11 C 207/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Ilonou Miklovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 Anonymizovaný odstavec pro určení vlastnického práva k pozemku

I. Určuje se, že jméno FO, narozená datum, posledně bytem č.p. Anonymizováno, adresa, byla ke dni svého úmrtí datum výlučnou vlastnicí pozemku p.č. hodnota nacházejícího se v obci adresa, k.ú. adresa.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhal, nechť soud rozhodne tak, jak je uvedeno ve výroku č. I tohoto rozsudku.

2. Svůj návrh odůvodnil tím, že jeho matka jméno FO, nar. datum, bytem posledně adresa, ještě za svobodna pod dívčím jménem jméno FO, získala kupní smlouvou ze dne datum do svého výlučného vlastnictví od prodávajícího pana Jméno zainteresované osoby 0/0 pozemek p.č. hodnota, nyní veden v katastru nemovitostí jako orná půda o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa. Vlastnictví bylo pro jméno FO zapsáno podle tehdy platného práva v pozemkové knize pod číslem deníku ČD Anonymizováno. 3. jméno FO zemřela dne datum, přičemž v rámci dědického řízení po ní nebyl zjištěn žádný majetek, až později byl nově objevený majetek po ní projednán v dodatečném dědickém řízení pod sp. zn. spisová značka, kdy předmětem projednání byly pozemky v k.ú. adresa, k.ú. adresa a k.ú. adresa, vše dříve v užívání zemědělský subjektů, a to podle zápisů v katastru nemovitostí. Předmětný pozemek p.č. hodnota projednán nebyl, neboť nebyl uveden na žádném z listů vlastnictví, opatřených notářem jméno FO Anonymizováno v dědickém řízení. Jelikož předmětem dodatečného projednání byla řada pozemků, nenapadlo nás, že by některý pozemek mohl chybět.

4. Žalobce dále uvedl, že v souvislosti s žádostí družstevní společnosti o odprodej pozemků zjistil, že v zápisech družstva je veden na naši zemřelou matku i další pozemek, a to p.č. hodnota v k.ú. adresa. Při „pátrání“ po tomto pozemku jsem zjistil, že pozemek je v katastru nemovitostí veden na listu vlastnictví Anonymizováno jako vlastnictví České republiky s příslušností hospodaření s ním pro Státní pozemkový úřad. Česká republika měla vlastnictví k tomuto pozemku získat na základě rozhodnutí Okresního soudu v Uherském adresa v řízení o dědictví pod sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno po zemřelé jméno FO, nar. datum, bytem adresa, zemřelé datum.

5. Z výše uvedeného je zřejmé, že jméno FO, nar. Anonymizováno, nebyla a nemohla být v době jejího úmrtí vlastnicí předmětného pozemku, neboť tento byl od roku Anonymizováno majetkem jiné jméno FO, tj. mojí matky, nar. Anonymizováno. 6. jméno FO, nar. Anonymizováno, byla jako vlastnice předmětného pozemku v dřívější evidenci geodézie a později v katastru nemovitostí vyznačena neoprávněně, a to buď chybou, nebo dokonce vědomě. Na jasná pochybení v činnosti těchto státních orgánů lze usuzovat mimo jiné i z toho, že v dědickém řízení v roce Anonymizováno, kdy zemřela jak moje matka, tak i paní jméno FO, nar. Anonymizováno, nebyl tehdejšímu státnímu notářství předložen žádný doklad o evidenci tohoto pozemku na žádnou ze zemřelých. Až v rámci dědického řízení v roce Anonymizováno byl „objeven“ tento pozemek jako „majetek“ jméno FO, nar. Anonymizováno. Soudní komisař jméno FO v rámci dědického řízení si neověřil údaje o tomto dodatečně zjištěném majetku a tento „projednal“ jako majetek jméno FO, nar. 1903 a jelikož zemřela tato zůstavitelka zákonného dědice, rozhodl o připadnutí dědictví České republice.

7. Žalobce dále uvedl, že z výše uvedených tvrzení je zřejmé, že Česká republika nemohla nabýt vlastnictví k předmětnému pozemku na základě dědického rozhodnutí v roce Anonymizováno od zemřelé jméno FO, nar. Anonymizováno, neboť tato uvedený pozemek nikdy nevlastnila a jako „vlastnice“ se v zápisech geodézie či katastru ocitla nezákonně. Naopak je nepochybné, že ke dni svého úmrtí, tj. datum, byla vlastnicí pozemku p.č. hodnota v k.ú. adresa moje matka, jméno FO, nar. datum.

