11 C 202/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Ilonou Miklovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Jméno žalobkyně Anonymizováno , Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 36 741 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 36 741 Kčs úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 741 Kč od 26. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 070 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne 28. 6. 2023 se žalobkyně po žalovaném domáhala uhrazení částky ve výši 36 741 Kč s příslušenstvím, jakožto dlužného nájemného za období červen 2021 až duben 2023 a dlužné částky plnění spojená s užíváním bytu. Žalobkyně se žalovaným dne 29. 6. 2010 uzavřela smlouvu o nájmu bytu, a to na dobu určitou od 1. 7. 2010 do 31. 12. 2010 s možností opakovaného prodloužení. Od 1. 1. 2022 byl žalovaný povinen hradit nájemné ve výši 1 344 Kč měsíčně. Jelikož žalovaný nájemné přestal řádně hradit, zaslala mu žalobkyně dne 28. 2. 2023 výpověď z nájmu z důvodu prodlení s úhradou nájemného za období červen 2021 až únor 2023 a dále vyúčtování vodného a stočného za dok 2021 a 2022 na částku 8 266 Kč. Jelikož žalovaný byt nevyklidil a dlužnou částku neuhradil, požaduje žalobkyně uhrazení dlužného nájemného do dubna 2023 včetně a dále dlužné platby za služby spojené s nájmem.

2. Protože účastníci, žalovaný konkludentně a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil odpovídající skutková zjištění, přičemž důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo a dospěl k tomuto skutkovému závěru:

3. Žalobkyně se žalovaným se dne 29. 6. 2010 dohodla, že mu poskytne do užívání bytovou jednotku v jejím vlastnictví, a to až do dne 31. 12. 2021, přičemž se žalovaný zavázal hradit za poskytnutou bytovou jednotku úplatu a rovněž odpovídající zálohy na vodné a stočné. Dohodnutá úplata za užívání bytové jednotky byla ode dne 1. 1. 2022 sjednána ve výši 1 344 Kč měsíčně, přičemž záloha na vodné a stočné byla dohodnuta ve výši 124 Kč měsíčně. (smlouva o nájmu bytu ze dne 29. 6. 2010 včetně dodatků č. , hodnota, – č. , hodnota, , oznámení o jednostranném zvýšení nájemného od 1. 1. 2022 ze dne 13. 1. 2022) Žalovaný však sjednanou úplatu za užívání bytové jednotky přestal hradit, když tuto neuhradil za měsíce červen 2021 až duben 2023 a vyúčtování za energie a vodné a stočné (sjetina pohledávek žalovaného z nájemního vztahu, výpis nedoplatků na nájemném, opis dokladů), proto bylo užívání bytové jednotky ze strany žalobkyně ukončeno pro neplacení nájemného (výpověď z nájmu bytu ze dne 28. 2. 2023, doručenka s datem 2. 3. 2023). Žalovaný však dlužnou částku ve výši 36 741 Kč neuhradil, ani po předžalobní výzvě ze dne 16. 5. 2023 (podací stvrzenka RR430694253CZ).

4. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:

5. Dle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

6. Podle § 685 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu určité práce nájemce.

7. Podle § 2246 odst. 1 o.z. si strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

8. Podle § 2247 odst. 1 o.z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.

9. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobní nárok je dán. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o nájmu bytu v souladu s § 685 obč. zák., přičemž bylo mezi účastníky sjednáno i nájemné a hrazení záloh na plnění spojená s užíváním bytu. Žalovaný nájemné řádně nehradil, proto byla nájemní smlouva v souladu s § 221 odst. 1, 2 o.z. vypovězena a žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužných částek nájemného a za služby spojené s užíváním bytu v celkové výši 36 741 Kč. Žalovaný netvrdil, ani neprokázal, že by dlužné částky řádně žalobkyni uhradil, příp. nájemní smlouvu neuzavřel. S ohledem na uvedené soud rozhodl tak, že žalobě zcela vyhověl, když žalobkyně prokázala vznik pohledávky a rovněž i její výši. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, pak soud v souladu s 1970 o.z. uložil žalovanému uhradit rovněž úroky z prodlení ode dne 26. 5. 2023 do zaplacení, které byly stanoveny v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla zcela úspěšná náhradu nákladů řízení ve výši 2 070 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 470 Kč a dále nákladů řízení, kdy v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva ze dne 16. 5. 2023, žalobní návrh ze dne 28. 6. 2023), a to s ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010 a nálezy na něj navazující (srov. rovněž rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2020, č.j. 2 As 1/2019-58, nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2023, sp. zn. IV. ÚS 641/23). Soud v souladu s tímto závěrem uvádí, že dle § 38 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, plyne obci přímá povinnost pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a chránit jej před neoprávněnými zásahy. U obcí tak lze předpokládat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit své zájmy a svá práva, a to v případech, které lze podřadit pod spory běžné, které nejsou výrazně právně či skutkové obtížné. V případě, že nebyl prokázán opak, tedy užitečnost požadovaných nákladů za právní pomoc advokáta, pak soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.