11 C 25/2024
č. j. 11 C 25/2024-86
V PLATNOSTICitované zákony (17)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 131 § 132 § 142 § 151 § 160 § 207
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 9
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 465 § 581 § 2395
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 75 § 76 § 78 § 86 § 87 § 122
Plný text
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Manišovským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka , narozeným Datum narození opatrovníka , bytem Adresa opatrovníka o zaplacení 16 580,18 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení:- částky 16 580,18 Kč,- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 139,94 Kč,- kapitalizovaného úroku ve výši 1 932,55 Kč,- zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 057,98 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení,- úroku ve výši 15,00 % ročně z částky 4 925,50 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení,se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 580,18 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, a to hotovostně v den uzavření úvěrové smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli z úvěrového vztahu smluvní úrok v pevné výši 1 925 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit věřiteli ceny za plnění a služby související s poskytnutím úvěru, a to v částce 9 800 Kč jakožto úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, v částce 1 859 Kč jakožto úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a v částce 3 600 Kč jakožto úhradu za umožnění hotovostního plnění splátek v místě bydliště žalovaného. Celkovou dlužnou částku dle úvěrové smlouvy ve výši 37 184 Kč byl žalovaný povinen uhradit v celkově 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč se splatností poslední splátky do 4. 12. 2021. Žalovaný se dostal do prodlení, kdy sjednané splátky neplnil řádně a včas, a to nejpozději dnem po datu splatnosti poslední splátky – tj. 5. 12. 2021. Od 5. 12. 2021 činí smluvní úrok z úvěru dle úvěrové smlouvy sazby 15,00 % ročně. Žalovaný částečně plnil na svůj dluh, avšak nikoliv v celé jeho výši. K úhradě tak nárokuje žalobkyně žalobou po žalovaném jistinu úvěru v částce 4 925,50 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru v částce 132,48 Kč, dlužné úhrady za služby v celkové částce 3 520,02 Kč (2 260,77 Kč + 428,76 Kč + 830,49 Kč), smluvní pokutu v částce 8 002,18 Kč (sjednanou přímo v úvěrové smlouvě), a dále kapitalizované smluvní úroky z úvěru od 5. 12. 2021 do 11. 7. 2023 ve výši 1 932,55 Kč, smluvní úroky z úvěru v sazbě 15,00 % ročně z jistiny úvěru v částce 4 925,50 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, zákonné úroky z prodlení kapitalizované ke dni 11. 7. 2023 ve výši 1 139,94 Kč, zákonné úroky z prodlení v sazbě 8,50 % ročně z částky 5 057,98 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, a rovněž náhradu nákladů řízení. Na žalobkyni byla předmětná pohledávka postoupena původním věřitelem na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, , což bylo písemně oznámeno žalovanému. Žalovaný byl vyzván ke splnění svého dluhu před-žalobní výzvou odeslanou mu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne 2. 11. 2023.
2. Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jenž byl zrušen k odporu žalovaného. V daném podání ze dne , datum, se žalovaný, zastoupený svým jmenovaným opatrovníkem, vyjádřil k žalobě tak, že nárok neuznává. Smlouva o úvěru, z níž měl vzejít předmětný peněžitý nárok žalobkyně, je absolutně neplatná, neboť žalovaný nebyl v rozhodné době způsobilý relevantně právně jednat. Usnesením , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , č. j. Nc , č. účtu, -, Anonymizováno, , byl žalovanému jmenován opatrovník , jméno FO, , narozená , datum, . Rozsudkem , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , byl žalovaný omezen ve svéprávnosti na dobu 5 let a byl mu jmenován opatrovník , adresa, , IČO: , IČO, . Žalovaný trpí trvalou závažnou duševní poruchou znemožňující mu právně jednat. Úvěrová smlouva je absolutně neplatné právní jednání pro nesvéprávnost žalovaného a rovněž pro neprověření úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně, které neproběhlo dostatečně Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.
