11 C 92/2018

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Ilonou Miklovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalovaného [celé jméno žalovaného] k nemovitým věcem: a) bytu, číslo jednotky [číslo] v budově v [obec], bytovém domě [adresa] na pozemku parc. č. St. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, b) spoluvlastnickému podílu ve výši [číslo] na společných částech domu [adresa] na pozemku parc. č. St. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, c) spoluvlastnickému podílu ve výši [číslo] na pozemku par. č. St. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, v obci a katastrálním území Uherské Hradiště, okres [okres], zapsané na listech vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherské Hradiště.

II. Nemovité věci specifikované ve výroku číslo I. tohoto rozsudku se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádací podíl částku ve výši 300 000 Kč (slovy: tři sta tisíc korun českých) a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 26 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokátky. Žalobkyně se žalobou, která byla zdejšímu soudu doručena dne 12. 4. 2018 domáhala vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, které jsou specifikovány ve výroku č. I tohoto rozsudku. Ve svém návrhu uvedla, že je s žalovaným podílovou spoluvlastnicí nemovitostí specifikovaných ve výroku č. I tohoto rozsudku tj. bytu, číslo jednotky [číslo] v budově v [obec], bytovém domě [adresa] na pozemku parc. č. St. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] na společných částech domu [adresa] na pozemku parc. č. St. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] na pozemku par. č. St. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, v obci a katastrálním území Uherské Hradiště, okres [okres], zapsané na listech vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherské Hradiště. Dále uvedla, že nemovitosti byly oceněny znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku [číslo] [rok] na částku 900 000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že se snažila dohodnout se žalovaným o vypořádání spoluvlastnictví. Žalovaný však na její návrhy nereagoval. Současný stav je v neprospěch výše uvedených nemovitostí, neboť zvláště byt vyžaduje rekonstrukci a pravidelnou údržbu. Pokud je žalobkyni známo, žalovaný bydlí ve vlastním bytě ve [obec]. Žalobkyně, která je většinovou spoluvlastnicí, nemá vlastní byt, je solventní a má tedy zájem o zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání přikázáním do jejího výlučného vlastnictví za náhradu. Reálné rozdělení není možné. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný je její bratranec, se kterým ale nikdy nebyla v kontaktu. Když společně zdědili byt, který je předmětem této žaloby po tetě, pokoušela se jej kontaktovat, ale bezvýsledně. [jméno] za ním mimo jiné do [obec], ale neotevřel jí. Pokoušela se ho kontaktovat i písemně, ale neodpověděl jí. Z výpovědi žalobkyně bylo dále zjištěno, že v bytě v současné době nebydlí nikdo, byt chátrá. Od úmrtí tety v roce 2009 v bytě nikdy nikdo nebydlel. Žalobkyně po celou dobu platí všechny platby, které jsou s bytem spojeny. Žalovaný však v roce 2018 a 2019 zaplatil všechny poplatky za celý byt. Teď je na poplatcích přeplatek, který bude požit na vyúčtování za rok 2020. Žalobkyně dále uvedla, že požaduje přikázání bytu do svého výlučného vlastnictví. Vypořádací podíl ve výši 300.000 Kč stanovený dle znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] by žalovanému vyplatila hotově. Přikázáním bytu do svého výlučného vlastnictví by řešila bytovou potřebu sebe a své rodiny tj. manžela a dcery. V současné době nemají byt, bydlí u tchýně v [obec] [anonymizováno]. Žalobkyně pracuje jako zdravotní sestra v nemocnici u [anonymizováno]. [jméno] v [obec], proto by i uvítala bydlet v [obec] [obec], lépe by se jí dojíždělo do zaměstnání. Z výpovědi žalobkyně bylo dále zjištěno, že žalovaný vlastní dům v obci [obec], což je v blízkosti [obec]. Z výpovědi žalobkyně bylo dále zjištěno, že o byt se stará pokud je zde nutné něco zařídit, je v kontaktu se správcem domu. Žalovaný od bytu klíče nemá, žalobkyně by mu je ráda předala. Ze znaleckého posudku, který vypracoval Ing. [jméno] [příjmení] dne 18. 1. 2016 pod [číslo] 2016, bylo zjištěno, že cena obvyklá nemovitostí, které jsou předmětem vypořádání, činí k datu 14. 1. 2016 částku 900.000 Kč. Ze znaleckého posudku bylo dále zjištěno, že byt, který je předmětem žaloby se nachází v panelovém domě z roku 1966. Jedná se o dvoupokojový byt se zanedbanou údržbou. Z fotografií bylo zjištěno, že byt, který je předmětem vypořádání, je starší, pravděpodobně v původním stavu a k tomu, aby v něm mohlo být bydleno dle současných běžných nároků na standartní bydlení, vyžaduje celkovou rekonstrukci. Toto zjištění není v rozporu s výše uvedeným znaleckým posudkem. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], [list vlastnictví], [list vlastnictví], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherské Hradiště, pro obec a katastrální území Uherské Hradiště, bylo zjištěno, že nemovitosti, které jsou předmětem této žaloby, jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně vlastní ideální 2/3 nemovitostí, žalovaný vlastní ideální 1/3 nemovitostí. Z usnesení Okresního soudu v [obec] [obec] ve věci dědictví po [jméno] [celé jméno žalovaného], ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 1. 3. 2011 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný nabyli k nemovitostem, které jsou předmětem této žaloby vlastnictví, a to každý k 1/3 nemovitostí. Ke zbylé třetině nemovitostí nabyla vlastnické právo [jméno] [příjmení]. Z výpisu za platby za sporný byt za období od 1/ 2010 do 14. 9. 2020 bylo zjištěno, že jako kontaktní osoba je uvedena žalobkyně. Na platbách je přeplatek ve výši 33 706 Kč. Zjištění učiněná z dalších listinných důkazů, které byly v řízení provedeny, nejsou zásadní pro rozhodnutí ve věci, proto je zde soud nebude uvádět. Dle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o.z.) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto vzhledem k výše uvedenému z hlediska hmotného práva věc posuzoval dle právní úpravy platné a účinné od 1.1.2014, tedy zejména dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z. Dle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle odst. 2 cit. ust. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Dle § 1142 odst. 1 o.z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Dle § 1143 nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle § 1147 není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Soud dospěl vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že žaloba je důvodná. Podílové spoluvlastnictví tedy zrušil, věc přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně a stanovil jí povinnost zaplati žalovanému na vypořádacím podílu částku ve výši 300.000 Kč. V rámci provedeného dokazování soud vycházel zejména z výpovědi žalobkyně a z jí předložených listinných důkazů. Žalovaný se totiž k žalobě nevyjádřil, nenavrhl žádné důkazy. Výpověď žalobkyně není v rozporu s ostatními provedenými důkazy. Z výpovědi žalobkyně a z výpisu za platby za byt, má soud za prokázané, že je to především žalobkyně, která se od roku 2010 o byt starala. Toto má soud za prokázané také přiloženými fotografiemi, které kromě toho, že prokazují faktický stav bytu, prokazují také, že žalobkyně má do bytu přístup. Výpisem z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalobkyně vlastní ideální 2/3 sporných nemovitostí a žalovaný vlastní menšinový podíl id .1/3 sporných nemovitostí. Znaleckým posudkem má soud za prokázánu cenou obvyklou sporných nemovitostí a faktický stav nemovitostí, tedy zejména zanedbanou údržbu bytu. Faktický stav bytu popsaný ve znaleckém posudku pak není v rozporu s předloženými fotografiemi bytu. Jelikož žalobkyně požadovala, nechť jsou sporné nemovitosti přikázány do jejího výlučného vlastnictví s tím, že vyplatí žalovanému vypořádací podíl, který odpovídá ceně 1/3 jeho vlastnického podílu na nemovitostech a žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud žalobkyni zcela vyhověl. Při rozhodování soud zohlednil také skutečnost, že žalobkyně vlastní většinový podíl id .2/3 nemovitostí. Výši vypořádacího podílu pak soud stanovil tak, že vycházel z ceny obvyklé nemovitostí uvedené ve znaleckém posudku. Cena obvyklá byla znalcem stanovena na částku 900.000 Kč, 1/3 z toho tedy činí částku 300.000 Kč. Dle § 1142 o.z. má soud za to, že rozdělení věci není možné. Dle § 1147 o.z. pak soud přikázal věc do výlučného vlastnictví žalobkyně za přiměřenou náhradu. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši 26 600 Kč. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení zahrnují dle § 137 odst. 1 o.s.ř. níže uvedené položky a byly vypočteny zejména dle vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátního tarifu, dále jen a.t.: a) uhrazený soudní poplatek za podání žaloby v částce 7 000 Kč vyměřený dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, b) odměnu za zastupování účastníka advokátem v celkové výši 19 000 Kč dle § 7 a.t., a to za 2 úkony právní služby dle § 11 a.t.: - převzetí a příprava zastoupení, - účast na jednání před soudem dne 20. 11. 2020 (10:00 – 11:40), a to každé započaté dvě hodiny, kdy odměna za jeden úkon právní služby činí 9 500 Kč, počítáno z tarifní hodnoty 300 000 Kč (§ 8 odst. 1, odst.5 a.t.), (tj. 2x 9 500). Odměnu za podání učiněné vůči soudu dne 9. 9. 2020 soud nepřiznal. Vycházel přitom z toho, že tento úkon tj. návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není úkonem výslovně uvedeným v ust. § 11 a.t. Dle advokátní doktríny je výčet úkonů dle § 11 a.t. výčtem taxativním.„ ………soudy v oblasti účtování odměny za právní pomoc nejsou příliš nakloněny analogii, a pokud advokát účtuje odměnu za úkon, který není výslovně uveden v §11, v převažující míře jej jako úkon právní služby nepřiznávají. Proto také advokátní doktrína vykládá tuto problematiku jako výčet, který není možno rozšířit……….tedy jako výčet taxativní.“ (Kovářová, D. a kolektiv. Odměna advokáta (komentář). Praha:Wolters Kluwer, a.s., 2016, s .207). Nad to soud doplňuje, že úkon z 9. 9. 2020 tj. návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, není úkon učiněný dle o.s.ř. ale úkon učiněný dle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích a jde o úkon směřovaný vůči státní správě okresního soudu, c) paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 3 a.t., za 2 úkony právní služby celkem ve výši 600 Kč (tj. 300 Kč x 2). Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.