8. Žalobce dále doplnil, že jako dědic ze zákona má právní zájem na požadovaném určení, neboť z dědického titulu na něj mělo přejít vlastnické právo k výše uvedenému pozemku, případně k jeho části podle dědických podílů či dohody dědiců. Stávající zápis v katastru nemovitostí tedy neodpovídá skutečnému a právnímu stavu.

9. Žalobce dále uvedl, že žalovanou vyzval prostřednictvím své právní zástupkyně tituly před jménem Anonymizováno k nápravě stavu dopisem ze dne datum. Na tuto výzvu reagovala žalovaná tak, že namítla své vydržení daného pozemku.

10. Žalobce doplnil, že námitka vydržení vlastnického práva s poukazem na rozhodnutí o dědictví je zjevným zneužitím práva ve smyslu § 8 občanského zákoníku, které nepožívá právní ochrany. Navíc i ustanovení § 6 odst. 2 téhož zákona uvádí, že nikdo nesmí těžit z protiprávního stavu, který vyvolal, nebo nad kterým měl kontrolu. Z žalobních tvrzení pod body II.-IV. žaloby je zřejmé, jakým způsobem se k „vlastnictví“ žalovaná dostala, tzn. jasnými flagrantními pochybeními státních orgánů, nad kterými má žalovaná kontrolu a za jejich pochybení nese odpovědnost, tj. jak za orgány geodézie či katastru nemovitostí, tak i za rozhodování notářů dříve zařazených do soudní soustavy a poté vykonávajících jako soudní komisaři zákonem jim svěřené pravomoci.

11. Dalším důvodem, pro který nemůže svědčit žalované vlastnictví, je ustanovení § 1090 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého nabyl-li zůstavitel (tj. v tomto případě jméno FO, nar. Anonymizováno) nepravou držbu (tj. „vlastnictví“ omylem či vědomou chybou při zápisech v evidenci nemovitostí), nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, tj. v tomto případě Česká republika.

12. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila podáním ze dne datum. Navrhla žalobu zamítnout. Ve svém podání uvedla, že dle názoru žalobce byla ke dni datum vlastníkem pozemku parc. č. hodnota v k.ú. adresa matka žalobce jméno FO, roz. jméno FO, nar. datum, a to na základě kupní smlouvy ze dne datum. Touto kupní smlouvou koupila matka žalobce od Jméno zainteresované osoby 0/0, svého nastávajícího švagra, předmětný pozemek do svého výlučného vlastnictví.

13. Žalovaná k výše uvedené smlouvě uvádí, že tato smlouva byla uzavřena s odkládací podmínkou. jméno FO měla kupní cenu zaplatit až v den sňatku s jméno FO a teprve po zaplacení kupní ceny se smlouva měla stát účinnou.

14. Dle názoru žalované je vlastníkem předmětného pozemku stát, jelikož Okresní soud v Uherském adresa vydal dne datum usnesení o dědictví č.j. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno o přechodu vlastnického práva k pozemku parc. č. Anonymizováno zapsaného na LV č. hodnota pro k.ú. adresa ze zůstavitele jméno FO, nar. datum, zemřelé dne datum, na stát – Okresní úřad v Uherském adresa. Následně byl LV č. hodnota zrušen a pozemek byl zapsán na LV č. hodnota pro k.ú. adresa.

15. Na základě smlouvy o převodu nemovitosti uzavřené dne datum mezi Okresním úřadem v adresa jako převodcem a právnická osoba jako nabyvatelem byl pozemek parc. č. hodnota převeden z prozatímní správy Okresního úřadu do správy právnická osoba a zapsán na LV č. hodnota pro k.ú. adresa jako vlastnictví České republiky s právem hospodaření pro právnická osoba.

16. Dle ust. § 4 odst. 1) věta první zákona č. 503/2012 Sb. je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit též s nemovitostmi, které byly ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve správě Pozemkového fondu České republiky. Dle tohoto ustanovení vykonává nyní právo hospodaření s předmětným pozemkem Státní pozemkový úřad.

17. Stát neměl a nemá na základě výše uvedeného usnesení vydaného příslušným soudem nejmenší pochybnosti o tom, že je právním nástupcem jméno FO, nar. datum a s předmětným pozemkem vždy nakládal jako s vlastním, když na pozemku stát vždy zemědělsky hospodařil.

