11 C 144/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Manišovským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 82 607 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni: a) částku 18 862,50 Kč; b) částku 4 664,50 Kč; to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení: a) částky 42 532 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 781,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 14 310,15 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 31 300 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 24,24 % ročně z částky 31 300 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení; b) částky 16 548 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 237,21 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 977,13 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 13 741,36 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 13 741,36 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení; zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 4. 4. 2024 domáhala po žalované úhrady dvou peněžitých nároků, a sice zaplacení: (i) částky 61 394,50 Kč s příslušenstvím a (ii) částky 21 212,50 Kč s příslušenstvím. První nárok odůvodnila žalobkyně tím, že dne 20. 2. 2020 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO: IČO, s žalovanou Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v den uzavření smlouvy hotovostně částku 35 000 Kč (dále jen „Smlouva 1“). Žalovaná se zavázala vrátit celkovou částku ve 21 měsíčních splátkách po 3 692 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 11. 2021. Žalovaná se zavázala uhradit v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky částku 42 532 Kč představující součet kapitalizovaných úroků s úrokovou sazbou 24,24 % ročně (33 744 Kč), částku za zpracování zápůjčky (1 500 Kč) a částku za službu komfortního a flexibilního splácení (7 288 Kč). Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky plynoucí z úvěrové Smlouvy 1, kdy již z úvěrové Smlouvy 1 samé bylo zřejmé, že celková dlužná částka má být uhrazena ke dni 20. 11. 2021 a marným uplynutím dané lhůty pro úhradu poslední splátky vzniklo věřiteli právo nárokovat úhradu celé dlužné částky. Ke dni 20. 11. 2021 činila dlužná jistina dle Smlouvy 1 částku 31 300 Kč a dlužný poplatek částku 31 507 Kč, žalovaná následně ještě částečně na svůj dluh hradila. Druhý žalobou uplatněný nárok byl odůvodněn tím, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO: IČO, uzavřela s žalovanou dne 25. 10. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v den uzavření smlouvy hotovostně částku 20 000 Kč (dále jen „Smlouva 2“). Žalovaná se zavázala vrátit celkovou částku ve 24 měsíčních splátkách po 1 523 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 10. 2021. Žalovaná se zavázala uhradit v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky částku 16 548 Kč představující součet kapitalizovaných úroků s úrokovou sazbou 25,23 % ročně (10 628 Kč), a částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka (5 920 Kč). Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky plynoucí z úvěrové Smlouvy 2, kdy již z úvěrové Smlouvy 2 samé bylo zřejmé, že celková dlužná částka má být uhrazena ke dni 25. 10. 2021 a marným uplynutím dané lhůty pro úhradu poslední splátky vzniklo věřiteli právo nárokovat úhradu celé dlužné částky. Ke dni 25. 10. 2021 činila dlužná jistina dle Smlouvy 2 částku 14 223,36 Kč a dlužný poplatek částku 7 576,64 Kč, žalovaná následně ještě částečně na svůj dluh hradila. Před uzavřením obou úvěrových smluv právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované se zaznamenáním výstupů do zákaznické karty žalované a sdělené údaje ověřila pracovní smlouvou, výplatními páskami za poslední 3 měsíce předcházející žádosti a smlouvou k bydlení žalované. Na žalobkyni byly obě předmětné pohledávky postoupeny původním věřitelem na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27. 9. 2023, což bylo písemně oznámeno žalované. Žalobkyně nárokuje po žalované k úhradě: (i) dle Smlouvy 1 částku 61 394,50 Kč (dlužná jistina v částce 31 300 Kč + dlužná částka poplatku ve výši 30 094,50 Kč), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 781,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 310,15 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 31 300 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a úrok ve výši 24,24 % ročně z částky 31 300 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, (ii) dle Smlouvy 2 částku 21 212,50 Kč (dlužná jistina v částce 13 741,36 Kč + dlužná částka poplatku ve výši 7 471,14 Kč), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 237,21 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 977,13 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 13 741,36 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a úrok ve výši 25,23 % ročně z částky 13 741,36 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a rovněž náhradu nákladů řízení. Žalovaná byla vyzvána ke splnění svých dluhů před-žalobní výzvou odeslanou jí prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, na svůj dluh však neplnila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla doručena dle § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“), spolu s výzvou k vyjádření. Po celou dobu řízení zůstala žalovaná procesně zcela pasivní.

