11 C 47/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Manišovským ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená Jméno Zástupce , advokátem sídlem Anonymizováno o vyloučení věci z exekuce

I. Z exekuce vedené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorským úřadem , adresa, , pod sp. zn. , spisová značka, , na základě pověření vydaného , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve věci oprávněné – žalované proti povinnému , jméno FO, , narozenému , datum, , se vylučuje movitá věc sepsaná dne , datum, na podkladě exekučního příkazu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , pod položkou č. 12 – kávovar DeLonghi.

II. Žalobci se vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

III. České republice – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti se vůči žalobci a žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 17. 2. 2024 se žalobce domáhal vyloučení movité věci z exekuce vedené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorským úřadem , adresa, , pod sp. zn. , spisová značka, , na základě pověření vydaného , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve věci oprávněné – žalované, proti povinnému , jméno FO, , narozenému , datum, , která byla sepsaná dne , datum, na podkladě exekučního příkazu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , pod položkou č. , hodnota, – kávovaru DeLonghi. K důvodům žaloby uvedl, že výlučným vlastníkem dané movité věci je žalobce, a nikoliv povinný , jméno FO, , pročež tato věc byla v exekučním řízení postihnuta neoprávněně. Žalobcovo vlastnictví kávovaru DeLonghi dokládá účtenka o nákupu (bez uvedení jména kupujícího), jeho koupě byl osobně přítomen svědek , jméno FO, , přičemž další svědkyně , jméno FO, byla přítomna tomu, když byl kávovar dovezen domů do , adresa, . Jelikož soudní exekutor ohledně dané movité věci nevyhověl návrhu na její vyškrtnutí ze soupisu, žalobce uplatnil své dotčené vlastnické právo vylučovací žalobou.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním doručeným soudu dne 7. 9. 2024 tak, že předpokládá, že soudní exekutor provedl soupis movitých věcí v souladu se zákonem, kdy k podrobnostem nemá žalovaná přístup. Soud má ve věci samé rozhodnout dle svého uvážení podle provedených důkazů, žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby.

3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující podstatná skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu:

4. Z pověření vydaného , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že v exekuční věci žalované oprávněné proti povinnému , jméno FO, , narozenému , datum, , soud pověřil soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , vedením exekuce podle vykonatelného elektronického platebního rozkazu , adresa, ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, , k vymáhání pohledávky ve výši jistiny 21 608,30 Kč s příslušenstvím. Soudním exekutorem je daná exekuční věc vedena pod sp. zn. , spisová značka, .

5. Z přílohy protokolu o soupisu movitých věcí ze dne , datum, provedeného na podkladě exekučního příkazu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že v rámci provedení mobiliární exekuce vedené vůči povinnému , jméno FO, bylo sepsáno celkově 13 věcí, mj. kávovar DeLonghi uvedený pod položkou 12 a nerezový stroj Gorenje uvedený pod položkou 13.

6. Z usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorského úřad , adresa, , ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , se podává, že soudní exekutor rozhodl o návrhu žalobce na vyškrtnutí movitých věcí ze soupisu, které byly pojaty do soupisu protokolem o soupisu movitých věcí dne , datum, tak, že: (i) vyškrtnul položku č. 13 – nerezový stroj Gorenje, (ii) návrh na vyškrtnutí položky č. 12 – kávovaru DeLonghi zamítl. V odůvodnění odkazovaného rozhodnutí soudní exekutor uvedl, že dne 2. 1. 2024, v zachované 30denní lhůtě, obdržel od žalobce návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu. Na základě žalobcem přeložených listin bylo doloženo a prokázáno, že vlastníkem nerezového stroje Gorenje je žalobce a nikoliv povinný, pročež byla tato věc vyškrtnuta ze soupisu. Z žalobcem předložených listin však dle soudního exekutora nevyplývá, že by žalobce byl rovněž vlastníkem kávovaru DeLonghi, má tedy za to, že vlastnické právo k dané movité věci povinného nebylo vyvráceno, pročež byl návrh žalobce na vyškrtnutí dané věci ze soupisu zamítnut. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 19. 1. 2024 společně s poučením, že jej lze u exekučního soudu ve lhůtě 30 dní napadnout vylučovací žalobou podle ust. § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“).

7. Z účtenky vystavené , Anonymizováno, - , adresa, ) č. , hodnota, soud zjistil, že dne 27. 4. 2023 byl blíže nespecifikovanému zákazníkovi prodán mj. kávovar Espresso DeLonghi ECAM 290 61 SB, Magnifica Evo, s prodejní cenou uvedenou v částce 11 474,39 Kč a dále příslušenství, kdy celkově byla danou účtenkou vyčíslena k úhradě souhrnná částka 12 018 Kč, vč. DPH. Dle účtenky byla daná částka zákazníkem uhrazena v hotovosti, kdy prodávajícímu byla předána částka 12 020 Kč a zákazníkovi vrácena částka 2 Kč.