3. K výzvě soudu doplnila žalobkyně svá tvrzení a důkazní návrhy svými podáními doručenými soudu dne 30. 9. 2024, 22. 10. 2024, a 12. 11. 2024 tak, že trvá na svém žalobním návrhu. Žalovaný sice v době uzavření úvěrové smlouvy trpěl duševní poruchou, která ovlivňuje jeho volní a rozpoznávací schopnosti, nebyl však zbaven či omezen svéprávnosti a není vyloučeno, že jednal v tzv. světlém okamžiku, pročež je dané jeho právní jednání platné. Svůj dluh vůči žalobkyni nechť plní žalovaný v měsíčních splátkách v částce minimálně 700 Kč pod ztrátou výhody splátek. Neztotožnil-li by se soud s argumentací žalobkyně stran platnosti úvěrové smlouvy, navrhuje žalobkyně, aby byl žalovaný zavázán k vrácení bezdůvodného obohacení spočívajícího v poskytnutém peněžitém plnění ze strany právního předchůdce žalobkyně, a to ve výši vyčerpaného a dosud nevráceného úvěru. Úvěruschopnost žalovaného byla prověřována zejména z informací podaných samotných žalovaným v žádosti o úvěr ze dne , datum, , a z veřejných registrů, což je namístě považovat za dostatečné s ohledem na výši úvěru v částce 20 000 Kč. Majetkovou situaci žalovaného ověřil právní předchůdce žalobkyně z otisků z běžného účtu, výdaje žalovaného byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu.
4. Podáním žalobkyně doručeným soudu dne 18. 12. 2024 žalobkyně doplnila k výzvě soudu svá tvrzení k dosavadním platbám žalovaného tak, že žalovaný po uzavření úvěrové smlouvy uhradil celkem částku 28 606 Kč, jak dokládáno transakční historií smlouvy o úvěru č. , hodnota, .
5. U nařízeného jednání soud provedl listinné důkazy a účastnický výslech žalovaného ze kterých po jejich náležitém zhodnocení dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, („, právnická osoba, , Anonymizováno, “) vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, a.s., IČO: , IČO, , a žalovaný ujednali, že věřitel poskytne žalovanému hotovostně peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal poskytnout věřiteli celkovou dlužnou částku 37 184 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru byly vyčísleny v částce 17 184 Kč (úroky ve výši 1 925 Kč, poplatky - úhrada za poskytnutí úvěru v částce 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru v částce 1 859 Kč a inkasní poplatek za hotovostní splátky v bydlišti v částce 3 600 Kč). Všechny platby dle úvěrové smlouvy měly být žalovaným hrazeny věřiteli hotovostně. Pro případ prodlení s plněním peněžitých povinností dlužníka byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky. V prohlášení dlužníka, jakožto součásti uvěrové smlouvy, je deklarováno potvrzení dlužníka o hotovostním přijetí celého úvěru podpisem smlouvy v místě jeho bydliště, přičemž dále je zápůjční úroková sazba pro 14 měsíců vymezena jako 15 % p.a. Podpis žalovaného je učiněn velkými tiskacími písmeny.
7. Z žádosti žalovaného o úvěr v požadované částce 20 000 Kč datované ke dni , datum, vyplývá, že jako pravidelný měsíční příjem uvedl žalovaný 11 636 Kč plynoucí z důchodu a k jeho doložení označil „výměr“, pravidelné měsíční výdaje uvedl žalovaný v částce 5 860 Kč – z toho bydlení, energie v částce 3 860 Kč a měsíční splátky stávajících půjček v částce 2 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost. Podpis žalovaného je učiněn velkými tiskacími písmeny.
8. Z „otisků z běžného účtu“ žalovaného (screenshoty mobilního telefonu) se podává, že v období od , Anonymizováno, od poskytovatele , Anonymizováno, obdržel žalovaný invalidní důchod 3. stupně v částkách 11 636 Kč měsíčně.
9. Z transakční historie smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný celkově uhradil na svůj peněžitý dluh vůči věřiteli částku 28 606 Kč, a to ve vícero hotovostních platbách uskutečněných v období 10/2020 – 10/2022.
10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo prokázáno, že , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , jakožto postupitel, postoupil předmětnou pohledávkou za žalovaným na žalobkyni jakožto postupníka. Daná pohledávka je evidována v příloze postupní smlouvy na řádku , Anonymizováno, odkazující na úvěrovou smlouvu č. , hodnota, . Postupitel potvrdil úhradu úplaty za cesi pohledávek v potvrzení ze dne , datum, . Proběhnuvší postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, .
11. Z před-žalobní výzvy právního zástupce žalobkyně k plnění ze dne , datum, se podává, že žalovaný byl urgován ke splnění svého peněžitého závazku vůči žalobkyni, přičemž odeslání výzvy dne , datum, prokazuje podací lístek č. , Anonymizováno, .