18. Státní pozemkový úřad je povinen vykonávat správu pozemku, proto předmětný pozemek byl a v současné době je opět Státním pozemkovým úřadem jako pronajímatelem pronajat zemědělsky hospodařícímu subjektu. O této skutečnosti svědčí i nájemní smlouva uzavřena dne datum mezi Státním pozemkovým fondem jako pronajímatelem a společností právnická osoba jako nájemcem. Na základě této nájemní smlouvy byl sporný pozemek předán do užívání této společnosti.

19. Žalovaná rovněž odkazuje na ust. § 130 a § 134 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do datum: Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

20. I kdyby soud dospěl k závěru, že vlastníkem sporného pozemku byla ke dni datum jméno FO, nar. datum, žalovaný má za to, že stát nabyl vlastnické právo k předmětnému pozemku vydržením. Držby se ujal již v červnu Anonymizováno, kdy na základě usnesení Okresního soudu v Uherském adresa připadl předmětný pozemek Českému státu – Okresnímu úřadu v adresa. Po uzavření smlouvy o převodu nemovitosti ze dne datum mezi Okresním úřadem v adresa jako převodcem a právnická osoba jako nabyvatelem pokračoval v držbě pozemku právnická osoba. K vydržení předmětného pozemku státem došlo v červnu Anonymizováno.

21. Po celou vydržecí dobu byl stát v dobré víře, že je vlastníkem sporného pozemku, jelikož v katastru nemovitostí byl a pořád je jako jediný vlastník sporného pozemku zapsán pouze stát. Dobrá víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří. Posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp., nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Dobrá víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum).

22. Dobrá víra žalované byla narušena až v Anonymizováno, kdy žalobce dopisem ze dne datum uplatnil vlastnické právo k předmětnému pozemku. Od Anonymizováno, tj. 23 let stát s předmětným pozemkem hospodařil, nakládal s ním jako s vlastním a jeho dobrá víra nebyla žádným způsobem zpochybněna.

23. Žalobce pak svá žalobní tvrzení doplnil po prostudování dědických spisů v podání ze dne datum. Uvedl, že z dědického spisu po jméno FO, narozené datum sp. zn. spisová značka vyplývá, že původní dědické řízení bylo zastaveno pro nepatrný majetek rozhodnutím soudu ze dne datum (čl. 5 spisu). Následně z podnětu obce adresa bylo zahájeno dodatečné projednání nově objeveného majetku dne datum, kdy k podnětu byla doložena fotokopie listu vlastnictví č. hodnota pro k. ú. adresa, na kterém je jako vlastník uvedena jméno FO, adresa, bez další identifikace zejména datem narození, a v části „D“ je zapsán pozemek p. č. hodnota o výměře Anonymizováno. Jako nabývací titul je uvedena kupní smlouva za dne datum, odkaz na knihovní vložku Anonymizováno. List vlastnický je vyhotoven pracovnicí katastrálního úřadu jméno FO (viz. čl. 8 spisu). Na základě výše uvedené kopie listu vlastnictví, bez jakéhokoliv ověření správnosti údajů či doplnění údajů chybějících, pak soud usnesením ze dne datum sp. zn. Anonymizováno rozhodl o dědictví k uvedené parcele ve prospěch České republiky (čl. spisu není na usnesení vyznačeno). Na základě uvedeného rozhodnutí tak vznikl „vlastnický titul“ pro žalovanou Českou republiku.

24. Ze zprávy Katastrálního pracoviště adresa ze dne datum k žádosti soudu na zaslání kupní smlouvy ze dne datum, vyplývá, že taková kupní smlouva se v dokladech katastru nenachází, s tím, že se může nacházet na Katastrálním pracovišti v Anonymizováno. K další žádosti soudu o zaslání výše specifikované smlouvy pak uvedené pracoviště zaslalo kupní smlouvu ze dne datum.

25. Z výše uvedených listin je nepochybné, že žádná kupní smlouva ze dne datum neexistuje ani neexistovala a zjevně existuje jen kupní smlouva ze dne datum. Na základě této kupní smlouvy ale vlastnictví k předmětné parcele Anonymizováno nabyla nikoliv jméno FO, narozená datum, ale jméno FO, tehdy jméno FO, „…dle udání osmnáct roků stará a usnesením okresního soudu v Anonymizováno ze dne datum Anonymizováno za zletilou prohlášená…“, tedy jméno FO, narozená datum, to je moje matka.

