11 C 44/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Ilonou Miklovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 5 901 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 901 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 891,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 868,80 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 21,90 % ročně z částky 3 000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a to v pravidelných měsíčních splátkách po 400 Kč splatných vždy do každého 25. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, to vše pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné splátky.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách po 400 Kč splatných vždy do každého 25. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém bude doplacena částka uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku, do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné splátky, k rukám právního zástupce žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta. Žalobkyně se svou žalobou podanou dne 28. 2. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 5 901 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o zápůjčce č. 587156965 ze dne 24. 10. 2015. Nedílnou součástí této Smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Smlouvou o zápůjčce se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 2 901 Kč, celkem tedy měl žalovaný uhradit 6 901 Kč a to v 45 pravidelných týdenních splátkách po 154 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, právní předchůdkyně žalobkyně proto měla ke dni 8. 4. 2016 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině 3 000 Kč a na dlužném poplatku částku 2 901 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 postoupila pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy o zápůjčce žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Ze smlouvy o zápůjčce č. 587156965 ze dne 24. 10. 2015 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 4 000 Kč a závazek žalovaného splatit tuto zápůjčku pravidelnými 45 týdenními splátkami po 154 Kč a poslední splátku uhradit ve výši 125 Kč, a to včetně poplatku ve výši 2 901 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že tyto opravňují právní předchůdkyni žalobkyně v případě, že žalovaný nesplní včas povinnost uhradit splátku, právo požadovat uhrazení celé zbylé dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně jejím prostřednictvím postoupila pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy o zápůjčce v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Podle § 3028 odst. 1, zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanského zákoníku“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tento zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2014 Smlouva o zápůjčce byla uzavřena dne 24. 10. 2015, proto bude soud postupovat podle tohoto zákona. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou takto stanovená. Tímto nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle § 2 tohoto nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud dospěl vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že žaloba je důvodná. V souzené věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 24. 10. 2015 smlouvu o zápůjčce. Žalovaný řádně a včas neplnil své povinnosti vyplývající z citované smlouvy a nevrátil žalobkyni ani její právní předchůdkyni zapůjčenou částku a poplatky, k jejichž úhradě se zavázal. Žalobkyně se tedy oprávněně domáhá zaplacení dlužné částky skládající se z jistiny ve výši 3 000 Kč a z poplatku ve výši 2 901 Kč. Dále vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném úhradu úroků v souladu s čl. 4 smluvních podmínek a také úroků z prodlení, když se žalovaný dostal s úhradou dlužné částky do prodlení a to marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Na základě žádosti žalovaného, vyjádření žalobkyně a s ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení, rozhodl soud o povinnosti žalovaného splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 400 Kč. Důvodem pro toto rozhodnutí byla finanční situace žalovaného. Soud má za to, že takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení tak dojde v přiměřené době. Soud má za to, že povolení nižších splátek (jak navrhoval žalovaný) by bylo neodůvodněným zvýhodněním žalovaného na úkor žalobkyně. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále (dle § 565 občanského zákoníku), že nesplní-li žalovaný byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovaného dostatečnou výstrahou, aby splátky plnil řádně a včas. Žalobkyně navrhovala podáním ze dne 11.1.2021, nechť soud rozhodne rozsudkem pro uznání. Tímto rozsudkem dle soudu nelze rozhodnout, neboť podání žalovaného, kterým dluh uznává není podepsáno zaručeným elektronickým podpisem. Z hlediska procesní ekonomie je proto efektivnější rozhodnout rozsudkem, než vyzývat žalovaného, který se zdržuje na Slovensku k opravě vad podání. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 901 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.