8. Při svědeckém výslechu , jméno FO, , narozené , datum, (§ 126 o.s.ř.), svědkyně uvedla, že žalobce byl přítelem její tchýně , jméno FO, . Povinný , jméno FO, je švagrem svědkyně, jeho bratrem je manžel svědkyně , jméno FO, . Svědkyně uvedla, že kávovar DeLonghi koupil žalobce své partnerce k narozeninám, které má , Anonymizováno, . Koupě kávovaru tak proběhla právě kolem narozenin tchýně, brzy poté však tchýně zemřela. Kávovar byl kupovaný v , Anonymizováno, v , adresa, , jeli jej tehdy koupit žalobce a manžel svědkyně , jméno FO, . Jelo se pro něj autem, které zajistil žalobce, následně byl kávovar dovezen do , adresa, , kde všichni společně bydleli na adrese na , adresa, - v rozhodné době tam bydlela paní , jméno FO, (tchýně svědkyně a partnerka žalobce), žalobce a , jméno FO, (švagr svědkyně). Svědkyně má za to, že kávovar platil žalobce, neboť se jí o tom zmínil manžel, který jej s žalobcem kupoval, přičemž manžel za něj neplatil.

9. Při svědeckém výslechu , jméno FO, , narozeného , datum, (§ 126 o.s.ř.), svědek uvedl, že žalobce je bývalý přítel svědkovy matky , jméno FO, . Kávovar byl kupován v souvislosti s jejími narozeninami. Svědek jel se žalobcem koupit kávovar do , adresa, . Kávovar stál přibližně 12 000 Kč a platil jej hotově žalobce. Kávovar svědek se žalobcem dovezli do , adresa, na , Anonymizováno, ulici, kde jej vybalili a zprovoznili. V rozhodné době vedli společnou domácnost , jméno FO, , svědkova matka a žalobce.

10. Při svém účastnickém výslechu (§ 131 o.s.ř.) žalobce uvedl, že koupi kávovaru byli osobně přítomni , jméno FO, a žalobce, nikdo jiný s nimi nebyl. Kávovar byl zakoupen v , Anonymizováno, v , adresa, dne 27. 4. 2023, jak vyplývá z účtenky, jíž žalobce soudu v originále doložil. Kávovar stál přes 12 000 Kč a kupní cena byla hrazena hotově žalobcem, danou částku měl žalobce našetřenou z výplaty, žalobce pracuje jako živnostník, pobírá též důchod. Kávovar byl určen pro , jméno FO, , jež byla partnerkou žalobce a matkou povinného , jméno FO, . S partnerkou žil žalobce až do , Anonymizováno, , kdy zemřela, byli spolu celkově asi čtyři roky. Po koupi kávovaru žalobce a , jméno FO, kávovar dovezli domů do , adresa, , kde byla paní , jméno FO, s přítelkyní žalobce , jméno FO, . Společně s nimi tam žil také povinný , jméno FO, . Soupis movitých věcí postižených exekucí byl sepsán na této adrese. Písemná kupní smlouva s , Anonymizováno, nebyla uzavírána. Kávovar byl do , adresa, přivezen autem, které měl žalobce půjčené, autem jeli pouze žalobce a , jméno FO, .

11. Z lustrace v ISZR vztahující se k osobě , jméno FO, (jež měla být dle účastnické výpovědi žalobce a svědeckých výpovědí žalobcovou partnerkou), soud zjistil, že jmenovaná se narodila , datum, , zemřela , datum, .

12. Soud shora uvedené a jednotlivě provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Soud skutkově uzavírá, že žalobce dostatečně prokázal, že zakoupil movitou věc, jež je předmětem vylučovací žaloby - kávovar Espresso DeLonghi ECAM 290 61 SB, Magnifica Evo, a sice dne 27. 4. 2023 v prodejně , Anonymizováno, , , Anonymizováno, - , adresa, . Vlastnictví dané věci žalobcem (a nikoliv povinným , jméno FO, , narozeným , datum, ) bylo prokázáno zejména účtenkou č. , hodnota, ve spojení se závěry účastnického výslechu žalobce a výslechu svědků , jméno FO, , narozené , datum, , a jejího manžela , jméno FO, , narozeného , datum, . Soud hodnotí svědecké výpovědi a účastnickou výpověď žalobce jako věrohodné, kdy bylo přesvědčivě prokázáno, že kávovar kupoval v , adresa, právě žalobce při platbě kupní ceny v hotovosti. Kupní cena za kávovar není neodpovídající finančním možnostem žalobce. Za logické považuje soud také vysvětlení, že kávovar byl zakoupen pro tehdejší partnerku žalobce, , jméno FO, , narozenou , datum, – datum zakoupení kávovaru se shoduje s narozeninami jmenované. Právě daný kávovar byl následně soudním exekutorem pod položkou č. , hodnota, dne , datum, pojat do soupisu exekuovaných movitých věcí povinného , jméno FO, na podkladě exekučního příkazu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , k čemuž došlo v domácnosti v , adresa, , jíž v rozhodné době sdíleli žalobce, partnerka žalobce a povinný.