12. Z výrokové části usnesení , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , č. j. Nc , č. účtu, -, Anonymizováno, , s nabytím právní moci dne , datum, , vyplývá, že žalovanému byl jmenován opatrovník - , jméno FO, , narozená , datum, ; opatrovník je oprávněn a povinen zastupovat opatrovance při správě jeho jmění, a to v rozsahu běžné správy jmění, přičemž nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním opatrovance schválení soudu. V bodu 1., 3., 4. a 10. odůvodnění daného rozhodnutí soud mj. uzavřel, že návrh na opatrovnictví žalovaného byl podán jeho , Anonymizováno, (jež byla jmenována opatrovníkem žalovaného), neboť žalovaný je , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , je po , podezřelý výraz, , žalovaný není orientován hodnotou peněz, zdravotní stav žalovaného mu působí obtíže při správě jmění a hájení práv.
13. Z výrokové části rozsudku , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , s nabytím právní moci dne , datum, , vyplývá, že žalovaný byl omezen ve svéprávnosti na dobu 5 let, a sice tak, že: „Není způsobilý spravovat své jmění a činit jakákoliv právní jednání nad rámec běžných záležitostí každodenního života“, a byl mu jmenován veřejný opatrovník , adresa, , IČO: , IČO, . V bodu 5., 8., a 10. odůvodnění daného rozhodnutí soud mj. uzavřel, že podle znaleckého posudku z oboru psychiatrie ze dne , datum, trpí žalovaný , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, . Intelekt a rozumové schopnosti jsou spíše v dolním pásmu čili blíží se těžké mentální retardaci. Jedná se o onemocnění trvalého rázu. Onemocněním trpí přibližně od 6-7 let čili od ranného dětského věku, a to v návaznosti na , Anonymizováno, . Porucha snižuje schopnost posuzovaného jednat globálně ve všech dotazovaných oblastech a to významně, činí jej nesamostatným, znalec nenašel oblast, kde by žalovaný nepotřeboval zastupování opatrovníkem. Pokud se týká financí a majetku, pokud by byla určena jakákoliv částka, nejednalo by se o smysluplné hospodaření. Proti žalovanému jsou u zdejšího soudu ze strany žalobkyně , právnická osoba, . vedena dvě řízení o zaplacení částky , částka, s přísl. (sp. zn. , spisová značka, ) a o zaplacení částky , částka, s přísl. (sp. zn. , spisová značka, ). Opatrovnický soud uzavřel, že žalovaný není schopen samostatného právního jednání bez toho, aby si takovým jednáním nezpůsobil újmu na svých právech, a to pro dlouhotrvající duševní poruchu, která není přechodného rázu, pro kterou je zcela závislý na pomoci a péči druhých osob, pročež byl žalovaný ve svéprávnosti omezen ve velmi širokém rozsahu.
14. Z výrokové části usnesení , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , s nabytím právní moci dne , datum, , vyplývá, že došlo ke změně opatrovníka žalovaného, kdy dosavadní opatrovník , adresa, , IČO: , IČO, , byl odvolán z dané funkce a žalovanému byl nově jmenován opatrovník , Jméno opatrovníka, , narozený , Datum narození opatrovníka, , , Anonymizováno, žalovaného, který je oprávněn a povinen zastupovat žalovaného jakožto opatrovaného ve všech právních jednáních, pro která je žalovaný omezen ve svéprávnosti.
15. Z dalších k důkazu provedených listin již nezjistil soud závěrů podstatných pro jeho rozhodnutí.
16. V rámci svého účastnického výslechu (§ 131 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění [dále jen „o.s.ř.“]) žalovaný fakticky nebyl schopen k věci se blíže jakkoliv relevantně vyjádřit, působil celkově zmateně, měl viditelnou , Anonymizováno, .
17. Na výzvu soudu dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k prověření úvěruschopnosti žalovaného při sjednávání úvěrové smlouvy dne , datum, , tj. příjmů a výdajů, učiněnou při jednání soudu konaném dne , datum, , odkázala žalobkyně toliko na svá dosavadní podání, nad jejichž rámec již ničeho nedoplnila a nepředložila ani další podklady k ověření příjmů a výdajů žalovaného.
