11 C 125/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr Ilonou Miklovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: odevzdání bytu

I. Žalovaný je povinen odevzdat žalobci byt [číslo] sestávající z 1 pokoje a příslušenství (předsíň, koupelna, WC, sklep) nacházející se v [obec] na ulici [ulice] v budově [adresa], do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 2 300 Kč, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce. Žalobce se svou žalobou podanou dne 7. 8. 2020 domáhal po žalovaném odevzdání bytu [číslo] sestávajícího z 1 pokoje a příslušenství (předsíň, koupelna, WC, sklep) nacházejícího se v [obec] v ulici [ulice] v budově [adresa], která je součástí pozemku p. č. st. [číslo] o výměře 553 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, pro obec a katastrální území Uherské Hradiště, s odůvodněním, že je vlastníkem uvedené nemovitosti a s žalovaným uzavřel prostřednictvím mandatáře společnosti [právnická osoba] dne 10. 5. 2019 smlouvu o nájmu citovaného bytu [číslo] sestávajícího z 1 pokoje a příslušenství (předsíň, koupelna, WC, sklep) v domě [adresa] na dobu od 10. 5. 2019 do 10. 5. 2020. Dopisem ze dne 5. 6. 2020 pak vyzval žalovaného k odevzdání bytu, avšak žalovaný předmětný byt neodevzdal a od 11. 5. 2020 užívá byt bez právního důvodu a odmítá ho dobrovolně odevzdat. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. K prokázání svých tvrzení předložil žalobce listinné důkazy, na jejichž základě soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Ze Smlouvy o nájmu bytu ze dne 10. 5. 2019 bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého mandatáře společnosti [právnická osoba] uzavřel s žalovaným smlouvu o nájmu bytu [číslo] sestávající z 1 pokoje a příslušenství (předsíň, koupelna, WC, sklep) nacházející se v [obec] na ulici [ulice] v budově [adresa], na pozemku p. č. st. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] na dobu určitou od 10. 5. 2019 do 10. 5. 2020. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je zapsaným vlastníkem předmětného bytu. Z mandátní smlouvy uzavřené žalobcem jako mandantem a společností [právnická osoba] jako mandatářem bylo zjištěno, že mandatář se zavázal na účet žalobce, jeho jménem a za úplatu zařídit správu nemovitostí a další záležitosti spojené s výkonem práv a povinností vlastníka nemovitostí. Z přílohy [číslo] této mandátní smlouvy bylo zjištěno, že mandatář vykonával správu i k domu [adresa] na ulici [ulice], [obec]. Oprávnění [příjmení]. [anonymizována čtyři slova] sjednávat nájemní smlouvy k bytu jménem žalobce prokazovala i plná moc ze dne 16. 2. 2009. Výzva k vrácení bytu ze dne 5. 6. 2020 včetně doručenky prokázala, že žalobce vyzval žalovaného k vrácení bytu do 26. 6. 2020. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný užívá byt [číslo] nacházející se v budově [adresa] v [obec] na ulici [ulice], která je součástí pozemku p. č. st. [číslo] pro obec a k. ú. [obec] i po 10. 5. 2020, kdy měl skončit nájem tohoto bytu sjednaný smlouvou ze dne 10. 5. 2019, ačkoliv byl žalobcem dne 5. 6. 2020 vyzván k vrácení bytu. Ve věci nebylo prokázáno, že by žalovanému svědčil právní důvod k užívání bytu. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z“.) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2285 o. z, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Podle § 2292 o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Soud dospěl vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že žaloba je důvodná. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena v souladu s § 2201 o. z. nájemní smlouva, ve které se žalobce zavázal přenechat žalovanému k užívání byt na dobu určitou a to konkrétně v době od 10. 5. 2019 do 10. 5. 2020 a žalovaný se zavázal po skončení nájmu byt odevzdat dle § 2292 o. z. Žalobce vyzval žalovaného (jemuž nesvědčí právní důvod k užívání bytu, a to ani dle § 2285 o. z., neboť byl po skončení nájmu vyzván žalobcem - ve lhůtě tří měsíců) k opuštění bytu, žalovaný však byt neodevzdal, a proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 300 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a paušální náhradu podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za 1 úkon dle § 1 odst. 3 písm. a) a to za návrh ve věci samé, ve spojení s § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, a to i s ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn.

III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010 a nálezy na něj navazující. Jak vyplývá z § 38 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), plyne obci přímá povinnost pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a chránit jej před neoprávněnými zásahy. Péče o majetek a výkon vlastnického práva k němu není ponecháno obci na volné úvaze, jako je tomu u jiných vlastníků. Kvalifikovaná starost o majetek obce je naplněním jednoho z veřejných zájmů, k jehož zabezpečení si obec musí vytvořit materiální a personální předpoklady, a to v rozsahu a kvalitě, která je přímo úměrná množství (hodnotě) a charakteru (svěřeného) majetku. U měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Jelikož nebyl prokázán opak, tedy užitečnost požadovaných nákladů, pak zdejší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud k paušální náhradě nepřičetl daň z přidané hodnoty, když jednak k tomuto není podklad v § 137 odst. 3 o. s. ř. a jednak paušální náhrada dle vyhl. č. 254/2015 Sb. nepodléhá pod předmět daně vymezený v § 2 zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř.