14 C 108/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pro 17 292 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 7 292 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 17 292 Kč od 27. 9. 2022 do 2. 1. 2024, s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 7 292 Kč od 3. 1. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 315,28 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 292 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 17 292 Kč od 27. 9. 2022 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřela s žalovaným dne 7. 9. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle částky 10 000 Kč vrátit také poplatek ve výši 7 292 Kč do 26. 9. 2022. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného z dostupných databází. Žalovaný dluh nezaplatil řádně a včas, ačkoliv byl upomínán. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne 11. 12. 2023.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. V rámci provedeného dokazovaní soud ze smlouvy o úvěru č. Anonymizováno ze dne 7. 9. 2022 uzavřené mezi právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným prostředky komunikace na dálku zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem 40% ročně, poplatkem za poskytnutí úvěru 7 292 Kč vše do 26. 9. 2022.

4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému informace dle § 95 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

5. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč dne 7. 9. 2022 na číslo bankovního účtu uvedeného ve smlouvě č. č. účtu. Zpráva jméno prokazovala, že tento účet je veden na jméno žalovaného.

6. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek (včetně seznamu postupovaných pohledávek), bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž součástí byla i pohledávka za žalovaným.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 12. 2023 včetně poštovního podacího archuze dne 21. 12. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 3 dnů. Výzva byla žalovanému doručena dle § 573 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dne 27. 12. 2023. Lhůta k zaplacení marně uběhla dne 2. 1. 2024.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 12. 2023 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu.

9. Žalobkyně byla soudem vyzvána usnesením ze dne 9. 5. 2024,Anonymizováno č. j. spisová značka s právní mocí od 29. 5. 2024 k doplnění tvrzení a předložení důkazů o tom, jakým způsobem a jaké informace získala o schopnosti žalovaném splácet úvěr s poučením o následcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně však nepředložila žádné důkazy, z nichž by vyplývalo, že právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání smlouvy s žalovaným byla seznámena s příjmy a výdaji žalovaného, na základě kterých by posuzovala jeho úvěruschopnost, neboť dle svých tvrzení vycházela jen z prohlášené žalovaného a z lustrace z dostupných databází 10. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala. Soud neměl pochybnosti o vůli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného uzavřít smlouvu o úvěru prostředky komunikace na dálku, neboť peněžní prostředky byly poukázány na bankovní účet žalovaného, poskytnutí peněžních prostředků časově i do výše korespondovalo s uzavřením úvěrové smlouvy.

11. Jak bylo již shora uvedeno, ve věci nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovaný sama zjišťovala jeho příjmy a výdaje. Z těchto důvodů právní předchůdkyně žalobkyně nemohla ani posoudit úvěruschopnost žalovaného, neboť neměla nezbytné, spolehlivé, dostatečné informace a smlouvu s žalovaným uzavřela, přestože existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Soud poznamenává, že negativní lustrace v rejstřících a prohlášení spotřebitele nezbavuje právní předchůdkyni žalobkyně povinnosti vyžadovat od žalovaného nezbytné a spolehlivé informace zejména o jejich příjem a výdajích dle § 86 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Závěr o důvodných pochybnostech o schopnosti žalovaného splácet úvěru je podpořen i zjištěním o faktickém splácení, neboť žalovaný dle skutkových tvrzení žalobkyně na dluh neuhradil ničeho.

12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.

14. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalovaného a v jeho prospěch peněžní prostředky 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok. Současně se smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ačkoliv z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Důsledek porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 10 000 Kč, neboť ostatní nároky odvíjející se od neplatně uzavřené smlouvy (úroky, poplatky) byly nedůvodné. Z těchto důvodů byla žaloba ve zbývající části jistiny a nároků odvíjejících se od neplatných smluvních ujednání výrokem II. zamítnuta.

15. Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle možností žalovaného, tak jak ukládá ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalovaný byl v řízení zcela nečinný a v důsledku toho zůstaly jeho možnosti vrácení dluhu neprokázány. Žalovaný se svým pasivním postojem vzdal ochrany, která je mu poskytována dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který předpokládá aktivní přístup spotřebitele prokazujícího své možnosti k vrácení dluhu a tím odvrací negativní dopad jednorázové splatnosti jistiny v případě absolutně neplatné smlouvy. Z těchto důvodů nepostupoval soud při stanovení splatnosti dluhu dle speciální úpravy ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., nýbrž podle úpravy bezdůvodného obohacení dle zákona č. 89/2012 Sb. a vázal splatnost jistiny na výzvu věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož žalovaný nesplnil dluh ani poté, co byl žalobkyní (tato vstoupila do postavení věřitele žalovaného smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle ustanovení § 1879 o. z.) vyzván k úhradě výzvou ze dne 21. 12. 2023 do 2. 1. 2024, ocitl se dnem následujícím v prodlení dle ustanovení § 1968 o. z. a žalobkyni vznikl nárok také na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 15 % ročně. Požadovala-li žalobkyně úroky z prodlení před 3. 1. 2024 nebyl její nárok ještě splatným, a proto byla žaloba pro úroky z prodlení před datem splatnosti jako nedůvodná zamítnuta.

16. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého při částečném úspěchu byla žalobkyně úspěšná jen 58% oproti žalované úspěšné z 42%, proto má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení z 16% z celkových nákladů 2 252 Kč, tj. 315,28 Kč. Náklady žalobkyně ve výši 2 252 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 292 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při vyčíslení výše náhrad nákladů řízení použil soud ust. § 14b) a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, výše plnění nepřevyšovalo 50 000 Kč, smlouva byla uzavřena na formuláři, což ve spojení s množstvím postoupených pohledávek nasvědčuje závěru, že je opakovaně žalováno ve skutkově a právně obdobných věcech.

17. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobkyně.

18. Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.