18. Protože si jednotlivá skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, vzájemně neodporují, odkazuje soud na tato zjištění rovněž jako na skutkový závěr ve věci samé. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech při uplatnění zásady volného hodnocení důkazů dle § 132 o.s.ř. a vzal za prokázaná zjištění učiněná z listin, neboť tato vzájemně obsahově korespondovala a žádnou ze stran nebyly vzneseny námitky vůči správnosti či pravosti listin.
19. Soud posoudil věc po právní stránce takto:
20. Podle ust. § 465 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o.z.“), soud jmenuje opatrovníka člověku, je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Soud jmenuje opatrovníka zejména tomu, koho ve svéprávnosti omezil, tomu, o kom není známo, kde pobývá, neznámému člověku zúčastněnému při určitém právním jednání nebo tomu, jehož zdravotní stav mu působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv.
21. Podle ust. § 463 odst. 1 o.z. opatrovníka jmenuje soud; současně určí rozsah opatrovníkových práv a povinností. Osoba, které byl opatrovník jmenován, se na dobu trvání opatrovnictví stává opatrovancem.
22. Podle ust. § 55 odst. 1 o.z. k omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti. Podle odst. 2 omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.
23. Podle ust. § 62 odst. 1 věty první o.z. v rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka.
24. Podle ust. § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.
25. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
26. Podle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
27. Podle ust. § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
28. Podle ust. § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
29. Podle ust. § 2048 odst. 1 věta první o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
30. Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
31. Podle ust. § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „Zákon č. 257/2016 Sb.“), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.
32. Podle ust. § 86 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
33. Podle ust. § 87 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
34. Podle ust. § 75 Zákona č. 257/2016 Sb. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
35. Podle ust. § 76 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
36. Podle ust. § 78 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Dle odst. 4 poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.
37. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 o.z. ze dne , datum, , jež byla uzavřena mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., IČO: , IČO, , jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, z níž vyplývá postoupení pohledávek majících původ v předmětné smlouvě o spotřebitelském úvěru či v peněžitém plnění poskytnutým v souvislosti s danou smlouvou.
38. Soud však dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně není důvodný, a to ani z části. Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jež měla být dle ust. § 2395 a násl. o.z. uzavřena dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, a na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta hotovostně částka 20 000 Kč, má soud za absolutně neplatnou, a to: (i) pro nezpůsobilost žalovaného takto relevantně právně jednat, kdy s ohledem na opatrovnictví žalovaného dle ust. § 465 o.z. vyslovené již usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. Nc , č. účtu, -, Anonymizováno, (s nabytím právní moci dne , datum, ), mohla být smlouva platně uzavřena jen opatrovníkem žalovaného (§ 581 o.z., § 588 o.z.), dále však též pro (ii) nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného jakožto úvěrovaného ze strany poskytovatele úvěru (ust. § 86 odst. 1 a ust. § 87 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb.). Nárok žalobkyně tedy není důvodný, neboť žalovaný zaplatil více, nežli byl povinen.
39. Především platí, že žalovaný nebyl pro svou nedostatečnou mentální kapacitu, konkrétně , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , a absenci zastoupení svým opatrovníkem schopen právně relevantně projevit svou vůli a vstoupit do smluvního vztahu s právní předchůdkyní žalobkyně jakožto poskytovatelkou úvěru - již z tohoto důvodu nevyvolalo připojení podpisu žalovaného na úvěrovou smlouvu dne , datum, právní účinky ve smyslu zavázání žalovaného k vrácení úvěru, neboť k tomuto právnímu jednání nebyl sám žalovaný způsobilý ve smyslu ust. § 581 o.z. ve spojení s ust. § 588 o.z.
40. Soud vzal dále za prokázané, a to otisky z bankovního účtu žalovaného ve spojení s žádostí o úvěr, že právní předchůdkyni žalobkyně bylo při sjednávání úvěrové smlouvy s žalovaným zřejmé, že žalovaný je invalidní důchodce s jediným příjmem tvořeným právě invalidním důchodem v měsíční výši 11 636 Kč. Právní předchůdce žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti rezignoval na ověření výdajů žalovaného. Přestože žalovaný nebyl veden v databázích dlužníků, zjištěný charakter jeho jediného příjmu objektivně zakládal důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet, neboť invalidní důchod 3. stupně je příjmem osoby, u které došlo ze zdravotních důvodů k dlouhodobému poklesu její pracovní schopnosti a tento příjem jí má sloužit jen k úhradě jejich nezbytných potřeb. Tyto důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr jsou zesilovány i tím, že již v době uzavření úvěrové smlouvy s žalovaným (, datum, ) byl žalovanému ustanoven usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. Nc , č. účtu, -, Anonymizováno, , opatrovník dle § 465 o.z., a sice , Anonymizováno, žalovaného , jméno FO, , narozená , datum, , přičemž i z vystupování žalovaného jsou jasně seznatelné jeho výrazné intelektuální limity. Bližší ověření správnosti údajů o jednotlivých výdajích žalovaného – navzdory výzvě soudu – žalobkyně nikterak blíže nedoložila. Právní předchůdkyně žalobkyně tak zcela rezignovala na zjištění skutečných poměrů žalovaného a spokojila se pouze s jeho vlastním tvrzením o dosahovaných příjmech a výdajích, rodinném stavu a bydlení, aniž by však tyto náležitě prověřila. Přesto byl žalovaný věřitelem vyhodnocen jako schopný splácet úvěr ve výši 20 000 Kč a tento mu byl schválen. Poskytovatel úvěru má povinnost vycházet z reálných údajů poskytnutých žalovaným, když není možné se spokojit pouze s tvrzeními žalovaného obsaženými v dokumentech vztahujících se k poskytnutí úvěru, ale je třeba, aby veškeré své příjmy i výdaje žalovaný prokázal příslušnými listinami, případně jinak tyto relevantně doložil. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena.
41. Soud při hodnocení věci vycházel mj. ze závěrů formulovaných v nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle nichž platí, že: „Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Oklikou se tak v rámci těchto úvah dostává znovu do popředí myšlenka formulovaná nálezem sp. zn. I. ÚS 199/11; totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“42. Obdobně podle závěrů formulovaných v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, platí, že: „Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“43. Soud tedy současně uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila řádně a dostatečně úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele podle ust. § 86 Zákona č. 257/2016 Sb., pročež je posuzovaná úvěrová smlouva uzavřená dne , datum, ve smyslu ust. § 2395 a násl. o.z. absolutně neplatnou rovněž dle ust. § 87 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s ust. § 588 o.z.
44. S ohledem na dovozenou neplatnost úvěrové smlouvy je namístě na finanční plnění, kterého se na jejím základě žalovanému od právního předchůdce žalobkyně dostalo, nahlížet jakožto na bezdůvodné obohacení ve výši poskytnuté jistiny úvěru vzniklé na straně žalovaného ve smyslu ust. § 2991 a násl. o.z., k jehož vydání žalobkyni je žalovaný povinen.
45. V řízení bylo náležitě prokázáno, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 20 000 Kč, a to hotovostně dne , datum, připadající na jistinu úvěru, přičemž právě tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Z vlastních tvrzení žalobkyně a shodně též z transakční historie smlouvy o úvěru č. , hodnota, (přehledu hotovostních plateb) vyplývá, že žalovaný doposud celkově uhradil na svůj peněžitý dluh vůči věřiteli částku 28 606 Kč, a to ve vícero hotovostních platbách uskutečněných v období 10/2020 – 10/2022.
46. Žalovaný tedy právní předchůdkyni žalobkyně na jistině svého dluhu plnil více, nežli byl povinen. Současně platí, že v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy nevzniklo žalobkyni ani právo na zaplacení nároků odvíjejících se od jednotlivých smluvních ujednání či jejich porušení (administrativní poplatky, smluvní pokuta, úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení), a proto byly všechny peněžité nároky uplatňované žalobkyní vůči žalovanému zamítnuty jakožto nedůvodné výrokem I. tohoto rozsudku.
47. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. Plně procesně úspěšnému žalovanému přiznal soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v náhradě nákladů řízení žalovaného za 2 úkony právní služby v paušální částce á 300 Kč (odpor žalovaného spojený s vyjádřením k žalobě ze dne , datum, , účast při jednání soudu konaném dne , datum, ) podle ust. § 1 odst. 3 písm. a), písm. c) a ust. § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Náhradu nákladů řízení v celkové částce 600 Kč je žalobkyně povinna uhradit žalovanému v třídenní pariční lhůtě určené podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.