11 C 189/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Ilonou Miklovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 3 510 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 510 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 442,09 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 126 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 510 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného televizního poplatku za období únor rok do březen rok. Protože účastníci, žalobkyně již v samotném žalobním návrhu a žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále také jen„ o.s.ř.“), pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovanému jako držiteli televizního přijímače vznikla s účinností od srpna rok povinnost hradit televizní poplatky. V rozporu s touto povinností však žalovaný v období únor rok až březen rok televizní poplatky neuhradil. Nedoplatek na poplatcích činil za uvedené období částku 3 510 Kč. Nedoplatek žalovaný neuhradil ani po urgencích ze strany žalobkyně. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. platí, že nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaný je poplatníkem televizního poplatku ve smyslu zákona č. 348/2005 Sb. a že za uvedené období dluží žalobkyni na úhradách za televizní poplatek částku ve výši 3 510 Kč, když má zároveň právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, pak soud přiznal žalobkyni také nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění ke dni prodlení (§ 1970 o. z.), který žalobkyně za dobu od počátku každého jednotlivého prodlení se zaplacením poplatku za daný měsíc do datum (ke dni podání žaloby) kapitalizovala a činí částku ve výši 442,09 Kč (výrok I). Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 2 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 1 126 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.