3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů, jak před uzavřením obou smluv o úvěru zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet její závazek, žalobkyně v podání doručeném soudu dne 15. 11. 2024 uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací získaných od žalované, zaznamenaných v zákaznických kartách, ověřených navazujícími dokumenty, a to pro úvěrovou Smlouvu 1 (ze dne 20. 2. 2020) z výměry důchodu (02/2020) a stvrzenek (01,02/2020), pro úvěrovou Smlouvu 2 (ze dne 25. 10. 2019) ze stvrzenek (09,10/2019). Z žalobkyní předložených listin vyplynulo, že žalovaná pobírala od ledna 2020 Anonymizováno ve výši 10 612 Kč měsíčně, předtím výše důchodu v roce 2019 činila 9 896 Kč měsíčně. Ze zákaznické karty z roku 2019 bylo zjištěno, že žalovaná žije v Anonymizováno a je Anonymizováno, vyživuje Anonymizováno, dosažené vzdělání je Anonymizováno. Další příjem domácnosti je 10 000 Kč, své výdaje odhadla žalovaná na 3 500 Kč měsíčně. Při uzavření pozdější smlouvy však již žalovaná uvedla v zákaznické kartě z roku 2020 jako dosažené vzdělání Anonymizováno a vztah k místu pobytu jako Anonymizováno. Další příjmy domácnosti poté označila ve výši částka měsíčně a potvrdila, že má půjčku u jiné společnosti. V insolvenčním rejstříku bylo právní předchůdkyní žalobkyně prověřeno, že se žalovanou není vedeno insolvenční řízení.

4. Účastníci řízení svým procesním postojem (žalobkyně výslovně v žalobě, žalovaná konkludentně dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.), dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud tak rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů, ze kterých zjistil následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne 25. 10. 2019 (Smlouva 2) vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO: IČO, a žalovaná ujednaly, že věřitel poskytne žalované hotovostně peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Část úvěru ve výši 6 213 Kč byla použita na splacení zůstatku dlužné částky žalované ze smlouvy č. hodnota, ve zbytku v částce 13 787 Kč byla vyplacena dlužníku. Žalovaná se zavázala zaplatit věřiteli poplatek za spotřebitelský úvěr v částce 16 548 Kč (určený součtem částek 10 628 Kč připadající na úrok a 5 920 Kč připadající na zpracování spotřebitelského úvěru, garanci celkové ceny a péči o zákazníka). Celková dlužná částka tak činí 36 548 Kč, pevná úroková sazba činí 44,80 % p. a., přičemž dlužná částka je splatná formou 24 měsíčních splátek ve výši 1 523 Kč s tím, že poslední splátka činí 1 519 Kč. Přílohou úvěrové smlouvy byly učiněny smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru upravující blíže mj. splácení úvěru a práva věřitele při vzniku prodlení dlužníka.

6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr datované ke dni 25. 10. 2019 vztahující se ke Smlouvě 2 soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla, že má Anonymizováno vzdělání, žije v Anonymizováno, pobírá invalidní důchod ve výši 9 896 Kč. Je Anonymizováno, vyživuje Anonymizováno, další uváděný příjem domácnosti činil částka, celkově tak uváděné příjmy dosahovaly částky částka. Uvedené výdaje žalované tvořily toliko odhadované výdaje ve výši 3 500 Kč měsíčně. Jako ověřené dokumenty jsou označeny stvrzenky 09,10/2019.

7. Z dokumentu označeného jako „tabulka umoření“ vyhotoveného ke dni 2. 10. 2023 a vztahujícího se ke Smlouvě 2 (č. hodnota) se podává poskytnutí úvěru žalované v částce 20 000 Kč dne 25. 10. 2019 a celkově 18 splátek žalované realizovaných v období 11/2019 – 02/2023 v souhrnné částce 15 335,50 Kč.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne 20. 2. 2020 (Smlouva 1) vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO: IČO, a žalovaná ujednaly, že věřitel poskytne žalované hotovostně peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit věřiteli poplatek za spotřebitelský úvěr v částce 42 532 Kč (určený součtem částky 33 744 Kč připadající na úrok a částky 1 500 Kč za zpracování zápůjčky a částky 7 288 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Celková dlužná částka tak činí 77 532 Kč, pevná úroková sazba činí 86,00 % p. a., přičemž dlužná částka je splatná formou 21 měsíčních splátek ve výši 3 692 Kč. Přílohou úvěrové smlouvy byly učiněny smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru upravující blíže mj. splácení úvěru a práva věřitele při vzniku prodlení dlužníka.

9. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr datované ke dni 20. 2. 2020 vztahující se ke Smlouvě 1 soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla, že má Anonymizováno vzdělání, žije ve Anonymizováno, pobírá Anonymizováno důchod ve výši 10 612 Kč. Je Anonymizováno, vyživuje Anonymizováno, další uváděný příjem domácnosti činil částka, celkově tak uváděné příjmy dosahovaly částky částka. Uvedené výdaje žalované tvořily externí splátky ve výši 3 000 Kč, interní splátky ve výši 1 523 Kč a odhadované výdaje ve výši 3 000 Kč měsíčně, celkově tak uváděné výdaje dosahovaly částky 7 523 Kč. Jako ověřené dokumenty jsou označeny výměr důchodu ze dne 19. 2. 2020 a stvrzenky 01,02/2020.

10. Z dokumentu označeného jako „tabulka umoření“ vyhotoveného ke dni 2. 10. 2023 a vztahujícího se ke Smlouvě 1 (č. hodnota) se podává poskytnutí úvěru žalované v částce 35 000 Kč dne 20. 20. 2020 a celkově 15 splátek žalované realizovaných v období 03/2020 – 02/2023 v souhrnné částce 16 137,50 Kč.

11. Ze stvrzenek za měsíce 09/2019 a 10/2019 se podává výplata Anonymizováno žalované v částce 9 896 Kč měsíčně.

12. Z oznámení ČSSZ ze dne 17. 12. 2019, č. j. datum, se podává, že žalovaná byla poživatelkou Anonymizováno v částce 10 612 Kč počínaje lednem 2020.

13. Smlouvou o postoupení pohledávek ze 21. 9. 2023 bylo prokázáno, že právnická osoba, IČO: IČO, jakožto postupitel, postoupil předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni jakožto postupníka. Daná pohledávka je evidována v příloze postupní smlouvy s odkazem na úvěrové smlouvy č. hodnota (Smlouva 1) a č. hodnota (Smlouva 2). Proběhnuvší postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023, o jehož odeslání dne 27. 10. 2023 svědčí podací lístek č. Anonymizováno.

14. Z před-žalobní výzvy právního zástupce žalobkyně k plnění ze dne 15. 2. 2024 se podává, že žalovaná byla urgována ke splnění svých peněžitých závazků vůči žalobkyni, přičemž odeslání výzvy dne 15. 2. 2024 prokazuje podací lístek č. Anonymizováno.

15. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, vzájemně neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé, přičemž provedené důkazy soud hodnotil samostatně i ve vzájemných souvislostech při uplatnění zásady volného hodnocení důkazů dle § 132 o.s.ř.

16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

17. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle ust. § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

19. Podle ust. § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle ust. § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Podle ust. § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „Zákon č. 257/2016 Sb.“), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.

24. Podle ust. § 124 Zákona č. 257/2016 Sb. stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

25. Podle ust. § 86 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle ust. § 87 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

27. Podle ust. § 75 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

28. Podle ust. § 76 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

29. Podle ust. § 78 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Dle odst. 5 poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

30. Aktivní legitimace žalobkyně ve sporu byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. o.z. ze dne 21. 9. 2023, jež byla uzavřena mezi právnická osoba, IČO: IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, z níž vyplývá postoupení pohledávek majících původ v předmětných dvou smlouvách o spotřebitelském úvěru či v peněžitém plnění poskytnutým v souvislosti s danými smlouvami. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladus ustanovením § 1882 odst. 1 o.z. poskytnout plnění přímo postupníkovi.

31. V dané věci uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou celkově 2 smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o.z. Soud však dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů, k závěru, že obě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jsou neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalované, kdy porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně jakožto úvěrující k řádnému prověření úvěruschopnosti žalované jakožto úvěrované dle ust. § 86 Zákona č. 257/2016 Sb. s sebou dle ust. § 87 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. a ust. § 580 o.z. nese následek neplatnosti smlouvy, k níž soud přihlédl dle ust. § 588 o.z., a to i bez návrhu žalované.

32. Vedle shora již odkazované právní úpravy vycházel soud při posouzení věci a dovození neplatnosti úvěrových smluv rovněž z relevantní judikatury, a sice právních závěrů formulovaných v nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve vztahu následkům nedostatečného prověření úvěruschopnosti úvěrovaného ze strany úvěrujícího, a dále z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, obdobně též usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2021, sp. zn. 29 ICdo 3/2021, z nichž se podává povinnost soudu zabývat se otázkou prověřování úvěruschopnosti žadatele o úvěr z úřední povinnosti, tj. i bez výslovné námitky vznesené úvěrovaným.

