žalovaného na zaplacení částky 500 000 Kč , právnická osoba, , na zaplacení částky 500 000 Kč společností , právnická osoba, a na zaplacení částky 500 000 Kč , tituly před jménem, , Anonymizováno, se vylučují k samostatnému řízení.

7. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 9 C 86/2023 bylo zjištěno, že pod touto spisovou značkou bylo rozhodováno o nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy vůči , právnická osoba, . Usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 4. 2023, č. j. 9 C 86/2023 – 13, soud řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. K zastavení řízení došlo poté, kdy žalobce vzal žalobu o náhradu nemajetkové újmy zpět. Žalobce zpětvzetí žaloby odůvodnil tím, že „, právnická osoba, postupovala dle regulí a z důvodu mylných informací pojišťovny , Anonymizováno, .“ Usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci dne 3. 5. 2023.

8. Soud si byl vědom toho, že žalobce v tomto řízení dostatečně netvrdil, jaké duševní útrapy mu vznikly, ani to, že vznik útrap byl důsledkem porušení konkrétní právní povinnosti žalované. V řízeních o náhradu újmy obecně soud vždy v prvé řadě posuzuje, zda je uplatněný nárok dán co do svého základu. Teprve v případě, že dospěje ke kladnému závěru, tedy že nárok na náhradu újmy je dán, zabývá se otázkou výše újmy. Z těchto důvodů se soud v tomto řízení v prvé řadě zabýval otázkou základu nároku, aniž by žalobce vedl k doplnění skutkových tvrzení vztahujících se k tomu, v čem měla způsobená újma konkrétně spočívat a že újma vznikla v důsledku porušení povinnosti ze strany žalované.

9. Dle § 2909 o. z. škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

10. Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

11. Dle § 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

12. Základním předpokladem pro vznik nároku poškozeného na náhradu újmy je kvalifikované porušení povinnosti ze strany škůdce. Soud se tedy zabýval tím, zda ze strany žalované k takovému porušení povinnosti došlo, eventuálně zda k němu vůbec mohlo dojít.

13. Soud považuje za zásadní, že v meritorním rozhodnutí ve věci sp. zn. 9 C 319/2022 výslovně konstatoval, že sporný nárok byl uplatněn v souladu se zákonem. Žalobu však zamítl, protože dovodil, že by přiznání nároku odporovalo dobrým mravům. Již z toho je zřejmé, že postup , právnická osoba, , potažmo žalované jako advokátky, která v uvedeném řízení , právnická osoba, zastupovala, neodporoval zákonu. Podala-li , právnická osoba, zastoupená žalovanou žalobu, o níž bylo zdejším soudem rozhodováno v řízení sp. zn. , spisová značka, , nemohlo tímto postupem dojít k porušení jakékoliv zákonné povinnosti. , Anonymizováno, o porušení zákonné povinnosti zakotvené v zákoně č. 168/1999 Sb. by bylo možno uvažovat, pokud by , právnická osoba, vůči žalobci v tomto konkrétním případě zákonný příspěvek nepojištěných nevymáhala. Z uvedeného je zřejmé, že ze strany , právnická osoba, ani ze strany žalované jako zástupkyně , právnická osoba, nedošlo tím, že bylo vedeno řízení pod sp. zn. , spisová značka, , ve vztahu k žalobci k porušení povinnosti stanovené zákonem. Nemůže tak být dána odpovědnost žalované podle ust. § 2910 o. z..

14. Je nepochybné, že se žalovaná vůči žalobci nemohla dopustit ani porušení smluvní povinnosti, a to již z toho prostého důvodu, že žalovaná (ani , právnická osoba, ) nebyla ve smluvním vztahu se žalobcem. Žalovaná byla ve smluvním vztahu s , právnická osoba, , které poskytovala právní služby na základě zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Proto nelze uvažovat ani o odpovědnosti žalované vůči žalobci podle ust. § 2913 o. z..

15. Soud konečně dovodil, že jednání žalované nemohlo být ani jednáním, které by bylo možno kvalifikovat jako úmyslné porušení dobrých mravů (viz § 2909 o. z.). Jak již bylo uvedeno, , právnická osoba, uplatněním nároku ve věci sp. zn. 9 C 319/2022 Sb. plnila povinnost vymáhat tzv. příspěvek nepojištěných vyplývající ze zákona č. 168/1999 Sb.. Žalovaná , právnická osoba, zastupovala jako advokátka. , právnická osoba, ani žalovaná nemohly mít informace o důvodech, pro které žalobce (ve věci sp. zn. 9 C 319/2022 žalovaný) neuhradil pojistné z titulu pojištění odpovědnosti z provozu přípojného vozidla rzv , Anonymizováno, v plném rozsahu, protože nebyly účastnicemi smluvního vztahu založeného pojistnou smlouvou mezi pojišťovnou , Anonymizováno, a žalovaným. , právnická osoba, má právo na informace pouze v rozsahu stanoveném v § 15 zákona č. 168/1999 Sb., přičemž v takto stanoveném rozsahu informace od pojišťovny Slavia obdržela. , právnická osoba, ani žalovaná tak nebyly oprávněny vyžadovat od pojišťovny Slavia žádné další informace o důvodech, pro které pojištění odpovědnosti z provozu, které měl s touto pojišťovnou sjednáno žalobce, zaniklo. Žádné právo na informace pak , právnická osoba, a žalovaná neměly ani vůči žalovanému. Došlo-li ve věci sp. zn. , spisová značka, k zamítnutí žaloby s odůvodněním, že uplatněný nárok odporuje v tomto konkrétním případě dobrým mravům, pak soud pouze použil korektiv dobrých mravů, aby vůči žalobci zmírnil nepřiměřenou tvrdost zákona č. 168/1999 Sb.. Použití korektivu dobrých mravů bylo výlučným právem soudu. Z využití korektivu dobrých mravů soudem však nelze dovozovat, že snad v rozporu s dobrými mravy postupovala , právnická osoba, potažmo žalovaná. Nelze tak než dovodit, že ze strany žalované nedošlo k úmyslnému porušení dobrých mravů, a proto nemůže být odpovědnost žalované dána ani podle ust. § 2090 o. z..

16. Z výše uvedeného vyplývá, že v posuzované věci absentuje porušení povinnosti ze strany žalované, které je základním předpokladem pro úspěšné uplatnění práv z odpovědnosti za újmu (při současném naplnění dalších předpokladů). Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

17. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalovaná byla v tomto řízení zcela úspěšná, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Ve smyslu ust. 142 odst. 1 o.s.ř. se jedná o náklady řízení potřebné k účelnému bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud zvažoval, zda lze v případě účastnice řízení, která je advokátkou a proti níž je uplatněn nárok v souvislosti s výkonem advokacie, považovat náklady vzniklé zastoupením takové účastnice jiným advokátem za účelně vynaložené. Soud dospěl k negativnímu závěru. Žalovaná jako osoba s právnickým vzděláním byla nepochybně schopna hájit svá práva i bez zastoupení další advokátkou. Soud proto dovodil, že nejsou důvody pro přiznání odměny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ale jsou důvody pro přiznání odměny podle § 151 odst. 3 o.s.ř.. Dle tohoto ustanovení účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Tato náhrada činí 300 Kč. Náhradu v této výši soud přiznal za 2 úkony (vyjádření k žalobě, účast při jednání soudu). Dále bylo přiznáno cestovné za použití vozidla na cestu právní zástupkyně žalované k jednání soudu (tento náklad by byla nucena vynaložit i sama žalovaná, pokud by nebyla zastoupena). Konkrétně jde o částku 2 185 Kč (trasa Praha – Trutnov a zpět, vzdálenost celkem 310 Kč, průměrná spotřeba 4,8 l/100 km, cena PHM 34,40 Kč, základní náhrada 5,20 Kč/km). Celkově tak soud žalované na nákladech řízení přiznal 2 785 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř..