Okresní soud v Uherském Hradišti · Rozsudek

14 C 14/2024

č. j. 14 C 14/2024-60

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-06-28 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSUH:2024:14.C.14.2024.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno o zvýšení výživného

I. Výživné stanovené žalovanému pro žalobkyni rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 9. 7. 2013 č.j. , Anonymizováno, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 13. 12. 2016 č.j. , spisová značka, se zvyšuje v období od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2023 na částku 7 000 Kč měsíčně, v období od 1. 9. 2023 do budoucna na částku 10 000 Kč měsíčně s tím, že výživné je splatné vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.

II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně domáhala proti žalovanému zvýšení výživného v období od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2023 o dalších 3 000 Kč měsíčně.

III. Nedoplatek výživného pro žalobkyni za období od 1. 9. 2021 do 30. 6. 2024 ve výši 166 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 10. 1. 2024 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému, který je jejím otcem, zvýšení výživného na částku 10 000 Kč měsíčně počínaje od 1. 9. 2021 do budoucna. K důvodům žaloby uvedla, že v září 2021 nastoupila na střední školu, v důsledku čehož jí vznikají zvýšené výdaje, výživné se nezvyšovalo 11 let, žalovaný není s žalobkyní v kontaktu a je zaměstnán někde v Německu.

2. Žalovaný se věci nevyjádřil, ačkoliv byl již usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 2. 2024, č. j. , spisová značka, vyzýván k vyjádření, byl kontaktován telefonicky dne 17. 4. 2024, věděl o probíhajícím řízení, sliboval, že si převezme zásilky u soudu osobně (záznam ze dne 17. 4. 2024) a k jednání dne 28. 6. 2024 se bez omluvy nedostavil.

3. V rámci provedeného dokazování soud ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , Anonymizováno, zjistil, že naposled bylo výživné upraveno pro tehdy nezletilou žalobkyni rozsudkem Okresního soudu v Uherském , adresa, ze dne 9. 7. 2013, č. j. , Anonymizováno, s právní mocí od 15. 8. 2013, kterým byla žalobkyně pro dobu po rozvodu manželství rodičů svěřena do výchovy matky a otci bylo stanoveno výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně počínaje od právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Soud tehdy vycházel ze zjištění, že žalovaný měl vyživovací povinnost i k nezletilému , jméno FO, , narozenému , datum, , který byl také pro dobu po rozvodu svěřen do výchovy matky a otci bylo stanoveno výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně, počínaje právní mocí rozvodu rodičů. V době posledního rozhodnutí o výživném žalobkyně navštěvovala čtvrtou třídu základní školy, její matka byla v evidenci uchazečů o zaměstnání bez nároku na podporu. Otec - žalovaný se s dětmi nestýkal, bydlel mimo domov, ničím dětem nepřispíval, sám však uvedl že podniká s příjmem 10 000 Kč měsíčně čistého, avšak na domácnost ničím nepřispívá. Matka s dětmi žila ve společné domácnosti s tchýní, která se podílela na chodu domácnosti jen částkou 1 500 Kč měsíčně. Dětem se nedostávalo finančních prostředků natolik, že nemohly ani v létě na koupaliště. Z protokolu o jednání, které předcházelo vydaní tohoto rozsudku ze dne 9. 7. 2013 bylo zjištěno, že otec podnikal v oboru montáže a seřízení elektroniky, el. řízení budov, elektronické řízení světel, na stavbě zapojování kabelů vedle toho vymýšlí zabezpečení kamery. Daňové přiznání nepodával. Matka byla v době posledního rozhodnutí o výživném v pracovní neschopnosti, žádala o invalidní důchod, byla po operaci nohy.

4. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 13. 12. 2016, č. j. , spisová značka, s právní mocí od 24. 1. 2017 bylo zjištěno, že manželství rodičů bylo rozvedeno.

5. Z výpisu věcí a žaloby vedené u zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že dne 10. 1. 2024 zahájil také , jméno FO, , narozený , datum, řízení o zvýšení výživného vůči žalovanému na částku 10 000 Kč měsíčně počínaje od 1. 9. 2021 do budoucna s odůvodněním že od září 2020 je studentem střední školy v , adresa, , čímž mu vznikají zvýšené výdaje.

6. Z rodného listu bylo zjištěno, že žalovaný je otcem žalobkyně.

7. Ze zprávy Úřadu práce bylo zjištěno, že žalovaný není veden v evidenci uchazečů a nejsou mu vypláceny žádné sociální dávky. Ze zprávy Územní správy sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že žalovaný od 1. 1. 2018 podniká, IČ , IČO, a k pobytu je evidován na adrese , právnická osoba, v , adresa, . Ze zprávy Policie ČR bylo zjištěno, že není známo místo pobytu žalovaného, který zanechal jen telefonní kontakt, avšak na hovory ani SMS nereaguje. Ze zprávy obce , adresa, bylo zjištěno, že jim není znám pobyt žalovaného. Z výpisu z insolvenčního rejstříků bylo zjištěno, že neprobíhá insolvenční řízení pro úpadek žalovaného.

8. Z výpisu Ares bylo zjištěno, že žalovaný podniká jako fyzická osoba bez zaměstnanců v oboru , Anonymizováno, , činnost v oblasti , Anonymizováno, , se sídlem , adresa, , , jméno FO, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z veřejných údajů o podnikání žalovaného bylo zjištěno, že od 26. 10. 2017 podniká v oboru poskytování , Anonymizováno, , , Anonymizováno9. Z Analýzy Českého statistického úřadu – Vývoj českého trhu práce 2. čtvrtletí roku 2023 bylo zjištěno, že na druhém místě jsou mzdy v oboru informacích a komunikačních činnosti s úrovní 75 522 Kč, kdy vzrostly meziročně o 7,5%.

10. Z nabídky volných pracovních míst poskytnuté Úřadem práce bylo zjištěno, že od ledna 2022 existovala nabídka práce na dobu neurčitou v oboru elektrotechnik, v , adresa, (fy. , Anonymizováno, , Anonymizováno, s výdělkem 25 000 Kč až 35 000 Kč měsíčně při plném úvazku. Od září 2022 existovala nabídka práce na dobu neurčitou v oboru montážní dělník elektronických zařízení v , adresa, (fy. , Anonymizováno, s výdělkem 28 000 Kč až 33 000 Kč měsíčně. Od března roce 2023 existovala nabídka práce na dobu neurčitou v oboru elektrotechnik v , adresa, (fy. , právnická osoba, .) s výdělkem 30 000 Kč až 35 000 Kč. Od července 2023 existovala nabídka práce na dobu neurčitou v oboru mechanik a opravář elektrotechnických zařízení v , Anonymizováno, (fy. , právnická osoba, .) s výdělkem 30 000 Kč až 32 000 Kč měsíčně. Od 2024 existovala nabídka práce na dobu neurčitou v oboru elektromechanik – seřizovač v , Anonymizováno, (fy. , právnická osoba, .) s výdělkem 29 000 Kč až 37 000 Kč měsíčně, (obdobně fy. , právnická osoba, .). Od února 2024 existovala nabídka práce na dobu neurčitou v oboru technik údržby a opravář v , Anonymizováno, (fy. , jméno FO, ) s výdělkem 30 000 Kč až 40 000 Kč měsíčně, od května 2024 nabídka na dobu neurčitou v oboru elektrotechnik a technici energetici projektanti v , Anonymizováno, (fy. , právnická osoba, .) s výdělkem 45 000 Kč měsíčně, od června 2024 nabídka práce na dobu neurčitou ve , adresa, v oboru elektrotechnik (fy. , právnická osoba, .) s výdělkem 21 500 Kč měsíčně. Z aktuální nabídky volných pracovních míst v oboru elektrotechnik v , Anonymizováno, , adresa, v únoru 2024 bylo zjištěno, že je nabízeno místo s platem 50 000 Kč měsíčně.

11. Z potvrzení o studiu bylo zjištěno, že žalobkyně navštěvuje od školního roku 2021/2022 denní studium , podezřelý výraz, , ve studiu stále pokračuje a ve školním roce 2023/2024 navštěvuje třetí ročník. Ze smlouvy o poskytování vzdělání za úplatu bylo zjištěno, že žalobkyně má od 1. 9. 2024 nastoupit na nástavbové studium v oboru podnikání, formou denní studia se školným 10 000 Kč ročně.

12. Z potvrzení o výdělku matky žalobkyně bylo zjištěno, že tato dosahovala v období od května 2023 do října 2023 průměrného výdělku 9 429 Kč u , jméno FO, . Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že matce žalobkyně nebyl přiznán invalidní důchod.

13. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že od září 2021, kdy nastoupila do prvního ročního střední školy, denního tříletého studia , adresa, ji vzrostly náklady na potřeby do školy 2 400 Kč, výdaje na běžné stravné (500 Kč denně pro tři osoby) a ošacení 5 000 Kč na půl roku, hygienické potřeby 500 Kč měsíčně, permanentka 3 000 Kč jednou ročně a tyto trvaly po celou dobu studia až do června 2024, kdy studium skončilo. Od září 2024 má žalobkyně zájem pokračovat v navazujícím a rozšiřujícím studiu zakončeném maturitou v oboru , Anonymizováno, . Jedná se o dvouletý obor se školným 10 000 Kč ročně, náklady na počítač do školy 20 000 Kč, pomůcky 2 000 Kč a dalšími obvyklými výdaji na stravné, ošacení, hygienické potřeby, permanentka jako v předešlých letech. Z výslechu dále vyplynulo, že žalobkyně žije i nadále s matkou, náklady na bydlení činí 9 000 Kč měsíčně, matka je nezaměstnaná s příjmem ze sociálních dávek 10 000 Kč měsíčně. Žalovaný hradí doposud stanovené výživné ve výši 3 000 Kč, ví o studiu žalobkyně, žalobkyně mu psala SMS, ale tuto si žalovaný ani nepřečetl. Žalovaný dceru nenavštěvuje, nic jí nedává, ani dárky k narozeninám nebo svátku, není s ní ve spojení. Žalobkyně o něm ví jenom to, že má pracovat v Německu.

14. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti, pravosti listin. Soud považoval za věrohodnou i výpověď žalobkyně, když zjištění z ní učiněná korespondovala s potvrzeními o studiu. Uváděla-li žalobkyně své výdaje, uvedla jen minimální výši, z níž je patrné, že se jedná jen o nejzákladnější životní potřeby (např. částka 500 Kč na jídlo denně pro tři osoby, tj. 166 Kč denně pro žalobkyni). Výpovědí žalobkyně a potvrzením o studium vzal soud za prokázané, že již od září 2021 došlo u žalobkyně v nárustu jejich potřeb nejen v důsledku nástupu na střední školu o 2 400 Kč, ale také v důsledku tělesného vývoje žalobkyně, když od posledního soudního rozhodnutí uplynulo již osm let, během kterých se zvýšily běžné potřeby na stravné, ošacení apod. Dále vzal soud výpovědí žalobkyně ve spojení s Smlouvy o poskytnutí vzdělání za úplatu, za prokázané, že žalobkyni narůstají další odůvodněné potřeby na školné 10 000 Kč, nákup pomůcek včetně počítače 22 000 Kč spojené s nástupem na maturitní obor v září 2024.

15. Ačkoliv žalovaný zůstal ve věci nečinný, vzal soud za prokázané, že stejně jako v době posledního soudního rozhodnutí podnikal (výpis Ares a výpis z veřejných údajů), avšak jeho příjmy plynoucí z podnikání ve věci prokázány nebyly stejně jako jeho faktické majetkové poměry. Nicméně protokolem o jednání ze dne 9. 7. 2013 bylo prokázáno, že žalovaný podnikal také v oboru elektrotechniky, přičemž nabídky volných pracovních míst v tomto oboru, jsou v okresu trvalého bydliště žalovaného stabilní, dlouhodobé (nabídka volných pracovních míst od úřadu práce, aktuální nabídka ) a již od září 2021 se mohly pohybovat na úrovni ledna 2022, tj. v rozmezí 25 000 Kč až 35 000 Kč měsíčně, následně v roce 2022 od 25 000 Kč do 35 0000 Kč, v roce 2023 od 29 000 Kč měsíčně do 37 000 Kč v roce 2024 od 21 500 Kč do 50 000 Kč měsíčně. S ohledem na početnost nabídek, to že všechny byly na dobu neurčitou, všechny v okresu trvalého bydliště žalovaného, neevidenci žalovaného na úřadu práce ani jako poživatele sociálních dávek, neprobíhající insolvenci, soud konstatoval, že bylo v reálných možnostech a schopnostech žalovaného, aby jeho majetkové poměry mohly být tvořeny v jednotlivých letech výdělkem alespoň ve výši těchto nabídek. Tomuto závěru odpovídá i zjištění z Analýzy Českého statistického úřadu, prokazující úroveň mezd od září 2023 v oboru podnikání žalovaného – informační a komunikační činnosti ve výši 75 522 Kč, tudíž nelze mít za neopodstatněné, že by žalovaný mohl reálně dosahovat již od září 2023 mzdy pohybující se kolem 50 000 Kč měsíčně (dle nabídky práce v únoru 2024 50 000 Kč, od května 2024 ve výši 45 000 Kč). Soud hodnotil tyto potenciální příjmy žalovaného ve vztahu k předcházejícímu soudnímu rozhodnutí a konstatoval, že i u žalovaného došlo k nárůstu v jeho příjmech již od září 2021 z 10 000 Kč měsíčně na úroveň 25 000 Kč až 35 000 Kč měsíčně, tato úroveň byla zachována v roce 2022. Od září 2023 dochází opětovně v nárůstu příjmu na částku pohybující se kolem 50 000 Kč měsíčně.

16. Dále vzal soud za prokázané, že stejně jako v době posledního soudního rozhodnutí má žalovaný vyživovací povinnost vedle žalobkyně ještě k , jméno FO, (spis , spisová značka, ) a majetkové poměry matky žalované, která je stále nezaměstnaná (výslech žalobkyně) jsou při nepřiznání invalidního důchodu (rozhodnutí územní správy sociálního zabezpečení), tvořeny jen sociálními dávkami pohybující se kolem 10 000 Kč měsíčně (výslech žalobkyně). Byla-li matka žalobkyně zaměstnána roce 2023 dosahovala průměrného výdělku 9 424 Kč, který je na stejné úrovni jako příjem ze sociálních dávek. Z těchto důvodu soud konstatoval, že u matky žalobkyně nedošlo ke změně v poměrech.

17. Podle § 163 o.s.ř. platí, rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže s podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

18. Podle § 910 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 922 odst. 1 o.z. platí výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Podle § 913 odst. 1 o.z. platí pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle §913 odst. 2 věta první o.z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.

19. Při právním hodnocení se soud dle § 163 o.s.ř. zabýval skutečností, zda od posledního soudního rozhodnutí o výživném došlo k takové změně poměrů účastníků, která odůvodňuje změnu předcházejícího soudního rozhodnutí. Žalovanému i nadále trvá vyživovací povinnost k jeho dceři – žalobkyni dle § 911 o.z., která není doposud schopna se sama živit, neboť podstupuje soustavnou přípravu na budoucí povolání a v této bude pokračovat i navazujícím studiem v září 2024. Soud nehodnotil studium na střední škole i studium navazující jako bezúčelné, neboť umožňuje získat maturitu, díky čemuž žalobkyně dosáhne na větší a lepší možnosti uplatnění na trhu práce. Jelikož návrh na zvýšení výživného byl podán 10. 1. 2024 mohl soud dle § 922 odst. 1 o.z. přezkoumávat poměry účastníků až tři roky zpětně, tj. od 10. 1. 2021 a požadovala-li žalobkyně přezkum od 1. 9. 2021, nebyl její požadavek v rozporu s lhůtou stanovenou v § 922 odst. 1 o.z. Jak už bylo konstatováno v rámci hodnocení důkazů, vzal soud za prokázané, že v období od 1. 9. 2021 do vyhlášení rozhodnutí došlo ke změně v poměrech obou účastníků.

20. Při posouzení těchto změn na rozsah výživného zvážil soud změnu v nárůstu příjmů žalovaného, který již od září 2021 mohl dosahovat příjmu ve výši 25 000 Kč až 35 000 Kč, stále měl dvě vyživovací povinnost, nijak se nepodílel na osobní péči o žalobkyni ani o její rodinou domácnost (výslech žalobkyně), ale i změnu spočívající v nárůstu odůvodněných potřeb žalobkyně. Obě tyto změny odůvodňují zvýšení stávajícího výživného v období od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2023 na částku 7 000 Kč měsíčně. Tato výše odpovídá tomu, že výživné bylo naposled stanoveno před osmi lety, věku žalobkyně i jejím potřebám na střední škole, dvěma vyživovacím povinnostem žalovaného i nízkých majetkovým poměrům matky žalobkyně pohybující se ve výši 10 000 Kč měsíčně. Takto stanovené výživné je také v souladu s doporučující tabulkou Ministerstva spravedlnosti, podle které by výživné mohlo dosahovat 20% až 24% z příjmu povinného pro dítě starší 18 let. S ohledem na opětovný nárůst v majetkových poměrech žalovaného od září 2023 (na potencionální příjem pohybující se kolem 50 000 Kč měsíčně) soud zvýšil výživné od září 2023 na částku 10 000 Kč měsíčně, která odpovídá i opětovně se zvyšujícím potřebám žalobkyně a jejím výdajům s navazující studium od září 2024. Soud v souladu s § 913 odst. 2 o.z. vycházel z reálně potencionálního příjmu žalovaného, kterého by žalovaný mohl dosahovat díky svým možnostem. Jsou-li majetkové poměry žalovaného jiné, bylo na žalovaném, aby tyto skutečnosti soudu tvrdil a prokázal. K tomuto byl také soudem vyzýván. Neučinil-li tak, nemůže být jeho pasivita a nezájem o řízení, hodnoceno v jeho prospěch na úkor žalobkyně. Z těchto důvodů soud přiznal žalobkyni zvýšené výživné vůči žalovanému v období od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2023 v částce 7 000 Kč měsíčně a v období od 1. 9. 2023 do budoucna v částce 10 000 Kč měsíčně a ve zbývající části návrh žalobkyně jako nedůvodný zamítl.

21. Jelikož bylo výživné zvyšováno zpětně a žalovaný nad rámec stávajícího výživného žalobkyni ničím nepřispíval, vznikl na výživném nedoplatek za období od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2023 ve výši 4 000 Kč měsíčně (7 000 Kč – 3 000 Kč) po 24 měsíců, tj. 96 000 Kč a v období od 1. 9. 2023 do dne vyhlášení rozhodnutí při stanovené splatnosti 15. dne v měsíci do 30. 6. 2024 ve výši 7 000 Kč měsíčně (10 000 Kč – 3 000 Kč) po 10 měsíců, tj. 70 000 Kč. Celkový nedoplatek na výživném činí 166 000 Kč. Splatnost nedoplatku stanovil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. nejen ve vztahu k jeho výši, ale zejména s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně musela již tyto výdaje na své odůvodněné potřeby vynaložit a odložením delší splatnosti nedoplatku by bylo zasaženo období, jejího nástupu na navazující studium.

22. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého by náleželo právo na náhradu nákladů převážně úspěšné žalobkyni. Jelikož žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení neuplatnila, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.