13. Podle § 267 o.s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutím v řízení podle třetí části tohoto zákona.

14. Podle ust. § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o.z.“), vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

15. Podle ust. § 2079 odst. 1 věty první o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

16. Při právním hodnocení věci, soud konstatuje, že žalobce, který tvrdil, že je vlastníkem kávovaru DeLonghi jakožto movité věci postižené exekucí v rámci exekučního řízení vedeného soudním exekutorem pod sp. zn. , spisová značka, , byl aktivně legitimován domáhat se vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí, resp. exekuce podle § 267 o.s.ř. Podání návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu podle § 68 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu), v platném znění, není podmínkou pro podání excindační žaloby dle § 267 o.s.ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2014 sp. zn. 21 Cdo 1037/2013). Nicméně v tomto řízení byl návrh žalobce na vyškrtnutí movitých věcí ze soupisu podán a exekutor mu i v části vyhověl. Pasivně legitimována je dle § 267 o.s.ř. žalovaná jakožto oprávněná v exekučním řízení, což prokazovalo usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorského úřad , adresa, , ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Zahrnutí kávovaru DeLonghi do majetku postiženého exekucí dokládá protokol o soupisu movitých věcí ze dne , datum, na podkladě exekučního příkazu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Stěžejní podmínkou úspěšnosti excindační žaloby je, aby žalobce prokázal své právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí, kterým může být nejen právo vlastnické, ale také právo oprávněného držitele či nepravého dědice. Žalobce dle soudu prokázal nabývací titul k dotčené movité věci, a sice kupní smlouvu, jež byla dne 27. 4. 2023 uzavřena mezi žalobcem jakožto kupujícím a , Anonymizováno, jakožto prodávajícím; kávovar DeLonghi převzal žalobce po proběhnuvší hotovostní úhradě kupní ceny v souhrnné částce 12 018 Kč téhož dne v obchodním domě , adresa, . Na základě dané kupní smlouvy bylo na žalobce platně převedeno vlastnické právo ke kávovaru podle ust. § 1099 ve spojení s ust. § 2079 a násl. o.z. Žalobce tak prokázal své vlastnictví ke kávovaru, tedy své právo k majetku nepřipouštějící výkon rozhodnutí dle § 267 o.s.ř. Z těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a výrokem I. rozsudku vyloučil danou movitou věc z exekuce.

17. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 150 o.s.ř., podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Soud nepřiznal úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení, neboť shledal důvody hodné zvláštního zřetele spočívající v tom, že žalovaná, která se v rámci exekuce vedené vůči povinnému , jméno FO, domáhá uspokojení své vykonatelné pohledávky, neměla na soupis movitých věcí žádný vliv a rovněž jí nebyly známy okolnosti, za nichž žalobce získal své vlastnické právo k dané movité věci do doby, než bylo zahájeno toto soudní řízení. Postup soudního exekutora byl v tomto případě obecně správný, když žalobcovu návrhu na vyškrtnutí movitých věcí ze soupisu vyhověl toliko z části - ohledně jedné z celkově dvou žalobcem sporovaných věcí (soudní exekutor vyloučil ze soupisu položku č. 13, nerezový stroj Gorenje, neboť její vlastnictví žalobcem bylo již při návrhu doloženo potřebnými listinami, u položky č. 12, kávovaru DeLonghi, nebylo však žalobcovo vlastnické právo v rozhodné době postaveno na jisto, kdy k tomuto bylo zapotřebí provedení dalšího rozsáhlejšího dokazování). Pochybnosti stran řádného doložení vlastnického práva žalobce ke kávovaru DeLonghi tak byly vyjasněny až v průběhu tohoto soudního řízení. Žalovaná nijak nenavyšovala náklady tohoto řízení, zároveň správný postup exekutora nelze dle soudu přičítat k tíži žalované. Žalobce byl ze strany soudu při jednání konaném dne , datum, seznámen s možným postupem dle § 150 o.s.ř. a byl mu poskytnut prostor k případné procesní reakci. Žalobce nadto žádné náklady nevyúčtoval a nenárokoval. S ohledem na výše uvedené soud žalobci, navzdory jeho procesnímu úspěchu v řízení, proti žalované nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, o čemž rozhodnul výrokem II. tohoto rozsudku. Pro úplnost soud dodává, že daný nákladový výrok reflektuje též judikatorní právní závěry formulované např. v nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 6. 2009, sp. zn. III. ÚS 292/07.

18. Z důvodů blíže popsaných v bodu 15. odůvodnění shora současně soud rozhodl samostatným výrokem III. rozsudku o tom, že státu se právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci a žalované nepřiznává (svědečné v částkách 2 X 215 Kč). Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. S ohledem na nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobci při užití moderačního práva dle ust. § 150 o.s.ř., nemá soud v řešené věci ani přiznání nákladů řízení státu za důvodné vůči žádnému z účastníků.