33. Soud po provedeném dokazování posoudil obě smlouvy o úvěru jako neplatné, neboť bylo prokázáno, že poskytovatel úvěru řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované. V daném věci žalobkyně i po poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z informací získaných od žalované. Tyto skutečnosti měly být ověřeny z výměru Anonymizováno (12/2019) a ze stvrzenek (09, 10/2019, a 01, 02/2020). Z žalobkyní předložených důkazů však vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované řádně, neboť si vůbec neověřila výdaje žalované, zvláště ve vztahu k bydlení a počtu vyživovaných osob. Vycházela pouze z tvrzení samotné žalované, že její měsíční výdaje činí 3 500 Kč v roce 2019, toto však neplyne z žádných žalobkyní předložených důkazů (zákaznická karta z 25. 10. 2019). Již dne 20. 2. 2020 přitom byla se žalovanou uzavřena další smlouva o úvěru, kde žalovaná změnila tvrzení o dosaženém vzdělání z Anonymizováno na Anonymizováno a z Anonymizováno bydlení na Anonymizováno. Také žalovanou uváděné náklady vzrostly z 3 500 Kč na 7 523 Kč. Po odečtení Anonymizováno ve výši 10 612 Kč je patrné, že žalovaná nemohla disponovat finančními prostředky na hrazení splátek z obou smluv uzavřených s právní předchůdkyní žalobkyně. Je tedy zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem blíže nezkoumala údaje uvedené v zákaznických kartách, kde se během několika měsíců změnily základní údaje tvrzené žalobkyní (dosažené vzdělání, forma bydlení), potažmo výdaje.

34. Poskytovatel úvěru má povinnost vycházet z reálných údajů poskytnutých žalovanou, když není možné se spokojit pouze s tvrzeními žalované obsaženými v dokumentech vztahujících se k poskytnutí úvěru, ale je třeba, aby veškeré své příjmy i výdaje žalovaná prokázala příslušnými listinami, případně jinak tyto relevantně doložila, k čemuž však v projednávané věci nedošlo. Soud tedy má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované před podpisem smluv o úvěru, a tedy nesplnila podmínky dle ust. § 86 Zákona č. 257/2016 Sb.

35. V řízení bylo náležitě prokázáno, že: a) žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 20 000 Kč dle Smlouvy 2 (č. hodnota), a to hotovostně dne 25. 10. 2019, přičemž žalovaná ve vztahu ke Smlouvě 2 uhradila částku 15 335,50 Kč, jak vyplývá z tabulky umoření dluhu (celkově 18 plateb v období 11/2019 – 02/2023); a dále b) žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 35 000 Kč dle Smlouvy 1 (č. hodnota), a to hotovostně dne 20. 2. 2020, přičemž žalovaná ve vztahu ke Smlouvě 1 uhradila částku 16 137,50 Kč, jak vyplývá z tabulky umoření dluhu (celkově 15 plateb v období 03/2020 – 02/2023). Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku zavázal žalovanou k úhradě částky 18 862,50 Kč (rovnající se rozdílu částek 35 000 Kč a 16 137,50 Kč) a dále částky 4 664,50 Kč (rovnající se rozdílu částek 20 000 Kč 15 335,50Kč), kdy dané částky představují obecně zvláštní formu bezdůvodného obohacení na straně žalované ve smyslu ust. § 87 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb., ve spojení s ust. § 2991 o.z., které je žalovaná povinna vrátit žalobkyni v době přiměřené jejím možnostem.

36. S ohledem na ustanovení § 86 Zákona č. 257/2016 Sb. posoudil soud smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné a vztah mezi účastníky jako speciální vypořádání mezi účastníky z neplatné smlouvy dle ustanovení § 87 Zákona č. 257/2016 Sb., souladně s právními závěry formulovanými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021. Poskytovatel úvěru má při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. V takovém případě vrací spotřebitel jistinu dle svých možností a nemůže se tak dostat do prodlení v době vyhlášení rozsudku. Proto soud nepřiznal žalobkyni úroky z prodlení. Do prodlení se spotřebitel může dostat až poté, pokud neplní soudem danou povinnost v rozsudku. Postup dle ust. § 87 Zákona č. 257/2016 Sb. vyžaduje zjištění možností žalované jistinu vracet. V této věci však byla žalovaná zcela neaktivní, k žalobě ani ke svým možnostem hradit dluh se nevyjádřila, a proto soud rozhodl o povinnosti uhradit dluh dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., tedy do 3 dnů od právní moci rozsudku.

37. Současně platí, že v důsledku neplatnosti úvěrových smluv nevzniklo žalobkyni ani právo na zaplacení nároků odvíjejících se od jednotlivých smluvních ujednání či jejich porušení (jednotlivé poplatky, úroky z úvěru, zákonné úroky z prodlení), a proto byly všechny zbývající peněžité nároky uplatněné žalobkyní vůči žalované zamítnuty jakožto nedůvodné výrokem II. tohoto rozsudku.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. V řízení byla sice převážně procesně úspěšná žalovaná, nicméně žalovaná náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nenárokovala, částečně úspěšní v řízení byli oba účastníci, pročež s ohledem na všechna východiska věci soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z nich. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně a včas, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.