26. Z uvedených důkazů je možno spolehlivě dovodit, že ke vzniku nabývacího titulu k pozemku Anonymizováno, tj. rozhodnutí soudu ze dne datum sp. zn. Anonymizováno došlo pochybením státních orgánů, tj. jednak Katastrálního pracoviště v adresa, které vyhotovilo nesprávný a z hlediska identifikačních údajů vlastníka neúplný list vlastnický, včetně chyby i v datu smlouvy jako nabývacího titulu, a následně k pochybení soudu (soudního komisaře - notáře), který na základě nesprávného a neúplného listu vlastnictví, aniž by si doplnil potřebné údaje a listiny, vydal nezákonné rozhodnutí.

27. Žalobce dále doplnil, že žalovaná netvrdí, že by jméno FO, nar. datum, od které měla nabýt vlastnictví k předmětnému pozemku byla někdy vlastníkem pozemku, případně jakým způsobem vlastnictví nabyla. Žalované nemůže svědčit vlastnické právo ani z důvodu vydržení, což již uváděl dříve.

28. Soud ve věci provedl dokazování níže uvedenými listinami z dědického spisu, který je vedený u Okresního soudu v Uh. adresa pod sp. zn. spisová značka, a to ve věci zůstavitelky jméno FO, nar. datum, posledně bytem adresa, zemřelé dne datum, a to rozhodnutím Státního notářství v Uh. adresa. adresa ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno.

29. Z rozhodnutí Státního notářství v Uh. adresa ze dne datum č.j. Anonymizováno zjištěno, že dědické řízení po jméno FO, roz. Anonymizováno, nar. datum, posledně bytem adresa, zemřelé dne datum bylo zastaveno, neboť zůstavitelka zanechala nepatrný majetek.

30. Z usnesení Okresního soudu v Uh. Hradišti ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno, které nabylo právní moci dne datum bylo zjištěno, že v dědickém řízení po jméno FO, nar. datum, zemřelé dne datum, byl z podnětu obecního úřadu projednán dodatečně objevený majetek, a to pozemek p.č. hodnota, parcela v půdních celcích (Anonymizováno m2), zapsaná na LV č. hodnota pro k.ú. adresa. Z usnesení bylo zjištěno, že zůstavitelka nezanechala žádné zákonné dědice ani závěť, a proto dědictví (pozemek p.č. hodnota) připadlo státu.

31. Z dědického spisu spisová značka bylo zjištěno, že Okresní soud v Uh. adresa vydal výše uvedené usnesení sp. zn. Anonymizováno dne datum na podkladě výpisu z katastru nemovitostí k LV č. hodnota, pro k.ú. adresa, který byl vyhotoven dne datum. Z tohoto výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že jako vlastník pozemku p.č. hodnota v k.ú. adresa byla k datu datum zapsána jméno FO, bytem adresa. U této jméno FO nebyl uveden žádný bližší identifikační znak, např. datum narození či rodné číslo. Z tohoto výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že jako nabývací titul k pozemku je uvedena kupní smlouva z datum.

32. Dále pak z kupní smlouvy, která byla sepsána u jméno FO, notáře se sídlem v Anonymizováno, dne datum pod číslem jednacím Anonymizováno, bylo zjištěno, že Jméno zainteresované osoby 0/0, rolník se sídlem v adresa, jako prodávající, a jméno FO, rolnická dcera v Anonymizováno č. hodnota, dle udání osmnáct roků stará, jako kupující, uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p.č. hodnota v adresa. Z této kupní smlouvy bylo dále zjištěno, že vlastnictví k pozemku p.č. hodnota přejde na kupující jméno FO dnem uzavření jejího sňatku s Anonymizováno jméno FO, rolnickým synem v adresa.

33. Z oddavkového listu, který vystavil římskokatolický farní úřad v adresa dne datum, pod jednacím číslem hodnota, bylo zjištěno, že dne datum uzavřeli sňatek jméno FO, nar. datum, bytem adresa a jméno FO, nar. datum, bytem adresa.

34. K žádosti Okresního soudu v Uh. Hradišti ze dne datum, kdy soud žádal zaslání kupní smlouvy ze dne datum, na základě které mělo být zapsáno vlastnické právo na LV č. hodnota, pro k.ú. adresa a pozemek p.č. hodnota pro vlastníka jméno FO, Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, v podání ze dne datum zaslal soudu výše uvedenou kupní smlouvu ze dne datum, která byla sepsána u jméno FO, notáře se sídlem v Anonymizováno a výše uvedený oddavkový list prokazující sňatek mezi jméno FO a jméno FO. Z výše uvedeného má tedy soud za zjištěné a prokázané, že žádná kupní smlouva ze dne z datum, na základě, které bylo zapsáno vlastnické právo ke spornému pozemku pro jméno FO (neidentifikovanou datem narození či rodným číslem) neexistuje.

35. Dále soud uvádí, že mezi stranami je nesporné, že k datu rozhodnutí soudu ve věci je jako vlastník sporného pozemku v katastru nemovitostí zapsána žalovaná. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že sporný pozemek p.č. hodnota v k.ú. adresa je zapsán na LV č. hodnota, kdy vlastnické právo svědčí České republice, tuto nemovitost ve vlastnictví státu pak spravuje právnická osoba.

36. Z ostatních listinných důkazů, které byly v řízení provedeny, nebyly zjištěny žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci, proto je z důvodu hospodárnosti řízení soud zde neuvádí.

37. Dle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od datum (dále jen o.z.) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

38. Dle § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

39. Dle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

40. Soud proto vzhledem k výše uvedenému z hlediska hmotného práva věc posuzoval dle právní úpravy platné a účinné do datum, tedy zejména dle zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku, dále jen obč. zák. Žalobce požaduje, že jeho matka byla vlastníkem sporného pozemku ke dni svého úmrtí, tj. ke dni datum. Žalovaná pak zejména namítá počátek běhu lhůty pro vydržení od června 1995.

41. Dle § 3 odst.1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

42. Dle § 6 odst. 2 o.z. (zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník) nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

43. Soud dospěl vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že žaloba je důvodná. U žalobce je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť namítá, že zápis v katastru nemovitostí je v rozporu se skutečným a právním stavem a on jako zákonný dědic má právní zájem na tom, aby bylo určeno, že jeho matka byla ke dni svého úmrtí vlastníkem sporného pozemku.

44. Výše uvedenou zprávou Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, ze dne datum bylo prokázáno, že žádná kupní smlouva ze dne datum neexistuje. Katastrální úřad zaslal pouze kupní smlouvu ze dne datum, na podkladě které nabyla vlastnické právo ke spornému pozemku matka žalobce a oddací list, který prokazoval, že matka žalobce se provdala za jméno FO a tím splnila podmínku nabytí sporného pozemku, kdy tato podmínka byla uvedena v kupní smlouvě ze dne datum.

45. Tímto má soud za prokázané, že k pochybení došlo při dodatečném projednání dědictví po jméno FO, nar. datum, kdy soudní komisař a potažmo i Okresní soud v Uh. Hradišti v dědickém řízení dodatečně neprověřili výpis z listu vlastnictví, který byl katastrálním úřadem ke spornému pozemku vystaven.

46. Ve výpisu z katastru nemovitostí, který byl přiložen při dodatečném projednání dědictví, uvedená jméno FO, zapsaná jako vlastník sporného pozemku, nebyla nikterak blíže identifikována např. datem narození či rodným číslem. K jistému pochybení tak došlo zajisté i na straně katastrálního úřadu. Došlo tak k záměně osob matky žalobce jméno FO, nar. datum a osoby totožného jména jméno FO, ovšem narozené datum.

47. Pochybením státních orgánů (katastrální úřad, soudní komisař, okresní soud) tak byla omylem určena jako vlastník pozemku jméno FO, nar. datum, která zemřela bez zákonných dědiců a bez zanechání závěti, a tudíž sporný pozemek v dědickém řízení nabyl stát, tedy žalovaná.

48. Pokud pak žalovaná (tedy stát) namítá vydržení sporného pozemku považuje soud toto případné vydržení za skutečnost, která je v rozporu s dobrými mravy dle § 3 odst.1 obč. zák., neboť žalovaná, tj. stát nabyla vlastnictví ke spornému pozemku v důsledku pochybení státních orgánů. Soud proto žalobě vyhověl dle § 3 odst. 1 obč. zák.

49. Pro doplnění soud uvádí, že ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. se v nové právní úpravě zásad, kterými se řídí občanskoprávní vztahy promítá do ust. § 6 odst. 2 o.z., (zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník), které mimo jiné uvádí, že nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

50. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ve sporu byl sice úspěšný žalobce, ale tomuto žádné náklady řízení nevznikly, neboť mu v řízení byl na jeho žádost ustanoven k ochraně zájmů zástupce Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokát, a tomuto ustanovenému zástupci bude přiznána a proplacena odměna z prostředků státu.

51. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně, pobočce ve Zlíně, prostřednictvím zdejšího soudu, a to ve dvou vyhotoveních. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozsudkem plněny včas a dobrovolně, může se oprávněný domáhat splnění povinnosti prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.